PSÍ STRÁNKY FALCO  
... unikátní metoda přirozené komunikace se psy!      

 

„O psech...“

 

Vztah člověka a psa velmi dobře vystihují mnohé citáty slavných i méně slavných osob. Jsou hezké a často nutí k zamyšlení, nemyslíte?

Nevím, proč se říká, že jsou na sebe lidi jako psi. Naopak. Kéž by lidé dokázali spolu vycházet tak jako psi - bez přetvářky, pomstychtivosti, jasně a přímočaře.

Znáte Deset proseb jednoho psa?

Znáte psí verzi stvoření světa?

Jak jsi mohl...?

 

Citáty...

Deset proseb jednoho psa

Deset pravidel soužití se psem

Stvoření světa podle psů

Národní přísloví a rčení

Ako si mohol?

 

Citáty...

"Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských nectností."
(Lord Byron)

"Teprve láska ke všemu živému udělala z člověka lidskou bytost."
(Albrecht Schweitzer)

"Kdyby psi uměli mluvit, patrně bychom s nimi vycházeli stejně špatně jako s lidmi."
(Karel Čapek)

"Pes je zřídka úspěšný při pozdvihování člověka na vlastní úroveň bystrosti, ale člověk často stáhne psa dolů, na svou vlastní úroveň."
(James Thurber)

"Příhodu, která vzruší teriéra, dánská doga mine bez povšimnutí."
(Smiley Blanton)

"Ať byl jeho pes vycvičený, nebo ne, vždy byl na úrovni."
(Carol Lea Benjamin)

"Znal jsem psy, zejména štěňata, která byla skoro tak pitomá jako lidé."
(Robert Benchley)

"Každé lidské dítě se musí učit poznávat vesmír znova. Každé štěně nese v sobě celý vesmír. Lidé zvěčňují svou moudrost - ukládají ji v muzeích, v knihovnách, odborníci se jí učí. Psí moudrost je v jejich krvi a kostech."
(Donald McCaig)

"Můžete svému psu vykládat jakoukoli bláznivinu a on na vás vždycky vrhne pohled pravící: 'Můj bože, ty máš pravdu! Nikdy jsem na nic takového nepomyslel!'"
(Dave Berry)

"Nikdo neocení génia vaší konverzace tak jako pes."
(Christopher Morley)

"Můj pes dokáže chrchlat jako kongresman, aportovat jako vojenský sluha, žebrat jako novinářka a hrát mrtvého jako recepční, když zvoní telefon."
(Gerald Solomon, kongresman)

"Psi nejsou lidé oblečení do kožichu, a upírat jim jejich vlastní povahu znamená činit jim velkou újmu."
(Jeanne Schinto)

"Psi nejsou 'téměř lidé' a neznám větší urážku psí rasy, než ji takto popsat."
(John Holmes)

"Zvířata nejsou našimi bratry ani podřízenými - jsou to jiné národy, zachycené spolu s námi v síti života a času."
(Henry Beston)

"Jsme sami, naprosto sami na téhle planetě, uprostřed všech forem života, které nás obklopují; jedinou výjimkou je pes, jenž s námi uzavřel spojenectví."
(Maurice Maeterlinck)

 

Dovolil bych si zde uveřejnit také jednu svoji myšlenku, která mne často napadá, když pozoruji psy:

"Nevím, proč se říká, že jsou na sebe lidi jako psi. Naopak. Kéž by lidé dokázali spolu vycházet tak jako psi - bez přetvářky, pomstychtivosti, jasně a přímočaře." (Viktor Dostál)

 

Deset proseb jednoho psa

1) Můj život trvá deset až patnáct let. Každé odloučení od tebe pro mne znamená utrpení. Pomysli na to, než si mne opatříš.
2) Dej mi čas porozumět, co ode mne vyžaduješ.

3) Pěstuj si důvěru ve mne -
tvou důvěrou já žiji ...
4) Neplísni mne nikdy dlouho a nezavírej mě za trest. Ty máš svou práci, svou zábavu a své přátele -
já mám jen tebe ...
5) Hodně se mnou mluv. Tvým slovům já nerozumím, zato však hlasu, kterým se na mne obracíš.

6) Věz, že nezapomenu nikdy, jak je se mnou jednáno ...

7) Pomysli, nežli mne udeříš , že mé čelisti mohou snadno rozdrtit kosti tvé ruky, ale já toho nikdy nevyužiji ...

8) Než mi při práci vytkneš neochotu, jankovitost a lenost , zkus si uvědomit, že mě možná trápí nevhodná potrava, snad jsem byl dlouho na slunci nebo už mám opotřebované srdce.

9) Postarej se o mne, když zestárnu - také ty budeš jednou starý.

10) Bud' se mnou v každé mé těžké chvíli. Neřekni nikdy :"Nemůžu to vidět" nebo "At' se to stane v mé nepřítomnosti" -
s tebou je pro mne všechno lehčí.

(převzato)

 

Deset pravidel soužití se psem

1. Do domu pes nesmí.
2. No dobře, do domu smí, ale jen do některých místností.
3. Pes smí do všech místností, ale nesmí lehat na nábytek.
4. Pes smí lehat jen na starý nábytek.
5. Tak dobře, smí lehat všude na nábytku, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
6. Ok, pes smí do postele, ale jen když ho tam pán zavolá.
7. Pes smí spát v posteli, když se mu zachce, ale nesmí zalézat pod peřinu.
8. Pes smí pod peřinu, ale jen když ho tam pán pozve.
9. Pes smí spát pod peřinou každou noc.
10. Lidé mohou pod peřinu jen se svolením psa.

(převzato)

 

Stvoření světa podle psů

Prvního dne Bůh stvořil psa.
Druhého dne Bůh stvořil člověka, aby psu sloužil.
Třetího dne Bůh stvořil všechna možná zvířata na zemi (hlavně koně), aby mohla případně sloužit psu za potravu.
Čtvrtého dne Bůh stvořil dřinu, aby člověk mohl pracovat pro dobro svého psa.
Pátho dne Bůh stvořil tenisák, aby ho pán mohl házet a pes aportovat nebo neaportovat.
Šestého dne Bůh stvořil veterinární vědu, aby udržovala psa zdravého a jeho pána na mizině.
Sedmého dne chtěl Bůh odpočívat, ale musel jít vyvenčit psa.

(převzato)

 

Národní přísloví a rčení

ANGLICKÁ

ŠPANĚLSKÁ

ITALSKÁ

BRAZILSKÁ

ARABSKÁ

STAROŘÍMSKÁ

ŠVÝCARSKÁ

AMERICKÁ

NĚMECKÁ

 

Ako si mohol?

Keď som bola šteniatko, zabávala som ťa svojím šantením a rozosmievala som ťa. Nazýval si ma svojím dieťaťom a napriek mnohým rozkúsaným topánkam a niekoľkým "zavraždeným" vankúšom som sa stala tvojím najlepším priateľom. Vždy, keď som bola zlá, pokýval si nado mnou prstom a spýtal si sa: "Ako si mohla?!" - ale nakoniec si mi vždy odpustil, zvalil si ma na chrbát a poškrabkal na bruchu.

Moja výchova k čistotnosti trvala trochu dlhšie, než si predpokladal, lebo si bol hrozne zaneprázdnený, ale spolu sme to zvládli. Pamätám si tie noci, keď som bola pritúlená v posteli k tebe, načúvajúc tvojim tajomstvám a snom a verila som, že život proste nemôže byť lepší. Chodili sme na dlhé prechádzky, behali sme v parku, jazdili v aute, zastavili sa na zmrzlinu (mne si dal len kornútok, lebo vraj zmrzlina nie je dobrá pre psov) a driemala som na slnku, keď som čakala na tvoj príchod domov na sklonku dňa. Postupne si začal tráviť viac času v práci a na svojej kariére a viac času si venoval hľadaniu ľudského partnera. Čakávala som na teba trpezlivo, utešovala ťa, keď si mal zlomené srdce a bol si sklamaný, nikdy som ti nevyčítala zlé rozhodnutia, vždy som nadšene vítala tvoj príchod domov a tešila som sa s tebou, keď si sa zamiloval.

Ona, teraz tvoja žena, nie je "psíčkar" - ale aj tak som ju privítala v našom dome, snažila som jej prejaviť svoju náklonnosť a poslúchala som ju.

Bola som šťastná, pretože ty si bol šťastný. Potom prišli bábätká a ja som bola vzrušená spolu s tebou. Fascinovala ma ich ružovosť, ich vôňa a tiež som sa chcela o ne starať. Ale ty a ona ste sa obávali, že by som im mohla ublížiť a ja som trávila väčšinu času vyvretá v inej izbe alebo v klietke. Och, ako som ich chcela ľúbiť, ale stala som sa "zajatcom lásky". Ako vyrastali, stala som sa ich kamarátkou. Vešali sa na moju srsť a ťahali sa za ňu hore na svoje vratké nožičky, pchali mi prstíky do očí, skúmali moje uši a dávali mi pusinky na nos. Milovala som to všetko okolo nich a ich dotyk - pretože tvoj dotyk bol teraz taký zriedkavý - a keby bolo treba, bránila by som ich vlastným životom. Vkrádala som sa do ich postelí a načúvala ich trápeniam a tajným snom a spolu sme čakali na zvuk tvojho auta na prístupovej ceste. Bývali časy, že keď sa ťa iní spýtali, či máš psa, ty si vytiahol z peňaženky moju fotku a rozprával si im o mne príbehy. V posledných rokoch už len povieš "áno" a zmeníš tému.

Už nie som "tvoj pes", ale "iba pes" a rozčuľujú ťa všetky výdavky na mňa. Teraz máš veľkú pracovnú príležitosť v inom meste a ty a oni sa budete sťahovať do bytu, kde nie je dovolené držať zvieratá. Urobil si správne rozhodnutie pre svoju rodinu, ale boli časy, keď ja som bola tvoja jediná rodina. Bola som vzrušená z cesty autom, kým sme neprišli k zvieraciemu útulku. Bolo tam cítiť psy a mačky, strach a beznádej. Vyplnil si papiere a povedal: "Viem, že jej nájdete dobrý domov." Pokrčili ramenom a venovali ti bolestný pohľad. Poznali reálnosť umiestnenia psa v strednom veku, aj keď je s "papiermi". Musel si vyprostiť prsty tvojho syna z mojho obojku, keď kričal "Nie, tatko! Prosím, nenechaj ich zobrať môjho psa!" A ja som mala o neho starosť; a akú lekciu si mu to práve dal o priateľstve a vernosti, o láske a zodpovednosti a o úcte k celému životu? Rozlúčil si sa mnou tľapnutím po hlave, vyhol si sa môjmu pohľadu a zdvorilo si odmietol zobrať si môj obojok a vodítko. Ponáhľal si sa, lebo si mal nejaký termín... a teraz mám jeden aj ja.

Keď si odišiel, tie dve milé panie povedali, že si pravdepodobne o všetkom vedel niekoľko mesiacov dopredu a neurobil si žiadny pokus nájsť mi nový domov. Potriasli hlavou a povedali "Ako to mohol?" Venujú nám tu v útulku toľko pozornosti, koľko im to ich nabitý rozvrh dovolí. Kŕmia nás, samozrejme, ale moja chuť k jedlu sa stratila už pred mnohými dňami. Najprv som vyskočila a ponáhľala sa ku vchodu vždy, keď niekto prechádzal okolo môjho kotca, dúfajúc, že si to ty - že si zmenil názor - že to celé bol len zlý sen... alebo som dúfala, že to bude aspoň niekto, kto sa o mňa zaujíma, niekto, kto ma zachráni. Keď som si uvedomila, že nemôžem súperiť o upútanie pozornosti so šantením šťastných šteniat, neuvedomujúcich si svoj osud, ustúpila som do najvzdialenejšieho kúta a čakala som.

Začula som jej kroky, keď pre mňa prišla na konci jedného dňa a kráčala som za ňou pozdĺž uličky do oddelenej miestnosti. Veľmi tichá miestnosť.

Dala ma na stôl, poškrabkala za uchom a povedala mi, aby som sa nebála. Srdce mi búšilo v predtuche toho, čo príde, ale miešal sa v tom aj pocit úľavy. Zajatec lásky odišiel v priebehu dní. Ako to už mám v povahe, viac som sa starostila o ňu. Bremeno, ktoré nosí, ju hrozne ťaží, a ja to viem rovnako, ako som rozoznala každú tvoju náladu. Jemne mi stiahla prednú nohu a slza stiekla dolu jej lícom. Oblizla som jej ruku rovnako, ako som teba zvykla utešovať pred mnohými rokmi. Odborne vsunula ihlu do mojej žily. Zacítila som pichnutie a studenú tekutinu prúdiacu do môjho tela, ospalo som si ľahla, pozrela som sa do jej milých očí a zamrmlala som "Ako si mohol?" Možno pretože rozumela mojej psej reči, povedala: "Je mi to tak ľúto." Potľapkala ma a náhlivo vysvetľovala, že je to jej práca zabezpečiť, že pôjdem na lepšie miesto, kde ma nebudú ignorovať, týrať ani zanedbávať, a kde sa nebudem musieť brániť - miesto plné lásky a svetla, tak odlišné od tohto miesta na Zemi. A s posledným zvyškom mojej energie som sa ju snažila presvedčiť zavrtením môjho chvosta, že moje "Ako si mohol?" nebolo myslené na ňu. Bolo to určené tebe, môj milovaný pane, na teba som myslela. Budem na teba myslieť a čakať navždy. Kiež by ti každý v tvojom živote preukázal takú vernosť.

Koniec.

Poznámka autora: Ak vám článok "Ako si mohol" vohnal slzy do očí tak ako mne, keď som ho písal, je to preto, lebo je to príbeh zložený z osudov miliónov zvierat, ktoré umierajú každý rok v amerických útulkoch. Vítaná je snaha všetkých, čo by chceli článok ďalej šíriť pre nekomerčné účely, pokiaľ pripisujú poznámku s autorským právom. Prosím, použite ho na vzdelanie ľudí na svojich stránkach, časopisoch, na informačných tabuliach útulkov a vetrinárnych ošetrovní. Privítam zaslanie kópií časopisov, ktoré vytlačia "Ako si mohol?" na hore uvedenú adresu. Dajte verejnosti vedieť, že rozhodnutie pridať do rodiny zviera je dôležité rozhodnutie do života, že zvieratá si zaslúžia našu lásku a citlivú starostlivosť, ža nájdenie vhodného náhradného domova je vašou zodpovednosťou, že spolky na ochranu zvierat vám môžu dať dobrú radu a že každý život je cenný. Prosím, pridajte svoje úsilie k zastaveniu zabíjania, a podporte kampaň za sterilizáciu v prevencii množenia nechcených zvierat.

Ďakujem, Jim Willis

Copyright 2001 J. Willis (překlad Ing. Lotta Blaškovičová)

 

Zpět na hlavní stránku

 


Copyright © 2000-2024 Viktor Dostál - Psí škola FALCO
All Rights Reserved/Všechna práva vyhrazena.
WWW stránky založeny 20.10.2000