PSÍ STRÁNKY FALCO   ... unikátní metoda přirozené komunikace se psy!

„Poradna“

Archívy minulých let:

2000  2001  2002  2003  2004  

2005  2006  2007  2008  2009  

2010  2011  2012  2013  2014  

2015  2016  2017 2018 

(17.11.2024)
Plemeno: kříženec knírače
Pohlaví: pes
Stáří: 5 let
Kastrace: ano (pravděpodobně v 1 roce)
Dotaz: Dobrý den, předem se omlouvám za delší dotaz, ale musím vás nejspíš trochu “uvést do kontextu”, než popíšu náš problém :) Žijeme s manželem v Číně a přibližně před čtyřmi lety jsme našli na ulici opuštěného křížence knírače, kterého jsme si vzali domů. Bohužel, je tu podobných případů spousta, lidé se ke psům chovají v lepším případě jako k věcem a módním doplňkům, v horším případě jako k nebezpečným škůdcům. Nevíme tedy, co má pejsek za sebou, ani kolik přesně je mu let. Když jsme ho našli, vzali jsme ho hned na veterinu (kde nám řekli, že jsou mu cca dva roky, ale zpětně si myslím, že mu bylo zřejmě spíš něco kolem roka) a nechali jsme ho naočkovat a vykastrovat - to je v Číně povinnost při registraci psa. Pes si nás okamžitě zamiloval a bez nás se nechtěl nikam hnout. Je velmi aktivní, takže jsme ho často brali do parku a celkově jsme se mu hodně věnovali. Ze začátku jsme ho dali párkrát na hlídání do “psího hotelu”, když jsme chtěli jet na dovolenou, ale to vždy skončilo ne příliš dobře. K cizím lidem nemá důvěru, obzvlášť bez naší přítomnosti, nechce bez nás jíst a bývá agresivní a nervózní. Proto jsme ho poslední dva až tři roky brali všude s sebou a téměř nenechávali samotného. K některým lidem se chová přátelsky a bez problémů, některé ale nemůže vystát, zřejmě kvůli dřívějším špatným zkušenostem. Jednu dobu měl domluvenou i paní na venčení, když jsme já i manžel byli dlouho v práci, ale stále častěji se stávalo, že nechtěl odejít z domu a na paní začal vrčet a občas ji i štípnul, když mu chtěla nasadit vodítko a ven ho odtáhnout. Stejně tak jako některé typy lidí, nesnese i některá plemena psů, obzvlášť pokud se jedná o větší druhy. Také jsme zpozorovali, že “moc nemusí” děti, zejména ty mladší.
Skutečné problémy ale nastaly, když jsem loni na jaře otěhotněla. V tu dobu začal být náš pejsek velmi teritoriální. Nechtěl ke mně nikoho pouštět a i na manžela občas zavrčel, ačkoliv on je ten, který se mu nejvíce věnuje, krmí ho a venčí. Chtěl spát jenom se mnou v posteli a celkově se ode mně nechtěl hnout. Začátkem letošního roku jsem porodila a když jsme si přinesli miminko domů, náš pes začal “chránit” i naši dceru. Když začala plakat, on začal štěkat a běžel za námi. Cizí lidi k ní nechtěl pustit a často vrčel, když se k ní někdo krom mě a manžela přiblížil. Příliš jsme to v té době neřešili, brali jsme to tak, že si chrání svoji smečku a časem ho to přejde, až si zvykne na novou rodinou dynamiku.
Časem si skutečně zvykl, nicméně teď, když je dcera starší (8 měsíců), začal na ni zřejmě žárlit. Když upustí na zem lžičku, nebo některou hračku, pes si ji zahrabe k sobě do pelíšku. Občas, když vedle něj leží po ní z ničeho nic “vystartuje” a zavrčí. Během posledního měsíce se už dvakrát stalo, že ji kousnul do hlavy. Ne moc, jen jí štípnul, ale samozřejmě z toho bylo spoustu křiku a teď naposledy i trochu krve, když ji kousl do oblasti kolem oka. Vždy jsem u toho byla, takže přesně vím, jak to celé proběhlo. Dcera ležela na hrací podložce a plácala kolem sebe rukama jako obyčejně. On si přišel lehnout k ní a najednou po chvilce zavrčel a kousnul. Ještě bych možná měla dodat, že si poslední dobou často snaží lehat/sedat tak, aby byl mezi mnou a dcerou, i když by se tam měl úplně vecpat. Následně se vždycky rozčílí a začne vrčet, protože dcera v jeho blízkosti plácá rukama a to nemá rád. Snažím se ho od ní držet dál, ale on ji vlastně má rád, líže jí ruce a její přítomnost často sám vyhledává. Když si například házíme balónkem, nosí ho dceři a ne mně. Zároveň ji ale nemůže vystát a je z ní velice nervózní.
Proto se na Vás obracím o radu, jak máme v současné situaci postupovat. Psa samozřejmě dát pryč nechceme a dítě také ne :)) Bohužel, se ale celá situace začíná dost stupňovat a bojíme se, že brzo může dojít mezi psem a dítětem k něčemu škaredému.
Moc děkuji za radu i čas strávený čtením mého románu.

Odpověď: Dobrý den, zdravím do daleké Číny:) V podobných případech si vždy zvu lidi s jejich psími parťáky na osobní návštěvu, která je již z principu nejefektivnější. Ve Vašem případě to pochopitelně nejde, zkusím tedy alespoň jasně a stručně definovat základní skutečnosti, třebaže to nebude úplně jednoduché a tolik názorné, jak by bylo potřeba.

Máte pejska z ulice, který má za sebou životní zkušenosti, o kterých nevíme nic určitého, ale každopádně formovaly velmi důležitou fázi jeho života. Je kříženec knírače, tedy plemene s přirozenou vysokou dominancí (platí pro všechny velikostní variety). A je tam kastrace provedená v jeho štěněcím věku, která doživotně vysoce negativním způsobem ovlivňuje jeho vzorce chování - věčné štěně v dospělém těle, nejistota a sklony k panice, absence "dospěláckého" klidu a nadhledu. Pro bližší informace doporučuji přečíst moje texty zde na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO, napsal jsem toho na toto téma skutečně už hodně.

Příchod dalšího člena smečky (Vaší dcery) je pro něj velká psychická zátěž. A protože bohužel byla z Vaší strany opominuta správná hierarchická výchova, máte teď obrovský problém. Váš pejsek ve Vás nevnímá oporu a vysvětlení/respektování této nové situace, na jednu stranu chce Vaši dceru chránit a bohužel při tom přebírá úlohu vůdčího jedince smečky (kterým byste měla být Vy nebo Váš manžel), na stranu druhou je to pro něj psychická zátěž, kterou z výše zmíněných důvodů nemá šanci zvládnout. Jeho psychika určité vypjaté situace neustojí a nastupují klasické stresové ventily, tedy agresivní vzorce chování - snad to popisuji dostatečně srozumitelně, opět doporučuji podívat se na další související obsah mého webu.

Lidsky řečeno lítá od mantinelu k mantinelu - potřeba pozitivního kontaktu versus stresová agresivní reakce. Nicméně pokud už došla situace tak daleko, že Vaši dceru kousl dvakrát do hlavy (i když evidentně ne naplno, jinak by už Vaše dcera nežila), pak jste jen krůček od toho, aby došlo k fatálnímu neštěstí, to teď píši zcela vážně a jako velké varování.

Co s tím?

Zásadní průšvih je, že nemůžete přijet osobně. Jak to jen půjde, zkusím tedy aspoň takto přes písmenka jasně a stručně vypsat ty nejdůležitější věci, které budete muset důsledně dodržovat. A bohužel, nevím a nemohu ani tušit, jaké konkrétní vzorce chování vlastně teď máte vy sama - mám na mysli vůči pejskovi a malé, neznám spoustu důležitých podrobností, které s celou situací úzce souvisejí.

Takže (a nepíšu to ohledně problematiky "pes a malé dítě" zdaleka poprvé):

1/ Jedna ruka pro dítě, druhá pro pejska. Musí vědět, že stále figuruje ve Vaší lidskopsí smečce, že z ní není odstrkován, že na něj máte stále čas a energii.

2/ Zkrotit přirozené poporodní hormony (ochrana mláděte) a nedat  najevo strach.

3/ I když je péče o malou náročná, vždy udržet klid a nenechat průchod nervozitě.

4/ Nikdy nenechat oba spolu bez dozoru!!

5/ Okamžitě zrušte házení balonku a podobné dynamické akce nebo spouštěče agrese (hračka, "dobrůtky" apod.)!!

6/ Vždy ponechte Vašemu pejskovi možnost fyzicky odejít z pro něj zátěžové situace - pozor na rohy místností a úzké postory.

7/ Hierachické pořadí musí být Vy (Váš manžel), pak on a nakonec Vaše dcera (mládě/štěně).

8/ A co je nejdůležitější a bez čeho nic fungovat nebude - musíte pracovat na tom, abyste se Vy stala skutečným "majákem" a vůdčím jedincem pro Vašeho psího parťáka. Prosím prostudujte si alespoň poslední dva roky této Poradny, prostudujte si související články a pokud budete potřebovat, zkontaktujte mě alespoň telefonicky (klidně třeba přes WhatsApp), interaktivní forma vysvětlení a řešení problému je oboustranně daleko efektivnější.

Nepodceňujte současnou situaci, buďte obezřetná a předvídavá, dodržujte těch osm základních bodů, které jsem Vám napsal. Pejska jste se určitě neujala proto, abyste ho teď dala pryč a stále máte vysokou šanci spolu vše zvládnout. On bude šťastný, když ty zátěžové situace vyřešíte za něj.

Držím vám všem palce, v případě potřeby zavolejte, na dálku přes písmenka už pro Vás skutečně víc udělat nemohu...

(17.11.2024)
Plemeno: borderkolie
Pohlaví: fena
Stáří: 1,5 roku
Kastrace: ???
Dotaz: Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc s výchovou našeho psa. Máme 1,5 roku starou border kolii, která byla od štěněte velmi bojácná – měla strach z cizích lidí, psů, aut, koček a dalších podnětů (hvězdy, měsíc...). Mám teď pocit, že svůj strach začala maskovat agresivním chováním. Snažili jsme se ji postupně socializovat, chodili jsme s ní na cvičák mezi ostatní psy, do ulic mezi auta a mezi lidi (bydlíme na venkově u lesa), a postupně se začala osmělovat. Aut se bála dlouho, ale pak se něco změnilo  a začala na ně útočit - to se nám částečně podařilo zvládnout, nyní útočí na motorky, kola, běžce. Jakmile se ale běžec, cyklista nebo motorkář zastaví, začne se k němu dokonce lísat. Jinak zatím k přímému útoku na člověka nedošlo. Další problém nastal ve vztahu k ostatním psům, kdy se postupně začala chovat agresivně téměř ke každému psovi, kterého potkáme. Dokonce i doma útočí na naše kočky, obzvláště na mladšího kocoura, se kterým si jako štěně hodně hrávala. Zdá se, že její agresivita je stále silnější, a už si opravdu nevím rady, jak jí pomoci a vrátit jí klidnější povahu. Velmi bych ocenila jakoukoli radu nebo možnost odborné pomoci. Předem Vám děkuji za Váš čas a pomoc.

Odpověď: Dobrý den:) Jsou štěňata, která se již narodí s bojácnější povahou, na jiných se podepíše třeba špatný imprinting a špatné zkušenosti již od chovatele. Je to pro budoucího majitele hendikep, se kterým je zapotřebí správně pracovat od samého začátku.

Nebývá to úplně jednoduché a v případě chybného postupu se vše časem překlápí do strachové agrese (což je i Váš případ), plynoucí z nejistoty a stresu konkrétního pejska, v tomto případě už ve věku pomalu ustupující psí puberty. Navíc mix plemenné dominance a nejistoty je vždy ta nejhorší kombinace.

Pokud skutečně stojíte o pomoc, rád ji poskytnu i Vám. Je samozřejmě nutné jako ve všech těchto případech se domluvit a s fenkou za mnou osobně přijet, pomoc "na dálku" tu nefunguje a fungovat ani nemůže – je potřeba přímá práce s fenkou i Vámi jako majitelkou.

Zkontaktujte mne prosím telefonicky, domluvíme vše potřebné.

(17.11.2024)
Plemeno: hovawart
Pohlaví: pes
Stáří: 16 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych vás poprosit o radu. Vloni v září jsem přišel o svého velkého černého Hovawarta, kterému bylo 9,5 roku. Byla to nešťastná náhoda. Velice jsem toho litoval, tak jsme si během několika týdnů přivezli nové, krásné, vitální štěně opět Hovíka. Bydlí s námi i manželčin pes-přerostlí Švícarský ovčák, kastrovaný ze zdravotních důvodů, teď 6-ti letý. Teď je štěněti 16 měsíců a před asi týdnem začal projevovat dominanci. Oba psi s námi tráví všechen čas, mají volný přístup do bytu i na velkou zahradu. Denně s nimi chodíme na několika kilometrové vycházky. Ale před pár dny napadl agresivně manželku a pokousal jí ruce. Sice to nebylo na lékaře, ale bylo to velice nepříjemné. Zvládl jsem ho s také několika kousanci za pomoci našeho staršího psa. Od té doby se pokusil ještě o několik výpadů, ale bez fyzického napadení. Manželka má strach jak o sebe, tak o svého psa, který nám v tomto velice pomáhá. Hovík má 45 kg, BŠO 58 kg. Bývalého psa jsem si vychoval i s vaší pomocí, jednou jsem telefonoval a zakoupil si vaše knihy. S tímto si ale nevím rady. Vykastrovat je první volba, ale to je nejistota ještě na dlouho a podle mínění veterinářú je agrese geneticky u tohoto plemene. Zavřít ho nechci a ani dát na převýchovu. Poraďte mi prosím. aby neměl špatný život, nebo nemusel být utracen. Je to krásné, zdravé, chytré štěně. Ale v této nejistotě se nedá žít. Já i manželka jsme měli několik psů, ale s takovouto agresí jsme se nesetkali. Jsme již týden v částečném stresu. Děkuji předem za odpověď a pomoc.

Odpověď: Dobrý den:) Kastrace nikdy není v takovém případě volba, ani první, ani poslední. Ani zavření, ani převýchova - ano, máte krásné, zdravé a chytré štěně, přesně jak sám píšete. Ale také máte hovawarta - plemeno, které bylo vyšlechtěno k hlídání, ochraně a které tím pádem zcela záměrně a přirozeně disponuje potřebnou dávkou vrozené dominance. Dominance, nikoli jakousi "genetickou agresivitou", jak se (mylně) domnívají Vámi zmínění veterináři - dominance a teritoriálním chováním, jejichž úroveň závisí na chovné linii i konkrétním psím jedinci.

Každé psí vystartování má svůj spouštěč, momentální či dlouhodobý. Případné zásadní chyby ve výchově také udělají své, fáze nastartování testosteronu (což se právě teď děje) taktéž.

Mohu Vám poradit jedinou účinnou věc - zkontaktujte mě telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou s pejskem přijedete. Jakékoli "rady na dálku" zde pochopitelně nemají význam, je zapotřebí osobní práce na Vašem psím parťákovi i jeho lidech.

(3.11.2024)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: pes
Stáří: 7 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den obracím se na Vás s problémem,který máme. Pes je hodný, milý , kamarádský, bezkonfliktní k jiným psům. Někdy má však tento problém,že doma klidně leží a z ničeho nic začne pozorovat moji chůzi - nohy (šlapky). Postaví se,jde k nohám a nechce mě pustit dál.Když udělám další krok ztuhne,soustředí se a až po nějaké době a domluvě mi dovolí udělat další krok a pokračovat v chůzi. Když je větší společnost,vždy si někoho vytipuje a tohle mu udělá. Všichni už z něho mají strach. Proč to dělá nebo co v těch nohách vidí, nechápeme.Jsme z toho smutní.Naposled to udělal synovi ,který ale s ním nežije.Ten na něj zakřičel-zahnal se po něm - a on ho kousnul. Co je příčinou nám není jasné. Měli by jste nějakou radu- řešení,jak ho to odnaučit?

Odpověď: Dobrý den:) Nejde o odnaučení pejska, ale o z Vaší strany nezvládnutou hierarchickou komunikaci, kdy Vás Váš buldoček podrobuje hierarchickým testům tak, jak to psi v určitých situacích rádi dělávají. Není si jistý Vámi ani svým postavením ve smečce (popřípadě některou osobností ve "společnosti"), proto tímto jednoduchým způsobem typu "jak si se mnou poradíš" vyvolává následné reakce svého okolí.

Nedělá to však v tomto případě z pozice dominance, spouštěčem těchto vzorců je u něj nejistota a stres, plynoucí z pro něj celkově nevyhovujícího hierarchicky-sociálního prostředí, ve kterém žije. Bohužel, jak je z Vašeho dotazu patrné, v podstatě se ho už bojíte a to je zlé, děláte v jeho výchově a vedení spoustu chyb. Je nejvyšśí čas to změnit a samozřejmě Vám rád pomůžu, nicméně jako ve všech podobných případech, ani v tomto to nelze udělat "radou na dálku". Pokud tedy budete chtít pomoci, pak mne prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme vše potřebné - je hodně věcí, které potřebujete Vy i Váš psí kamarád změnit...

(20.10.2024)
Plemeno: německý ovčák
Pohlaví: pes
Stáří: 15 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, dočítala som sa o Vás, že by ste nám možno vedeli pomôcť. Máme 15-mesačného NO - psa, má svoj koterec s búdou vonku, kde spáva. Nebol doposiaľ žiaden problém, ale teraz, konkrétne spln mesiaca 17.10.2024 od utorka 15.10.2024 vybrecháva a kňučí. Mysleli sme si, že má nejaký zdravotný problém, ale keď za ním prídeme, ani nejde na WC-ko, ani nemá problém s trávením, len je hore a vôbec nespí, chce sa hrať, prechádzať akokeby bol deň. Nevieme prečo to robí. Prosíme o Váš názor, vopred ďakujem.

Odpověď: Dobrý den:) Úplněk (slov. spln) má svůj přirozený vliv na všechny živé organismy - zvířata i lidi. Mimo jiné zvyšuje nervozitu, podrážděnost a neklid. Spolu s dalšími vlivy (například jasné polarizované světlo uprostřed jinak temné noci) má také svůj dopad na spánek a jeho kvalitu. A to jsou přesně ty příčiny trápení i Vašeho psího parťáka.

Je stále ještě v psí pubertě, je stále ještě štěně a jeho psychika se mění ze dne na den. Vezměte ho k sobě dovnitř, bude daleko klidnější a spokojenější, bude se cítit v bezpečí, ve své pro něj nepřirozené fyzické i psychické izolaci někde v kotci si samozřejmě se spoustou věcí poradit neumí...

(6.10.2024)
Plemeno: jezevčík
Pohlaví: fena
Stáří: 2 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, sme noví majitelia malého jazvečíka - fenky, má 2 mesiace. Máme ju síce len 2 dni doma, ale chcela by som Vás poprosiť o radu, možno aj do budúcna. Chcela som sa opýtať, či mi viete poradiť nejaký cvik na to aby sa nebála cikať a kakať vonku. V noci sa bojí chodiť po vonku a aj cez deň keď prší, párkrát sa vykakala vonku a za to sme ju samozrejme odmenili, ale vycikať sa nechce, vždy sa po prechádzke vyciká vnutri na podložku. Určite s ňou mám trpezlivosť len by som sa chcela informovať. Ešte jedna otázka, máme pre ňu v spálni domček aj s pelechom a hračkami kde spí. Teraz samozrejme veľmi veľa spí. Hocikedy keď si ja ľahnem alebo sadnem na posteľ, začne kňučať a brechať. Aj v noci keď kňuci tak idem za ňou do domčeka a hrám sa s nou kým nezaspi, neviem či sa jej mám počas toho prihovárať alebo ako to mám začať riešiť. Ďakujem vopred za odpoveď.

Odpověď: Dobrý den:) V prvé řadě je třeba si uvědomit, že brát do venkovního prostoru, kde se mohou pohybovat jiní psi, kočky a další zvířata dvouměsíční štěně s ještě neukončeným očkováním proti velmi nebezpečným i smrtelným psím infekcím je riziko, do kterého opravdu není rozumné jít. Stačí setkání s psím přenašečem, někde něco olíznout a je zle.

Fenka má teprve dva měsíce, je ještě úplné mimino. Není to o cviku, ale o postupném vývoji její psychiky a Vaší komunikací s ní. Netlačte na pilu, za další měsíc už bude psychicky dál, začne být venku zvědavá a postupně budou naskakovat všechny potřebné instinkty a vrozené vzorce, včetně vyprazdňování močového měchýře.

Zrušte domeček, dejte si na zem matraci a spěte s ní. Uvidíte, jak bude spokojená. Přitulí se k vám a spokojeně usne, bude cítit teplo Vašeho těla a tlukot srdce, potřebuje přímý fyzický kontakt, vzpomeňte si, co jste viděla u chovatele, jak se štěňata navzájem i s mámou kontaktují. Je teď malé štěně, tohle je pro ni důležité, ne domeček s pelechem, zatímco vy spíte o kus dál, kde k Vám nemůže...

(6.10.2024)
Plemeno: kříženec jack russell teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 3 roky
Kastrace: ano (ve 2 letech)
Dotaz: Dobrý den, mám na Vás dotaz. Naše fenka spala v noci bez problému vždy na pelechu. Posledních cca 14 dní zuřivě v pelechu v noci hrabe, je hodně zadýchaná a kňučí. Před rokem byla na kastraci. Včera jsme již přemístili jinam a celá se stejně třese. Nikdy to nedělala. Je to jen přes noc, jinak je v pořádku. My se tím pádem nevyspíme, ale hlavně jí chceme nějak pomoci. Můžete nám pomoci radou?

Odpověď: Dobrý den:) Jedná se o vrozený psí "hrabací reflex", který se někdy projevuje jen před jejich uložením ke spánku (v přírodě si takto psovité šelmy uhrabávají místo ke spaní), v mnoha případech ale nejen před spánkem a svoje majitele pak pejsci přivádějí k šílenství, protože jim třeba rozhrabou celou zahradu. Jak píšu, je to vrozený vzorec chování, který se může projevovat odmala, ale může také naskočit až v pozdějším věku.

A ano, k tomu nočnímu hrabání pelechu typicky patří vzrušení, rychlé dýchání a kňučení, kastrace s tím v tomto případě nic společného nemá, nemocná také není.

Pokud se do toho opět pustí, zastavte ji a počítejte s tím, že to budete muset udělat několikrát (mnohokrát). Můžete zkusit vyměnit pelech, ale jakmile bude pod sebou cítit cokoli měkkého, spustí to reflex. Zastavit, znovu a znovu zastavit a obrňte se trpělivostí, bude to nějakou dobu trvat, než reflex utlumíte.

(21.9.2024)
Plemeno: pyrenejský horský pes
Pohlaví:
Stáří:
Kastrace:
Dotaz: Dobrý deň prajem chcel by som vás poprosiť o radu. Žijeme s rodinou na statku cca 5hektarov. Chováme tu kravy, ovce, hydinu. Pozemok nemáme oplotený akurát zvieratá majú svoje oddelené elektrické oplotky. Rozmýšľame nad tým ze by sme si v budúcnosť kúpili šteniatko pyrenejskeho horského psa. Chcel by som sa poradiť ohľadom tejto voľby. Aj keď nemáme pozemok oplotený (žijeme na samote) chceli by sme mať psa ktorý zvládne byt pustený na voľno. V čase keď nebude nikto z rodiny doma by sme ho asi pre istotu dávali na reťaz. Mame aj 2 malé deti a boli by sme radi keby sa psík naviazal aj na rodinu ale aj na naše hospodárske zvieratá a strážil ich. Je podľa vás toto plemeno vhodné na tieto účely. Viete mi prosím poradiť na čo sa upriamiť pri vybere šteniatka a tiež pri jeho výchove? Vopred veľmi pekne ďakujem za rady.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, pro Vaše potřeby je plemeno pyrenejský horský pes vzhledem ke svým povahovým charakteristikám vhodný. Ale pouze za následujících předpokladů...

1/ Nebude nikdy (NIKDY!) uvázaný na řetězu! Pokud bude potřeba a dokud ještě nebude v odpovídajícím věku, aby spolehlivě mohl fungovat samostatně, pak na vás počká ve vašem domě. Rozhodně ne uvázaný na řetězu nebo zavřený v kotci.

2/ Základem je pro Vás u tohoto typu plemen už od malého štěněte navázání na rodinu a zvířata (stáda), která by měl v budoucnu chránit. Tato problematika není vůbec jednoduchá, ale už jsem ji zde na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO v některých svých článcích rozebíral, najděte si je prosím a prostudujte, stejně tak i související videa s účastí pasteveckých psích plemen. Je zapotřebí blízký fyzický kontakt (tedy žádná izolace typu kotec) s těmito „objekty hlídání“ a jak jsem už psal, týká se to jak Vás a Vaší rodiny, tak všech Vašich dalších hospodářských zvířat. Od samého začátku jeho života u Vás.

3/ Samozřejmostí musí být správná komunikace z Vaší strany i ze strany zbytku Vaší rodiny. Pyrenej není plyšák na hraní, ale také to není německý ovčák, který bude štěstím bez sebe, aby splnil Váš příkaz. Je to samostatně fungující jednotka, k tomuto byl vyšlechtěn, k samostatnému myšlení i jednání. Nemůže čekat (a ani nebude), až mu řeknete, jak má zasáhnout proti predátorovi, udělá to sám a nejlépe, jak bude umět.

4/ Velmi důležitý už je samozřejmě i výběr štěněte. Vy potřebujete štěně z pracovní linie, nikdy ne výstavní, po rodičích s co nejvíce zachovanou pracovní genetikou a pokud možno už u chovatele připravované a testované po stránce chování vůči jiným zvířatům. Potřebujete pyreneje s původní povahou, tedy žádného primárního střelce, ale jedince s rozvahou, nebojácného a přiměřeně dominantního. Věřte mi, že v dnešní době to bohužel v česko-slovenském chovu pyrenejů není samozřejmostí, ale jsou to základní atributy, od kterých se bude odvíjet do budoucna i to, kolik sám budete mít se štěnětem práce a jak bude schopné. Vzhledem ke skutečnosti, že nebude mít po svém boku „starého zkušeného pasteveckého psa“, budete to vše mít na starosti i zodpovědnosti výhradně Vy sám.

5/ Počítejte s tím, že teprve tak za 2-3 roky reálně poznáte, jak moc jste se trefil s výběrem štěněte, jak dobře se Vám ho podařilo vychovat a zda bude či nebude Váš pyrenej schopen pracovat samostatně. Vychovat dobrého pasteveckého psa se správně nastaveným vztahem k domácím i cizím je velmi náročné, nelze tlačit na pilu a základem úspěchu jsou trpělivost, důslednost, potřebné znalosti a správné postupy a komunikace. Pastevecký (obecně každý samostatně fungující) pes musí umět odlišit skutečné a domnělé ohrožení, umět zvolit optimální postup zásahu, nemít sklony k „terorizování“ okolí a především mít svým majitelem správně vytvořenou vazbu na sebe a objekty hlídání.

Je toho opravdu hodně, zde jsem jen popsal základní body velmi zhuštěně a doufám že i pochopitelnou formou. Doporučuji nastudovat si vše, co můžete, vybrat správné informace a pak je i správně sám používat. Pokud budete chtít, můžete mě samozřejmě kdykoli zkontaktovat telefonicky a můžeme detailněji probrat vše, co Vás bude zajímat...

(1.9.2024)
Plemeno: všeobecný dotaz
Pohlaví:
Stáří:
Kastrace:
Dotaz: Dobrý den, mám na vás takovou možná trochu hloupou otázku na takzvaná "módní plemena". Jak to vidíte ze svého pohledu? Co si dnes lidi hodně pořizují za psy a proč? Děkuji předem za váš názor.

Odpověď: Dobrý den:) Vaše otázka rozhodně není hloupá a i pro mne je zajímavé pozorovat pohyb v oblíbenosti psích plemen mezi jejich majiteli. Co tak vidím kolem sebe, tak obecně je zřetelný posun k malým až velmi malým plemenům - až extrémně často dnes vidím v městském prostředí nově čivavy, pomeraniany nebo německé trpasličí pinče. Nedávno tolik oblíbené jorkšíry a jack/parson russell teriéry už daleko méně, jezevčíků, kokršpanělů a bišonů už také tolik není, dokonce i francouzští buldočci a bostonteriéři už zřejmě jsou za zenitem své oblíbenosti. Stále se ale drží borderkolie, těch je stále k vidění hodně...

Z těch větších a velkých jsem přestal úplně vídat (už hodně let) třeba kdysi poměrně rozšířené dobrmany, dlouhosrsté kolie, dalmatiny nebo boxery, o foxteriérech nebo erdel/velšteriérech ani nemluvě. Stejně tak ubylo rotvajlerů nebo psí klasiky, německých ovčáků...

Vesnice a samoty se nově zhlédly v plemenech obřích (pastevci a molosové obecně), tato plemena hodně nahradila především u lidí sociálně silnějších (nebo s větší potřebou se předvádět) původně dominantně rozšířené německé ovčáky, bernské salašníky nebo hovawarty...

Obecně dnes ve městech vídám daleko větší počet zástupců velmi malých až miniaturních plemen, velmi podobné je to i s kříženci. Důvod? Asi (kromě prvotní investice) následné (mnohdy však jen iluzorní) nižší "provozní náklady", "skladnost" a zdánlivá nenáročnost výchovy a vedení. Plus samozřejmě ona "módní vlna", ve které se tato plemena momentálně nacházejí - než je zase nahradí nějaká jiná, pro lidi neokoukaná a z různých důvodů přitažlivá...

Takhle to tedy zhruba vidí moje oči při každodenním pohybu v typicky městském/sídlištním i okrajovém prostředí, včetně možnosti porovnání se skladbou mých lidskopsích klientů:)

(25.8.2024)
Plemeno: miniaturní bulteriér
Pohlaví: fena
Stáří: 8 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, jsme rodina s 9ti letou dcerou a máme minibulíka s průkazem původu. Už od počátku byla velmi bázlivá. Navštěvovaly jsme psí školku, aby se socializovala. Poté jsme začaly jezdit na výstavy, kdy při jedné výstavě vystartovala po rozhodčím, když se k ní naklonil. Je zajímavé, že negativně reaguje pouze na některé lidi. Očichá si je a pokud se jí nelíbí (nevoní) začne vrčet. Hodně ji všude bereme mezi lidi, nikoho si sama od sebe nevšímá. Jen pokud se k ní někdo nakloní a chce na ni případně sáhnout, pokud ji voní tak je to v pohodě.  Jinak je velmi přátelská a mazlivá. Máme doma ještě 3letou fenu yorkšira. Pejsci jsou pro nás členové rodiny a spí s námi v posteli. Mají od nás veškerou péči a lásku. Mě to její (minibulíka) chování velmi trápí a chtěla bych se vás zeptat, zda je možné s tím nějak pracovat, nebo už to má v sobě? Předem velmi děkuji za vaši odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Především je zapotřebí si uvědomit, že je Vaše fenečka ještě štěně, momentálně ve fázi psí puberty. Teprve se formují její postoje k okolí a v žádném případě není hotový pes, její sociální stránka povahy se teprve vyvíjí.

Za další - jako každá živá bytost má plné právo mít svůj názor na jinou živou bytost, včetně člověka. Ne každý jí musí sedět, ne každému musí věřit a pokud se vůči někomu vyhraní, pak k tomu má vždy pádný důvod - nedůvěra, strach atd. Navíc není jako plemeno žádný plyšáček, má v povaze vrozenou dominanci a v neposlední řadě není její povinností nechat na sebe sahat každého cizího člověka.

Pokud mezi lidmi rozlišuje a nereaguje agresivně na každého, pak se nic strašného neděje. Druhou stránku mince je samozřejmě umět s tím jako majitel správně pracovat a hierarchicky na sebe fenku navázat, abyste vždy byla tím, kdo v podobných situacích rozhoduje a fenka Vám přitom věřila. Plus samozřejmě nenechat u ní přejít nedůvěru ve strach a bázlivost, kteréžto atributy následně generují agresivní vzorce chování.

Pokud se chcete vše potřebné naučit, nedělat osudové chyby a dozvědět se více i o konkrétní povaze Vaší psí parťačky, pak je (jako vždy v podobných případech) nejlepší volbou mne zkontaktovat telefonicky a domluvit si se mnou osobní setkání a praktickou práci...

(11.8.2024)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 7 (měsíců? let? Každopádně neuvedeno. Lidi, čtěte si prosím vás po sobě ty maily, než je odešlete, tohle je důleźitý údaj...)
Kastrace: ???
Dotaz: Dobrý den chtěla jsem se zeptat máme doma Nelu 3kg, máme domeček a zahrádku a ona tam sama nechce být to znamená když já pracuji z domu na počítači tak venku kňučí a dožaduje se do domu Venku nic ji tam nebaví a to musím říct že chodíme většinou každý den na další procházky i 4 km Dále Mám někdy dilema když odjíždím třeba na tři čtyři hoďky jestli ji nechat na zahradě nebo ne zase si říkám že tam má více zajímavosti a pejsků kteří chodí kolem No taky se trošku bojím aby je nikdo neodcizil protože má asi 3 kg a je moc hezká ale zase je mi líto nechávat zavřenou doma když ji nemůžu vzít s sebou jaký mate  na to prosím  názor? Nebo ji moc rozmazluji, je to přece jenom pejsek ..

Odpověď: Dobrý den:) Názor na tuto otázku mám zcela jednoznačný a nesčetněkrát na webu PSÍ STRÁNKY FALCO prezentovaný - každý pes potřebuje být se svým člověkem, potřebuje s ním sdílet společný prostor. Je to jedna ze základních psích psychických a sociálních potřeb.

Právě proto, že Vaše Nela je pejsek, potřebuje Vaši společnost. Nic (kromě Vašeho nastavení v hlavě) nebrání tomu, aby s Vámi byla uvnitř a ne na zahradě v době, kdy pracujete na počítači, sama Vám své přání i potřebu dává velmi jasně najevo. A samozřejmě, pokud ji v době Vaší nepřítomnosti necháváte venku na zahradě, vystavujete ji v dnešní době velkému riziku odcizení nebo záměrné otravy, jako velmi malý pes může jednoduše někam spadnout, utéci Vám nebo si ublížit, může si ji protáhnout skrz plot jiný pes.

Pokud ji necháte v době své nepřítomnosti v domě, všechna tato nebezpečí eliminujete a navíc jí zajistíte i potřebný klid k odpočinku. Není k tomu víc co dodat - vše výše popsané není rozmazlování, ale základní zodpovědná péče a vztah k "jenom pejskovi"...

(11.8.2024)
Plemeno: x stafordšírský bulteriér
Pohlaví: pes
Stáří: 11 let
Kastrace: ano (přibližně v roce, v tu dobu jsme měli nekastrovanou fenu
Dotaz: Dobrý den, pejska jsem adoptovala přibližně když mu byl jeden rok. Byl vždy hodně aktivní, občas až moc, ale postupem času se zklidnil a teď je hyperaktivní pouze při návštěvách. Hlavní problém nám ale nastal při narození naší měsíční dcerky. První dny po příchodu domů neustále kňučel. Miminko jsme ho nechali očuchat když byl v klidu a po pár dnech se trochu zklidnil a začal knučet pouze když malá dělá nějaké zvuky a nebo brečí. Problém je v tom, že jeho kňučení je nezastavitelné a v některých dnech se uklidní až když spolu s partnerem sedíme na jednom místě a máme malou v náručí. Nevidím žádné známky agrese, spíše mi přijde že se jí snaží chránit. Zkoušeli jsme zvýšit čas na procházkách, čas strávený s ním, vzít ho do jiné místnosti,ale nic nezabírá. Už se to dostává do stádia kdy zvažujeme adopci, čemuž bych ráda předešla. Budeme moc rádi za jakoukoliv radu, děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Sklízíte mimo jiné následky kastrace, kterou jste nechala provést, když Vašemu pejskovi byl teprve rok. Získala jste věčné štěně, psí osobnost s navždy štěněcími vzorci chování a štěněcí nejistotou v situacích, které by dospělý jedinec vzal s nadhledem a klidem, kteréžto atributy získává právě s psychickým dospěním...

Dalším hendikepem je pro něj samozřejmě skutečnost, že do současné doby žil jako typický jedináček. Pro každého psa je s postupem jeho věku těžší přijmout dalšího jedince (ať už psího nebo lidského) do své smečky, nicméně pokud funguje správná hierarchická vazba mezi ním a jeho člověkem, pak vše bez většího stresu zvládne. Místo toho u něj vzrůstá stres, který sám neodezní, pokud se určité věci v jeho prostředí nezmění.

Hlavními zdroji problému je tedy jeho kastrace a navázané psychické atributy plus nefunkční hierarchický vztah mezi vámi. Kastraci už nevrátíte, na vztahu můžete zapracovat (což, popravdě, už mělo proběhnout daleko dříve), pokud přemýšlíte o tom, svého jedenáctiletého psího parťáka se zbavit, pak už k tomu není co říct. V opačném případě, pokud budete chtít, Vám rád pomůžu, samozřejmě "na dálku" to nepůjde.

(21.7.2024)
Plemeno: ???/???
Pohlaví: fena/fena
Stáří: 10 let/3 roky
Kastrace: ano/ano
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o pomoc radu. Máme problém s agresivitou u jedné feny k druhé. Ve zkratce jedné fence je 10 let a druhé jsou 3 roky. Obě máme od štěněte a z útulku. Agresivní je ta mladší několikrát napadla starší vše se po kastraci obou uklidnilo cca na rok a půl. Nyní opět vše začíná, dvakrát starší kňourala ze spaní ( v noci) a mladší na ni skočila z postele a začala ji rvát. Několik dní zpět opět, když starší procházela kolem postele přišel útok z postele. Prosím o jakoukoliv radu. Nyní je na noc oddělujeme. Používáme různé uklidňující olejicky a je zákaz na postel což když spíte těžko ovlivníme. Doufám,že situace má řešení.  Chápu že po emailu se to úplně řešit nedá. Pokud by jste měl čas můžeme za Vámi dojeď. Moc děkui za odpověď.

Odpověď: Dobrý den, každá situace má řešení, ale některé již z principu nelze řešit "na dálku", což naprosto správně tušíte i Vy - ozvěte se mi prosím telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou s oběma svými psími holkami přijedete. Rád Vám pomůžu dát vše zase do pořádku.

(14.7.2024)
Plemeno: kříženec/zlatý retrívr
Pohlaví: pes/pes
Stáří: 12 let/7 let
Kastrace: ???/???
Dotaz: Dobrý den, můžete nám prosím poradit? Máme dva psi. Starší 12. let oříšek onemocněl cukrovkou a oslepl. Byl to vždy dominantní pes. Vychovával Zlatého Retrívra 7. let. Vždy spolu vycházeli skvěle. Teď mladší pes začal nemocného napadat. Předpokládám, že chce zaujmout nové postavení ve smečce. Je nějaká možnost toto chovaní zastavit? Neradi bychom je rozdělili. Děkuji

Odpověď: Dobrý den:) Jde o přirozené hierarchické chování a mladší pes se skutečně pokouší zaujmout vyšší pozici. Vzhledem k současným dispozicím obou aktérů aktivně podporujte vyšší postavení mladšího pejska (retrívra) - pořadí krmení, pohlazení, manipulace (obojky, vodítka), bližší pozice u Vás, jednoduše velmi čitelně a jasně mu dávejte ve všem přednost.

Pokud to budete dělat dobře a důsledně (samozřejmě to předpokládá i Vaši správně nastavenou nejvyšší hierarchickou pozici), pak v poměrné krátké době oba Vaši psi zaujmou nové hierarchické pozice a vztahy mezi nimi se zklidní. Mladší nebude muset už nic dokazovat a starší nebude muset svoji pozici hájit. Rozdělením byste se na jejich vzájemném vztahu dopustili té nejhorší chyby!

(14.7.2024)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 4 roky
Kastrace: ano
Dotaz: Dobrý den,pane Dostál.Mám dva pejsky,jsou oba z útulku,takže oba kastrovaní.Starší Míša,je kříženec asi havanského psíka.Je mu asi 9-10 let.Už špatně slyší,jinak je v pohodě,má rád procházky,jenom štěká na velké psy.Na vodítku chodí dobře.Míšu máme čtyři roky.Potom máme Barunku,ta je asi čtyřletá,letos ji máme druhý rok. Barunka je fena z množírny,tak neznala vůbec nic,všeho se bála.Myslím,že jsme to spolu zvládly,už není taková hromádka neštestí,jako když k nám přišla.S čím máme problém,je chůze na vodítku.Ze začatku chodila hezky,ale najednou začala tahat,lítá ze strany na stranu,občas u toho jestě ječí...Moc ráda s nimi chodím ven,ale musím brát každého zvlášt,protože Barča by Míšu převalcovala,jak je divoká.Pokud jdeme na procházku všichni,manžel má Míšu,tak tahá za Míšou,jak smyslu zbavená.Tak to jsou potom procházky. .Než vyjdeme z domu a ví,že půjde ven,tak dělá takový cirkus,lítá po dvorku,štěká.Celá vesnice ví,že Barča jde na procházku.Nedaří se mi ji zklidnit.Kde to jde běhá bez vodítka,drží se u mě,na přivolání přijde.Jinak s Míšou vychází od začátku v pohodě.Moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den, pokud Vám mám s fenečkou pomoci, je nezbytně nutné, abyste za mnou přijely - na dálku tyto věci skutečně vyřešit nelze... Zkontaktujte mě prosím telefonicky, domluvíme vše potřebné, rád Vám pomůžu.

(7.7.2024)
Plemeno: pyrenejský horský pes
Pohlaví: 2x fena
Stáří: 2x 7 měsíců
Kastrace: ne/ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostál, nejdřív bych vás ráda uvedla do přehledu naší situace. Bydlíme v domě se zahradou, na které chováme drobná hospodářská zvířata. Mým snem je vybudovat rodinnou tzv.kontaktní farmu a otevřít dveře veřejnosti, především rodinám s dětmi, které si budou moci osahat hospodářská zvířata a práci s nimi. Zvířátka a děti jsou má srdcovka, tím směrem chci už dlouho jít. Toto vše se nám ale na zahradu nevejde a proto jsme si pronajali louku v 5min dojezdu autem od nás. a proč se na vás obracím :) Dlouho jsem hledala vhodné plemeno, které by se dalo snadno skamarádit se zvířaty a zároveň aby bylo vhodné k dětem. Volba padla na Pyrenejky:) Pořídili jsme si tedy letos na jaře dvě 15ti týdenní fenky PHP. Byly narozeny na farmě, se zvířaty žila od začátku spolu s velkou psí smečkou chovatele. Vzaly jsme dvě hlavně kvůli tomu že jsem nechtěla aby jedné bylo příliš smutno až nastane čas přesunu na louku. Navíc mi dvě doporučil i chovatel, dle jeho slov je více psů pohromadě spokojenějších, a také prý pospolu lépe hlídá svěřené stádo/místo. Říkala jsem si že nebude vadit když je nejdřív budeme mít s ostatními zvířaty na zahradě protože je pak přesuneme všechny jako skupinu. Navíc  jsem jako velký přínos vnímala i to, že budou od štěňátek zvyklé na děti, na pohyb dětí a jejich chování, což potřebujeme (máme tři děti 1-9let)  a denně si k nám na zahradu chodí hrát děti z vesnice. Fenky mám neustále na oku a hlídám a koriguji jak chování našich dětí směrem k nim, tak cizí děti a samozřejmě hlavně feny. K dětem se tedy chovají neuvěřitelně klidně, citlivě, až mě to denně překvapuje. Jsem z nich nadšená! Jsou fantastický. Ke zvířatům se chovají  (chovaly) velmi přátelsky, kuřátka si nechala i sedat na hlavu.  Občas měly chuť ze srandy něco honit, ale to jsem hned zasáhla a vysvětlila že takhle ne. Jednou mi i přes to kuře chytli a cumlali ho mezi sebou, nic se mu nestalo ale jen proto že jsem ho vysvobodila. Holkám však nedávno bylo čerstvě 6 měsíců a stalo se, že jednu nemocnou slepici chytly a doslova rozpáraly. Pak ještě jedno kuře (to vše ve dvou dnech kdy jsem vytáhla paty z domu a hlídal manžel). Nelenila jsem a zavolala na pomoc psí trenérku, která u nás na Nymbursku působí, aby mi poradila co a jak s nimi. Řekla mi že holky nastupují do puberty, že jejich chování je normální, že mám blokovat nežádoucí chování a chválit to žádoucí, a doporučila mi je rozdělit (jedna na louku a jedna s námi) s tím že se nadále mohou vídat aby si pohrály, ale že spolu fungují jako smečka a bude pro mě těžké je vychovávat když budou spolu. Navíc mi řekla, což jsem tedy nevěděla, že pravděpodobně nastane čas kdy se přestanou snášet a budu nucena je stejně rozdělit. Začala jsem tedy přemýšlet nad variantou, že skutečně jednu (Lesie) necháme hlídat nás a naši zahradu, stala by se naší společnicí, parťačkou, jezdila by s námi denně na louku kde budeme časem trávit víc a víc času, na výlety, dovolené, apod.
A druhou Bellu bych naučila hlídat louku se všemi zvířecími budoucími parťáky. Otázka je, nejsou na to už příliš staré? Když je rozdělím, neublížím psychicky Belle? Říkala jsem si že bych jí ten přechod usnadnila co jen bude v mích silách. Mohu ji tam zprvu jen vozit a postupně prodlužovat čas pobytu, přitom ji učit přátelského soužití se zvířaty. Mohu  tam s ní pak i nějaký čas bydlet v karavanu..
Bella je na zahradě jako ostříž, cokoliv kde šustne vybíhá se štěkotem a zahání nebezpečí. Ničeho se nebojí. Je hravější, k  naší roční dcerce trochu méně opatrná. Spává více před domem, nevyhledává tolik mou společnost jako Lesie.
Lesie je naopak uplně nehlídací (aspoň zatím), neštěká skoro vůbec, působí jako mouchy snězte si mě. K dceři je velmi citlivá a opatrná, trochu víc se leká nových věcí, je klidnější povahy.
No mám brouka v hlavě. Nevím vůbec jak to teď mám pořešit. Pořád, a teď víc než kdy jindy je potřebuji správně vychovávat, hlavně se zvířaty. Probouzí se v nich občas chuť něco chytit. Krmíme syrovou stravou, říkala jsem si jestli to na jejich "loveckou" touhu nemá vliv? Ale nevím. Výchova se ubírá řekla bych dobrým směrem, ale nesmím usnout na vavřínech. Koupila jsem jim i el.obojky ač jsem je vždycky odsuzovala. Zatím jsem je nezapla, holky je jen nosí, kdybych někdy fakt musela na dálku zasáhnout a zastavit špatné chování. Doufám že nebude potřeba ale přeci jen louka je veliká a stopovací vodítko nemusím dohonit. Je to jen taková sychrovka. Osobně zastávám názor pozitivní vychovy. No, co myslíte vy? Mám je tam vozit obě, na střídačku? Nebo jen Bellu a postupně ji zvyknout? Rozumíte psí duši víc, třeba mi poradíte:) Jestli jste dočetl až se, tak vám upřímně moc moc děkuji, a už se těším až si přečtu vaši odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Uf, je toho hodně, co by bylo zapotřebí probrat - v prvé řadě Vám pomoci pochopit psychiku a povahu pyrenejů (respektive obecně pasteveckých plemen), abyste si svoje psí holky nepletla jako dotyčná "psí trenérka", která podle toho, co píšete, řadí ryze pastevecké plemeno někam k německým ovčákům a spol. To je vždy základní chyba, pastevci fungují zcela jinak a pokud jste si obě fenky pořídila s Vámi uváděnými úmysly, pak je zapotřebí je k této nelehké práci od začátku správně vést.

Tedy například je od sebe rozhodně neoddělovat, zvykat je správným způsobem na Vaše zvířata (což vůbec není tak jednoduché) - bohužel z mého pohledu a podle zásad pastevecké práce jste udělala celkem zásadní chybu v okamžiku, kdy jste místo základní sestavy dvou psů (samců) pořídila dvě feny (dá se začít i s jedním psem a časem přidat štěně), navíc jste si je vzala později než je ideální čas. Pokud mám nebo chci provozovat kontaktní farmu, pak musím z hlediska osobnosti psů, kteří budou v kontaktu jak s mými zvířaty a rodinou, tak i se zvířaty a lidmi cizími, postupovat nejlépe podle generacemi pastevců dlouhodobě ověřených pravidel v této branži, tohle není cvičák. Je to něco zcela jiného než mít psí pastevce jako rodinné parťáky, vyžaduje to hodně času a správně nasměrované energie.

Pokud svoje elektrické obojky včas nevyhodíte, dostanou Vás i Vaše fenky do velkých a následně těžko řešitelných problémů. Znovu zopakuji, že pyrenej není německý ovčák, není to "poslušnostní" plemeno a s pozitivní výchovou se hierarchicky velmi rychle zařadíte hluboko pod obě svoje psí holky...

Jak jsem už napsal, je toho pro Vás skutečně hodně k naučení a rád Vám pomůžu, ale daleko vhodnější variantou je probrat vše osobně. Pokud Vám to bude vyhovovat, ozvu se Vám telefonicky v nejbližších dnech na Vámi uvedený telefonní kontakt a zkusíme vymyslet optimální variantu. Každopádně však počítejte s tím, že to bude běh na delší trať...

(30.6.2024)
Plemeno: hovawart
Pohlaví: pes
Stáří: 7 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, můžete mi prosím poradit nějaký dobrý pelíšek? Na co obecně třeba dávat pozor? Jedeme si příští týden pro štěně. Moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Jako ve všem sortimentu, i zde najdete pelíšky a "pelíšky". Zkusím Vám dát pár všeobecných rad, podle čeho vybírat.

Hovawart je velké plemeno a ani jeho štěně už není úplně nejmenší - vyberte rovnou větší velikost pelíšku, už takovou, do které "doroste" až za pár měsíců. Nekupujte na jeho rozměry současné, za chvíli už mu nebude stačit.

Vybírejte pelíšek z trvanlivého a odolného materiálu, malá (i starší) štěňata ráda koušou do všeho možného. Hodně štěňat také rádo hrabe, proto kladu důraz právě i na tu odolnost použité látky - čím silnější a hrubší, tím lépe. Také nezapomeňte, že náplň pelíšku tvoří v naprosté většině výrobků molitan a je skutečně dobré, aby zústal na svém místě a nedrolil se postupně vznikajícími dírami ven. Jinými slovy preferujte funkčnost, nikoli vzhled (různé prvoplánově barevné plyšové modely nebrat - máte hovawarta, ne čivavu) nebo nízkou cenu.

Plus jedna rada na závěr - psi mají rádi "krytá záda", pelíšek tedy umístěte jednou delší stranou například ke své posteli, stěně, truhle, skříni apod.

(23.6.2024)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: pes
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Měla bych dotaz ohledně našeho francouzskeho buldočka. Jsem z něj už zoufalá. Je pravidelně vencený co 4 hod, když jsme doma. Když nejsme doma,tak když přijdeme domů je to bez louže a i 8h. Když jsme sním doma čůrá pořád doma, teď už třetí den i. Čůrá i na postel a gauč. Odměny venku má od malička. Asi 14 dní se nám v průběhu 5 měsíce nevyčural ani jednou, tak jsem se těšila, ze už to zvládá na 200%. No opak je pravdou a vůbec nevím jak už na to reagovat. Vím, že to dělá i schválne, kdyz ho třeba nepustím na postel, tak udělá v momentě louží. Je na to nějaká rada? A možný výcvik? Moc děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Dotaz na toto téma je v Poradně asi tím nejčastěji zodpovídaným - tak tedy ještě jednou... Pokud je pejsek v pořádku zdravotně (ledviny, močové cesty), pak je za jeho popisovaným chováním vždy příčina psychická - v tomto věku klidně i opoždění v psychickém vývoji, často je za vším stresové pozadí a velmi často prosté hierarchické nezvládnutí ze strany majitele a následné přirozené psí reakce (toto je jen jedna z nich).

Na dálku (a za omezeného objemu informací v dotazu) nelze s jistotou víc určit, osobně sázím na již zmíněnou třetí možnost. Výcvik Vám nepomůže, je zapotřebí nastavit správné komunikační a hierarchické vzorce - pokud budete chtít pomoci, stačí se se mnou domluvit a s pejskem přijet. Pokud necháte stávající situaci volný průběh, pak se samozřejmě negativní vzorce upevní a přibydou i další problémy.

(2.6.2024)
Plemeno: australský ovčák
Pohlaví: pes
Stáří: 5 let
Kastrace: ano (kastrovaný ve 2 letech, paní veterinářka to poradila jako možně řešení)
Dotaz: Dobrý den, mám australského ovčáka, pořizovala jsem si ho s bývalým přítelem, který nikdy psa neměl a bydlela jsem u rodičů, kteří ho venčili když jsem byla dlouho v práci. V jednom roce začal bezdůvodně vyjíždět po lidech, většinou po chlapech a to bez sebemenšího varovaní. Přijde se pomazlit, nechá se klidně několik minut hladit, má typický veselý výraz a vypadá uvolněně, spokojeně a najednou z ničeho nic vyletí, když na něj zakřičím dost tak jakoby se probral z nějakýho záchvatu a vůbec nevěděl co se stalo, klidně se jde dál s tím člověkem mazlit. Je zdraví, prohlídnut několika veterináři, jestli ho něco nebolí. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) V psím světě nikdy nic není bezdůvodné. Australský ovčák je přirozeně dominantní plemeno (což je vždy dobré vědět a uvědomit si ještě před jeho pořízením, zvlášť pokud tam třeba figuruje ještě silnější pracovní genetika) a především ve fázi jeho psí puberty, kdy lítá doslova od mantinelu k mantinelu, je zapotřebí velmi dobře zvládnout jeho hierarchické vedení a správnou komunikaci, jinak postupně naskakují Vámi popsané negativní vzorce chování, které se bez správného přístupu a korekce časem upevňují. V tomto konkrétním případě tu může nezanedbatelnou roli hrát i alternativní venčení rodiči, nikoli Vámi a tehdy získanými sociálními zkušenostmi ještě štěněte, o kterých ani nemusíte sama vědět.

V období puberty a několik měsíců po ní, kdy se nejvíce formuje osobnost štěněte, Váš pejsek neměl svůj "maják" (a nemá ho dodnes) a pro něj zátěžové situace s lidmi řeší sám za sebe. Může tam samozřejmě být i prožitá negativní zkušenost s člověkem (lidmi), ke které opět nedostal potřebné vysvětlení a která ve spojení s povahou australského ovčáka pomohla vygenerovat budoucí problémy, následně ještě utvrzené jeho naprosto nesmyslnou kastrací. Což je vlastně opět ono "od mantinelu k mantinelu", potenciální důvěra versus nejistota/nedůvěra/strach.

Paní veterinářce můžete poděkovat za její "možné řešení", které vedlo pouze k doživotnímu zmrzačení zdravého mladého a ještě zcela nedospělého psa a s tím spojenými dalšími negativními důsledky na jeho povaze i zdravotní rovnováze (napsal jsem na toto téma řadu článků, doporučuji k prostudování). Kastrace tyto ani žádné jiné problémy (kromě jednoznačně indikovaných zdravotních, kde již neexistuje jiná alternativa) nikdy neřeší a řešit nemůže, jen je zhorší a upevní, tolikrát jsem to již vysvětloval - sama to vidíte po již dalších třech letech od provedeného zákroku...

Pokud opravdu chcete dát do pořádku to, co ještě lze, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme moji osobní pomoc.

(2.6.2024)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 11 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, naše fena, je na mě velmi fixovaná, samo o sobě to takový problém není, když odejde mě do práce výdrž být doma ůplně v klidu. Problém nastane, když má přítel odpolední a já odejdu ráno do práce, v tom případě jakmile odejdu, jde ho fena vzbudit, skáče na postel předníma packama, žďuchá do něj čumákem, škrábe, štěká. Když odejde on a já ještě spím, tak to nedělá. Jinak ho fena poslouchá na veškeré poveli, přivolání. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Fenka vás oba samozřejmě bere hierarchicky každého jinak. Vás podle toho, co píšete, vnímá na vyšší pozici než vašeho přítele, ten je pro ni více "chůvou" a proto se chová tak, jak popisujete. Váš spánek tedy fenečka respektuje, jeho ne. Nic víc za tím není.

(26.5.2024)
Plemeno: lagotto romagnolo
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, moj psík začal mať problémové správanie od kedy umrel moj manžel (január 2024). Pes je vo všeobecnosti bojazlivý, začal sa správať agresívne, škaredo ma dokúsal na obe ruky (predlaktia), vážne som uvažovala, že ho dám preč. Stalo sa to pri strete druhého psa, samca. O 2 dni sa to stalo znova, na šastie mal nasadený náhubok. Na 10 dní som dala psa cvičiteľovi, ktorý ho vychovával (hodne za to zaúčtoval) s elektrickým obojkom (keď neposlúchol na povel). Včera som psíka priviezla domov, je iný, zdá sa mi viac usráchaný, nedôverčivý, vrčí na mňa, vrčí mi na ruky, bojím sa, že ma zasa kusne. Evidentne mu výcvik s elektrickým obojkom nepomohol. Prosím o radu.

Odpověď: Dobrý den. Lagotto romagnolo (italský vodní pes) není primárně problémové plemeno. Pokud byl Váš pejsek primárně navázaný na Vašeho manžela, pak po jeho úmrtí samozřejmě mohly naskočit Vámi uváděné stresové ventily - pokud tam tedy nebyly již i předtím.

"Výcvik s elektrickým obojkem" byl, řeknu to otevřeně, velmi hloupý nápad. Nevím, jaká jste měla očekávání a jak jste na to vůbec mohla přistoupit, kazdopádně psíkův psychický stav (a vaši vzájemnou situaci) jste tímto krokem radikálně zhoršila, snad si to teď již sama uvědomujete.

Cestou ven (pokud o ni tedy vůbec sám majitel stojí) je vždy správná hierarchická komunikace, tak jak jsem už v této Poradně nesčetněkrát psal a velmi mnoha lidem i prakticky pomohl. Nikoli povely, ale komunikace, v tom je zásadní rozdíl. To stejné platí i ve Vašem případě. Rád Vám pomůžu, ale "na dálku" to skutečně nejde, musela byste za mnou i s pejskem přijet. Je to mladý pejsek, za svoji situaci a současnou psychiku nikterak nemůže a pokud si ho chcete nechat a dát vše do pořádku (což by byla jediná správná volba), pak prosím opravdu zvažte moji nabídku...

(26.5.2024)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes
Pohlaví: fena
Stáří: 4 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň chcela by som sa vás opýtať a aj poprosiť či by ste mi vedeli poradiť . Máme s mojím mužom farmu a kúpili sme si stredoaziata s PP. Ma 4 mesiace a jeho bývalí majitelia ho nenaučili základné povely ale čo je horšie absolútne nekorigovali čo smie a čo nesmie takže teraz môj muž koriguje správanie fenky a učí ju že nesmie ničiť veci a hrýzť. Chcela by som sa opýtať ako ju naučiť na to aby mohla byť vonku ? Mňa hryzie aj keď jej rázne poviem "nie nesmieš ,, ona to robí ďalej. Ak na ňu zavolám menom alebo poď sem nech ide ku mne či môj muž alebo ja tak nás odignoruje. Ako ju mám naučiť na meno ?

Odpověď: Dobrý den:) Prosím prostudujte si v prvé řadě tento web PSÍ STRÁNKY FALCO - najdete zde právě ty informace, které hledáte. Včetně vysvětlení pastevecké psychiky (středoasiat není "poslušnostní" plemeno, které bude primárně čekat, až je k sobě budete chtít přivolat), vývoje psí psychiky (čtyřměsíční štěně má stále jestě velmi omezenou schopnost soustředění) a dalších souvisejících zásadních skutečností, které pastevecká plemena a tedy i středoasiata odlišují od psích plemen jiných.

Spolupráci pastevce s člověkem je zapotřebí vybudovat cestou komunikace, nikoli povelů a příkazů - středoasiat byl vyšlechtěn k samostatné práci i uvažování a svého člověka bere jako parťáka, nikoli generátor rozkazů. Pokud fenku v tomto věku budete odkládat venku, vazbu na vás si nevytvoří, spolupracovat s vámi nikdy nebude a situace kolem bude vyhodnocovat a řešit sama za sebe - v případě potřeby i proti vám samotným.

Je toho zapotřebí opravdu hodně pro správnou výchovu a není jednoduchá, znovu tedy odkazuji na množství textu i videa s mými klienty a zároveň majiteli pasteveckých plemen, která zde najdete. A samozřejmě, jak vám oni sami potvrdí, vždy je nejlepší se přijet naučit vše potřebné osobně a prakticky...

(12.5.2024)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme tříletého,nevykastrovaného psa,biewera.Je to přátelský mazel.Víceméně od začátku,co ho máme,spal s dcerou (15) v posteli.Pár měsíců zpět na ní začal vrčet když večer vyšla ze sprchy,je jedno, jestli si ho všímá,nebo ne.Nedělá to každý den.Nedávno začal vrčet i ráno, když vstává do školy,někdy i štěká .Ale jsou dny,kdy s ní jde sám od sebe do pokoje a je tam s ní dokud se nevypraví.Pokud vstává později, tak to nedělá a radostí jí vítá . Radostně jí vítá když odněkud přijde, nebo přes den.Na nikoho jiného nevrčí ani neštěká.Ona jediná ho bere do náruče a mazlí se tak s ním . Ostatní členové rodiny ho samozřejmě taky mazlí,hladí,ale když je třeba na zemi, nechováme ho,jen výjimečně.Můžete mi poradit? Dceru hodně mrzí, že na ní takto reaguje.Moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Jako vždy je samozřejmě za změnou chování pejska nějaký spouštěč - změna v okolí, změna psychiky (nejen jeho, ale i třeba Vaší dcery - přechod "mláděte" do dospívání), pes velmi dobře vnímá i změny pachu a hormonálních hladin jemu blízkých živých bytostí (ano, opět tím narážím na reálnou možnost, ve které hraje hlavní roli Vaše dcera). Ranní a večerní čas je také dobou, kdy je pes aktivnější, více vnímá a řeší.

Můžou za tím být i další příčiny, například reakce Vaší dcery v nějaké jejich vzájemné interakci, která nebyla adekvátní a jejího psího parťáka rozhodila a Vám o ní samozřejmě neřekla. Pokud na ni pejsek reaguje jinak, než dříve, pokud na zbytek rodiny reaguje stále stejně, pak je to opravdu něco mezi nimi dvěma. Zkuste se dcery (znovu) zeptat, zda něco z její strany neproběhlo, jinak tomu dejte ještě čas a více oba sledujte. Na dálku a bez detailnějších informací nejde víc diagnostikovat. Každopádně tříletý nekastrovaný biewer je již skoro rok psychicky dospělý, jeho psychika je (a nějakou dobu i bude) z hlediska svého vývoje stabilní.

(12.5.2024)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 9 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, rádi bychom se zeptali ohledně našeho kříženého Stafforda (nevíme s čím je přesně křížený, ale zřejmě taky s nějakým mixem Jack Russela či Pointerem dle chování), je mu čerstvě 9 let, s výchovou nikdy problém neměl, co bylo potřeba ho odnaučit, šlo jako po másle, co jsme ho chtěli naučit, tak také, na svuj věk se učí stále velmi dobře, na lidi je hodný, se psama se snese tak 50 na 50, parkrat se uz chytl tak od te doby nikdy dopředu nevime jak u jakeho psa zareaguje, ostatni zviřata asi v pohodě. Předtim jsem žila s byvalym přitelem a odstěhovala se se psem od něj, když mu bylo 8,5 let, s tim se vyrovnal velmi rychle, až bravurně, myslim, že na něj zapomněl hodně rychle, nyní žiji par měsicu s novym přitelem, toho si zamiloval okamžitě od prvniho dne, chce si s ním pořád hrát, věnuje se mu mnohem vic než ten předchozi přitel a myslim, že ho vnímá jako vůdce smečky, poslouchá ho skoro na slovo a má z něj dost velký respekt. Je fakt, že nynějši přitel ma někdy trošku problém s tim, že mu ujedou nervy kdyz mu něco nejde, ale jemu nikdy neubližil, neudělal mu nikdy nic špatneho a vždy spolu vychazeli velmi dobře. Nyní přitel chodi do prace a střidaji se mu směny ranni, odpoledni, nočni a z nějakeho duvodu pouze kdyz přijde opul 7 ráno z noční a pes uslyši že přišel domu, tak má hrozný strach a úzkost, že se i počůrá, úplně se na mě v posteli přitiskne (má dovoleno být na posteli když nepřekáží) hrozně se třese a točí se dokola že neví co dělat, jestli mi schovat hlavu do podpaždí nebo si lehnout na záda nebo si až skoro na mě úplně lehnout a má z něj šílenej strach ještě větší když si stoupne do dveří a hezky příjemně na něj volá jménem ,,jdeme čůrat,, (nacož normalně jindy reaguje velkou radostí a těší se ven) a on nejde, když přijde přitel blíž a natahuje k němu ruce a uklidnuje ho, tak ma stale velky strach, učurne si, třeba popobehne k němu, necha se pohladit a ve vteřině se beži roztrepenej zase schovat ke mě a toto uděla třeba 5x, to už se uplně probudim i ja i když vstavam do prace až za hodinu tak se zvednu a uklidňuju ho a snažim se ho přimět aby šel s přitelem ven. Nakonec se to nejak povede ale to už mame počuranou postel nebo podlahu a přitel je z toho na nervy. Nikdy jindy to nedělá, ani když přijde přitel domu z odpoledni v 11 večer, děla to pouze když přijde z noční a je vlastne zhasnuto, napadlo me jestli to nebude tmou, poprvé když přišel totiž z nočni, tak se ho asi v te tme lekl a možna si z toho vytvořil nějaký blok. Nevíme vubec co s tim dělat, přítel už to vzdal a řekl, že ho budu venčit já než odejdu do práce, ale v tom se nic nezmění, protože ten strach a uzkost mu zustane stále při jeho příchodu a když pujde do postele a výsledek bude stejný. Prosíme vás o pomoc a omlouvám se za takový sloh. Moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Opět je za těmito vzorci chování nějaká příčina. První možná je konkrétní špatná zkušenost (s bývalým přítelem?) z pejskovy minulosti. Zkuste zapátrat v čase zpátky, včetně faktu, že ne o všem jste nutně byla informována.

No a ta druhá možná (neříkám, že to tak určitě je, ale pravděpodobnost je stejná) je konkrétní špatná zkušenost s Vaším současným přítelem. Sama připouštíte, že občas ujede a negativní asociace v psí hlavě se může vytvořit z více zdánlivě nesouvisejících zážitků. Znovu - byla jste při každém jejich kontaktu a víte úplně o všem?

Každopádně vzorce chování Vašeho psího parťáka mluví velmi jednoznačně, jsou až extrémní, psi se hodně řídí pocity a instinktem a na bloky z temnoty u devítiletého psa nevěřte.

Víc takto "na dálku" není možné diagnostikovat, ale někde tam ten problém bude.

(31.3.2024)
Plemeno: československý vlčák
Pohlaví: fena
Stáří: 3 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den jak vydezinfikovat zahradu mám  3 měsíční  fenku ČSV z rozboru trusu jí našli  qardinii. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Zřejmě máte na mysli "giardii" (Giardia intestinalis), parazita vyskytujícího se v tenkém střevě. Onemocnění, které vyvolává, se pak nazývá giardióza a často postihuje právě štěňata nebo jedince se špatnou výživou.

K Vašemu dotazu - zahradu (obecně větší volně dostupné venkovní prostory) dekontaminujete těžko. Je zapotřebí fenečku zaléčit (to zajistí veterinář), poskytovat jí skutečně kvalitní krmení a nenechat ji přicházet do styku s kontaminovaným prostředím (jiná nakažená zvířata v domácnosti, kontakt s výkaly). Zdrojem giardiózy u Vaší fenky může být jakýkoli přenašeč, je tedy zapotřebí v této době zamezit kontaktu se všemi možnými zdroji nákazy. Ve třech měsících navíc fenka ještě není plně očkovaná (resp. titr ochranných látek není na plně účinné hladině), tudíž i z tohoto důvodu je nutné její pohyb venku momentálně maximálně omezit. Víc teď udělat nemůžete.

(24.3.2024)
Plemeno: ---
Pohlaví: ---
Stáří: ---
Kastrace: ---
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, napadla mě jedna otázka, co se pořízení štěňátka týče. Kolik dní by měl zůstat člověk se štěňátkem doma od chvíle, kdy si jej přivezeme? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Ono primárně ani tak nejde jen o ty první dny, ale spíše o to nenechávat pak štěně v prvních měsících samotné doma dlouhé hodiny... Nicméně abych odpověděl na Vaši otázku - v té první fázi je 14 dní nezbytné minimum, aby se štěně zorientovalo, zvyklo na svoje lidi a poznalo základní denní režim.

(10.3.2024)
Plemeno: stafordšírský bulteriér
Pohlaví: ---
Stáří: ---
Kastrace: ---
Dotaz: Dobrý den, zvažujeme pořízení pejska uvedeného plemene a vzhledem k tomu,že bych nerada nějak ublížila,tak mě zajímá,zda je nutné mít pejska přímo v domě nebo jestli je i přijatelná např.vyhřívaná garáž s oknem a možností libovolného vstupu na zahradu?

Odpověď: Dobrý den:) Stafordšírský bulteriér velmi potřebuje mít blízký fyzický i psychický kontakt se svými lidmi, je to pro něj jedna z jeho životních priorit. Ano, "je nutné" mít ho přímo v domě, respektive v prostoru, který sami obýváte a pohybujete se v něm, kde na vás vidí a může s vámi komunikovat (i v noci), tedy rozhodně ne v garáži! Pokud by to pro Vás měl být problém, pořízení (jakéhokoliv) pejska bych Vám jednoznačně rozmlouval, ale je dobře, že tuto otázku řešíte ještě před jeho pořízením...

(3.3.2024)
Plemeno: slovenský čuvač
Pohlaví: pes
Stáří: 7 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, příští týden si jedu pro štěně čuvače (pejska) s průkazem původu. Moc se na něj těším. Nějaké zkušenosti s psy už mám ale ne s tak velkým. Okolí mi ale řiká že jsem blázen a že nemám šanci ho ve svých podmínkách zvládnout. Bydlím sama v paneláku ve středně velkém městě. Mohl by jste mi prosím dát nějaké rady do začátku? Moc děkuji!

Odpověď: Dobrý den:) Pevně věřím, že jste si pořízení tohoto plemene dobře promyslela, ale pokud máte k tomuto typu pejska vztah plus dostatek času, energie a potřebnou psychiku, pak vše zvládnete.

Myslím si, že pročtení mých článků „Malé velké štěně v paneláku“ a „Štěně obřího plemene ve městě“ je v této chvíli pro Vás přesně to pravé, je v nich řečeno vše důležité. A samozřejmě, pokud budete potřebovat, můžete se na mne kdykoli obrátit s konkrétním problémem...

(25.2.2024)
Plemeno: maltézský psík
Pohlaví: fena
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, mame stene maltezacka. Fenku. Je zlata, uz se naucila hezky vencit venku, je to mazel, celkem poslusna na svuj vek... Ale strasne emotivni, jestli to lze takto o psovi rict. Problem je, ze u toho strasne ucurava. Kdyz ma radost cura, kdyz se na ni zlobime cura (staci zvysit hlas/ zmenit intonaci, kdyz ji volame, nedostava za usi) ...takhle klidne 10x za den. Pak do toho jeste hodi zada a clovek myje celej barak a jeste psa. Pri vitani to clovek pochopi, ale kdyz se k ni sehnete, ze ji podrbete a sup, je pod ni louzicka, je to omezujici. Nez ji pohladim, musim koukat, jestli neni na koberci, na gauci atd. Mate s tim nejakou zkusenou? Jakou? Diky...

Odpověď: Dobrý den:) Ano, některá štěňata to prostě takhle mají, navíc někteří jedinci zůstávají "štěněcími" delší dobu. Jsou emočnější, více vzrušiví a k tomu mimo jiné patří i Vámi popsané fyziologické projevy. Chce to jen čas a jak se začne upevňovat psychická vyrovnanost fenečky (čemuž samozřejmě hodně pomůže i správný přístup z Vaší strany), vše se srovná...

(4.2.2024)
Plemeno: 2x německý boxer
Pohlaví: 2x fena
Stáří: 2x 8 měsíců
Kastrace: 2x ne
Dotaz: Dobrý den, máme dvě 8mi měsíční štěňata boxerek. Dnes jedna z fenek přítele pomočila při našem styku. Udělala to poprvé, ale občas močí do postele. Jak si to mám vyložit? Jde o ukázku dominance? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, z hlediska psích vzorců chování jde v tomto případě o vyjádření dominance...

(7.1.2024)
Plemeno: labrador/kříženec
Pohlaví: fena/pes
Stáří: 6 let/2 roky
Kastrace: ne/ano
Dotaz: Zdravím, prosím o neukamenování, nejedná se o moc "friendly topic" :)  Krmíme psy BARFem a při dalším nákupu jsem narazila i na možnost koupě jednodenních kuřátek mražených. Hned jsme to ale doma zavrhli, protože sami máme slepičky a neradi bychom aby nám potom na ně psi chodili až budou malá kuřátka. Napadlo nás ale jak je to s morčátky - normálně se morčata jí v Asii i lidmi, u nás jsou to spíše hadi, kteří toto požírají, ale může vůbec morče i pes? Samozřejmě stažené. V nějaké diskuzi jsem četla, že morče má moc tvrdé kosti a nemusí se dobře strávit hady - jak je to ale u psů? A pokud se mohou skrmovat i psům, tak jen malá mláďata nebo i dospělí jedinci? Případně jsou na to nějaká "speciální" plemena určená? Pro lidi se logicky dávají větší druhy morčat, teď mám na mysli ale klasické domácí. Děkuji za každou zprávu a ještě jednou děkuji za toleranci tohoto tématu, ale opravdu na internetu o tom nic nemůžu najít :/

Odpověď: Dobrý den:) Zajímavý dotaz. Čistě prakticky pes samozřejmě může sežrat i morčecí maso (podobně jako třeba krysí, potkaní nebo myší, pokud už se pohybujeme v tomto ranku) a morčecí kosti pro psí chrup opravdu nebudou překážkou. Z hlediska stravitelnosti jsou dva hlavní ukazatele masa (svaloviny) proteiny a tuk, v čemž se různé jejich zdroje od sebe mohou velmi lišit - masa kuřecí, hovězí, vepřová, jehněčí nebo i kachní či rybí obsahují různá množství a závisí na tom i atraktivita jejich chuti pro psí strávníky.

Takže můžete udělat sama pro sebe jednoduchý test - předložte svým psím parťákům kus hověziny (vepřové raději ne, je moc tučné), jehněčiny, rybiny a morčecího a sama uvídíte, čemu budou dávat přednost. Klidně to můžete proložit i tím potkanem nebo myší, popřípadě vlastnoručně ulovenou veverkou;)

Pes, pokud má hlad, zbaští jakýkoli zdroj proteinů, včetně masa lidského. Můj osobní názor je nicméně takový, že ta morčata bych opravdu raději přenechal hadům...

(7.1.2024)
Plemeno: jezevčík
Pohlaví: pes
Stáří: 9 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám 9 letého drsnosrstého jezevčíka, který v průběhu svého života pokousal už 6 členů rodiny. Nedávno jsme se přestěhovali k rodičům. Mněním práci, dříve sem ho bral sebou, protože sem pracoval v lese. Ale teď sme v Praze. Není na něj tolik času a posledně dostal hadr na hraní. Já mu ho nohou posunul a on se zakousl do nohy a škubal. Říkám není to poprvé. V posledním roce to je podruhé co někoho z domácnosti kousl, vždy v jiné situaci. Poslušnost nemá 100% sedni, lehni, odložení mu jde jen s přivoláním má problémy. Vrčí při utírání pacek. Zuřivě brání auto. A do pokoje kde spí nechce nikoho kromě mě pouštět. Já sám už na něj nebudu mít tolik času a bojím se že se agrese zhorší a nechci ohrožovat své starší rodiče. Dá se něco dělat ? Pomohla by kastrace ? Nebo je na místě utracení ?

Odpověď: Dobrý den. Drsnosrstý jezevčík je plemeno s vysokou dávkou vrozené dominance a potřebuje dobrou výchovu, přistup a správného člověka vedle sebe. To, co popisujete, jsou pouze přirozené důsledky výchovy a přístupu špatného a s tím souvisejícího dlouhodobého stresu, zesíleného razantní změnou prostředí, ve kterém dlouhé roky žil a na které byl zvyklý. Včetně změny "svého" člověka, samozřejmě.

Jedíné, co se dá udělat, je to, že se svému pejskovi budete věnovat, stejně jako vaši rodiče. Potřebuje společnost, psychické zázemi, potřebuje svoji hierarchicky fungující lidskopsí smečku a adekvátní komunikační přístup. V opačném případě se budou jeho stresově-agresivní vzorce v čase jen zhoršovat. Jiná možnost není a velmi doporučuji si v tomto směru aspoň trochu prostudovat tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, máte zde velké množství snadno pochopitelných informací, popřípadě můžete jako všichni ostatní využít mé osobní pomoci.

Ano, dá se udělat spousta správných věcí, je však zapotřebí, abyste jim byl sám ochoten věnovat svůj čas a energii. Uvažování nad kastrací nebo utracením(!) těmi správnými přístupy rozhodně nejsou.

(7.1.2024)
Plemeno: velký švýcarský salašnický pes
Pohlaví: fena
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám devítiměsíční fenu VŠSP. Nějakou základní poslušnost zvládáme. Ale potřeboval bych poradit s 2 otázkami:
1. CO UDĚLAT PRO TO, ABY PŘÍLIŽ NEDŮVĚŘOVALA CIZÍM LIDEM?
Je velmi hravá, společenská, až moc. Jakmile na ni někdo promluví, udělala by i kotrmelce a za malý piškot s ním odešla (s úplně cizím člověkem, kterého vidí prvně). Samozřejmě nechci, aby byla agresivní vůči ostatním, pouze, aby si od nich držela odstup - věděla, že ne všichni jsou kamarádi. Naše předchozí fena byla s cizími v pohodě, ale zároveň se k nim nějak nehrnula a pohladit se nechala jen od našich známých a to pouze vybraných, co se jí líbili. Tak nějak bych si to představoval.
2. JAK V NÍ PROBUDIT HLÍDACÍ INSTINKT
Aby hlídala zahradu i nás na procházce. Opět - nechci agresora, ale tak nějak přiměřeně nastaveného psa, co umí vyhodnotit situaci a zastrašit svojí velikostí a štěkotem. V noci a teď už občas i přes den štěká, když se jí něco nelíbí nebo někdo přijede - hlásí. Ale ne vždy. Někdy štěkne ale jindy se za plotem nechá drbat od cizích lidí a ještě se jimi krmit :-( Švýcar by měl být vyrovnaný (to je - nic ji nerozhodí, asi ani případný útočník), ne agresivní, ale vůči cizím být ostražitý a odvážný. Jak v ní tyto vlastnosti probudit? Myslíte, že by pomohl třeba výcvik obran?
Moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den:)

1/ Je štěně, momentálně v pubertální fázi. Proto se teď chová tak, jak se chová, je to přirozený jev. Na druhou stranu už teď můžete pracovat na tom, aby v pozdějším věku byla vůči cizím rezervovaná - tedy nenechat ji například hladit od cizích lidí, nenechat je vstupovat do její (vaší) osobní zóny, rozhodně ji nenechat si od cizího cokoli brát. Co nejvíce ji navázat na sebe, učit ji okolí tolerovat, fungovat tak, abyste pro ni byl tou nejdůležitější živou bytostí na světě, vybudovat si správnou hierarchickou pozici (vše máte mnohokrát rozebráno na těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO), poskytovat správné příkladové vzorce chování v nejrůznějších situacích. V čase budoucím Vám pak už hodně pomůže postupující psychika fenečky a přirozená povaha jejího plemene.

2/ Platí vše, co jsem zmínil ve své odpovědi v předchozím bodě.

A platí i to, co často v podobných případech uvádím, tedy že osobní pomoc a naučení se potřebným komunikačním dovednostem prakticky je vždy cestou nejrozumnější a nejefektivnější, stejnou šanci nabízím samozřejmě i vám dvěma...

(7.1.2024)
Plemeno: jezevčík
Pohlaví: fena
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, chcela by som sa poradit, akym sposobom ju odnaucit utekat z domu. Je doslova zavislana aportovani, ak sa jej nikto nevenuje, uteka¡. Len sa neda¡ s nou byt cely den a hadzat lopticku. Ked sa jej lopticka vezme, chodi ako bez duse a hlada zadne vratka. Je nejaky sposob ako ju to odnaucit? Dakujem.

Odpověď: Dobrý den:) No, bylo by bývalo dobré v ní tuto závislost vůbec nevypěstovat. Ale je to mladá fenka a pokud se jí začnete pořádně věnovat doma (komunikace) i venku (pořádné aktivní procházky, i jezevčík potřebuje chodit a zpracovávat různé sociální podněty) plus "aportování" úplně zrušíte (a schováte všechny míčky), časem její závislost zmizí. Lepší radu pro Vás nemám, ale pokud se pustíte do výše jmenovaného a dáte tomu potřebný čas, nutkavá potřeba míčku zmizí. Je to jen nastavení v hlavě, které musíte přepsat...

(7.1.2024)
Plemeno: toypudl
Pohlaví: fena
Stáří: 1,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, moje fenka se chová občas zvláštně. Bývá to cca 1-3 dny/měsíc. Zvláštní chování začne z ničeho nic bez nějakého podnětu. Socializovaná je dobře - chodíme na výstavy, na procházky. Je na mě asi fixovanější než, na přítele, protože jsem s ní dá se říct nonstop, ale její divné chování se nikdy neprojevilo po tom, co byla doma sama - tedy nemyslím, že by to bylo chování z úzkosti. Její divné chování se projevuje následovně: V noci nespí a celou dobu se na mě snaží namáčnout, neustále hýbe tam a zpátky hlavou, neustále mlaská, neustále se vrtí a přešlapuje, pohyby jsou "škubavé", někdy zrychleně dýchá a plazí jazyk, celkově je na pohmat teplejší. Nereaguje na hračky, pamlsky, povely, jediné co jí zajímá je být blízko mě. Jediné co jí zklidní je když jí začnu škrabkat a hladit. Jakmile přestanu hned je její chování zpátky. Jedou hýbala dál hlavou i když jsem jí hladila. Zkoušela jsem jí také ingorovat, zda to přejde, ale nepřešlo to - neustále přede mnou seděla, přešlapávala, poskakovala u židle, upřeně se na mě koukala kňučela a vyžadovala pozornost. Toto divné chování zmizí stejně jako se objeví. Kdyby to bylo několika minutové chování asi bych tomu nevěnovala pozornost, ale toto divné chování jí vydrží minimálně 1 celý den, někdy i déle. Máte tušení o co by se mohlo jednat a jak s tím pracovat, či jak to řešit? Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Zkuste vypozorovat, co mají tyto 1-3 dny společné a v čem se liší od dnů ostatních. Fáze Měsíce? Počasí? Změna prostředí? Zážitek na procházce? Setkání s někým? Vaše vzorce chování, nálady a vnitřní rozpolození?

Je to ještě mladá nedospělá fenečka, může se jednat o vliv měnících se hormonálních hladin v jejím těle, který se časem sám urovná. Bohužel nepíšete, v jakém věku u ní vlastně popisované chování začalo, což by také byla důležitá informace. Na Vašem místě bych tomu ještě dal čas, případně zjistil, co všechny tyto vzorce chování spojuje a podle toho zjistil příčinu. Pokud nemáte doma poltergeista, na kterého reaguje (žertuji;)), je i vysoká pravděpodobnost, že po jisté době, kdy se zase její psychika a tělesné pochody posunou o kus dál, vše spontánně odezní. Veterinární vyšetření a laboratorní rozbor by také nebyly úplně od věci, ať vyloučíte další eventualitu...

(1.1.2024)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 2-3 roky
Kastrace: ano (věk neznámý, fena je z útulku)
Dotaz: Dobry den, moje mama si poridila fenku z utulku jsou to dva tydny . Je velice mazliva. Az do te doby, kdy zacne vrcet, kdyz ji hladim okolo lopatek. Taky se ohnala a kousla (nezranila) meho nratrance, kdyz udelalal rychly pohyb rukou a chtel si ji pohladit. Take vrcela, kdyz se mnou spala v posteli a chtela jsem ji postrcit na stranu postele. Chtela bych zacit s vychovou, nejak ji dat nejevo, ze toto chovani neni pripustne, ale nechci ji jeste vice traumatizovat. Prosim poradte.

Odpověď: Dobrý den:) Pokud je fenka Vaší matky, pak by se především měla výchovou zabývat ona, to je základ - ona by měla pro svou psí parťačku být tím hlavním člověkem. Je potřeba správným způsobem nastolit funkční hierarchické vztahy, ideálně už v této fázi, kdy se fenka teprve v novém prostředí rozkoukává. Samozřejmě (i vzhledem ke kastraci) je teď ve stresu a pokud nebude komunikace ze strany Vás nebo Vaší matky taková, jaká má být, fenka bude reagovat přesně tak, jak popisujete. Navíc má za sebou nějakou minulost a řada věcí jí může sepnout jako asociace na již prožitou negativní zkušenost, je třeba ji nejprve dobře poznat.

Neučím lidi lidskopsí komunikaci "na dálku", protože to nelze již z principu (mnohokrát jsem to zde v Poradně vysvětloval), ale pokud se se mnou domluvíte a s fenečkou přijedete, rád se vám všem budu věnovat osobně.

(26.11.2023)
Plemeno: shiba-inu
Pohlaví: pes
Stáří: 12 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pořídili jsme si z CHS štěňátko a první dny bylo vše v pořádku. Teď se nám rozkoukal prcek a začíná si asi přebírat velení. Začal na nás vrčet a kousat třeba při zákazu kousání do koberce, kdy zkrátka na "ne" neslyší a tak k němu musím dojít od odtrhnout ho od toho.. v tu chvíli začne. Vrčet a kousat do rukou. To samé máme při venčení, když začne něco žrát a snažím se mu to sebrat. Začali jsme chodit k místnímu trenérovi, na základní kurz. Ten nám řekl že když začne, tak ho máme okřiknout a držet dokud nepřestane. Držet ho při zemi a za každou cenu ho nenechat vyhrát. No a tu asi začíná můj dotaz. Je to správný přístup? On je hodně vytrvalý a dokáže na zemi vyvádět i 10ky minut. Máme dokousané ruce a spíš mi přijde že to přináší víc záporů než kladů. Méně kontaktu ke mně, prostě se pak uráží a nechce se ani nechat pohladit na delší dobu. A tohoto cílů nechceme dostat. Rád bych po Vás chtěl vědět, jestli to je v pořádku, či jak bych měl postupovat při tom když třeba vezme něco do pusy a já mu to musím vyndat. Co jsem četl o Vás, tak Vám též záleží na vztahu se psem, což je i pro nás důležité. Děkuji za případnou odpověď, hezký den.

Odpověď: Dobrý den:) Na toto téma jsem zodpovídal už velké množství dotazů (jsou k dispozici všem v této Poradně), navíc řešení stejné problematiky najdete i v mnoha mých článcích. Už malá štěňata samozřejmě testují, kde se ocitla, zda vůbec existuje nějaká smečka a v ní fungující vůdčí jedinec. A stejně samozřejmý musí být i postup při odpovědích na tyto testy, kdy nechcete štěně "ukřičet" nebo mu dát najevo, že ho zabijete, ale jen poskytnout potřebnou zpětnou vazbu "tohle je špatně, tohle nedělej".

Takže psí dominantní signály, psí emoční komunikace (vše x-krát rozebráno a v mnoha materiálech popsáno na těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO, velmi doporučuji si najít a prostudovat), trpělivost a důslednost. A ještě jedna velice důležitá věc - každé štěně je jiné, s jinou osobností, temperamentem, povahou i vrozenou hladinou dominance (shiba rozhodně není žádné ořezávátko, jde o dominantní plemeno) a u každého je zapotřebí postupovat v souladu s těmito atributy. U některého je potřeba větší razance, některé reaguje více na zvukové signály, jiné na fyzické, je to individuální a je zapotřebí při korekci vzorců chování vše jmenované zohlednit. Jinými slovy objevit a naučit se optimálně komunikovat s konkrétní osobností svého malého čtyřnohého parťáka, pak uděláte to úplně nejlepší pro váš vzájemný lidskopsí vztah. Nejnáročnější jsou třetí a čtvrtý měsíc věku, kdy převažují instinktivní vzorce a živelné reakce, v pozdějším čase už se "domluvíte" daleko lépe...

(26.11.2023)
Plemeno: boloňský psík
Pohlaví: fena
Stáří: 11,5 let
Kastrace: ano (zánět dělohy)
Dotaz: Dobrý den, mamince zemřela fenka boloňáka, bylo jí 16 let. Byly nerozlučné. Úplně nezatracovala pořízení nového pejska, ale nechtěla již štěně, protože mamince je 80+. Shodou okolností 11letá čistokrevná fenka s rodokmenem přišla o paničku a maminka ji přes chovatelku adoptovala. Trochu jsem ji do toho navezla a teď mám výčitky. Bohužel chovatelka neměla od příbuzných paničky žádné informace o fenčiných návycích. O zdravotním stavu jí informovala ošetřující veterinářka a průkaz. Má šelest na srdci. Nyní je u maminky 3. měsíc. Fenka se hned od začátku ráno počůrávala, zrovna hárala a následně musela na okamžitou operaci, protože měla zánět dělohy. Toto odstranilo problém s močením. Nyní je měsíc po operaci, ale asi před 10 dny začala, hlavně ráno, bobkovat doma, nebo vrátí se z procházky a vybobkuje se doma. Maminka chodí ven minimálně 4x denně, žrádlo jí dávala 2x denně (8 a 18) a snažila se to upravit na 8 a 16, aby se stihla vyprázdnit na noc (poslední venčení okolo 23:00). Fenka se s pejsky i lidmi kamarádí, přímo je vyhledává. Doma zůstat sama nemůže, protože vyje. Maminka žije sama s dalším zásadním problémem je, že se fenka netulí a nemazlí s maminkou, ale pořád se jí drží a pronásleduje:-) Pokud jí maminka zavolá, tak mazlení strpí, ale hned se vzdálí z dosahu. Maminku to moc mrzí. Navíc maminka má pocit, že k ostatním je přítulnější než k ní. Změní se to? Nebo jak to změnit? .

Odpověď: Dobrý den:) Je třeba si uvědomit, že 11letá fenka plemene boloňský psík je osobnost s dávno uzavřenými a upevněnými stereotypy a návyky na svůj původní domov a majitele. Radikální změna toho všeho je v tomto věku pro psí duši vždy velmi zátěžová a doba tří měsíců je oproti téměř jedenácti letům neskutečně krátká na adaptaci.

Fenka má po náročné operaci a teď teprve jí dochází spousta věcí, které se v jejím životě změnily. Jednou z nich je samozřejmě i změna člověka, se kterým teď žije a kterého teprve postupně poznává. Vytí doma, bobkování doma,"netulení a nemazlení se", preferování jiných... to jsou vše průvodní jevy, kterými dává najevo svůj stres.

Pokud na ni bude Vaše mamka tlačit a (třeba i podvědomě) si některé věci vynucovat, vše se jenom zhorší, to by byl ten úplně nejhorší přístup. Musí dát fenečce čas, ona sama rozhodne, kdy (a zda) Vaši maminku přijme jako svého člověka. Klidný přístup, žádný nátlak, trpělivost a dodržování stálých stereotypů - biorytmus, procházky, krmení. A pokud bude fenka sama chtít, svého nového člověka přijme. Za týden, měsíc, půlrok, rok...

(12.11.2023)
Plemeno: 2x německá doga
Pohlaví: 2x fena
Stáří: 27/14 měsíců
Kastrace: ???
Dotaz: Dobrý den, mohla bych Vás poprosit o radu? Nebo si u Vás objednat nějakou konzultaci, klidně online atd...? Mám dvě fenky Německé dogy. Hodné, zlaté, citlivé, hodně kontaktní, mazlící, gaučáci... Starší 27měsíců Mladší 14měsíců Od malička se mají rády, byly jak nerozlučná dvojka, pořád spolu, krásně si hrály, mačkaly se v jednom pelechu, ačkoli jich máme několik... Měly společnou misku na vodu, jídlo mohly dostávat vedle sebe, vše bez problémů, bez konfliktů... Před dvěma týdny jsem s mladší odjela na 3denní výstavu do Bratislavy... 3dny na výstavě mezi tisíce psů, 3noci v hotelu, užívala si mne sama pro sebe, nespala v pelechu, ale se mnou, užívala si to... Po víkendu jsme se vrátily domů, mladší vyskočila z kufru auta, starší nás přišla přivítat... V sekundě byly v sobě!!! Asi se nepoznaly, bylo už šero, možná se ani necítily, jak jsme byly napachované cizími psy atd... Řvala jsem a kopala do nich, pustily se, žádné se nic extra nestalo... Za chvíli znova, takže jsme je dali na vodítka, šli jsme na neutrální půdu ven , aby se zase skamarádily... Metr od sebe a na vodítkách se ignorovaly,  když jsme je pustili "čumák na čumák", byly v sobě... Už dva týdny je držím od sebe... Na noc doma v klecích, přes den je střídám na zahradě přes plot... Je to hrozné,  nemáme bydlení uzpůsobené na dva oddělené psy, je to pro mě časově i psychicky náročné, je pořád střídat, zavírat, otvírat... Jsou obě mladé, chtěla jsem,  aby spolu společně vyrůstaly a fungovaly, nemám možnosti je oddělovat dalších cca 8let... Chodíme na procházky ven, nemůžu jít s nimi sama, musím čekat, jestli s námi někdo půjde... Jdou obě na vodítkách, ohlávkách a s košíky... Ignorují se, dokud k sobě nepřijdou natěsno a nezadívají si se do očí, pak je zle... Bez košíků a vodítek se bojím, jsem z nich za ty dvá týdny dost vycukaná... Omlouvám se za sloh, kdybyste byl tak hodný a věděl, co s nimi udělat, aby fungovaly jako dříve, a poskytujete nějaké konzultace nebo lekce, byla bych vám vděčná...

Odpověď: Dobrý den:) Ano, mohu Vám pomoci a když se podíváte na můj web PSÍ STRÁNKY FALCO, zjistíte, že moje pomoc je vždy založena na formě praktické - konzultace, individuální výcvikový servis atd. Odkazy do jednotlivých rubrik včetně zpětných vazeb klientů najdete hned na titulní stránce.

Problém Vašich fenek je v jejich vzájemné hierarchii (a bohužel Vaší neexistující pozici "majáku"), kdy se mladší dostala do věku, kdy začíná řešit své hierarchické postavení vůči starší fence. Situace s Vaším příjezdem byla jen spouštěčem, problém by nastal kdykoli v blízké budoucnosti, jakmile by se naskytl spouštěč jiný.

Klece, oddělování, ohlávky a košíky samozřejmě řešením nejsou... tím vším celou situaci jen razantně upevňujete a zhoršujete, o to více obě psí holky stavíte proti sobě. A jak jsem už psal, Vy sama bohužel ve své lidskopsí smečce nezastáváte pozici, kterou byste měla.

Žádné "online rady", to skutečně smysl nemá, ale pokud o pomoc skutečně stojíte, pak mne prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme vše potřebné pro moji pomoc osobní. Život německých dog bývá krátký a je zbytečné v podobných případech trápit pejsky i sebe...

(29.10.2023)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: fena
Stáří: 11 let
Kastrace: ano (ve věku 5 let, falešná březost, nádor na liště)
Dotaz: Dobrý den, mám problém  u fenky Bibi, už od května trpí asi separační úzkostí. Ještě v květnu jsme měli buldočky tři, Bibi 11 let, Maruška 11 let a Pippa 9 let. Marušku a Bibi máme od štěnat spolu a Pippa je adoptovaná před 6 lety. Vše bylo v pořádku a fungovalo jak má, ale na konci května jsem musela nechat uspat Marušku ze zdravotních důvodů , pak 14 dní bylo ještě vše v pohodě, ale pak nastalo peklo. Zatímco jsme 8 hodin v práci, fenky neumějí odpočívat a spát, Bibi demoluje, ničí a přemisťuje věci v chodbě, slintá, olizuje a kouše dveře a Pippa okolo ní chodí a štěká. Za těch 5 měsíců jsme zkusili psího psychologa a jeho rady o výcviku samoty a na zůstání na místě, zatímco my odcházíme,CBD kapky, antidepresiva pro psy, difuzer do zásuvky, klec, boudičku,aromaterapii a mnoho dalšího, ale nic nepomohlo. Bibi také mnoho zhubla, když se celý den nezastaví a já už jsem zoufalá, protože nevím, jak jí pomoci. Pippa si občas přes den i lehne, takže mi přijde, že problém má Bibi. Na chodbě už nemají nic, jen vodu a pelíšky a papírovou krabici s hračkama a Bibi tráví čas tím, že na kousky rozcupkuje tu krabici. Dostává novou každý den, alespoň neškrábe zeď, když se zaměstná takto.Ráno uděláme procházku, odejdu do práce, její aktivita začíná hned po odchodu. V 11 hodin o pauze přijdu vyvenčit, uklidit věci na své místo, protože Bibi ani pelechy nenechá na místě, uklidním je, dostanou pamlsek, lehnou si na místa a odcházím.Na kameře vidím, že takto po obědě tak necelou hodinku obě spí, Bibi načerpá energii a začne vše znovu. Ve tři přicházím a Bibi vypadá hrozně. Heká, od slin , rozrušená, bojím se, že to jednoho dne neustojí. A takhle je to denně, celý týden. Když jsme doma, vše funguje, jen si nás s manželem holky hlídají po bytě. Nevím, zda to vše rozpoutalo úmrtí Mařenky, jestli byla alfou smečky ? Ale byla vždycky ta poslední v řadě, hodná, klidná, Bibi byla to kápo všude i u krmení.. Prosím Vás o radu, co by se ještě dalo zkusit, aby holky v klidu spaly, když jsme v práci.Děkuji předem.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, Maruška byla ve smečkové hierarchii nejvýše a jejím úmrtím smečka ztratila svůj "maják". Zásadním problémem je bohužel skutečnost, že oním "majákem", tedy hierarchicky nejvyšším jedincem ve vaší lidskopsí smečce, nejste Vy sama, třebaže byste jím být měla. Bibi byla primárně navázaná na Marušku (skutečné "kápo" nikdy nebyla ani být nemohla) a od té doby, protože vůdčí jedinec smečky není k nalezení, je následkem toho všeho její totální psychické rozhození a stres. A samozřejmě, velkou roli v tom hraje i její kastrace.

Pomůžu Vám. Zkontaktujte mě prosím telefonicky, probereme vše potřebné, potřebujete eliminovat příčinu problému, nikoli jej posilovat každodenní krabicí na rozcupování...

(22.10.2023)
Plemeno: stafordšírský bulteriér
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, náš stafbul je velmi přátelský, mazlivý, prostě stafbul. Před 2 měsíci se nám narodilo miminko. Pejsek je celou dobu v pohodě, miminko olizuje. Pejsek s námi spí v ložnici v pelechu. Dnes v noci. Jsem šel přebalit miminko, pejsek se vzbudil a tak za ním šla přítelkyně s tím, ze ho pohladí. Když se k němu přiblížila cca na 50 cm, tak na ní pejsek začal vrčet. Ja ho z vedlejší místnosti hned okřikl a byl klid, ale pritelkyně se ho nedotkla a šla pryč. Po chvíli jsem jí řekl. Ať to zkusí znovu, posadila se na postel, přivolala pejska a ten za ní skočil na postel. Přitulil se k ní jeho bokem na hrudník a zase začal vrčet. To už jsem na něj rázně zařval a poslal ho na zem. Pejsek šel do pelechu a začal vrčet i na mě. Ihned jsem k němu přiskočil, chytl jsem ho za kůži na krku a stáhl do lehu v pelechu. Říkal jsem mu opakovaně: ,,Co děláš?,, a on po chvíli přestal vrčet. Nevyjel po mě, ani se o to nesnažil, prostě jen vrčel a cenil zuby. Když se uklidnil, tak jsem mu řekl: ,,Dej mi pusinku.,, Pejsek mi hned začal olizovat hubu a byl v pohodě. Přítelkyně se ho teď bojí a nechce s ním být v kontaktu. Prosím o radu co s tím.

Odpověď: Dobrý den:) Jednoznačně hierarchický problém z Vaší strany, který postupně eskaluje od příchodu mimina. Jeho zdrojem (kromě základní skutečnosti v podobné situaci, kdy každý pes vždy potřebuje vědět, že nebyl odsunut mimo svoji lidskopsí smečku a stále v ní má svoje původní místo) obvykle bývá základní porušení hierarchie, kdy svého pejska začínáte zanedbávat po emoční i/nebo faktické stránce, může tam být i zvýšená nervozita nebo jiné negativní emoce Vaše nebo Vaší partnerky, které ve Vašem pejskovi přirozeně vyvolávají nejistotu a stres, což opět zcela přirozeně generuje popisované vzorce jeho chování. Bývá to v konstelacích, kterou sám popisujete, nejčastější příčinou a je to jak přes kopírák, protože to ani jinak dopadnout nemůže.

Pokud to chcete napravit, pak se právě nad těmito příčinami zamyslete a začněte okamžitě pracovat na jejich odstranění. Rozhodně ne formou řvaní a nátlakové agrese, na otázku "Co děláš?" Vám nikdy žádný pes neodpoví a naopak z ní vnímá emoční nejistotu, tím vším situaci jen zhoršujete stejně jako submisivní reakcí typu "dej mi pusinku" - on Vám ji dá sám v momentě, kdy sám uzná hierarchické vztahy.

Prostudujte si prosím tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, o správně nastavené hierarchii, jak se k ní propracovat a stejně tak i o hierarchii lidskopsí smečky s dítětem zde najdete velké množství materiálu. Pak už stačí zjištěné informace začít správně aplikovat a vrátit tak vše do původního stavu, kdy, jak podle Vašeho dotazu předpoklaďám, žádné podobné problémy nebyly. Přítelkyni prosím vysvětlete, že pokud se začne bát a stranit se ho, pes to z ní samozřejmě vycítí a jeho stres i reakce budou ještě daleko intenzívnější...

(8.10.2023)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 16 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Obracím se na vás s prosbou o radu ohledně mého pejska. Jeho mamka je kříženec Německého ovčáka a Labradora. Táta Německý boxer. Povahou naprosté zlatíčko. Kliďas. S každým psem by si hrál. Miluje děti. Štěká pouze při hraní si s ostatními psy na psím hřišti a to při výzvě ke hře. Žiji s ním sama v bytě od jeho dvou měsíců. Jediný problém, který nás trápí je moje chození do práce a s ním spojené okusování nábytku. Pracuji na 8 hodin. Od dvou měsíců věku, kdy jsem si ho přivezla domů probíhalo nacvičování odchodu, aby si na mou nepřítomnost zvykal. Šlo to dobře bez jakýchkoli problémů a škod. Kámen úrazu nastal v jeho třech měsících, kdy jsem ze zdravotních důvodů musela podstoupit 6 týdnů trvající léčbu, během které ho u mě v bytě hlídal můj kamarád. Po návratu jsem zjistila, že pejsek začal v době mého léčení ohryzávat botník v předsíni a škrábat stěnu okolo vstupních dveří do bytu. Domnívala jsem se, že má přítomnost a návrat k režimu před léčbou, včetně nácviků, mu od toho odpomůže, ovšem nestalo se tak, ba právě naopak. Okusování se během mé nepřítomnosti přeneslo i na další nábytek v bytě.   K našemu problému s odloučením zřejmě hodně přispěl i fakt, že jsem po léčbě byla několik měsíců doma na doléčení a pejsek krom návštěv lékaře a nákupů doma sám nebyl. Potíže nastaly samozřejmě s návratem do práce. Někde jsem očividně udělala chybu a nevím si rady.   Vyzkoušela jsem aplikaci sprejů proti okusování, ale nezabralo to. Snažila jsem se mu vštěpovat, že se to nedělá. Chválit ho po návratu, když některý den náhodou nic neprovedl, aby rozlišil, co je dobře a co není.  Kupuji mu hračky, aby se zabavil. Kosti z bůvolí kůže, aby si měl co kousat, ale všechno je marné. Můžete mi prosím poradit, jak můžu pejskovi pomoci, aby se tohoto zlozvyku zbavil? Předem velice děkuji za vaši odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Může jít o projev stresu, může jít o zlozvyk, který nikdo nekorigoval a také bych na Vašem místě vyzpovídal kamaráda, který Vašeho pejska oněch 6 týdnů hlídal. Mohlo se během této Vaší nepřítomnosti leccos stát, co nastartovalo nějaký psychický stres. Okusování předmětů je u štěňat na jednu stranu běžné v období před přezubením, nicméně po přezubení by mělo postupně přestat, tedy v případě, že se z toho buď nestal již zmíněný nekorigovaný zlozvyk nebo není v pozadí příčina psího stresu.

Odchody/příchody a pobyt o samotě je zapotřebí skutečně zhruba do půl roku věku štěněte trénovat a upevňovat velmi důsledně. Pokud to zanedbáte, mohou vzniknout problémy, je dobré v této době odejít třeba na hodinu i tehdy, pokud zrovna nemáte nic k vyřizování.

Nicméně nejvíce se na základě toho, co jste napsala, přikláním k variantě stresové. Pes v jeho věku už dobu samoty tráví v klidu a útlumu, nějakými hračkami a kostmi z buvolí kůže jdete vlastně proti tomuto žádanému stavu. Neznám bohužel Váš systém procházek, i tady může být (spolu)zdroj problému, může být i ve vaší vzájemné komunikaci - jak říkám, nejvíce se přikláním k dlouhodobému stresu Vašeho pejska jako příčině současných problémů, kdy na stanovení jednoznačných příčin mám bohužel málo informací.

Eliminujte hračky a buvoly, nechte mu při Vaší nepřítomnosti k dispozici pouze předsíň a odstraňte z ní (dočasně) vše, co by mohl okusovat, tedy i ten botník. Zapracujte na komunikaci, zamyslete se nad procházkami a pokud budete potřebovat, zkontaktujte mě telefonicky, potřebuji v tom případě mít k dispozici více informací a možnost se ptát.

(1.10.2023)
Plemeno: maďarský ohař
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ano (v 1,5 roce, utíkal za fenami)
Dotaz: Dobrý den, našeho maďárka jsme před půl rokem nechali vykastrovat (utíkal za fenkami, byl jak smyslů zbavený) a bohužel to byla velká chyba, které teď hodně litujeme - ale bohužel nevratná. Nikdy by nás nenapadlo, co našemu pejsanovi tímto zákrokem způsobíme, jak si připadá méněcenný a jeho bázlivost se ještě zvýšila a hlavně začal vyjíždět po některých psech (ne po kastrátech, máme jich kolem sebe hodně, s těmi je v pohodě). Milujeme lesy, vodu, výlety, tam je vše ok....ale žijeme ve městě a tam socializace teď s pejsky vázne...psy co neznáme raději obcházíme obloukem a snažíme se pozornost našeho pejsana přesměrovat na balonky, to zabírá hodně a na sebe. Běhá si hlavně s těmi co zná, s kterými kamarádí a s těmi kastrovanými. Noví pejsci si k němu můžou čichnout jen na chvilku, pak raději odcházíme, Garpa to začíná znervozňovat, asi aby to nepoznali. Snažíme se být doma důslednější, nerozmazlovat tolik, i když je to někdy složité, máme 4 děti, ale už i ty si začínají uvědomovat, jak náročné je pejska dobře vychovat, že to není jen o jídle, procházkách a lásce. Víme, že my bychom měli být hierarchicky nad ním a on níže. Což si ale myslím, že není u nás tak jisté. A že by měl mít k nám ( k páníčkovi) respekt. Hlavně jako by nás měl za páníčky všechny, ne jen manžela, kterého si vybral a je pro něj asi ten nejdůležitější. A to je u nás asi i jádro problému. Určitě je to teď lepší, ale jsou to nervy chodit s ním na procházku, stále musí být člověk ve střehu a mít ihned po ruce balonky na přesměrování. Garp je od narození bázlivější, živější ,plný emocí...Nebyl byste tak hodný a neporadil nám prosím konkrétně s naším pejskem (osobně) jak to vše zlepšit, jak se co nejlépe chovat, aby byl spokojenější a klidnější on i my? A přestal si všímat i těch psů, kterých se bojí? Děkuji moc.

Odpověď: Dobrý den:) Ano. Byla to bohužel obrovská a nevratná chyba, popisované změny v chování Vašeho pejska jsou přesně takové, jaké vždy uvádím a jediné dobré v tomto případě je, že si to mohou přečíst i další psí majitelé a konečně pochopit, že kastrace psa nebo feny skutečně není jen vyříznutí kusu masa bez dalších navazujících drastických změn na povaze i organismu takto postiženého jedince.

Pes potřebuje mít jednoho jediného člověka jako svého vůdčího jedince ("maják"), potřebuje jej životně nutně a nikdy nebude na stejné pozici uznávat více lidí, každého ze své lidskopsí smečky bude mít zařazeného jinak. To je základní hierarchický princip a genetické nastavení druhu od přírody.

Balónky a jakékoli "přesměrování pozornosti" jsou samozřejmě nesmysl, správná cesta vede úplně jinudy - a pokud budete chtít, velmi rád Vás i Garpa na ni navedu. Zkontaktujte mne prosím telefonicky, domluvíme vše potřebné pro osobní setkání (jiná forma ani nemá smysl) a moji pomoc.

(17.9.2023)
Plemeno: shiba-inu
Pohlaví: fena
Stáří: 11 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu.  Máme doma fenku, která je velmi společenská, hodná i k ostatním psům, ale poslední měsíc nám začíná vyjíždět po dceři. Při jakémkoli pohybu dcery ke mě nebo příteli je shiba hned v pozoru a už i vyjela při dotyku na nás.  Snažíme se jí to v klidu vysvětlovat, ze se nic neděje, ale bez výsledku. Nikdy spolu problém neměly. Když dcera přijde domu, normálně ji vítá, má radost. Dcera má 8 let, takže žádné prehnane “otravovani” se také neděje. Jak máme prosím pracovat s touto žárlivosti?

Odpověď: Dobrý den:) Nejde tu o žádnou žárlivost, ale o problém hierarchický. Vaše dcera je fenečkou přirozeně vnímána jako štěně/mládě (bližší informace viz tyto PSÍ STRÁNKY FALCO) a fenka se teď dostala do věku, kdy jako jedinec dominantního plemene začíná hierarchické vztahy ve své lidské smečce řešit. Určité vzorce chování Vaší dcery vůči Vám nebo příteli vyhodnocuje jako jí nepříslušející/ohrožující a tak na ně také takto reaguje.

Úplným základem problému však nezvládnutí základní hierarchie z Vaší strany, kdy je právě Vaší úlohou problematiku hierarchie ve smečce řešit. Doporučuji prostudovat PSÍ STRÁNKY FALCO nebo ještě lépe domluvit se se mnou na praktické formě pomoci, která je vždy nejúčinnější, nejefektivnější a na celý společný život se psím parťákem - na dálku se v těchto případech opravdu pracovat nedá...

(3.9.2023)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes
Pohlaví: fena
Stáří: 3 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostál, před týdnem jsme si pořídili fenku středoasijského pasteveckého psa, jsou jí 3 měsíce. Jsme rodina s dětmi, já žádné předchozí zkušenosti s pejskama nemám ( můj přítel ano) a byla bych ráda , abychom od začátku našeho soužití zavedli dobrá pravidla a výchovu.Bydlíme na vesnici v domku se zahradou. Nechtěla bych udělat chyby ve výchově a socializaci naší Aishy. Váš přístup se mi velmi líbí. Za jakoukoliv odpověď předem děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) U pasteveckých plemen je velmi důležité začít se správnou(!) výchovou a komunikací již od samého začátku, proto je velmi dobře, že k této problematice přistupujete zodpovědně a chcete se vyhnout chybám ještě dříve, než byste museli řešit jejich následky.

Samozřejmě Vám velmi rád s "malou" pomůžu - zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(3.9.2023)
Plemeno: jezevčík trpasličí dlouhosrstý
Pohlaví: pes
Stáří: 15 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pejsek si v noci čůrá do pelíšku.Spí v pelíšku v ohrádce. Jde tam dobrovolně i během dne sám. Jako štěně tam měl inkontinenční podložky, které škubal, tak jsme na podložky dali vetbet. Když stále čůral v ohrádce přes noc, bylo nám doporučeno vetbet dát pryč. Vydržel suchý, ale občas měl v pelíšku mokrý flicek. To trvá doposud. Venku se normálně vyvenčí, přes den vydrží i když nejsme doma v ohrádce suchý až 4-5 hod.Jsme důchodci, tak déle sám není, jen když musíme třeba k lékaři. Jinak je čistotný. Natočeným videem jsme zjistili, že čůrá po tom co se probudí a přestýlá si pelíšek. Ale nejčastěji je to za 1-1/2 hod po vyvenčení. Potom místo olizuje a zahrabe dečkou.Už nevím co s tím, on pak spokojeně spí až do rána. Dnes jsem mu dala do ohrádky prací podložku, tak si ze začátku cvrkl do pelíšku a ráno když vylezl, tak na podložku cvrkl, ale jako by se lekl, hned to olizoval. Pak vlezl do pelíšku a zase v klidu spal. Nevím jestli tento dotaz patří sem, ale už nevím co líp udělat.Kdyby to bylo každý den k ránu, věděla bych, že musím dřív vstát a jít s ním ven, ale nechci mít psa v posteli, je na chodbě, ale kdyby si šteknul, tak by mne to vzbudilo, on je ale v klidu, na videu je vidět jak jen kouká, stele si, ale je potichu. Pokud můžete, poraďte prosím.

Odpověď: Dobrý den:) Tuto problematiku už jsem v Poradně rozebíral a vysvětloval nesčetněkrát, určitě tedy doporučuji v prvé řadě najít si a prostudovat související dotazy - proto jsou zde pro všechny potřebné k dispozici.

Na problém jste si bohužel primárně sami zadělali už těmi podložkami v "ohrádce" (také jsem o tom už psal) - pejsek si je odmala zafixoval včetně navázaných vzorců chování. Odtraňte tu "ohrádku" (úplně ji zlikvidujte, je to pro psa nesmysl), pelíšek vyměňte a přesuňte na zcela jiné místo, pravidelně a dostatečně(!) s pejskem choďte ven na delší procházky (v tomto věku už 90-100 % moče ze sebe dostane značkováním) a dejte tomu potřebný čas. Pokud za tím není ještě psychická příčina nebo zdravotní problém způsobující inkontinenci, pak se při dodržení výše uvedených doporoučení vše brzy srovná.

(27.8.2023)
Plemeno: toy pudl
Pohlaví: pes
Stáří: 2,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pokud by to bylo možné, ráda bych poprosila o radu v následující situaci. Pořídila jsem si pejska, 2,5 let, z chovatelské stanice. Je hodný, jako asi ti výstavní psi cvičený, aby byl poměrně pasivní/submisivní. Mám jej několik dní, doma v pohodě, bez problémů jí, spí, žádný pláč nebo viditelný stesk, bez problémů se skamarádil s kocourem. Na zahradě už je celkem v pohodě vše si očichává, šmejdí, zkoumá.. ale mám dva problémy:
1) mimo zahradu, když jdeme na procházku, je prakticky vyděšený, první dny šel - opatrně zvídavě, od včerejška nechce vůbec, táhne zpátky domů/na tu zahradu
2) když je venku, nevyčůrá se ani nevykaká, dokud už to nemůže vydržet - dle bývalé majitelky je zvyklý cestovat na výstavy vlakem třeba celý den, a celý den až domů to vydržet....
Uvítala bych radu, jak postupovat, aby si v klidu a přirozeně zvykl jak na to venčení, kdykoli se mu chce, aniž by to takhle držel do poslední chvíle, tak hlavně jak ho navnadit, aby na procházky chodit chtěl - teď kdykoli slyší/vidí cokoli - psa, lidi, děti.. Snaží se utéct, nebo abych ho vzala do náručí.

Odpověď: Dobrý den:) Jde o evidentní problém se špatnou/zanedbanou/žádnou socializací, což jde plně za jeho chovatelkou - ve dvouapůl letech psího věku na základě Vámi uvedených informací záležitost velmi zarážející. Proč však k tomu došlo a jaké jsou důvody, tuším, ale nechci to zde teď bez dalších souvislostí uvádět.

Nejrozumnější by ve Vašem případě bylo, pokud byste za mnou i s pejskem přijela, dáme vše do pořádku. Rady na dálku bez konkrétní znalosti povahy a vzorců chování Vašeho psíka by byly silně nezodpovědné, je potřeba postupovat opravdu správně, jinak se problémy jen upevní - dvouapůlletý toypudl už je totiž psychicky dospělý jedinec, nikoli ještě velmi tvárné štěně.

Pokud se rozhodnete tuto šanci využít, rád i vám dvěma pomůžu, vaše vzájemné současné trápení není dobré pro pejska ani pro Vás.

(20.8.2023)
Plemeno: australský ovčák
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně naší fenky australského ovčáka, které bylo nyní 7 měsíců. Absolvovali jsme dosud psí školku, která probíhala tak, že si všichni psi nejdříve pohráli ve smečce, samozřejmě byli volně a pak následovalo cvičení základních povelů. Myslím, že fenka zde byla nadšená. Nyní navštěvujeme klasický výcvikový kurz, kde se cvičí přivolání, chůze u nohy a základní povely. Po celou dobu jsou psi na vodítku a nemají možnost většího kontaktu. To je pro nás kámen úrazu, neboť naše fenka je velmi kontaktní a zajímá ji vše okolo, jen ne cvičení. Doma cvičíme denně a když je sama, tak poslouchá a vše zvládá perfektně. Já osobně se domnívám, že je ještě mladá a stačila by možnost kontaktu se psy na začátku cvičení. Pak by ji to k nim možná již tak nelákalo. Nevím... Trenérka mi přijde trošku zaujatá vůči tomuto plemeni a tvrdí, že je to s ní čím dál horší. Úplně s ní v tomto nesouhlasím. Doma je úplně jiná. Je pravda, že je velmi vítací a my potřebujeme mít jistotu, že ji odvoláme, když bude třeba, což teď nemáme. Chodíme na procházky do lesa, kde jsme v podstatě sami, máme ji volně a na přivolání reaguje hned. Nevím však, zda by poslechla, kdybychom někoho potkali. Také jsme měli v úmyslu zúčastnit se výstavy, ale představa více psů na jednom místě a chůze u nohy je v tomto okamžiku nereálná. Na kurzu mi bylo řečeno, že bychom ji měli krmit jen dvakrát denně a "z ruky"??? Nyní krmíme třikrát, na veterině doporučovali až čtyřikrát. Nutno dodat, že je hodně žravá. Chtěla jsem se tedy poradit, jak to vidíte Vy, popř. co byste nám doporučil.

Odpověď: Dobrý den:) Vezmu to popořadě. Vaše fenka je právě ve fázi psí puberty, což má samozřejmě zásadní vliv na její priority a sociální chování. Je tedy přirozené (i správné), že ji teď hodně zajímá psí okolí, nicméně měla byste ji umět už upoutat na sebe.

Australský ovčák se učí "povely" rychle a lehce, pokud se postupuje správně, samozřejmě v tomto věku (z výše popsaných důvodů) jeho soustředění v přítomnosti jiných podnětů klesá, ale to vždy spraví čas a správný přístup.

Stejně tak "odvolání", pokud se dělá podle cvičákových zásad, teď bude jen tak padesát na padesát - důvody opět viz výše.

Na druhou stranu chůzi u nohy, lépe řečeno společnou chůzi, byste už měly spolu zvládat i mezi jinými pejsky celkem solidně - pokud ne, je na tom potřeba opět správně(!) zapracovat...

Krmit v tomto věku rozhodně už jen dvakrát (ráno a večer), ale v žádném případě ne z ruky - normálně z misky, půl hodiny nechat k dispozici, pak odebrat. Třikrát určitě ne, čtyřikrát (pokud má fenka v pořádku trávení) je nesmysl.

Tolik můj pohled, "na dálku" víc poradit nelze, musel bych vás obě spolu vidět...

(30.7.2023)
Plemeno: sibiřský husky x irský vlkodav
Pohlaví: pes
Stáří: 6 let
Kastrace: ano (ve 3 letech, torze varlat)
Dotaz: Dobrý den, potýkáme se pravděpodobně s psychickými problémy u našeho psa. Nedokážeme odhalit příčinu, i když se tím zabýváme v podstatě denně. Pes se doma začal bát nehledě na to, zda jsme s ním doma nebo je tam dám (neštěká, neničí - spíš se klepe a schovává). V podstatě se nedá uklidnit. Stres začíná již ve chvíli kdy se vracíme domu z procházky (kde je úplně v pohodě, radostný, klidný). Většinou se sekne už před vhodnými dveřmi, kdy nechce jít dál. Když dojdeme do bytu, stáhne ocas, uši v podstatě se plíží, klepe, zrychleně dýchá a většinou začne schovávat v koupelně nebo na záchodě. V tuhle chvíli jakoby nevnímal, nechce pamlsky, nereaguje na nic. V noci nespí leze nám v skoro po hlavě, zrychleně dýchá a nezamhouří oko. Poprvé se tento stav objevil v březnu, kdy jsme byli zhruba po týdnu na vet, abychom vyloučili zdravotní problémy, které se vyloučili, dostali jsme pro Archieho zklidňující prášky, zhruba po 3 dnech problémy ustoupily, nyní se projevily znovu, ale bohužel již to trvá 14 dní beze změny. Všude jinde je úplně klidný, jen doma ne. Je odmala zvyklý být doma sám, zároveň máme takovou práci, kdy může být s námi i v práci, takže netrpí samotou. Archiemu se dost věnujeme, není fyzicky trestaný - samozřejmě v rámci výcviku, zvýšení hlasu apod. Už jsme zoufalý, protože na něm vidím, že se trápí, že není ve své kůži, zároveň byla bych nerada, aby byl závislý na medikamentech, radši bych rozklíčovala příčinu, případně se dozvěděla jak pejska efektivně uklidnit.

Odpověď: Dobrý den:) V podobných případech vždy a na 100 % existuje reálný spouštěč - zážitek, zkušenost, změna či stav prostředí, vliv člověka atd. Nikdy se pes nedostane do podobného stavu "sám od sebe", vždy to má svou příčinu, ať už aktuální nebo dlouhodobou, která jen dovršením posledního podnětu probublala na povrch.

Medikamenty v tomto případě samozřejmě nic neřeší a naopak mohou velmi ublížit.

Umím Vám pomoci, ale potřebuji k tomu Vašeho pejska osobně vidět a pár věci si ověřit, nemohu věštit na dálku. Stejně tak potřebuji osobně vidět a mluvit i s Vámi jako jeho člověkem. Pak se jako vždy úspěšně dobereme k příčině a eliminaci problému.

Pokud tedy budete chtít, velmi rád Vám pomůžu. Je zapotřebí jednat, v opačném případě se i tento problém jen upevní, prohloubí a zbytečně se trápí všichni zúčastnění. Zkontaktujte mne prosím telefonicky, domluvíme vše potřebné...

(9.7.2023)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 11 let
Kastrace: ano (kastrovaná z důvodu opakované falešné březosti po doporučení veterináře)
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, obracím se na Vás s dotazem a s prosbou ohledně našeho problému. Doporučení a kontakt na Vás jsem dostala od své dcery, která pravidelně jezdí na Vaše kurzy. Přečetla jsem si Vaši poradnu několik let zpětně, ale podobný problém jsem tam nenašla.
Máme pejska, Bětuška, 11 let, váží asi 8 kg, je to kříženec, je kastrovaná z důvodu opakované falešné březosti po doporučení veterináře. Já pracuji doma, takže jsme skoro pořád spolu. Bydlíme na polosamotě, máme dům s velikou zahradou, pevně oplocenou. Pes má volný přístup na zahradu, v podstatě je tam, kde jsem my, ale může vyběhnout na zahradu, když já pracuji doma. Může být, kde chce v rámci našich pozemků. Každý den spolu chodíme na procházky. V zimě na dlouhé, v létě vzhledem k pohybu po zahradě a dvoře a vzhledem k časovému zaneprázdnění na zahradě na menší, ale minimálně 2 km ujdeme každý den.
A teď už k tomu problému. Asi před 5 lety jsme šli na takovou večerní procházku i s manželem a u jednoho domu měli otevřená vrata, vyběhl jejich pes a útočil na našeho. Manžel vzal toho našeho do náručí a vyzvedl jí, aby na ní pes nedostal a jak jsme se tam tak motali, křičeli a psa zaháněli, pes kousnul mě. Bylo to přes oblečení a jen takové malinké cvaknutí, jen modřina. Majitelé byli u toho, ale pes je neposlechl, nebyli schopni ho odvolat. Pak byl chvíli klid. Musím tedy říci, že když jdeme kolem jejich domu (po veřejné silnici), jejich pes skáče po plotě a může se zbláznit. Možná namítnete, abychom kolem domu nechodili. Ale my jsme na té samotě a nemáme mnoho možností, jak vyjít vůbec někam. Museli bychom jejich dům obcházet daleko polními cestami.
K druhému napadení došlo asi před třemi lety. Seděla jsem na lavičce u rybníka v lese a měla jsem mého psa na klíně. V zimě jsme se tam slunily a rozjímaly. A najednou zezadu cvak a zase mě ta fena kousla do nohy. Jak jsem se lekla, svého psa jsem upustila. Ta se samozřejmě zakousla do ní, ale nějakými kopanci se mi podařilo, že jí pustila a můj pes lesem utekl domů několik km. Majitelé dorazili, když už bylo po všem. A nebyli přívětiví. Škody byly spíše psychické, já přes oteplovačky skoro nic a náš pejsek jen škrábnutí, které jsme vyléčili doma.
Po třetí fena zaútočila na manžela, který šel na procházku s naším psem, stále stejný scénář, byla se synem majitelů bez vodítka, manžel vzal našeho psa do náručí, agresor se snažil vyskočit, manželovi poranil ruku, ale majitel byl blízko a rychle jí chytil.
Po čtvrté už to bylo daleko horší, zase bez vodítka, majitelka někde pod kopcem, čuba se zakousla se do Bětušky  do nohy a nechtěla pustit. Už to bylo takové menší drama, kopala jsem do ní, krev jí tekla z čumáku, pustila, až když jsem jí šlápla na krk. Můj pes utekl k domovu, ona za ní, já za nimi, podařilo se mi našeho psa pustit bránou domů, ale fena vyskočila na mě a cvakla mě do ruky. Zase to bylo přes bundu, takže jen modřina. Ale Bětuška na tom byla špatně. Na veterině se případ léčil asi 14 dnů. Tentokrát jsem již incident nahlásila na příslušný obecní úřad, starosta intervenoval, majitelé přišli k nám, omluvili se, zaplatili veterinu a cesty do města za léčením. Mysleli jsme si, že tím to skončilo.
Ale ne. Před měsícem jsme zase šli všichni 3 na večerní procházku kolem jejich domu. Fena zase visela na plotě, majitelé přijížděli domů a dálkovým ovládáním otevřeli vrata a dál už si to asi umíte představit. Manžel kopal do feny, já jsem naší držela v náručí, fena na mě skočila a kousla mě dost vážně do stehna. Zranění si vyžádalo léčení,……. Vše řešíme přes obecní úřad, řešíme náhradu, ale o to nejde.
Před 14 dny jsem šla v sousední obci po chodníku u silnice a z protějšího domu na nás vyběhl vlčák, také fena. Vyjížděli autem a brána byla otevřená. Neměla ani obojek, takže pán ji musel doslova dokopat domů. Nic nám neudělala, bylo jen nějaké vrčení od mého psa, zamotaly jsme se do vodítka, v podstatě se nic vážného nestalo, ale já jsem to psychicky už nedávala. Křičela jsem hystericky na psa i na pána,….
Jsem nyní trochu paranoidní, na procházkách si vůbec neodpočinu, stále se rozhlížím, než vyjdu z domu, také se rozhlížím, chodím s pepřákem v ruce, stále ještě jsem nedospěla k té pistoli, i když na to mám oprávnění.  Jsme na divokém západě a je toto obvyklé?
Dcera, poučena od Vás, si myslí, že tady je nějaký problém ve mně, že něco je špatně na mé straně. A nebo ta fena spíš jde po našem psovi a nás napadá jen proto, že ho chráníme.
Budu Vám velice vděčná, když mi napíšete svůj názor, případně když budete znát řešení.

Odpověď: Dobrý den, tento typ dotazu se čas od času v mé Poradně objevuje, ale samozřejmě zodpovím konkrétně i přímo Váš...

Zkusíme si vysvětlit několik zásadních momentů.

Začnu od konce Vašeho dotazu - cituji: „(...) chodím s pepřákem v ruce, stále ještě jsem nedospěla k té pistoli, i když na to mám oprávnění. Jsme na divokém západě a je toto obvyklé?“

Správný dotaz.

Vážně jsme na Divokém Západě, budeme se paranoidně bát a se svými pejsky chodit na procházky s pistolí u pasu?

Jen teď ale připomenu, že k té pistoli, na kterou máte zbrojní průkaz, rovnou cestou směřujete Vy (bohužel však nejen Vy, i další lidé se stejným nastavením v hlavě). Zatím ještě chodíte „jen“ s pepřákem v ruce...

Ne, toto je především zcela absurdní.

Proč o tom píšu hned na začátku své odpovědi?

Protože takovéto myšlení je velmi extrémní a nebezpečné. Zkuste si představit, že bychom takto uvažovali všichni – setkáme se s ne tak vzácnou realitou lidskopsího života, vlastními chybami ji nezvládneme a budeme tedy rovnou zabíjet?

Podívejte.

Máte kastrovanou fenku (také u ní byla kastrace naprosto zbytečná, její „důvod“ se řeší jinak, bez tohoto nevratného zákroku s mnoha negativními dopady na psí psychiku a zdraví - opět vícekrát vysvětleno v Poradně i mých článcích) a pokud jste si opravdu trochu pročetla (nejen) Poradnu, pak už jistě víte, že kastrovaný pes/fena jsou svým psím okolím bráni jako neplnohodnotní jedinci a velmi často se stávají terčem útoku psích jedinců nekastrovaných. Je to přirozené a má to své důvody dané vrozenými sociálními vzorci psího druhu – hodně jsem o tom na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO už napsal.

A ano, psi i feny to vycítí už na dálku a v situaci plnohodnotná fena versus kastrovaná fena to často bývá velmi drsné – je zapotřebí si tyto skutečnosti uvědomit a snažit se jim aktivně předcházet, popřípadě je umět řešit ne vlastní agresivitou, nýbrž hierarchickými postupy.

Druhým zásadním momentem jsou proto Vaše reakce.

Křik, kopání, šlapání na krk(!) a podobné agresivní reakce člověka u každého alespoň trochu dominantního psa nevyvolají úlek a útěk, nýbrž stejně razantní protiakci z jeho strany. Včetně skutečnosti, že si takového člověka pes velmi dobře zapamatuje a pokud se znovu objeví v jeho blízkosti, už jenom to samo o sobě opět vyvolá obranně-agresivní reakci. Ta člověka přivede do hysterické agrese a vše skončí stále rychleji se točící spirálou, ze které časem není úniku.

A když už je hodně zle, pak ano, tento člověk se stane paranoidním, začne nenávidět konkrétní psy a bát se jakéhokoliv dalšího psa, o kterém si bude myslet, že na něj nebo jeho pejska zaútočí...

Obrovský průšvih je v tom, že nejenom psi, kteří už takového člověka a jeho strach/agresivitu zažili v praxi, ale i psi, kteří ho potkají poprvé, z něj tento strach/agresivitu bezpečně a na poměrně velkou vzdálenost vycítí. A přesně tyto emoce psi velmi nemají rádi a pokud je člověk v sobě nedokáže udržet, zbývá jen malý krůček k dalšímu konfliktu. Pokud doprovod člověka navíc tvoří kastrovaný psí jedinec, který vysílá do svého okolí velmi podobné asociální signály, které cítí i ze svého člověka, pak se pravděpodobnost konfliktu mění v jistotu.

„Jsem nyní trochu paranoidní, na procházkách si vůbec neodpočinu, stále se rozhlížím, než vyjdu z domu, také se rozhlížím, chodím s pepřákem v ruce, stále ještě jsem nedospěla k té pistoli, i když na to mám oprávnění.“

Toto není „trochu paranoia“, tohle už je velká paranoia...

„(...) nějakými kopanci se mi podařilo, že jí pustila...“

„(...) kopala jsem do ní, krev jí tekla z čumáku, pustila, až když jsem jí šlápla na krk...“

„Manžel kopal do feny...“

„Křičela jsem hystericky na psa i na pána...“

„(...) chodím s pepřákem v ruce, stále ještě jsem nedospěla k té pistoli, i když na to mám oprávnění...“

Být psem, také byste takového člověka nenáviděla. Cizí agrese se dá dostat pod kontrolu, vlastní agresí ji však jen zesílíte, pokud nejste výrazně fyzicky silnější.

„Dcera, poučena od Vás, si myslí, že tady je nějaký problém ve mně, že něco je špatně na mé straně.“

Ano, souhlasím.

A ano, pokud by majitel oné fenky ji měl zajištěnou, aby nemohla vyběhnout na ulici, nic z toho by se nestalo. Nicméně z toho, co jste napsala, jsem pochopil, že se nejedná o každodenní problém – poprvé došlo k incidentu před 5 lety, pak před 3 lety a od té doby ještě třikrát. Plus před čtrnácti dny další incident - a proč opět fena, jsem již vysvětlil výše.

Pomoc?

Dokud budete v sobě nosit ono agresivní naladění a myšlenky na pistoli, nic se nezmění a spolu se svojí kastrovanou fenečkou budete vystaveny přesně takovým konfliktům, které jste už spolu zažily. Vše je ve Vašem současném nastavení v hlavě (možná je Váš manžel podle toho, co píšete, na tom už podobně) a to je naprosto špatně...

Máte teď dvě možností, jak vše do budoucna zvládnout.

První z nich (ta horší) je eliminace důsledků.

Tedy jednoduše či složitěji zvolit trasy procházek tak, abyste se s fenečkou vyhýbala „kritickým místům“, eliminovala tak zvyšování psí paranoie a postupně se vnitřně začala uklidňovat a uvědomila si, že s kastrovanou fenkou přece jen musíte určité věci předvídat a některým situacím se cíleně vyhýbat. Bohužel tím nijak nesnížíte pravděpodobnost, že se do pro Vás stejně průšvihové situace můžete s Bětuškou dostat kdykoli jinde a kdekoli jinde...

Druhá (ta podstatně lepší varianta) je eliminace příčin.

Hned na začátek raději zdůrazním, že příčin přímo ve Vás samotné.

Pokud tedy budete chtít, umím pomoci i Vám a rád to udělám. Součástí mé pomoci pejskům a jejich lidem je i psychologie člověka a odbourávaní negativních vzorců a „démonů“, které si lidé v sobě nosí. Budete-li se chtít domluvit a začít řešit situace, kterým se nikdy spolehlivě nemůžete vyhnout tak, aby nedocházelo ke zbytečným dramatům a zraněním a abyste přestala chodit s pepřákem a s myšlenkami na pistoli v hlavě (což je mimochodem přesně ten Divoký Západ, o kterém píšete), pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a vymyslíme optimální variantu. Velmi se obávám toho, že v opačném případě se z té své spirály už nedostanete a jak už nejspíš sama tušíte, s majiteli fenek s otevřenými vraty na ulici se nedomluvíte a nikterak neovlivníte, kdy a kde se objeví úplně jiná fenka, prostě a jednoduše a musíte spoléhat jen sama na sebe a neřešit věci primární agresí, ale předvídavostí, klidem a tak, aby tomu jiný pes rozuměl...

(18.6.2023)
Plemeno: ---
Pohlaví: ---
Stáří: ---
Kastrace: ---
Dotaz: Dobrý den. Četla jsem vaše články a znám váš názor na elektrivcké obojky. I mě ho na cvičáku vnucovali a v ten moment jsem odešla. Zajimal by mě ale váš názor na to proč jsou stale tolik propagované a proč je tolik lidi svým psům pořizují? Děkuji za odpověd.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, krutost a nesmyslnost používání elektrických (elektronických) obojků jsem také na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO už vícekrát vysvětloval - a kdo chce, může si vše dohledat...

Vaše doplňující otázky jsou však zajímavé, děkuji za ně a rád je teď rozeberu trochu podrobněji.

Proč jsou elektrické obojky tolik propagované?

Jako za vším, i zde najdeme nezanedbatelné finanční profity výrobců a prodejců. Čím více budete něco propagovat (v konkrétním případě nabídky prodejce s maskotem "zeleného zmrda" se dozvíte třeba to, že jde o "účinnou pomůcku, se kterou se mazlíček snadno naučí základní povely, jde poslušně vedle vás a neobtěžuje kolemjdoucí" - ano, doslovně cituji). Základní principiální nesmysly a negativní dopady na psí psychiku zcela ustupují cíleně vybroušeným reklamním frázím, na které stejně nadšeně slyší správná cílová skupina s reklamami vymytými mozky a nulovým vztahem k živým bytostem jiným, než jsou oni sami. A není jich málo, věřte mi.

Proč tolik lidí svým psím parťákům elektrické obojky pořizuje?

Protože, jak už jsem nakousl v předchozím textu, je nemálo těch, kteří okamžitě skočí na vějičku nabídky rychlého a snadného řešení. Lidé jednoduší, líní, bez skutečného vztahu k živým tvorům, lidé pletoucí si psy s robůtkem na dálkové ovládání. Neodolají nabídce něčeho, co jim slibuje usnadnění nebo úplné odstranění jejich vlastní práce, času a vynaložené energie - a to v jakékoli oblasti jejich života. Vše chtějí mít v instantní podobě, hned a okamžitě a pokud jim k tomu má z jejich pohledu pomoci "korekce psím elektrickým obojkem", půjdou do toho bez přemýšlení, čeho se vlastně dopuštějí. A kdyby ti samí dostali možnost použít stejnou metodu na své zlobivé děti nebo zlobivého partnera, tak jsem přesvědčen o tom, že by do toho šli také. Protože - jaký je prosím pěkně rozdíl mezi psem a člověkem z hlediska podstaty (ta biologická je na zcela shodné bázi), etické (to samé) a vztahové (partnera, dítě nebo psa si snad do svého života nepořizujeme proto, abychom si z nich udělali bezpodmínečně podřízené a poslušné otroky bez vlastní osobnosti)?

Dalšími apoštoly používání elektrických obojků je velké množství výcvikových zařízení, jejichž majitelé a zaměstnanci v mnoha případech tento prostředek nejen doporučují, ale dokonce od svých oveček vyžadují! Některé znám osobně, o mnoha dalších jsem slyšel od svých klientů, pejskům několika z nich jsem elektrický obojek sundal ještě před zahájením naší práce - to byla zase moje podmínka...

Dokud bude poptávka, bude i nabídka.

Dokud bude fungovat reklamní masáž na jakkoli neetický a z hlediska principu nesmyslný výrobek, do té doby se najdou lidé, kteří jí s vidinou "snadného a rychlého řešení" podlehnou.

Dokud se najdou lidé schopni na "zvládnutí svého psa" vyhledávat, kupovat a používat prostředky typu elektrického obojku, po tu dobu nebude svět v pořádku...

(4.6.2023)
Plemeno: čivava
Pohlaví: pes
Stáří: 7 let
Kastrace: ano (cca v 1 roce, podmínka v adopční smlouvě)
Dotaz: Dobrý den, pročetla jsem si příspěvky v poradně a mám podobný problém, o jakém tam psala paní. Když byl čivavě -klukovi - asi rok, jeli jsme pro něho přes půl republiky, současná rodina s malými dětmi ho nezvládala a on je kousal. Protože roky je malý pes součástí našeho života, rozhodli jsme se ho,,zachránit ". Máme ještě čivavu holčičku, stejně starou. Adoptovaný pes mne bere jako autoritu, na manžela útočí pokaždé,když ho potká. K dospělým dcerám jde,chce hladit, je tulivý. Venku na zahradě štěká jako,,uňafaná čivava", což dosud moje čivavy nedělaly. Ovšem když nastane situace, jako třeba očkování, je silně agresivní. Vyčesat se nenechá, kousne mne. Má zacuchanou srst, je dlouhosrstý, takže to řeším tak, že každý rok na jaře ho nechám ostříhat na krátko (taky horor). Vytáhnout klíště neexistuje, útočí a kouše. Když si například svlékám bundu, lekne se a útočí. Útočí pokaždé, když něco není tak, jak je zvyklý. A takto tu žijeme 6 let. Nyní mám v pěstounské péči 4letou holčičku, kterou nesnáší a cíleně jde za ní  a kousne ji (je hlučná, dupe...). Nedávno seděl vedle mne na židli a já ho hladil, ale prsty se mi zadrhly o jeho zacuchané chlupy a tak mne kousl do břicha. Už nezvládám být 24 hodin ve střehu, tak po poradě s veterinářem jsem nasadila tablety Wecalm - 14 dní beze změny. Mám trpělivost, zastávám se ho (manžel by mu naplácal, ale já ho lituji a navíc si myslím, že je to prostě od malinka zlomený pejsek). Miluje procházky a nasazení obojku a utírání tlapek (je ode mne) toleruje, i když taky vidím, že má strach.
Ale už jsem si řekla DOST. Já ho nechci nikam dát,nemyslím si, že by někdo jeho chování toleroval. Kousnout pána se nedělá, jemu je to zjevně jedno. Když mu domlouvám, cení na mne zuby (říkala jsem si, že ideální by bylo, kdyby je neměl, neublížil by). ADHD, autista!
Nenašla jsem na Vás telefon, paní jste radil, ať Vám zavolá.
Děkuji a poraďte, PROSÍM....

Odpověď: Dobrý den:) Samozřejmě ani ADHD, ani autista a dokud pes nemá závažný důvod, nekousne... Problém je daný jednak jeho kastrací ještě v nedospělém věku (stále lidem vysvětluji, že podobné podmínky v adopčních smlouvách jsou nezákonné a naopak z psích osvojitelů dělají pachatele trestného činu, nemluvě o tom, že zásadním způsobem jdou proti psímu zájmu - přečtěte si prosím mé články na toto téma zde na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO), jednak klasickým hierarchickým nezvládnutím. Šest let je navíc strašidelně dlouhá doba v psím životě, je nanejvýš žádoucí řešit problémy tohoto typu daleko dříve a nenechat svého pejska ani sebe zbytečně trápit - soupis uvedených problémů je více než vypovídající, tento psík žije svůj život v permanentním stresu.

Za další - Váš adoptovaný pejsek Vás opravdu jako autoritu nebere. Vážně ne. Zcela jednoduše, pokud by tomu tak skutečně bylo, Vámi popisované věci by se neděly...

On potřebuje svůj pevný bod, svůj maják, jako kastrovaný jedinec, který nedostal šanci psychicky dospět, o to víc. Pokud chcete pomoci jemu i sami sobě, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky (moje číslo najdete hned na titulní straně mého webu v levé horní části se všemi dalšími kontakty na mne), rád Vám pomůžu. Je zapotřebí se pouze se mnou domluvit na termínu a dalších souvisejících detailech, tyto věci je zapotřebí vždycky řešit osobní prací.

Můj dodatek Tento dotaz mi byl do Poradny zaslán před několika týdny. S jeho pisatelkou jsme si zavolali, probrali vše zde popsané, domluvili se konkrétně, že za mnou ona nebo její dcera s pejskem osobně přijedou - a už se neozval a nepřijel nikdo. Komu není rady, tomu není pomoci a zase to odnese jen ta nevinná psí bytost, doplácející na lidskou přezíravost, nezájem (dokud není ohroženo vlastní pohodlí majitele), lhostejnost a chyby. A když se psím majitelům naskytne šance dát do pořádku to, co ještě napravit lze, zvysoka se na to vykašlou. Není to zdaleka první takový případ, jen vám chci na této konkrétní kauze názorně ukázat, jak málo lze kolikrát věřit slovům „Děkuji a poraďte, PROSÍM....

Cituji z dotazu: „Když mu domlouvám, cení na mne zuby (říkala jsem si, že ideální by bylo, kdyby je neměl, neublížil by).“

Bez komentáře, závěr nechť si udělá každý sám...

(21.5.2023)
Plemeno: ---
Pohlaví: ---
Stáří: ---
Kastrace: ---
Dotaz: Pekný deň prajem p, Dostál, dozvedela som sa o Vašej psej škole z internetu práve dnes a chcela by som Vás veľmi pekne poprosiť o radu. Tiež som mala krásneho psíka - zlatého retrievere, volal sa Spike. Pred mesiacom mi odišiel, pocity, ktoré prežívam sú totožné s Vašimi, keď ste prišli o Vášho Dina. Bolesť, plač, smútok..... Ale chcem Vás veľmi pekne poprosiť o radu, keď budem mať druhého psíka (určite ho budem mať, pretože viem, že mi dušička veľmi chýba), je správne dať mu rovnaké meno, ako mal môj miláčik, teda Spike?  Uvažujem nad tým a niektorí ma od toho odhovárajú. Moc ďakujem za  Vašu odpoveď a prajem veľa krásnych chvíľ s chlpáčikmi.

Odpověď: Dobrý den, je mi velmi líto odchodu Vašeho psího kamaráda, dobře vím, jak moc to bolí... V podobných případech vždy od stejného jména lidi odrazuji - jednoduše proto, že je to pak svádí k porovnávání s jeho předchůdcem, vidí v něm stále toho stejného pejska, třebaže ten nový je opět originál, nikoli klon původního. A pak jsou třeba zklamaní, že je jiný a chová se jinak, má jinou povahu. Pokud dáte svému pejskovi odlišné jméno, pomůže Vám to k němu přistupovat správně, jako k jinému pejskovi, nebudete mít tendence tolik srovnávat a vidět v něm jeho předchůdce.

Tolik můj názor a odpověď na Vaši otázku a přeji Vám, ať se Vám do života opět dostane psi parťák...

(23.4.2023)
Plemeno: bostonský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 10 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou a dotazem ohledně našeho štěňátka fenky bostonského teriéra, která má 10 týdnů. Brali jsme si ji od chovatele v 9 týdnech, chovatelé prověření z obou stran (od fenky matky i od krycího pejska). Vše se zdá být v pořádku, jen jsme zjistili, že naše štěňátko se nejspíš bojí ostatních psů, štěká na ně a vrčí(i na kočky). Nevypadá to jako projev hry, spíše strachu. Vím, že to je malé štěně, ale mám pocit, že s tímto se bude muset více pracovat, tj chodit více mezi psy. Jen se chci ujistit, že toto je věc , která je řešitelná a možná i relativně běžná? Raději se informuji již teď, nerada bych něco zanedbala. Jak se v této situaci, kdy začne na druhého psa štěkat a vrcet, nejlépe zachovat?

Odpověď: Dobrý den:) Je třeba od samého začátku společného života fenečce zajistit kromě správné mezi/druhové socializace (jiné psy můžete začít kontaktovat až po ukončeném základním očkování!) také přirozenou podporu a učení se od vlastní lidskopsí smečky, především Vaším prostřednictvím jako "majáku", vůdčího jedince. Pokud to nebudete dělat, budou se dít přesně Vámi popisované vzorce chování, které se budou časem jen zhoršovat a upevňovat - to není předpoklad, nýbrž jistota.

Problematika správného psího vedení a výchovy (psychické psí potřeby, sociální komunikace, smečka, úloha "majáku" atd.) se táhne PSÍMI STRÁNKAMI FALCO jako červená nit, pro začátek si prosím přečtěte a prostudujte související texty. Pokud budete potřebovat, je tu samozřejmě k dispozici i moje osobní pomoc, což je v podobných případech vždy ta nejrozumnější a nejefektivnější varianta, jak vyřešit problémy současné a předejít všem budoucím...

(16.4.2023)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mé fence budou za tři měsíce tři roky. Je to kříženec německého a belgického ovčáka. Minulý měsíc v jejím chování došlo k velké změně. Mám pocit, že je smutná, nebo hodně demotivovaná. Je to obrovský kontrast k jejímu dosavadnímu chování. Byla velmi sociální se psi, pořád radostně běhala a zkoumala. Na procházce vždy běhala vepředu, pokud se jí zdálo, že jdu moc pomalu, přiběhla pro mně a skočila na mě.. Jasně mi dávala najevo, abych se neflákala. Když jsem se někde zastavila a kochala, většinou začala nelibě kňučet a přešlapovat, na vyhlídky vybíhala první. Najednou si přestala hrát s jinými psi, na procházce nechce jít dopředu. Naopak se drží třeba pět metrů za mnou, hlavu má svěšenou. Když mě náhodou dojde, zastaví na mé úrovni a nevyrazí dřív než já, zařazuje se opět za mě. Nemocná snad není, žere normálně a když ji házím talíř, tak je normálně veselá. To že si z ničeho nic nechce hrát s jinými psy, jsem přikládala třetímu hárání, protože to časově sedí, ale té nechuti na procházkách nerozumím. Předem děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Každá podobná změna v psím chování má svůj spouštěč, ale v naprosté většině těchto případů jej skutečně nelze jednoznačně určit "na dálku". Může jít o změnu ovlivněnou hormonálně, může tu být zdravotní problém (který nemusí být patrný navenek), může za tím být příčina čistě psychická (která ovšem má také svůj přímý důvod a těch možností existuje víc).

Jen znovu zopakuji, že stejně jako (zvěro)lékař nemůže stanovit validní diagnózu svého pacienta postavenou na subjektivních informacích třetí strany, nelze to udělat ani v tomto konkrétním případu. Na druhou stranu - pokud by Vám stálo zato se svojí fenečkou za mnou na otočku přijet a ja měl bezprostřední možnost ji vidět a pár věcí si osobně ověřit, pak bych Vám určitě dokázal konkrétní problém určit. Pokud budete chtit, rád Vám pomůžu, rozhodně bych na Vašem místě současný stav fenečky neignoroval.

(16.4.2023)
Plemeno: modrý gaskoňský baset
Pohlaví: pes
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pane Dostále. Neřeším konkrétní problém, ale chtěla bych vás požádat o váši radu týkající se výchovy a výcviku štěňat. Můžete mi, prosím, odpovědět na tyto dva dotazy? :
- Jaká intenzita výcviku základní poslušnosti je podle vás vhodná ve věku 9 - 12 měsíců štěněte? Povely procvičujeme na každé procházce několikrát (některé povely cca 5x a více, jiné cca 3x) vždy po krátkou dobu max 2-3 minut. Basset není pes pro drill a časté opakování povelu by ho nebavilo, jak už jsem v praxi viděla.  Byli jsme zatím dvakrát na cvičišti ve skupině, kde se cvičí v intervalech 15-20 minut (pak je cca 5 min pauza, kdy si psi spolu hrají). To je zatím pro Tobíka hrozně dlouhé a je náročné ho udržet v pozornosti a poslušnosti.  
- Jakou míru základní poslušnosti (především přivolání) je podle vás realistické a vhodné očekávat od pejska loveckého plemene ve věku 12 měsíců za předpokladu, že je zdravý a dobře vedený? Nečekám, že v tomto věku bude poslušnost stoprocentní (to vlastně nebude nikdy:) ), ale velmi mě zajímá váš pohled vycházející ze zkušenosti z vaší mnohaleté práce.
Předem moc děkuji za váš čas a pomoc. Mějte se hezky.

Odpověď: Dobrý den, oba dotazy spolu úzce souvisí, vezmu je tedy společně:)

"Základní poslušnost" je ve výchově a životě se psím parťákem velmi nebezpečný pojem, protože primárně evokuje robůtka na dádlkové ovládání a stejně tak nastavuje jeho vnímání v lidské hlavě. Gaskoňský baset je lovecké plemeno vyšlechtěné pro sledování postřelené zvěře a jako takový má v sobě vyšší vrozenou samostatnost a schopnost držet se "své práce", tedy sledování stopy. Rozhodně nejde plemeno, pro které je cvičák a cvičákové postupy vhodné, sama už jste poznala, že dril a bezduché opakování nějakých povelů jsou mu z duše odporné a není se čemu divit.

Jak víte, moje psí filozofie je obecně postavena na zcela jiném principu a protože je gaskoňský baset mimo jiné vybaven i vyšší vrozenou dominancí (jako ostatně každé lovecké plemeno), tak i v jeho případě je systém povelů a příkazů (onen "výcvik základní poslušnosti") velmi kontraproduktivní. Pokud chcete mít svého pejska jako parťáka a nikoli pro mysliveckou práci, která vyžaduje ještě úplně jiný přístup, pak jen ztrácíte čas pro vytvoření správného hierarchického vztahu a komunikace. Znovu - gaskoňský baset v žádném případě není plemeno vhodné pro cvičákový přístup povelů a jejich motivačních podnětů, nenaplňuje to jeho psychické potřeby a velmi degraduje váš vzájemný vztah.

Tobík je momentálně ve fázi rozjeté psí puberty (ale ještě zdaleka ne na jejím vrcholu) a očekávat teď od něj klasické přivolání (vámi zmiňovanou součást "základní poslušnosti") na základě cvičákových postupů je jednoduše sázka do loterie - buď to vyjde nebo ne, roli v tom hraje řada momentálních skutečností. Často lidem musím vysvětlovat, že hazard v tomto psím věku je velmi častým původcem psích ztrát. Je teď psím puberťákem se vším, co k tomu patří, "přivolání" má bohužel v hlavě jen jako další povel, nikoli hierarchicky podmíněný vzorec a především je zapotřebí psí ochotu se ke svému člověku vrátit a ještě lépe svého člověka si aktivně hlídat vytvářet správnými postupy a v jednotě se všemi souvislostmi, hlavně do budoucna. Jinak u psa typu německý ovčák, jinak u plemen loveckých, jinak u pastevců a molosů.

Tolik můj pohled na Vaše otázky, bohužel bez možnosti znát Vašeho psího parťáka osobně i s jeho konkrétními povahovými specifiky a vzorci chování (i majitele), což vždy preferuji, jelikož to vždy má už z hlediska problematiky živé bytosti zásadně větší smysl. I proto je vždy daleko lepší, nežli psát/číst už z principu omezenou písemnou odpověď "na dálku", přijet a rozebrat za přítomnosti všech zúčastněných potřebné věci osobně.

Děkuji a také se mějte hezky:)

(9.4.2023)
Plemeno: argentinská doga
Pohlaví: pes
Stáří: 15 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pes najednou začne  knučet ea to vydrží i nekolik dnů pres den střídavě kňučí a pak třeba 4hod iny ne nejhorší situace je večer. kdy po 22 hod.  Kňučí a a chvilksam to doprovází štěkání po té se po 23 hod. Uklidní a prestane ráno jak zjistí že jenekdo vzhůru začne na novo když nikdo není vzhůru pochvilce k učením a když nikdo nereaguje. I štěkání někoho. Vzbudí po té venku nek učí a chová se normálně. Po při hodu se nají a v průběhu dne. Několikrát knuceni zopakuje v délce od 10 min třeba až po. 3 hod. S přestávkami už jednou tento problém s ním byl ale ten odeznel po týdnu předem děkuji za jakoukoliv radu.

Odpověď: Dobrý den:) Pokud se mi podařilo Váš dotaz správně fakticky interpretovat, pak jednou z pravděpodobných příčin může být třeba hárající fena v blízkém okolí. Dalším důvodem může být samozřejmě být i komunikační deficit z Vaší strany (argentinská doga potřebuje mít svého parťáka) nebo jiný stresový podnět v prostředí, ve kterém žije. K určení/upřesnění těchto nebo alternativních možných příčin mi bohužel schází od Vás více informací.

(9.4.2023)
Plemeno: čivava
Pohlaví: pes
Stáří: 4,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Potřebovala bych poradit s naším čivavákem. Co se týče mě, tak je pes ok. Ale cca rok a půl zpátky, začal Joey vykazovat pomalu majetnické známky vůči mé osobě. Např. pokud mě manžel pohladil, vyjížděl po jeho ruce. Spíme odděleně jelikož manžel chrápe. Joey samozřejmě spí se mnou v posteli. Takže, když mě manžel večer uloží do postele, tak jakmile vejde do ložnice už větří a na manžela štěká. Až manžel odejde, je v klidu. Nebo večer koukáme spolu na tv, když spatří manželovo nohy, vystartuje a kousne ho do prstů. Moje nohy mu nevadí. Mám dvě dcery 11 a 16 let. Když ho pohladí, někdy je to ok, jindy vyletí a kousne. To také nevím, co s tím. Můžete mi prosím poradit, co s tím, jak se psem pracovat, aby se to zlepšilo? Předem vám děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Diagnóza problému je jako v každém takovém případu naprosto jednoznačná - nezvládnutá hierarchie z Vaší strany. Vy musíte být ta, kdo rozhoduje, kdo do Vaší lidskopsí smečky patří a kdo ne a Vy jste ta, kdo v případě porušení hierarchie (v tomto případě ze strany Vašeho pejska) správně a efektivně zasáhne, Vy svoji lidskopsí smečku musíte stabilizovat. Současná situace je taková, že Váš pejsek "řeší" sestavu své smečky a protože je jeho motivací stres (on to řešit nechce, od toho má přece Vás, ale Vy to neděláte, proto se toho musel ujmout sám), jsou i jeho reakce takové, jaké popisujete, protože jsou právě jeho důsledkem. Čivava je fyzicky plemeno malé, nicméně povahově má v sobě vysokou míru vrozené dominance.

Nejedná se tedy o žádně "majetnictví", jsou to přirozené psí hierarchické reakce v nefunkční lidskopsí smečce. Vyvolávají stres a nepohodu a pokud necháte současný stav, vše se bude jen horšít a upevňovat. A naprosto očekávaně začaly krátký čas poté, co Joey psychicky dospěl.

Řešením je i v tomto případě Vaše správná hierarchická komunikace a správné plnění role vůdčího "majáku". A ani v tomto případě nelze zprostředkovat správné komunikační vzorce na dálku, je potřeba učit Vás a je potřeba zapracovat i na pejskovi. Proto stejně jako každému v této situaci i Vám nabízím svoji osobní pomoc nejen pro odstranění problému stávajícího, ale stejně tak i předejití problémům do budoucna. Pokud budete chtít tuto šanci využít, zkontaktujte měm prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné

(26.3.2023)
Plemeno: zlatý retrívr
Pohlaví: fena
Stáří: 19 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý večer, pane Dostále, prosím o Váš názor na následující situace, zda je vnímám správně. Při ranním venčení se potkáváme | někdy i společně venčíme s Chodským psem, jedná se o pejska (10 měsíců), takto se znají od jeho štěněcího období. Vše bylo dosud v pořádku. Choďák jde do puberty, majitel přiznává, že s ním začíná mít potíže (neposlušnost, útěky, obskakování psů). To třetí  zmíněné zkusil nyní i na naší Báru, která se ohradila (nikterak zle, takové to zabublání). Choďákova reakce však byla, že se do ní hodně ošklivě pustil, protože to vypadalo, že si to jen tak nevyříkají a jeho majitel byl z celé situace trochu v šoku, skočila jsem po něm, chytla ho oběma rukama za krkem a na hřbetu za kůži a chlupy a poponesla od Báry, pak už si ho majitel chytil. Předpokládám, že toto chování nemělo vůbec sexuální podtext, ale šlo o dominanci. Naše fenka je klidné a mírné povahy, spíše submisivní, když má pocit, že by měla, teď tedy do toho šla také z plných sil... Jak mám postupovat, pokud se tato situace zase přihodí? Asi to bylo trochu kaskadérské. Vysvětluji si ji správně? Nejraději bych to řešila, že se jim budeme vyhýbat, ale jsou to naše sousedi, tak je mi to trochu hloupé :-)))
Další situace, která se nám stává je tato. Velmi často venčíme s fenkou křížence Belgického ovčáka (13 měsíců). S Bárou se mají velmi rády a hrají si spolu. V okamžiku, kdy se přidá další pejsek, Australský ovčák (pes, 10 měs), tak to vypadá takto: holky si hrají, Australák kolem nich běhá a štěká. Je velmi temperamentní a bohužel absolutně nezvládnutý majitelkou, která je velmi hodná a mírná. V okamžiku, kdy si Bára již hrát nechce (poslední dobou se velmi zklidnila, stačí jí hrát si chvíli a pak už si jen tak v klídku jde), nastává situace, kdy Belgičanka a Australák začnou dorážet na Báru. Vyštěkávat jí a jakoby zakusovat. Bára si toho buď nevšímá a jde, nebo se po nich trochu ohání. Myslím, že jí tato situace není příjemná, mne tedy určitě. V tento moment jí jdu na pomoc a vstoupím mezi ně. Chvilku toho nechají, pak začnou zase. Vnímám to tak, že oni jsou rozjetí, chtějí si hrát, tak jí tak trochu šikanují, protože mají dojem, že můžou. Je to tak? Toto tedy řeším tak, že se Australákovi  snažím vyhýbat.
Velmi děkuji za Váš názor a moc Vás zdravím.

Odpověď: Dobrý den a také zdravím:) Máte na výběr. Buď se budete neustále prát s chodským psem, belgickým ovčákem a australským ovčákem, kteří jsou právě v drsné fázi své puberty a pokud jsem správně pochopil, tak bohužel bez správného hierarchického kontaktu se svými majiteli (protože oni by měli svoje pejsky řešit, ne Vy) nebo zkusíte právě těmto lidem patřičně domluvit nebo se jim jednoduše budete vyhýbat.

Bára už je ve věku, kdy především potřebuje Vás a svoji lidskopsí smečku, potřebujete upevňovat svůj společný vztah, období druhové socializace je dávno za vámi. Je fenka, spíše submisivní a stále ještě štěně, pro psí okolí tedy bude přitažlivá a dovolovat si na ni budou psí kluci i holky. Proto bych se na Vašem místě podle toho i zařídil a pokud máte tu možnost, choďte s ní do lesa, do přírody a užívejte si jedna druhou. Situace se změní až tak kolem jejího čtvrtého roku, teď byste ji i sebe jen vystavovala zbytečným stresovým situacím - samozřejmě, pokud potkáte vhodného psího parťáka, nechte je spolu vylítat a vyblbnout, ale zmíněným rošťákům se vyhýbejte, svůj tlak na Báru by za stávajících okolností jen zvyšovali.

Takové je moje doporučení, postupy v konkrétních situacích musíte volit vždy podle okolností - základem je vždy nejvyšší hierarchická pozice a správné komunikační vzorce, i proto jsem Vám kdysi nabízel individuál...

(19.3.2023)
Plemeno: belgický ovčák malinois
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych pomoct jak odnaučit svou fenku doma štěkat a vít, když odcházím. Ráda bych využila Vaších služeb, abych ji to co nejlépe odnaučila a nemusela to řešit drasticky. Sousedi si již stěžují. Fenku jsem si pořídila, když ji byly 2 měsíce. Žijeme v bytě. Vybrala jsem si tohle plemeno, protože jsem velmi aktivní člověk a plánuji s ní sportovat, brát na túry, běh apod. Bohužel jsem si měsíc a půl po jejím pořízení způsobila úraz ( přetrhla jsem si vaz v koleni ). Jsem na neschopence již cca 4 měsíce a budu se za 2 týdny vracet do práce. Byla jsem poměrně většinu času doma s ní, protože mi to úraz a následná operace neumožňovala chodit na dlouho pryč, takže mám pocit, že se na mě hodně upnula. Sousedi si stěžovali na štěkání a já musela nainstalovat kameru, abych se o tom přesvědčila, byť jsem byla pryč třeba 2-3hod. Až se vrátím do práce, tak bude sama doma 9hod. Samozřejmě ničí věci, když nejsem doma. Ale má stále volný pohyb, protože ji nechci zavírat do klece. Snažím se ji zabavit, unavit než odcházím, ale stejně to nepomáhá. :-( Dostala jsem už tolik rad a nic nepomáhá. Vím, že jsou maliňáci aktivní plemeno, že se potřebují vybít jak fyzicky, tak i psychicky, ale když ji utahám, tak stejně štěká, když odcházím. Prosím o radu, případně pomožte mi prosím ji na to psychicky připravit než se vrátím do práce.

Odpověď: Dobrý den:) Zavírání do klece nebo "drastické řešení" rozhodně nejsou na místě. Rád Vám pomůžu, už jsem s tímto problémem pomohl řadě lidí a pokud klient spolupracuje, vždy se dostaví žádaný výsledek. Jen je zapotřebí to neodkládat a pokud tedy i Vy o pomoc vážně stojíte, pak se mi prosím co nejdříve ozvěte telefonicky a domluvíme vše potřebné - rady "na dálku" v těchto případech nejsou k ničemu.

(26.2.2023)
Plemeno: zlatý retrívr
Pohlaví: fena
Stáří: 1 rok a 7 měsíců
Kastrace: ano (dle majitelky "z prevence zdravotních důvodů")
Dotaz: Dobrý den, naše fenka má dny, kdy skoro netahá na vodítku a pak dny, kdy by mi vytahala ruce. Zkoušela sem zastavovací metodu, potom po zatažení změnit směr. Je to neskutečná milovnice, za což sem moc ráda ale bohužel miluje i všechny cizí lidi, takže když k nám přijde návštěva, tak trvá cca 20 min, než se uklidní..nejdřív na ně skáče (v tu chvilku dáváme povel sedni, to poslechne a až potom je od nich pohlazená ale zachvilku to udělá znova. Ještě před měsícem sem se nebála jí mít na volno (bydlíme na vesnici) a věděla sem, že se na povel vrátí ale bohužel teďka mám pocit, že je venku všechno zajímavější než já..moc vám děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den, nejprve bych opět rád připomněl, že kastrace mladé zdravé fenky (ve Vašem případě navíc ve štěněcím věku a velmi pravděpodobně někde uprostřed puberty) nemá žádné zdravotní ani etické opodstatnění v nějaké "prevenci", ale je zcela jednoznačným zmrzačením, ze kterého vyplývá řada negativních důsledků psychických i fyzických.

Jedním z nich je také zastavení dalšího vývoje psychiky. Jinými slovy jste kastračním zákrokem získala věčné štěně, Vaše fenečka už dále nebude psychicky dospívat a nikdy nezíská nadhled, klid a další vzorce chování psychicky dospělého psího jedince.

A přesně to je jedním z důvodů, proč teď máte Vámi popsaný problém - nekastrovaná fenka by se v tomto věku, kdy už odeznívá fáze psí puberty, začala zklidňovat a její vzorce chování by se začaly správným způsobem ustalovat. U Vás dochází k přesnému opaku, respektive k návratu typických štěněcích vzorců (nesoustředěnost, rozhození různými podněty, nejste pro ni priortní atd.) a proč tomu tak je, to jsme si vysvětlili v předchozích odstavcích.

Ano, všechno je teď pro ni zajímavější, než Vy. Zcela zbytečně jste zkomplikovala váš další společný život (a zřejmě dala na špatné rady), přesto však lze nejen popisovaný problém chůze u nohy plus řadu dalších problémů návazných (o kterých ještě netušíte, doporučuji si proto přečíst aspoň část z mých mnoha textů a článků na téma kastrace a jejích následků na těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO) dát včas do pořádku. Ne metodami, které používáte, ale přístupem hierarchické komunikace, který učím svoje klienty. Stejnou šanci teď nabídnu i Vám. Pokud tedy o pomoc skutečně stojíte (a ne, nevyřeší to žádná "rada na dálku", je potřeba kontaktní práce, viz jiné podobné případy zde v Poradně) a chcete prožít se svojí fenkou podstatně hezčí a plnohodnotnější život, pak se mi prosím co nejdříve ozvěte.

(5.2.2023)
Plemeno: akita-inu
Pohlaví: fena
Stáří: 6 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych poradit s agresivitou mé fenky vůči ostatním psům. Když byla malé štěně, tak dávala najevo dominanci, ale problém s ostatními psy většinou nebyl. Snažil jsem se socializovat od prvního dne. Z počátku, dokud byla ještě malá, tak jsem chodil venčit se sousedními psy. Nyní s ní chodím na cvičák, kde se projevuje při přiblížení k jinému psovy zlým vrčením, snaží se packu pokládat na hlavu a startuje na ně. Já samozřejmě se snažím tomu předcházet a škubnu s vodítkem a zařvu na ní, aby přestala a snažím se jí uklidnit. Dnes mi na cvičáku při přivolání mezi špalírem psů, když už ke mně dobíhala, najednou z ničeho nic ostře změnila směr a běžela za nejslabším psem, který tam byl poprvé a bylo to s vrčením. Nestihla ho kousnout, protože se mi jí podařilo doběhnout a chytit. Už jsem jí pořídil na doporučení i košík. Při venčení venku, když míjíme štěkající psy za plotem, tak se nám většinou daří po Vašem vzoru projít v klidu a bez reakce. Na cvičáku mi radí, že na ní mám být tvrdší, vycukat jí tvrdě za vodítko a třeba jí i praštit do čumáku. S tím já se ale absolutně neztotožňuji. Přesto bych byl rád, abychom se nemuseli stranit všem psům, které potkáme na procházce a nemuseli trnout, jestli náhodou za rohem někdo nejde se psem. Akita je můj druhý pes. Vím, že Akita Inu je náročné plemeno na výchovu. 2 roky jsem o tomto plemenu sháněl všechny možné informace na internetu, v knížkách (mám i Vaší knížku), jezdil jsem po výstavách, než jsem se rozhodl pro toto plemeno. Žije s námi v bytě a denně s ní chodíme mimo pravidelné venčení  2x denně na delší procházky. K lidem a dětem se chová až neuvěřitelně hezky. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, akita opravdu umí být komplikovanější na výchovu, chyby neodpouští a mimo jiné jde o plemeno s vysokou vrozenou dominancí, kdy je potřeba naprosto správně nastavit vzájemný hierarchický vztah. V opačném případě přicházejí právě ty Vámi popisované vzorce chování, které se v čase velmi rychle upevňují a zhoršují.

Fenečku teď máte na začátku psí puberty a je nejvyšší čas přestat dělat chyby, kterých se momentálně i přičiněním "dobrých rad" z okolí dopouštíte. Máte moji knížku, znáte můj web a psí filozofii a stejně jako ostatní máte možnost se se mnou domluvit a s fenkou za mnou přijet dát vše do pořádku pro zbytek vašeho společného života.

Pokud budete chtít tuto svoji šanci využít, pak mě prosím co nejdříve zkontaktujte telefonicky a domluvíme potřebné náležitosti. Rád vám oběma pomůžu.

(5.2.2023)
Plemeno: australský honácký pes
Pohlaví: fena
Stáří: 14 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pejsek žije s námi (já 39 let, manželka, syn 13 let a dcera 10 let) doma.(rodinný dům s velkou zahradou) Donedávna bylo všechno super pejsek je fixovaný nejvíc na mě, je to takový můj stín. Na cvičák s ní nechodím.V dětství jsme psa měli doma. Tak jsem se jí snažil vycvičit sám, celkem dobře poslouchá ale když si postaví hlavu je to boj. Možná jsem ze začátku nebyl dost důsledný.Moje mamka má psi dodnes (fleťáky). Když byla Sendy malá vozil jsem jí každé ráno k mamce a byla s jejími psy vše bylo celkem v pohodě, jen výjimečně nějaká lehčí šarvátka.Po zaměstnání jí manželka vozila zase domů, končila o hodinu dříve. O letních prázdninách se o ní už starali děti pak už jsme ji k mamce nevozili a zůstává přes den doma sama. Do podzimu jsem ji nechával otevřený dveře aby mohla chodit na zahradu kdy se jí zachce. S příchodem deštivého počasí už to nešlo. V současné době se s mamčinnými psi nesnese. Je velice žárlivá a k jiným psům celkem ostrá. No co jsem se tak dočetl tak tato vlastnost k tomu to plemenu tak nějak patří. Ale co mě trápí nejvíc že asi za poslední měsíc kdykoliv se syn pokusí Sendy pohladit tak buď zavrčí a nebo se po něm o žene. Syn tvrdí že jí nic neudělal. Máme ještě v domácnosti kocoura ke kterému je zrovna syn nejvíce nakloněn. Nevím jestli to s tím může nějak souviset v podstatě si nevím s tímto problémem rady. Tak vás prosím o radu nebo nějakou pomoc.

Odpověď: Dobrý den:) Jde o stejný případ, s jakým se na mě obrací mnoho lidí - nezvládnutá hierarchická výchova ze strany psího majitele. A ano, australský honácký pes skutečně patří mezi plemena s vrozenou vysokou dominancí, nicméně ani to ani vztah Vašeho syna s kocourem není tím hlavním spouštěčem.

Vaše fenka je momentálně těsně před vrcholem své psí puberty a vzhledem k této skutečnosti a prožitým zkušenostem se psím i lidským okolím (a především se svými nejbližšími lidmi) začíná i upravovat svoje sociální chování - syn je z důvodů svého věku a sociálního zařazení první na řadě. Řečeno v kostce, nefunguje její smečka ani vůdčí jedinec (tedy Vy), chybí správná komunikace a hierarchické vzorce, proto se teď děje to, co popisujete. Nejde o problém "výcvikový" (proto Vám s ním ani žádný cvičák nepomůže), nýbrž o problém hierarchické a sociální komunikace.

Rada a pomoc?

Je nejvyšší čas napravit nezvládnutou hierarchii z Vaší strany, zapracovat na fence a Vás naučit správné komunikační vzorce, pak se jednak odstraní popisovaný problém, jednak budete v budoucnu v každé situaci vědět, jak reagovat, syn nezíská trauma ze psů a stejně tak i Vaše fenečka prožije plnohodnotný život. Prostudujte si prosím trochu tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, prohlédněte si videa a psí příběhy v rubrice "Individuální výcvikový servis" a pokud skutečně o pomoc stojíte, pak i Vám velmi rád pomůžu. Pokud ponecháte současný stav beze změny nebo do něj necháte vstoupit špatné metody, negativní vzorce se upevní a vzhledem k povaze australského honáckého psa se váš společný život stane stresem pro všechny zúčastněné - to je realita lidskopsího života a raději na ni včas upozorňuji...

(22.1.2023)
Plemeno: šarpej
Pohlaví: fena
Stáří: 13 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. Moje fenka se až panicky bojí toho, co vidí - lidé, děti, cyklisté, běžci...Toho co nevidí, ale slyší se nebojí, takže třeba Silvestrovské petardy jí nechávali klidnou. Tato situace se bohužel stupňuje a projít s ní městem je očistec pro nás obě. Fenka je můj odchov a s ní je u nás doma i její 4-letá matka, která je klidné a vyrovnané povahy (jak říkám já "salámistka"). Chovám již více jak 25 let a nikdy se mi tento stav u žádného odchovu neobjevil. Nevím si s tím rady.

Odpověď: Dobrý den:) I po více než 25 letech chovu se může objevit štěně, které se zcela vymyká dosavadním zkušenostem chovatele - zažil jsem to ve své praxi s chovateli různých plemen mnohokrát. Genetika, vrozené vzorce a povaha, imprinting a socializace plus prožité zkušenosti a samozřejmě ve velké míře přístup, reakce a vliv jeho člověka.

Vaše fenka je momentálně na vrcholu své psí puberty a je tedy nejvyšší čas dát věci do pořádku. Rád Vám samozřejmě pomůžu, ale jak tu vždy vysvětluji, v podobných případech to "na dálku" opravdu nejde. Zkontaktujte mě prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné - tento problém umím odstranit, jen potřebuji mít možnost osobní práce s pejskem i jeho majitelem. Nenechte fenečku zbytečně trápit, tento problém sám nemizí a jen se v čase upevňuje...

(22.1.2023)
Plemeno: německý ovčák
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám teď už tří letého psa. Už když jsme si ho brali, řekl nám chovatel, že je to takový vůdce těch štěňátek (možná myslel, se lépe prodá, nevím). Je to úžasný pes, na procházkách si mě hlídá a vrací se za mnou, doma ho mám pořád někde u sebe (nejlépe pod nohama) - zkrátka takový ocásek. Už asi rok ale bojujeme s tím, že kolikrát za mnou přijde lehne si vedle nebo na mě a ve chvíli kdy přiblížím hlavu začne vrčet (je to jen bublání), nepřipadá mi to až tolik agresivní (nestahuje pysky, necení zuby) jen dá uši dozadu a narovná ocas. Chodíme samozřejmě na cvičák pravidelně, máme složenou zkoušku a snažím se ho zaměstnat i stopařinou a obranami. Na spousty rad od spousty výcvikářů jsem se snažila nejdřív po dobrým stylem fuj nesmíš. Pak jsem zkoušela i přitvrdit, že jsem ho plácla a řekla fuj, poslala ho na místo. Zkoušela jsem i zaměstnat mu hlavu hned po povelu nesmíš, ale pak byl jeho projev hodně ostýchavý a pomalý. Také jsem zkoušela převalit ho na záda a podržet ho tam. Jednou se po mě ohnal a jakoby mě zubem škrábl, hned po tom si sedl a koukal na mě jakoby to ani on nečekal. Jinak projevy jako nějaké ohnání se po mě nebo ukazování zubů není. Kolikrát sám přijde, vrtí ocasem a když ho začnu hladit tak "zabublá" a couve pryč. Nebojím se ho, ale je to taková nepříjemná situace. Jak jsem zmínila venku nemáme problém, poslouchá, vrací se ke mně a hlídá si mě už od malička. Ještě bych zmínila, že pes byl od štěněte asi rok u bývalého přítele a on je tak trochu "nepejskař" a nevěnoval mu tolik pozornosti a řekla bych lásky jakou má ode mě. Teď je už přes rok jen se mnou, ale tohle nás trápí. Napadlo mě, jestli je to třeba tím, že jsem žena, že si proto snaží častěji vybojovat lepší pozici v naší "smečce"? A jak správně reagovat jako páníček na jeho "bublání"? Děkuji Vám mockrát za čas a odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Odpověď je jednoznačná, protože i reakce Vašeho psího parťáka jsou naprosto jednoznačné.

On Vám zkrátka a jednoduše nevěří, nejste pro něj důvěryhodná a čitelná.

Toto je velmi častý problém lidí, kteří ke svému psu přistupují "cvičákovsky" - jistě, povely a příkazy v modelových situacích nějak fungují, ale to je tak vše. Mezi vámi (respektive z Vaší strany) není sebemenší skutečná komunikace a na každé jeho "nežádoucí chování", jak se tomu na cvičácích říká, reagujete nátlakově a z psího pohledu jako slabá osobnost. Fuj nesmíš (to vážně není "dobrý styl"), plácnutí, fuj a na místo... převalení na záda... takhle jeho důvěru a správnou hierarchickou pozici skutečně nezískáte a až dosáhne psychické dospělosti, bude to ještě mnohem horší.

Dobře.

Pokud vážně stojíte o pomoc, pak Vám i Vašemu pejskovi pomůžu rád. Jak už jsem ale zde v Poradně mnohokrát vysvětloval, nejde to "na dálku", je třeba za mnou přijet osobně, protože potřebuji osobně pracovat s pejskem i jeho psím majitelem.

Máte teď možnost naučit se správné postupy a ne, skutečně není zdrojem Vašeho lidskopsího problému skutečnost, že jste žena. A ano, hierarchie zde hraje důležitou roli, ovšem ne za současného stavu, kdy spolu jednu smečku reálně netvoříte - v tuto chvíli jen jdete jeden proti druhému. Jak sama vidíte, cvičák Vám v tom zcela pochopitelně pomoci neumí (o důvodech už jsem v Poradně také mnohohrát psal) a jen váš vzájemný vztah zhoršuje.

Chci vám oběma pomoci, z Vaší strany stačí mne zkontaktovat telefonicky a domluvíme vše potřebné...

(18.12.2022)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: fena
Stáří: 2,5 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, chtel bych se prosim zeptat proc ma moje stene francouzskeho buldocka na krivo hlavu? Strati se to nebo bych to mel resit s veterinarem? Dekuji za odpoved.

Odpověď: Dobrý den:) Určitě na nic nečekejte a utíkejte s malou na veterinu. Pokud nosí hlavičku nakloněnou na stranu nebo s ní i potřásá, pak se s největši pravděpodobností jedná o infekci (zánět) zvukovodu, což je nutně zapotřebí zaléčit - docela dost takto malých štěňat tím trpí. Může se samozřejmě jednat i o horší variantu, tedy problém s rovnováhou, genetický/neurologický problém nebo následek porodu (právě toto plemeno mívá porody komplikované, často končící císařským řezem - úzké porodní cesty a velké hlavy štěňat) či manipulace při porodu. Problém jste popsal trochu stručně, vycházím tedy pouze z Vašich informací a pravděpodobnosti založené na věku štěněte.

Každopádně dobrý veterinář je v této chvíli jediné rozumné řešení a rozhodně jeho návštěvu neodkládejte.

(18.12.2022)
Plemeno: kavkazský pastevecký pes x moskevský strážní pes/americká akita
Pohlaví: fena/pes
Stáří: 7 let/9 měsíců
Kastrace: ne/ne
Dotaz: Dobrý den, mám dotaz: Máme fenu Kavkazského pastevce s Moskevským strážním, je jí 7 let. Pořídili jsme si jí jako štěně k dospělému Landseerovi (psovi). Spolu vycházeli bez problémů. Landseer zemřel, když byl feně 1 rok. Letos na jaře jsme pořídili psa Americké akity. Oba psi jsou poslušní a respektují nás. Fena štěně občas usměrnila, ale nikdy mu nic neudělala. Naposledy se však stalo, že naopak pes roztrhl feně, při takovém usměrňování, víčko. Fenu jsme odvezli na veterinu, kde jí to zašili. Pak, aby jsme předešli natržení rány, byť třeba v rámci hry, jsme oba psi oddělili. Po týdnu jsme je chtěli dát k sobě, fena si chtěla hrát, ale pes po ní vyjel a už byli v sobě. Tak jsme je oddělili a teď nevíme, jak dál postupovat. Nechceme je držet navždy odděleně, ale nechceme je nechat rvát se do krve. Můžete nám zkusit poradit?! Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Poradím Vám samozřejmě rád, ale poprosím Vás o telefonickou komunikaci, podobnou problematiku (jak je zřejmé i z dalších dotazů tohoto typu zde v Poradně) skutečně nelze řešit na dálku maily. Je totiž zásadní chybou od sebe psy těchto plemenných typů oddělovat a vždy to dopadne velmi špatně - uděláte z nich ne jednu spolupracující smečku, ale naopak je postavíte proti sobě. Skutečný zdroj problému navíc není v jejich současném vzájemném vztahu (ten je až důsledkem problému), chyba je stejně jako ve všech takových případech v nezvládnutí Vaší základní hierarchické pozice a komunikace.

Americká akita má svoje určitá povahová specifika stejně jako pastevecký kříženec kavkaze a moskevského strážního psa a nutným základem je fungovat v jejich smečce jako hierarchicky nejvyšší a oba psí jedince hierarchicky i komunikačně zvládat, pak by k popsaným konfliktům ani nikdy nedošlo, akita je navíc teprve psí puberťák. Čím déle ale bude stav ve Vaší lidskopsí smečce v současné podobě, tím razantnější a častější ono "rvaní do krve" bude, teď i do budoucna a ani jeden ze zúčastněných si nenechá nic líbit.

Jak jsem už napsal, poradím (lépe řečeno pomůžu) Vám rád, ale bude to muset být pomoc osobní, aby měla smysl. Stačí mi zavolat a domluvíme vše potřebné, čas teď pracuje proti Vám...

(18.12.2022)
Plemeno: šarpej
Pohlaví: pes
Stáří: 1 rok
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, dnes se mi stala takova prihoda s mym pejskem, ktera me donutila se zamyslet nad tim, zda je u nas vse v poradku. Pejska vychovavam sama, je to uz muj druhy sharpei, takze jsem myslela, ze jejich palicatou povahu dokazu zvladnout. Nicmene dnes jsem sveho pejska vzala ven na na oplocene hriste, kam ho nekdy beru na hrani -hazim micek, litaci talir,atp. Vzdycky tam spolu blbneme a kdyz uz vidim, ze je unaveny, jdeme domu. Jdu k brance, privolam ho, prijde (vice ci mene rychleji /ano,mela bych byt duslednejsi, vim)... dnes tomu tak nebylo. Nedal se privolat, zkousela jsem byt trpeliva a cekat (to mi poradil jeden mistni cvicitel psu), aby prisel sam. Prisel vzdy tak na 1m ode me, ale chytit se nedal. Zacal znovu behat a hrat na honenou. Delala jsem tedy,ze odchazim,nechala ho tam asi 10min samotneho (schovana za rohem), vratila se a stejny scénář. Cela scena trvala HODINU. a kdybych po nem v nestrezeny okamzik "neskocila", mozna tam jsme do ted. Vite, vrta mi hlavou,co se stalo a proc proste nechtel jit pryc. Chapu to,kdyz si chce hrat,ale on uz byl opravdu unaveny, bylo to na nem videt. Znamena to, ze me nema rad? (Muj predchozi pes by me nenechal odejit) Jak jsem se mela zachovat? Neziji v CR a jsou tu velmi prisne podminky pro zachazeni se zviraty,takze "nechat ho tam" neprichazelo v uvahu. (Myslim dele nez 10min) Vite,myslela jsem,ze si tyhle hry na hristi uzivame oba,ale ted uz opravdu nemam chut tam znovu jit, rozumite mi? Druha vec je,ze lakani na odmeny venku neprichazi v uvahu, ty ho vubec nezajimaji, radeji ma pochvalu typu pohlazeni nebo slovem (opravdu!). Budu rada za jakoukoliv odpoved. Dekuji.

Odpověď: Dobrý den:) Celý tento "problém" má velice jednoduchou příčinu - Váš pejsek je teď v období psí puberty (těsně před vrcholem) a proto se i jako správný puberťák chová. Nic jiného v tom není a je to přirozená fáze psího věku, se kterou člověk musí počítat a být na ni připravený. Fáze "nevidím, neslyším, neznám tě, jsem král světa a budu si z tebe dělat srandu..."

Vůbec to neznamená, že Vás nemá rád, jak píšete. Má Vás rád stejně jako dřív, jen potřebuje zjistit, že jste silná osobnost - jednoznačně a čitelně silná podle psích kritérií, nikoli lidských. Šarpej není "poslušnostní" plemeno, je přirozeně dominantní, hrdý a má svoji hlavu. A v období psí puberty si velmi intenzivně ověřuje, jak na tom jste Vy a velmi intenzivně Vás bude podrobovat svým psím testíkům - co teď uděláš, zvládneš mě?

Škoda, že žijete mimo ČR, jinak bych Vám rozhodně navrhl s pejskem za mnou přijet a prakticky se u mne naučit všechny potřebné komunikační a hierarchické postupy. Takto Vám mohu pouze doporučit prostudovat si tyto PSÍ STRÁNKY FALCO (témata správné komunikace a hierarchie se jimi táhnou jako červená nit), podívat se na videa z mých individuálních výcvikových servisů a v podobných případech, které popisujete, zachovat v prvé řadě klid a uvědomit si, že Váš pejsek neřeší lásku, ale hierarchii ve své smečce. Tak jako každý jiný pes. A také skutečnost, že "tam venku" je i v této fázi jeho věku pouhým odrazem a důsledkem každého okamžiku vašeho společného života a vzájemné komunikace "tam uvnitř". K bližšímu pochopení opět doporučuji tento web a nechodit se svým šarpejem na nějaká oplocená hřiště, ale spolu do přírody, do lesa a dát mu šanci, abyste pro něj Vy sama byla středobodem světa...

(4.12.2022)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 4,5 roku
Kastrace: ano (kastrován byl ve věku 2 let, z očekávání, že se trošku zmírní a neobskočí nějakou fenku ve vesnici, jelikož měl tendenci utíkat)
Dotaz: Dobrý den, ráda bych poprosila o radu s mým psem Aaronem ve vztahu s novým členem - mou dcerou. Máme ho od štěňátka a nikdy neměl s dětmi  problém. Bohužel máme společnou zahradu se sousedy a nejspíše došlo ke špatnému zážitku mezi Aaronem a nějakou holčičkou (nebyla jsem u toho). Od té doby se Aaron několikrát ohnal po dětech, kteří ho chtěli pohladit. S mou 7 měsíční dcerou je to lepší ale několikrát na ni již zavrčel. Když dceru držím a pes k nám přijde sám od sebe, olízne ji i si s ní chce hrát. Co nemá rád, je když se k němu dcera přibližuje sama. Je nervózní, ztuhne, má z ní očividně strach, většinou neprojde kolem ní, ale bere ji obloukem. Snažím se ho pokaždé odměnit, když k ní přijde a olízne ji atd. Nevím ale, jak se zachovat, když na ní zavrčí. Zda ho jen odvolat na místo, nějak potrestat nebo nechat bez odezvy.. Aaron je hodně akční a hrr a nemohu je nechat ani na vteřinu samotné, jelikož svému psovi nevěřím, což je problém. Ještě dodám, že před narozením, byl na špičce hierarchie můj partner, ikdyž se psovi převážně věnuji já. Ale od té doby co jsem na mateřské, mi přijde, že respekt má ze mě. Děkuji za případnou radu.

Odpověď: Dobrý den:) Když si pročtete tuto Poradnu, zjistíte, kolik těchto případů se děje a že jsou vždy jak přes kopírák. Všechno zdánlivě funguje, pak se do lidskopsí smečky narodí dítě a člověk zjistí, že je všechno úplně jinak.

Aaronovo chování nemá kořeny v zážitku s nějakou holčičkou a do jeho současného vztahu k malým dětem se primárně promítá právě jeho domácí prostředí. Je reakce jsou výsledkem více faktorů - nefunkční hierarchie mezi Vámi a jím (nejste pro něj "majákem" a necítí ve Vás oporu v zátěžové situaci, jíž je pro něj Vaše stále živější  a pohyblivější dcera), Vaše již z principu chybné reakce (cituji: "Snažím se ho pokaždé odměnit, když k ní přijde a olízne ji atd.") a samozřejmě má svůj negativní podíl na celé situaci i jeho naprosto zbytečná kastrace, která zabránila jeho dalšímu psychickému vývoji a místo dospělých vzorců chování (sebejistota a nadhled) zůstaly ty štěněcí.

Co s tím?

Vždy v podobných případech důrazně doporučuji za mnou s pejskem osobně přijet (viz například případ Na co myslet dřív, než si k pejskovi pořídíte mimino a další), vzhledem k závažnosti a reálným rizikům této problématiky (malé děti jsou lehce zranitelné), nemožnosti naučit člověka správným vzorcům a postupům "na dálku" a skutečnosti, že pokud se celá tato situace nechá bez nápravy, velmi často nezůstává do budoucna jen u toho vrčení (což už samo o sobě je samozřejmě velmi špatně z mnoha důvodů) a psí reakce se stávají podstatně razantnějšími. Je třeba naučit se správně reagovat, správně komunikovat, nastavit správné hierarchické vazby a zbavit se vnitřního nastavení "svému psovi nevěřím, což je problém" - ano, to je problém, velký problém, který z Vás Aaron samozřejmě velmi jasně vnímá a který celou Vaši současnou situaci podstatným způsobem zhoršuje. A ano, to vše pro Vás mohu udělat, včetně srovnání Aaronovy psychiky.

Nepodceňujte to prosím a zvolte správné priority. Výchova, komunikace a přístup ke svému vlastnímu (rodinnému) psímu parťákovi vždy musí probíhat tak, aby mu jeho člověk mohl věřit absolutně a právě teď máte možnost vše dát konečně do pořádku, pro zbytek společného života...

(4.12.2022)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 14 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, prosím už jednou jste mi perfektně poradil, tak se na Vás obracím znovu. Prosím, jak řešit, když jorkšírka nezvládá být doma sama 2x v týdnu cca 5 hodin. Ona je strašně hodná, když jsme doma, tak je zlatá. Když je sama, tak má prostor ve velké kuchyni, kde má pelíšek hračky a vodu a jídlo. Jinam ji pustit nemohu, likviduje vše co jí přijde pod čumák. Teď začala likvidovat i kuchyň, to že rozkousala lišty okolo linky, nevadí, ale už se pustila i do židlí, tak je  čas to řešit. Nechci jí dávat do nějaké klece, jak radí ostatní, to mi přijde děsné, napadlo mě něco na uklidnění přírodního, ale nechci jí ublížit, milujeme jí. Minule jsem jí tam nechala úmyslně starou krabici, aby se zabavila, ta byla na milion kousků, ale židle byla zase potrhaná zespoda. Moc děkuji za vysvětlení a radu.

Odpověď: Dobrý den, tak to mě velmi těší:) Klec je samozřejmě nesmysl, stejně tak ale i "něco přírodního na uklidnění" nebo "krabice na zabavení". V tomto psím věku je popisované chování již vždy důsledkem stresu a špatně nastavené hierarchické vazby na svého člověka, stejných případů ostatně najdete v této Poradně mnoho.

Nejdříve je zapotřebí odstranit výše popsané příčiny, až potom zmizí i jejich důsledky, zde tedy likvidační práce Vaší fenečky v době Vaší nepřítomnosti. Nastavit správné hierarchické vazby, kdy Vás bude fenka vnímat jako silnou osobnost, o kterou není potřeba se bát, když odejde. Odstranit další příčiny jejího stresu, být vůdcem a majákem, nikoli chůvou. To vše je dosti komplexní záležitost, je zapotřebí udělat změny správně a právě proto si v podobných případech vždy zvu psí majitele na osobní pomoc, protože jinak se stresové psí chování pouze upevní a zůstává mnohdy po celý život. Stejnou možnost nyní nabízím i Vám.

(27.11.2022)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 16 let
Kastrace: ano
Dotaz: Dobrý den , máme doma 16 let starého jorkšíra, je to pes ,kastrovaný. Začal se nám počůravat , když zůstává doma sám. Vyrůstal s fenkou Westíka ,ale ta nám odešla do nebe. Stále se třese ,nikdy nebyl moc mazlivý a nenechá se pohladit a ani se nechodí mazlit,když byl mladší občas ano,ale ne moc. Nejraději má když  jsme v obýváku na gauči ,lehne si na své místo.Jak se hnu hned vyletí. Nikdy nebyl týraný je to milovaný pes. Žrádlo a pamlsky přijímá bez problému. Není zvyklí být někde jinde mimo náš byt. Dáváme mu pleny , které dobře snáší. Prosím o radu jak mu pomoci.

Odpověď: Dobrý den:) Šestnáctiletý jorkšírský teriér je bohužel už v poslední fázi svého života, je to jednoduše řečeno starý pejsek. A se stářím přicházejí přirozené degradace smyslů, především zraku a sluchu - a pokud mezi tímto psím seniorem a jeho člověkem neexistuje skutečně pevná a z psího pohledu naplňující vazba a podpora "majáku", pak takový pejsek musí řešit vše kolem sebe pouze sám za sebe a přirozeným důsledkem toho je jeho stres a nejistota.

Tuto nejistotu a stres teď vidíte sama. S největší pravděpodobností hraničící s jistotou už opravdu hůř slyší i vidí a proto ho podněty kolem něj vyvádějí z rovnováhy, protože už pro něj nejsou zcela čitelné a mnohými z nich se cítí ohrožený. Nemá už svoji psí parťačku, na kterou byl napojený a důvodem jeho počůrávání je mimo jiné i inkontinence, která je v pozdějším psím věku jedním z důsledků kastrace.

Hodně s ním buďte, mluvte na něj v klidu a buďte celkově v klidu v jeho přítomnosti, bez nervozity nebo strachu o něj, to vše z Vás cítí a tyto negativní emoce jen podporují jeho nejistotu a stres. Nechte ho odpočívat, pejsek v této životní fázi už hodně času prospí, dodržujte denní/noční stereotypy, na které je zvyklý a víc (kromě vhodných podpůrných výživových přípravků) neřešte, nejdůležitější je teď pro něj Vaše klidná přítomnost, Váš klidný hlas, klidný fyzický kontakt a vědomí, že není sám a má Vás vedle sebe. Dokud je pejsek pohyblivý, funguje mu hlava, baští a má zájem o svého člověka a svět kolem sebe, je to vždy ještě dobré...

(20.11.2022)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, předem se omlouvám za dotaz týkající se tak malého štěňátka, ale přeci jen nechceme nic zanedbat. Náš Benji je především štěně, což se snažím brát neustále v potaz... Všechno a všechny neustále kouše! Přítele do nohou ( toho jediného) Přijde ke mě, jelikož s námi spí v posteli a z ničeho nic mě ,,kousne'' do nosu,rtů,oka... Vždy ho okriknu FUJ - situace akorát graduje a funguje to na něj jako bych mu říkala pokračuj.. Další věcí je venčení,kdy ve chvíli co si to namíříme zpět domů mě začne tahat za bundu a vyskakovat. Nepomáhá nic. Dělá že neslyší.Pouze povel sedni, kdy se asi na po 5 uklidní sedne si, ale to jen z důvodu že ví že dostane piškot. Často se také děje to, že když ho bereme z auta( má svoji autosedačku) tak na nás vrci. Vždy ho placnu po zadku a řeknu nesmíš.. A jako poslední věc mě trápí, že občas přijde a jen tak mě stipne do ruky.. bojím se, aby z něj nevyrostl nějaký malý agresor. Máme v plánu cvičák.. Je to opravdu jen štěněčí zkoumání světa nebo cítíte že jsme něco zanedbali? Mnohokrát děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Vůbec se neomlouvejte, je naopak velmi dobře, že se včas zajímáte o řešení psího problému - navíc pětiměsíční francouzský buldoček už není "malé štěňátko", ale pejsek na začátku psí puberty.

Bohužel, stejně jako mnoho dalších lidí ve vaší situaci (stačí se podívat sem do Poradny), nemáte vůbec zvládnutou základní hierarchickou výchovu a komunikaci. Proto se děje, co se děje a Váš současný přístup vše jen zhoršuje a upevňuje, protože Vaše "komunikace" je od základu chybná a pouze agresivní nebo uplácející. Nic, co Váš psí parťák opravdu potřebuje a nic, čím se pro něj stanete skutečnou oporou, učitelem a vůdčím jedincem teď i pro zbytek života.

Rád bych v tuto chvíli zdůraznil i skutečnost, že cvičák Vám v žádném případě nepomůže. Váš problém a to, o čem se bavíme, není otázka výcviku, ale hierarchické výchovy a s touto oblastí psího světa cvičáky pracovat neumí. Jinými slovy zde nejde o žádné učení povelů, ale o skutečnou lidskopsí komunikaci - nemluvě o tom, že již z principu svých povahových vlastností a genetiky francouzský buldoček absolutně není vhodný pro cvičákový přístup, jen byste ho tím zničila a toho, co opravdu potřebujete, nedosáhla.

Pokud se chcete naučit se svým pejskem věci pro zbytek společného života, být pro něj tím správným hierarchickým parťákem a rozumět si navzájem, pak Vám mohu pomoci stejně jako jsem už pomohl tolika jiným psím majitelům ve Vaší situaci. Moje pomoc je vždy osobní, kontaktní (na dálku to skutečně nelze) a pokud si chcete udělat aspoň malou představu a získat motivaci, pak se prosím podívejte do rubriky Individuální výcvikový servis a trochu si PSÍ STRÁNKY FALCO prostudujte. A pokud opravdu budete chtít sobě i pejskovi pomoci, zkontaktujte mě telefonicky a domluvíme vše potřebné - jak jsem už psal, Vy se potřebujete naučit správnou komunikaci a přístup, Váš pejsek potřebuje získat správné příkladové i sociální vzorce chování a teď má ten správný věk a Vy nejvyšší čas odbourat narůstající následky toho, co doteď děláte chybně, jinak se vám potáhnou po zbytek společného života...

(6.11.2022)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli si někdo nebude vědět rady s naším případem, než ho začneme konkrétně řešit.  Máme doma tři feny: staforda charlie (7) kastrována, křízenec tequila (3) zatím bez kastrace , křízenec beauty (3) kastrována. Stafordici máme od malička od štěnátka, je to zlatý pes, miluje lidi, děti, zvířata, všechny. Je bezproblémová. Beauty máme půl roku doma, naprosto bezproblémový pes, člověk o ní pomalu neví. Tequilu jsme si vzali na 6 měsících z dočasky, vyrůstala v nějaké osadě a týral ji malý 7 letý kluk, škrtil a kopal do ní. Je taky hrozně hodná, nemá žádný problém se zvířaty ani s lidmi. Jediný problém je, když jdeme venku kolem psů a je na vodítku, strašně začne štěkat a hystericky naříkat, dělá to, i když vidí psa jen z auta nebo doma ze zahrady. Nejde uklidnit ani zastavit, nic nepomáhá a je slyšet podle mě tak na kilometry daleko. Teď ji učíme na vodítku a cukáme s ní, když tohle dělá a je to lepší. Pokud je na volno, tak běží za psem a chce si jen hrát. Nicméně poslední dobou začíná dorážet na nejstarší stafordici charlie. Když k nám někdo přijde na návštěvu a chce někdo přivítat charlie, tak začne do ní narážet a chce ji kousat do čumáku. Nechce k ní nikoho pustit. Jednou jsme seděly u stolu s návštěvou a charlie byla pod stolem, tequila se zničehonic rozeběhla a zaútočila na ní. Holky se trochu porvaly a stafordice měla ránu na noze na šití. Stává se to, když nejsme v jejich přítomností. charlie se teď bojí, když někdo k nám přijde a už se klepe a čeká. Jinak je to nerozlučná dvojka celou dobu, tequila se od ní neodlepí, pořád se k sobě tulí, spí spolu, každé ráno se pusinkují a hrají si krásně spolu venku. Jediný problém je to vítání a když vidí, že se charlie bojí, tak do ní jde tím tuplem. Děkuji za každou radu, čím by to mohlo být, případně co s tím můžeme dělat.

Odpověď: Dobrý den:) Zdrojů popsaných problémů je u fenky víc - jednak její minulost a související negativní sociální důsledky z prvního půlroku věku, jednak nepochopená hierarchie ve Vaší lidskopsí smečce z Vaší strany a samozřejmě také skutečnost, že problém začínáte řešit až po dvou a půl letech (v 6 měsících jste si ji vzala a teď jsou jí 3 roky) - konkrétně řešit jste to měla už dávno, už v době, kdy přišly první signály.

Cukáním na vodítku reálně ničemu nepomůžete, poznáte to velmi brzy. Hlavní problém je právě v té nefunkční hierarchii a chybějící komunikaci a já jen doufám, že "zatím bez kastrace" zůstane bez kastrace i nadále, pokud nechcete fenku odrovnat definitivně.

Pomůžu Vám rád dát vše do pořádku a naučím Vás správné postupy, pokud budete sama ochotna tomu věnovat i svůj potřebný čas a energii - není to na "radu na dálku". Ozvěte se mi prosím telefonicky, domluvíme se a také si potřebuji ujasnit pár konkrétních věcí, ve kterých jsou informace od Vás trochu zmatené...

(30.10.2022)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 11 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o pomoc s naším psem ohledně nevyprovokovaného vyjíždění po přítelkyni. Velikostně je trochu větší než německý ovčák. Na úvod bych řekl že nikdy nebyl cvičený, jen sami doma jsme se ho snažili učit pár základních věcí, takže většinou zvládne sedni, lehni, dej pac a doma i přivolání, ale tím povely končí. Je to už rok co k nám přítelkyně chodí, ale takto agresivně se nechoval od začátku. Prvních pár měsíců na ni sice občas vrčel když se přiblížila k misce s jídlem, ale to pak přestalo a jinak nic nedělal. Nedávno jí však začal chňapat po rukách, ať už ze země nebo s malým výskokem, ale vždycky zásadně jen když k němu stojí zády. Původně jen když nesla nějaké jídlo, ale teď už i bez toho. Tohle vyjíždění se stává čím dál častější a bojím se aby jí něco neudělal, obzvlášť když jsem četl že útoky ze zadu znamenají že jde po krku. Už s ní musím vždycky chodit když jde kolem psa a dávat mu povely, aby zůstal na místě a ona k němu chodí otočená vždy čelem. Nikomu jinému něco takového náš pes nedělá, pouze jí. Původně jsem ho za to trestal pohlavky a nadávkama, pak jsem ale přešel na ignorování za cokoliv špatného a okřiknutí a chytnutí za kožich když chňapne. Nevím si s ním rady, protože jeho chování je s každým útokem intenzivnější a odvážnější. Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) On nevěří Vaší přítelkyni a zřejmě k tomu má závažný důvod. Může za tím být negativní stránka či signál její osobnosti, může za tím být nějaký aktivní spouštěč (zážitek nebo déledobější zkušenost s ní), ale také může být ten hlavní problém z Vaší strany. Každopádně tuto pro něj zátěžovou situaci řeší sám za sebe a už tento fakt znamená, že ve své lidskopsí smečce nezastáváte pozici, jakou byste měl, což potvrzují i ony zmíněné "pohlavky a nadávky" a následné ignorování a chytání za kožich. Nic osobního, ale je  to tak a tímto přístupem vše jen zhoršujete. Začalo to vrčením, pokračuje chňapáním po rukou a jednoho krásného dne bude následovat kousnutí.

Rozhodně však nejde o žádné potenciální útoky na krk, to je absolutní nesmysl. Jde stále ještě jen o pouhé psí varování, protože Vaši přítelkyni vnímá jako vetřelce. Ona se ho může (pod)vědomě i bát, tím se samozřejmě jeho chování vůči ní akceleruje. Přítelkyně k Vám chodí rok, jak píšete, a pokud se jejich vztah za tu dobu vyvíjí tímto směrem, pak znovu opakuji, že Váš pes má k tomuto vývoji velmi pádný důvod.

Podstatné jsou ovšem Vaše pozice a Vaše vzorce chování, protože Vy jste pro něj ten nejdůležitější. A bohužel nefungujete správně, namísto hierarchické komunikace a odstranění příčiny problému reagujete špatně agresí a povely, které ničemu nepomůžou a problém pouze úspěšně prohloubí.

Na dálku v těchto případech opravdu nic řešit nelze (viz tato Poradna), pokud však budete ochoten za mnou stejně jako jiní v podobné situaci s přítelkyní i pejskem přijet, pak Vám rád pomůžu a tento problém vyřešíme zcela určitě. Stačí mě zkontaktovat telefonicky a domluvíme vše potřebné...

(23.10.2022)
Plemeno: rhodéský ridgeback
Pohlaví: fena
Stáří: 6 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych vás touto cestou zkusit poprosit o radu ohledně kakání doma. Fenka nám bohužel pořád chodí na velkou doma. Je to štěně, takže by to nemusel být problém, ale problém to je - jinde to totiž nedělá. V srpnu jsme byli týden na chalupě, celý týden nebyla jediná nehoda. Vrátili jsme se domů a zase hovínka doma. Teď se to opakuje - byli jsme téměř 3 týdny na pronajatém domě na dovolené, opět ani jedna nehoda. Dokonce si celou ti dobu říkala - když se jí chtělo ven, stoupla si ke dveřím a kníkla. Měli jsme radost, že jí to konečně došlo, ale hned po návratu domů úplně to stejné - zase máme doma hromádky, někdy i několikrát denně. Většinou bohužel i těsně potom, co jsme přišli domů z venčení. Dělá to pořád stejně - vždycky odběhne nahoru do patra domu, kde jsou na podlaze koberce a udělá hromádku na koberec. Mám proto pocit, že má dojem, že tam je to v pořádku. Nikdy jsme ji za nehody doma netrestali, a teď nevíme, jal jí vysvětlit, že se chodí ven nejenom na dovolené, ale i doma. Moc děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) V prvé řadě teprve kolem půlroku věku začínají mít psi schopnost vůlí ovládat svěrače, to jen pro faktické doplnění, navíc je tu ve hře vždy individuální vývoj psychiky konkrétního jedince, proto se podobné věci docela běžně stávají i v pozdějším věku. Podle Vašeho popisu však jde o případ, kdy se vyprazdňování na určitém (stále stejném) místě dostalo již do zvykové roviny - jinými slovy Vaše fenka na zmíněný koberec chodí již na základě automatických vzorců.

Opět nejde o nic extrémního, tyto případy se jednoduše stávají a chvíli trvá, než se srovnají do normálu. Snažte se domů vracet z procházek s fenečkou už vyprázdněnou - prostě se domů dřív nevrátíte. Dále by bylo rozumné vyhodnotit, zda do sebe nedostává příliš velké množství potravy, i zde platí zákon zachování hmoty - čím větší objem do sebe dostane, tím větší je nutkání a objem exkrementů. Původcem často bývá i levné nebo nekvalitní krmení, ze kterého si organismus vezme pouze velmi málo a ta daleko větší část je čistý odpad.

Můžete na čas fenečce i zamezit přístup do patra, pomůže změnit i zaběhlé stereotypy po návratu, aby jí v hlavičce "nesepnuly" příslušné vzorce "teď jako vždycky vyběhnu do patra a (do)vyprázdním se".

Pokud budete aplikovat doporučené postupy a nejsou za vším stresové příčiny (což si dle Vašeho popisu nemyslím), je to jen otázka kratšího času a vše se srovná...

(23.10.2022)
Plemeno: německý ovčák
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, mám fenu, je to nemecký ovčák, má 7 měsíců, je nekastrovaná a ještě nehárala. Pořídila jsem ji synovi, jsme spolu sami a syn se bojí být sám doma. Syna mám v střídavé péči a je mu 9 let. Má ji moc rád, stýská se mu po ní, dává ji žrádlo, chodí s ní ven, hraje se s ní, ale Margota ho ignoruje. Nepřijde na zavolání (jen když se jí chce), venku ho absolutně neposlouchá, dokonce ho ignoruje i když ji dává pamlsek, nerada chodí za ním do pokoje...Syn kvůli ní pláče, včera mu to bylo tak líto, že jí už odmítal ze žalu i on. Stačilo by, kdyby ho měla víc ráda. Jeho otec má také psa, 2 letýho křížence, se synem je pes v kontaktu 1 rok, a má ho ráda (je to dvouletá, kastrovaná fena), chodí k němu do pokoje a tráví s ním čas. Margota když jsem doma já, za ním vůbec nejde.Občas jí hlídají sousedi, nebo ke mně chodí přítel a ty miluje. Víc se těší když vidí je, než když přijde syn. Je mi ho líto. Margota ho nejde utěšit, ani když pláče. A další problém je, že se Margota strašně bojí, lidí (štěká a obskakuje je) i psů, třeba i čivavi. Vím, že psům nechce ublížit, chce se hrát. Chodí všude za mnou. Když je tady občas přítel, tak chodí zase všude za ním. Asi proto, že jí pořád hladí, dává ji dobroty a neumí zvýšit hlas, tak si s ním dělá, co chce. Ale miluje ho. Přítel je tady 1x měsíčně asi týden. Poraďte mi prosím s těmato 2 problémy (ignorace dítěte a bojácnost psa), předem děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Protože tento dotaz považuji z různých důvodů za zásadní a důležitý pro velkou skupinu lidí a jako takový jej nechci nechat jen tak utopit mezi dalšími otázkami/odpověďmi zde v Poradně, výjimečně jsem tentokrát odpověď zpracoval do samostatného článku...

(16.10.2022)
Plemeno: labrador
Pohlaví: pes
Stáří: 18 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, měla bych prosbu: náš labrador Falco začal asi v 10 měsících vrčet na  neznámé lidi a ježit chlupy, dokonce i na ty, kteří si ho nevšímají, jen kolem procházejí. Od štěněte je na lidi zvyklí / venčení, výlety, restaurace, kamarádi /, absolvovali jsme 3-měsíční cvičák, kde problémy nebyly. Problém jsme začali řešit okamžitě a dle názoru odborníka je špatně socializován a máme psa přitáhnout za vodítko a pokárat. To samozřejmě děláme vždy a mnohokrát denně, ale přesto je stále nejistý, ježí se a vrčí. Dokonce vrčí i na cizí děti. S rodinou, kamarády, veterinářkou problém nemá, je poslušný, velký mazel. Co se stalo, netušíme. Paní veterinářka nás navedla na myšlenku, že možná vrčí od doby, co začal mít problémy s alergií /potrava + trávy/, neustále se drbal, vykusoval si chlupy, byl nervózní. Problém je již vyřešen, spec. strava, injekce. Bohužel však agrese vůči cizím lidem nepolevila. Je to náš již druhý labrador / ten první miloval rodinu, všechny lidi, všechny děti, byl neuvěřitelně trpělivý a klidný/. Falco je opak, hodně temperamentní, tvrdohlavý, ale rád pracuje, učí se nové věci, je chytrý, mazel. Poraďte nám, prosím.

Odpověď: Dobrý den:) Příčinou popisovaného chování Vašeho labradora rozhodně není "špatná socializace" ani žádná alergie. Skutečným problémem a spouštěčem je i v tomto případě nezvládnutá hierarchická komunikace a podpora z Vaší strany a z ní plynoucí stres a následné vzorce chování pejska, které se samozřejmě ve velmi citlivém a důležitém období vývoje jeho psychiky (tj. psí puberta) upevnily a zintenzivněly.

A ano, každý jedinec plemene je originál - záleží na konkrétní povaze, původu a genetických dispozicích (chovné linii) a samozřejmě i přístupu majitele, výchově, komunikaci, prožitých zkušenostech - to vše je vždy unikátní mix.

Pokud stojíte o reálnou pomoc, vyřešení stávajích problémů a pohodový zbytek života se svým psím parťákem, pak mě prosím co nejdříve zkontaktujte telefonicky a domluvíme další postup - na radu "na dálku" podobné případy vážně nejsou, je to zřejmé i z mých odpovědí v Poradně. Rád ale pomůžu i Vám a Vašemu pejskovi a je velkou chybou trápit jej neadekvátními postupy na základě nesmyslné diagnózy (viz Vámi popsaný "názor odborníka"), které Váš problém nejen nevyřeší, ale dále jej zhoršují, prohlubují a především ničí jeden psí život...

(9.10.2022)
Plemeno: chodský pes
Pohlaví: pes
Stáří: 5,5 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále,máme ho od 2měsíců,pes je na mně docela fixovaný,chodí všude za mnou.Jako malý byl zvyklý být doma sám,neknučel nic.Ted ikdyž je mnažel doma,tak poknukává,ale uklidní se sám.Sebere si hračku a je klid.Jenže začal při hře kousat.Mně poslechne,když tedy na něj křiknu(rada ze cvičáku),ale manžela ne.Manžel je po hodně vážne nemoci a tak nekřičí a je hodně tichý.Což Reček,zneužívá.Prosím o radu.Protože na cvičku mně doporučovali při neposlušnosti,stahovací obojek a nebo elektrický a to se mně velmi příčí.Děkuji moc.

Odpověď: Dobrý den:) Prosím - cvičák, kde Vám radí křik a stahovací nebo elektrický obojek, urychleně opusťte, pokud Vám na Vašem pejskovi skutečně záleží. Pokud Vám to, co popisujete, radí "při neposlušnosti" (což je v tomto případě už samo o sobě naprostý nesmysl a zásadní nepochopení toho, co a proč se děje!) Vašeho štěněte, pak to rozhodně nejsou lidé, kteří mají vůbec nějaký vztah k živým tvorům a už vůbec ne "odborníci", kteří by rozuměli psím vzorcům chování a dokázali Vám pomoci. Utíkejte odtamtud pryč, co Vám nohy stačí, dříve než podlehnete a použijete nějakou jejich "dobrou radě" a dříve, než se na malém oni sami nevratně podepíší.

Chcete-li svému pejskovi skutečně pomoci a ne jej týrat, pak mě zkontaktujte telefonicky a nabídnu Vám vhodnější a především funkční pomoc. Budu mít na Vás i nějaké další otázky, rozhodnutí je jen na Vás, ale rád pomůžu i Vám a Vašemu psímu parťákovi.

(9.10.2022)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 4 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den,obracím se na Vás s prosbou ohledně moji fenečky Biewre,která má čtyři měsíce a která byla poprvé stříhaná,včetně vystříhaných ušiček uvnitř.Asi po týdnu ji z ušiček páchne,ne že by nám to trhalo nosy,ale je to cítit a je to nepříjemné,protože a jak jinak s námi spí v posteli. Děkuji Vám za odpověd.

Odpověď: Dobrý den:) Osrstění vnějšího zvukovodu má u psů svoji přirozenou ochrannou funkci (chrání vnitřní zvukovod proti nečistotám), během vystříhávání mohlo dojít k poranění nebo (i pozdějšímu) zanesení nečistot, které mohou být zdrojem ušního zánětu. Malá štěňata jsou navíc hodně citlivá na záněty zvukovodu, jejichž spouštěč je často bakteriálního původu (kvasinková infekce) nebo jako následek zbytkové vlhkosti v něm (např. po koupání nebo jiném intenzivním kontaktu s vodou).

Každopádně na nic nečekejte a rychle vezměte malou na veterinu, zápach ze zvukovodu bývá neklamným indikátorem právě výše zmíněného zánětu. Pokud se včas nezaléčí, stává se chronickým a může mít za následek i ohluchnutí pejska!

(2.10.2022)
Plemeno: rotvajler
Pohlaví: fena
Stáří: 16 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, fena RTW 16 měsíců nekastrovaná. Poslední 3 měsíce vrčí na syna když ji hladí, ale není to vždy na mě taky někdy. Nikdo ji ne bije netrápí spíše je to rozmazlenec. Předtím to nedělala,potřeboval bych poradit co s tím. Na cvičák chodíme celkem poslouchá. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Jako vždy v těchto případech jde o nezvládnutou základní hierarchii ze strany majitele. Cvičák Vám v tom nijak nepomůže, jde o problém komunikačně-hierarchický, nikoli o cvičákové postupy, zákazy, příkazy a povely.

Trochu mi ve Vašem dotazu bohužel chybí věk syna a podrobnější popis konkrétních situací, na dálku Vám bez těchto informací těžko mohu zcela konkrétně poradit. Pokud budete chtít, ozvěte se mi telefonicky, probereme tak Váš problém daleko lépe a já budu mít možnost se Vás na pár důležitých souvisejících věcí zeptat.

(25.9.2022)
Plemeno: toy pudl
Pohlaví: fena
Stáří: 13 let
Kastrace: ano (v 10 letech, nádor na mléčné žláze)
Dotaz: Před 3 měsíci zahájena léčba srdce( po diagnostice onemocnění srdce,ale asi bohužel už dřívější, nezjištěný problém).Bere 2x denně 2/3 tbl Vetmedinu a 2x denně 1/2 tbl Up Card. Má zvětšené srdce a vodu na plicích.Fenka Bibi má 3,3kg. Bohužel se její stav zhoršuje.Co ale nás znepokojuje je,ze je to hlavně večer.Je potom jak hadrova panenka.Chodi se svesenou hlavou až k zemi,vůbec ji nezvedne.Vecer už jen leží a projevuje minimální aktivitu. Ráno vše odezní a přes den tyto projevy nemá,jen v noci.Nas lékař ji vyšetřil zrak a prý je na 1 oko skoro slepá,mluvil něco o prasklých cévách v oku.Muze ji pry vadit šero.Svitime a nic.Vecer opět hlavička až u země a je jak plyšová hračka.Odbery ukázaly jen mírně zvýšené hodnoty,štítná žláza je v poradku,CRP také. Co by to mohlo být? Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Prosím zkontaktujte mě telefonicky, potřebuji od Vás nejdřív znát některé specifické detailnější informace ohledně popisovaného chování Vaší fenečky a jejího denního režimu, vývoj jejího současného stavu plus pár dalších podrobností. Pak Vám určitě budu schopen k Vašemu dotazu říci svůj názor, co by se s tím dalo z mého pohledu udělat. Děkuji.

(18.9.2022)
Plemeno: mops
Pohlaví: fena
Stáří: 1 rok
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, od loňského rijna mame doma fenku mopsika. Byla krasne naucena vykonavat potrebu venku, ale v lednu dostala bohuzel zapal plic a bylo nam od veterinare receno, ze ji nemame chodit vencit ven, takze jsme ji znovu museli naucit chodit na plinku, nez se uzdravila. Ale do ted se potykame s problemy, ze ackoliv je vyvencena, tak bohuzel i po par hodinach se vycura klidne i do postele.. Nevime si rady, jestli s ni chodit na cvicak nebo jak to vubec resit, aby to ppchopila. Kdyz neco takoveho udela, dostane vynadano a je poslana na misto a vypada to, ze vi co udelala, ale i tak se to stane klidne nekolikrat do tydne at uz na zem nebo na postel. A dle meho nazoru by rocni fenka uz mela tech 6-7 hodin v klidu vydrzet. Jak tedy spravne postupovat, kdyz neco takoveho udela? Nechceme ji bit nebo neco takoveho, ale uz si opravdu nevime rady.. Predem moc dekuji za odpoved.

Odpověď: Dobrý den:) Už jsem tuto problematiku v Poradně mnohokrát zodpovídal a vysvětloval - v těchto případech, pokud je fenka prokazatelně zdravá (tedy nejedná se například o problém ledvin nebo močových cest), je zdrojem problému vždy stres. Řečeno jednoduše: něco ve Vašem přístupu nebo prostředí, ve kterém žije, ji silně stresuje a tímto způsobem Vám to dává najevo.

Zavolejte mi, probereme vše podrobněji a pokud budete chtít, dáme vše do pořádku. Reakce, které zatím praktikujete - cituji: "dostane vynadano a je poslana na misto" jsou nesmyslné, problém Vám nevyřeší a jen jej zhoršují.

(11.9.2022)
Plemeno: americký stafordšírský teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 8 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, obracím se na Vás s prosbou. Mám doma 8měsíčního amstaffa, kterého jsem si vzala v jeho 9.týdnech od první majitelky (ne přímo od chovatele), která na něho neměla čas a sílu. Nebyl očkovaný, odčervený, byl zablešený. Pes mi přišel úzkostný již od mala, kdy se mě držel opravdu jak ocásek, chodil se mnou i do koupelny, když jsem vstala a odešla z místnosti, probudil se a pospíchal za mnou. Já jsem bohužel ještě v této době (březen 2022) dělala z domova a asi další 3 měsíce také. Čili vím o své vině, že nebýval moc často doma sám. Před prázdninami, když dostal nějakou pochoutku na kousání, tak takové scény sám doma nedělal, resp. dělal, ale ne tak jako dnes. Situace se právě zhoršuje. Teď při odchodu začne zrychleně dýchat a pozoruje všechny situace, které vedou k odloučení (česání vlasů, deodorant, oblékání se). Doma sám kňučí, vyje, štěká, kouše věci, kolikrát se i vymočí, snaží se dostat do ostatních pokojů. Stále následuje mě, koupelna, ložnice, i když spí tvrdě, můj pohyb ho probudí a už je v pozoru. Když odejdu z bytu já a přítel zůstává doma se psem, čeká u dveří a kňučí. Při příchodu přehnaně vítá. Když je na hlídání u mé babičky (jeden den v týdnu mám 12ti hodinovku v práci, tak ho nechávám tam) kam jsem ho brala už od malička, je v pohodě i když odejdu já. Nevím si rady, do práce už musím docházet osobně, z domova to nejde a nemůžu téměř nikam. Pes trpí, trápí se a to samozřejmě trápí i mě, velmi. Toto je takové krátké shrnutí mého problému.
Moc Vás prosím o radu.

Odpověď: Dobrý den:) Pokud budete chtít, samozřejmě Vám rád pomůžu dát vše do pořádku, jak už jsem pomohl s tímto problémem i jiným. Ale nejde to samozřejmě "radou na dálku", už jsem mnohokrát i zde v Poradně vysvětloval, proč je zapotřebí moje osobní práce.

Viz také mé články na téma "separační úzkost" nebo třeba tyto videočlánky přímo z praxe zde a zde plus další lidskopsí příběhy v rubrice Individuální výcvikový servis.

Jak jsem napsal, pomůžu Vám, stačí mě zkontaktovat telefonicky a domluvíme vše potřebné. Je zbytečné a špatné se dál trápit - pro člověka i jeho pejska...

(4.9.2022)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes x moskevský strážní pes
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak správně usměrnit štěně pokud při hře začne kousat nás? Ihned hru ukončuji a psa ignoruji dokud se mě dotýká tlamou, ale ne vždy to pomůže a musím psa usměrnit fyzicky. Má pravidelný režim, přístup do domu, neútočí kvůli žrádlu.. jistě to bude z části věkem, ale opravdu bych ráda věděla jak správně postupovat aniž bych ho nějak zradila a narušila důvěru. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) U pětiměsíčního pastevce (křížence pasteveckých plemen) již nejde o hru. Nepochopení této skutečnosti a ignorování správných postupů nebo odmítnutí kvalifikované pomoci v těchto případech bohužel vesměs končívá špatně pro psa, jeho majitele nebo oba - je to velmi smutné a především zbytečné, protože udělat chyby je normální (jsou již patrné i z Vašeho popisu), špatné je se jich i nadále držet. Pastevec vám nic neodpustí a problémy se s jeho postupujícím fyzickým i psychickým vývojem jen prohlubují a upevňují a velmi často a velmi brzy končí razantním pokousáním.

Pokud si pročtete tuto Poradnu, zjistíte, že v každé své odpovědi na tento typ dotazu svoji pomoc velmi ochotně nabídnu, ale zároveň vysvětluji, proč to nemůže být "pomoc na dálku", ale vždy musí být osobní. Tutéž šanci teď samozřejmě dávám i Vám, pokud budete chtít dát včas komunikaci s Vaším pejskem do pořádku a vyhnout se i budoucím problémům, ozvěte se mi prosím telefonicky a vše domluvíme.

(14.8.2022)
Plemeno: americký pitbulteriér
Pohlaví: ---
Stáří: ---
Kastrace: ---
Dotaz: Dobrý den. Ráda bych se zeptala jak způsobit , aby pitbulterier, který napadl člověka ..zakousnul se mu do nohy ...aby toho člověka pustil . Vycházím z reálné situace, kdy pitbul kousnul člověka a skončilo to amputaci nohy pod kolenem. Děkuji předem  za odpověď.

Odpověď: Dobrý den, univerzální řešení v podobném případě neexistuje, protože každá situace a spouštěče, které vyvolají agresivní psí reakci a následný zákus, jsou jiné, stejně jako povaha, fyzické dispozice a razance útoku konkrétního pitbulího jedince a stejně jako osobnost, fyzická síla a vzorce chování/psychika napadeného, ale přesto k tomu lze něco napsat.

Pokud už máte ve své noze (nebo kdekoli jinde, popř. ve vlastním pejskovi) zakousnutého pitbula, pak máte vždy velký problém. Pitbul byl vyšlechtěn na silovou likvidaci protivníka a jako takový ve chvíli, kdy je zakousnutý do živého masa (ale stejný vzorec platí třeba i pro dřevěnou násadu, pneumatiku nebo cokoliv jiného), svírá čelisti naplno a pokud se budete snažit mu v tom zabránit, svůj stisk reflexivně ještě zesílí. Na rozdíl od běžných psích plemen také nebude řešit, zda do něj kopete, něčím ho mlátíte apod. a nebude se po vás chtít ohnat, jeho pozornost bude plně soustředěná nepustit to, co drží ve své tlamě.

Samozřejmě zde existuje možnost zkusit atakovat citlivé a měkké části jeho těla, tedy čenich, oči, varlata (u samců). V praxi to ovšem moc nefunguje, protože jednak má normální člověk přirozené zábrany vrážet prsty někomu do očí, na varlata jsou psí samci daleko méně citliví než lidští a čenich vyžaduje velmi razantní údery. Kopání a mlácení, což bývá prvotní lidská reakce, je vesměs taktika neúčinná, to byste ho musela rovnou zabít.

Nejrozumnější a nejefektivnější (ale ne vždy je k tomu možnost) je pokusit se rychle rozpáčit čelisti něčím dostatečně tvrdým - kovová tyč, opravdu tvrdé dřevo, cokoliv vhodného, co máte po ruce. Nezapomeňte, že stisk pitbulích čelistí je velmi silný a ano, pokud se jedná o fyzicky dostatečně disponovaného jedince (což pitbulteriér bývá), dokáže překousnout i lidskou kost, z měkké tkáně udělat krvavé cáry nebo prokousnout tepnu pak pro něj není vůbec žádný problém. Je zapotřebí jednat rychle a vybrat skutečně fungující strategii - křik nebo bušení do jeho těla (pokud máte jednu nohu v sevření pitbula, druhou neuděláte v podstatě nic) nejsou k ničemu, pokud se sám nerozhodne vás pustit. Důležité je psychické zvládnutí, pokud vás strach,  bolest nebo šok paralyzují, končíte. Stejně tak je dobré nepodlehnout podvědomému reflexu zasaženou část těla ze sevření psích čelistí vycuknout - nikdy to nedělejte, způsobíte si tak jen daleko víc devastující zranění, protože přirozenou psí reakcí je následné zesílení stisku. Vím, o čem mluvím, kdysi mi to zachránilo ruku.

Neznám konkrétní případ, o kterém píšete, neznám jeho okolnosti (a docela by mě zajímaly), ale ano, stát se to skutečně mohlo. A ano, ten člověk v tom mohl být skutečně naprosto nevinně, případů, kdy majitel pitbula (či jiného plemene) nechá otevřená vrata a pes vyběhne a náhodně kolemjdoucího napadne, se stává skutečně hodně, sám jsem toho byl vícekrát svědkem. Může to udělat jakékoli plemeno, průšvih je ale v tom, že pokud je tím plemenem opravdu velký pes nebo pes typu pitbul/amstaf, jde skutečně o život. A jako v každém podobném případě je potřeba uvažovat a jednat rychle, pokud to jde, tak k sobě útočícího predátora nepustit na kontakt, ukázat větší sílu a rychlost (zafixovat za obojek, pokud ho pes má) a pokud máte možnost a je opravdu zle, použít jakoukoli pomůcku - i obyčejný fabkový klíč dostatečně razantně vražený do správného místa těla agresora (nejen psího), když vám jde reálně o život, může být při podobném střetu velmi silným argumentem.

Na úplný závěr a pro shrnutí snad jen tolik, že podobné (nevyprovokované!) případy napadení člověka psem jdou vždy za jeho majitelem a vždy je zapotřebí znát i objektivní podrobnosti toho, co incidentu předcházelo. Psů typu "pitbul" je mezi námi hodně, těch, kterým jejich majitelé nerozumí a špatně je vychovají nebo si jimi hladí ego, ještě víc a za podobnými příběhy může stát cokoli z právě jmenovaného. Může to odnést sám majitel psa, někdo z jeho blízkosti nebo úplně cizí člověk, děje se to. Ale pokud už je pitbul jednou zakousnutý, je obecně těžké ho od jeho jednání fyzicky odradit - je ve zcela jiném geneticky vyvolaném režimu a v naprosté většině případů nebude vnímat ani svého majitele, ani mechanické podněty. Můžete mít velké štěstí a dostatečně silný mechanický atak vůči němu zabere, ale spíš ne. Takže ještě jednou - rozpáčení čelistí dává nejvyšší a nejrychlejší šanci na úspěch a pokud k tomu máte něco rozumného po ruce (což bohužel bývá ten největší problém), doporučuji použít jako prioritní reakci.

Je-li na to čas, lze útoku předejít jinými metodami, lze snížit jeho intenzitu, ale jak už jsem psal - v situaci, kdy se pes typu "pitbul" zakousne, vzniká velký problém.

Nicméně jsem Vám doufám aspoň trochu pomohl a pokud se Vámi popisovaný případ opravdu stal a dotyčný člověk v tom byl nevinně, je mi to velmi líto...

(14.8.2022)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes
Pohlaví: pes
Stáří: 6 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý večer pane Dostále,obracím se na vás s prosbou o pomoc  či o radu.Máme doma šestiletého středoasiata Fazila.Před 14dny se nám stalo že začal vrčet na přítele když chtěl jít do domu,do té doby na něho nikdy nezavrčel.Teď se situace několikrát opakovala.Dříve se párkrát stalo že třeba zavrčel na 10letou dceru.Po shlédnutí několika vašich videí a přečtení článků jsem pochopila že jsme podcenili hierarchii,a udělali  další chyby a jsem si toho plně vědoma,jen teď nevíme co máme udělat abychom to napravili.Fazila máme moc rádi..Moc vám děkuji za jakoukoliv radu.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, je to tak a podle toho, co píšete, se ty chyby evidentně staly. Pomůžu rád Vám i Fazilovi, ale jak zde často vysvětluji, podobné věci opravdu nelze řešit "radou na dálku". Začněme tedy tím, že mě zkontaktujete telefonicky, Vaši situaci probereme trochu podrobněji a domluvíme další osobní postup...

(24.7.2022)
Plemeno: borderteriér
Pohlaví: fena
Stáří: 11,5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, obracím se na Vás s prosbou o radu jak se zachovat, aby se z chování mé fenky nestal problém. Fenka je od mala socializovaná, zvyklá na psy i feny, hlavně, a to je asi důležité říct, velkých, loveckých plemen. Není bázlivá, spíše submisivní, ale ke psům přátelská, společnost ostatních psů i vyhledává.  Ve smečce se dokáže chovat, doma máme celkem 3 psy, soužití v pohodě a i v práci je vyrovnaná, s některými ohaři je kamarádka největší, někteří se navzájem ignorují. Takže skoro idyla.. Ale, po druhém hárání, cca měsíc zpátky, mi začala vyjíždět po menších psech. Ne, že by je aktivně napadala, ale když se protějšek přiblíží mordou moc blízko, tak nakrčí nos a vyjede. Dokonce takhle sjela i štěně. Typický příklad... potkáme se s menším psem, v postoji "jdu se kamarádit" jde k pejskovi a pak najednou vystartuje... odvolám ji a stejně má zase zájem o toho psa... a za pět minut se do prostoru vřítí výmarák jak stodola a fenka nahodí submisivní polohu a jak se očichají tak si začnou hrát... přijde mi to jako strachová reakce, protože jediná horší zkušenost při socializaci bylo setkání s dvěma nevychovanými mopsicemi (bohužel jsem u toho setkání nebyla, přítel udělal bez mého vědomí chybu a vzal ji na návštěvu, kde byla jako štěně konfrontována a částečně napadena. Určitě si to pamatuje a jak asi jde do puberty a zvyšuje se jí sebevědomí, tak to chce asi oplatit (moje doměnka). A jde mi spíš o to, jak jí bezpečně, ukázat, že ne každý malý pes je nepřítel a že je nemusí sežrat, stačí je ignorovat.  hlavně, jak reagovat, když by nastala situace, že už začíná naznačovat, že by mohlo dojít k útoku, abych ten problém spíš nezhoršila. V prostoru kde je hodně psů, ale nejde se na kontakt, např. výstava, se chová naprosto vyrovnaně, nejeví žádnou agresi, když si jí nikdo nevšímá, leží, chodí na vodítku bez problémů. Nerada bych jí zadělala na nějaký mindrák svojí vinou. Je to zlatej pes. Moc děkuji za Váš čas.

Odpověď: Dobrý den:) Borderteriéři jsou drsňáci s vysokou vrozenou dominancí a rádi si v určitých případech honí ego, často právě na "slabších" jedincích. Vaše fenka nejde do puberty, ona ji už několik měsíců zdárně prožívá a ta nejsilnější fáze je teprve před ní. Každopádně není rozumné Vámi popisované vzorce chování u borderteriérů nechat rozjíždět, zcela přirozeně to pak nekončívá dobře a v čase se vždy upevňují a zhoršují, protože jejich příčinou (i ve Vašem případě) bývá hierarchické nezvládnutí a chybná/žádná komunikace ze strany majitele. Proto je velmi dobře, že hledáte radu a pomoc.

Je zapotřebí zapracovat na ní i na Vás ohledně správné komunikace a hierarchii a samozřejmě to "na dálku" nejde. Proto stejně jako všem v podobných případech dávám i Vám šanci se se mnou domluvit a s fenečkou za mnou přijet - pro motivaci se prosím podívejte třeba do této rubriky, najdete v ní i borderteriéry...;)

(17.7.2022)
Plemeno: kavkazský pastevecký pes
Pohlaví: pes
Stáří: 1 rok 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Měla bych dotaz, pořídily jsme si kavkazáka když mu bylo 5 měsíců. Máme velký pozemek a chtěli jsme hlídacího psa. Je pouze na zahradě nikam jinam nechodí. Ted máme problém jakmile k nám jde návštěva je schopen ji pokousat musíme ho pevně držet než zajde do domu. Když ho držíme občas cvakne zuby i po nás. Když se někdo z rodiny vrací pozdě večer domů hrozně štěká utíká před vámi a pak chce zaútočit než ho usměrníte okřiknutím. K tomu máme ještě Jezevčíka který na kavkaze zaútočí jakmile se k nám přiblíží.Kavkaz je hrozně aktivní a neposlušný nedaří se mi ho nic naučit. Dříve jsme měli šarplaninského ovčáka kterého jsme si vzali z útulku ve 3 letech a s tím žádné problémy nebyly. Děkuji za radu sama už nevím jak dál.

Odpověď: Dobrý den:) Podcenili jste spoustu věcí, nezvládli základní hierarchickou komunikaci a udělali další zásadní chyby ve výchově i celkovém přístupu. Nemohlo to jinak dopadnout. Tohle je navíc teprve začátek, on je ještě štěně, ale pokud nezvolíte správný přístup, jednoho dne vás už váš kavkaz k sobě ani nepustí - a kavkaz není šarplaninec...

Doporučuji se podívat třeba na video Opravdu to chcete?, ve kterém chybný přístup k pastevcům lidem vysvětluji a důrazně před ním varuji. Zcela jistě v něm najdete i sami sebe.

Přes mail a "na dálku" samozřejmě nevyřešíme nic. Pokud skutečně stojíte o pomoc, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme další postup, je opravdu nejvyšší čas.

(19.6.2022)
Plemeno: pudl střední
Pohlaví: pes
Stáří: 11,5 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry vecer pane Dostale, prosim mame problem stale s odchody a prichody u naseho pudlika, trenujeme od zacatku tretiho mesice, kdy jsme si ho privezli. Na 3.mesici si zlomil nohu, museli jsme s manzelem stridat  2 mesice non stop doma. Nemame deti. Tento otisk si myslim, ze take sehral sve,je na nas obou velmi zavisly. Od 5 mesice jsme zacali opet nechavat doma postupne samotneho doma, steka, vyje, knuci, stale nas hleda, nic nenici, je rozruseny..nekdy i lepsi a nekdy uplny propadak, nikdy nebyl doma sam vic nez 3hod..zaciname stale znovu, ale stale neni moc vysledek. Momentalne nemuze byt doma sam, trenujeme stejne dal po chvilkach. Je citlivy, hodne vnimavy. Potrebovala bych prosim Vasi pomoc, jestli byste nam s pejskem mohl pomoci a jak s nim dal pracovat..Sama jsem hodne empaticka, presto si potrebuji rici o Vase rady, je to nase prvni stene a chceme z nej mit prijemneho psiho partaka, ktery si doma i od nas umi odpocinout. V pondeli bych Vam rada zavolala a domluvila setkani.

Odpověď: Dobrý den:) Samozřejmě Vám rád pomůžu dát s Vaším pejskem a jeho stresem vše do pořádku, tyto případy řeším se svými klienty velmi často. Chce to samozřejmě moji osobní práci (potřebuji zapracovat na psychice pejska a Vás naučit správnou komunikaci s temperamentním pudlím plemenem), určitě mi tedy v pondělí zavolejte a domluvíme vše potřebné...

(29.5.2022)
Plemeno: ???
Pohlaví: ???
Stáří: ???
Kastrace: ???
Dotaz: Dobrý den, můj pes byl celý den v pohodě a najednou z ničeho nic nemůže vylézt ani na sedačku, ani po schodech nahoru. Když ho zkouším zvednout, tak kňučí. Ale nekulhá. Co by to prosím mohlo být, je smutný a myslím že ho něco bolí. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den. Neuvedla jste (v rozporu s pravidly této Poradny a bohužel především v rozporu s potřebou alespoň minimálních informací při tomto druhu dotazu) ani ty nejzákladnější údaje o Vašem pejskovi.

Tedy plemeno, pohlaví, věk.

Jde opravdu, i při zdravotních problémech, o údaje velmi zásadní (především věk a podle plemene určená velikost psa, podle toho pak jsou totiž jasnější příčinné pravděpodobnosti). Samozřejmě Váš dotaz vzhledem k jeho obsahu zodpovídám, s ohledem na jeho informační nedostatečnost a základní symptomy však mohu doporučit jen jediné, a to urychlenou návštěvu veteriny.

Může zde totiž jít o problém pohybového aparátu (páteř, klouby, může jít i o dysplazii, zánět), o problém šlach (namožení, zánět), skřípnutý nerv stejně jako o problém vnitřní (například zánět ledvin). Může jít o zhoršení dlouhodobého stavu nebo úraz - opět mi tu od Vás scházejí základní informace. Reálný zdravotní problém Vám může ale určit pouze veterinář kontaktním vyšetřením, stejně jako následnou léčbu.

Ano, samozřejmě ho něco bolí, když při manipulaci kňučí a nevyleze na sedačku ani po schodech a ano, protože má bolesti, je smutný. Dotaz byl odeslán v pátek před půlnocí, teď je neděle odpoledne a velmi doufám, že jste mezitím se svým pejskem navštívila veterinu, protože v tomto konkrétním případě skutečně nic jiného udělat nemůžete, na dálku Vám pejska nikdo nezdiagnostikuje ani nevyléčí a trápit ho snad vážně nenecháte. Je zapotřebí konat.

Držím palce, ať problém není závažný a Váš pejsek bude zase co nejrychleji v pořádku.

(22.5.2022)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 20 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Po prvním hárání se začala bát zvuků motorek traktorů sekaček ani venčit nechce když venku něco takového vrčí. Nic se jí nestalo mám jí od štěňátka. Vím že jsem udělala chybu někde já a chtěla bych jí nějak pomoct. Nikde zavřená není má všude přístup i do mé postele. Děkuji za pomoc.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, pomůžu Vám s Vaší fenečkou. Zkontaktujte mě prosím telefonicky a domluvíme se - tohle samozřejmě nejde napravit "na dálku", je potřeba zapracovat na její psychice a Vás naučit správné komunikaci s ní. Podívejte se pro motivaci do rubriky Individuální výcvikový servis, pomůže Vám ve správném rozhodnutí. Psí (resp. lidskopsí) problém je vždy zapotřebí řešit co nejrychleji, sám od sebe nezmizí, jen se s časem upevní a protože je ve skutečnosti jen důsledkem problému hierarchického, je zapotřebí odstranit příčinu. Mnohokrát už jsem to zde v Poradně vysvětloval a potvrdí Vám to i moji klienti ve zmíněné rubrice...

(22.5.2022)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 12 let
Kastrace: ano (ve 2 letech, falešná březost)
Dotaz: Dobrý den, mám na vás jednu otázku, mám 12ti letou fenku kříženého jezevčíka, kterou nesmírně miluji. Do letošního února bylo tak nějak vše v pořádku, ale já se vrátila do práce po dvou měsíční nemoci a Nelča co zůstává doma sama tak kňučí, vyje, štěká, a už začala ničit i vchodové dveře, od 5.00 hodin po celou dobu mé nepřítomnosti. Bydlím v bytovce a sousedi si stěžují, dostala jsem i radu ať ji nechám uspat, (to bych v životě neudělala). Nevím, jak jí mám přesvědčit, ať toho nechá, má volnost po celém bytě.  Vše jsem řešila s veterinářem a na jeho doporučení jsme vyzkoušely už dvoje prášky na uklidnění. Zatím bez účinku, jen to stojí peníze, a ne malé. Dávám ji, je hodinu před odchodem v domnění, že jak odejdu bude klid. Ale bez úspěchu. Děkuji za váš čas a snad i radu.

Odpověď: Dobrý den:) "Prášky na uklidnění" Vaší fence samozřejmě opravdu nepomůžou, právě naopak. Její uspání je také nesmysl, navíc nesmírně krutý. Na druhou stranu jste měla Vy sama využít času, kdy Vám již zdraví dovolilo vykonávat běžnější činnosti a fenečku svými postupnými odchody/příchody připravit na to, že bude opět nějakou dobu doma sama. Bohužel jste to neudělala a následky byly očekávatelné.

Zkontaktujte mě prosím telefonicky, pomůžu Vám.

(15.5.2022)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, prosím, poradíte co máme dělat s fenkou, aby v noci nekadila doma. Dělá to od prvního dne, co jsme ji dovezli, jako 2 měs. každé ráno máme nadílku. Na procházky chodí pravidelně v 7.00 v 15.00 a ve 21.00 a většinou se vykadí, mezi tím chodí často na zahradu. Přes den je hodná, vychovaná, nikde nečůrá ani nekaká. Misku s granulemi Youggies dostává ráno po 7 hod. a kolem 17 hod. Nešlo by třeba nějak posunout dobu odpoledního krmení? Buď třeba na 15, aby už pak neměla co vykadit, nebo naopak třeba na 20 hod. aby vydržela do těch 7. Nevím v kolik hodin to v noci dělá, spí dole v kuchyni ve svém pelechu a mi v podkroví, je hodná nijak neprotestuje, je na to zvyklá od malička, celou noc není slyšet, prostě vstane, hodí to pod stůl a jde zas spát.

Odpověď: Dobrý den:) Rozhodně bych večerní krmení posunul na později, v každém případě po (pod)večerní "velké" procházce - řekněme tedy někde mezi 19.- 20. hodinou. Dále bych se na Vašem místě ujistil, zda jí nedáváte těch granulí příliš mnoho, ověřil bych si poměr mezi objemem potravy a exkrementů, což opět dá celkem relevantní zpětnou vazbu o kvalitě granulí a jejich zpracování psím trávicím ústrojím.

Samozřejmě by nebylo od věci zkusit i jiné granule (Yoggies bych zrovna nedoporučoval, už vůbec ne pro jorkšíra).

Krmte 2x denně po ranní a večerní (v mnou doporučený čas) procházce (tu noční si nechte v původním čase, ale opravdu jen na štěněcí dovyvenčení), udělejte si kontrolu tak, jak jsem popsal výše a mějte na paměti, že teprve teď začíná u Vaší fenečky plně fungovat trávicí systém.

Jen ještě pro jistotu připomenu, že psí procházka opravdu musí být podle psích potřeb, tedy určitě ne jen formou "obejdeme panelák a rychle domů" - i to totiž podstatnou měrou ovlivňuje správnou funkcí psího vyměšování (střevní peristaltika, psychika atd.)

A ještě něco a berte to prosím velmi vážně - pokud je v noci od Vás izolovaná tak, jak popisujete, může za tím vším s největší pravděpodobností zcela přirozeně stát její psychický stres a ona Vám jej jen po svém psím způsobu dává najevo. Psi to takhle dělají, je to jeden ze způsobů vyjádření jejich psychické nepohody a moc bych Vás poprosil, abyste si alespoň trochu prostudovala tyto PSÍ STRÁNKY FALCO a zjistila, jak důležitý je pro Vaši fenečku pojem "smečka" a co je sociální komunikace a sociální blízkost. Jorkšír je navíc fyzicky velmi malé plemeno a při nejlepší vůli nedokážu pochopit, proč Vaše fenka své noci musí trávit sama, oddělená od Vás (podle Vašeho popisu) minimálně jedním patrem. Věřte mi, že jí to skutečně není jedno („nijak neprotestuje, je na to zvyklá od malička“ je pouze Váš alibismus nebo naprosté nepochopení psí podstaty, své malé dítě budete mít přece také u sebe a ne někde dole v kuchyni a Vaše fenka svoji izolaci jako vysoce sociálně založená bytost vnímá naprosto stejně, není o nic méně důležitá!) a s pravděpodobností blížící se jistotě je právě toto hlavní příčinou Vašeho současného problému.

Nevíte o ní, neslyšíte její dech, neuslyšíte, pokud se jí v noci něco bude dít. Jorkšír je malý, ona navíc ještě štěně a pokud by se začala například dusit vdechnutím nebo pozřením nějakého malého předmětu nebo vlastními zvratky, něco na ni spadne, bude potřebovat akutně ven nebo ji budou trápit zlé sny (ano, i od toho je tu psychická podpora a fyzická přítomnost jejího "majáku"!), ani o tom nebudete vědět, protože ona je od Vás fyzicky dokonale oddělená. Riskovala byste stejně u kohokoli jiného, na kom by Vám záleželo?

Nic osobního, ale skutečný problém bývá často úplně někde jinde, než kde ho vidí psí majitel...

(8.5.2022)
Plemeno: skotský teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, narazila jsem na Vase zajimave stranky a rada bych pozadala o radu: Dick je velmi chytry temperamentni pejsek, ale pri setkani s jinymi psy, na ne raguje zbesilym zurivym stekanim. Pokousela jsem se o vetsi kontakt s ostatnimi pejsky, ale vsichni se ho bud leknou nebo jejich majitele nemaji zajem , aby mu poskytli tu moznost, nebo psi sami se po nem ozenou (stari, nedostatek trpelivosti se stenetem a pod.). Nerada bych, aby z nej vyrostl stejne nervozni pes , jake mnohdy potkavame. Budu velmi vdecna, za radu. PS: Pustila bych jej navolno, ale jednak mam strach, ze utece a vleti treba pod auto a nebo ze prijde u nejakeho nervozniho psa k urazu (protoze i jako stene teriera si patrne nic libit nenecha) Dekuji.

Odpověď: Dobrý den:) Skotský teriér má tu pravou teriéří temperamentní, ostrou a dominantní povahu, proto je zapotřebí s ním správně pracovat už od štěněte. Váš pejsek za chvíli úspěšně vstoupí do puberty, je tedy nejvyšší čas.

Pokud jste se podívala do této Poradny, určitě jste zaregistrovala, že tyto věci skutečně nejde řešit "na dálku" a je zapotřebí osobně zapracovat na pejskovi i jeho majiteli. Rád samozřejmě pomůžu i Vám, pokud se Vy rozhodnete pomoci svému pejskovi a samozřejmě i sobě - upřímně, v opačném případě je opravdu jen otázkou času, kdy skončí pod autem, v zubech dostatečně disponovaného jiného psa nebo "jen" budete mít venku stálé nervy, kdy se zase něco stane. Nepodceňujte to, prosím, tyto počáteční problémy skutečně časem samy nezmizí, jen se prohloubí, upevní a přenesou do psí dospělosti.

Pro motivaci doporučuji podívat se třeba do rubriky Individuální výcvikový servis.

(3.4.2022)
Plemeno: kolie dlouhosrstá
Pohlaví: fena
Stáří: 11,5 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Fenku mám cca 3 měsíce, tedy od jejích 8 měsíců. Problém je ten, že holka žere hovna, svoje i cizí (slepičí, srnčí atd.).  Nemůžu ji kvůli tomu pustit z vodítka ani nechat bez dozoru třeba na dvoře. Příčinu vidím v tom, že má vývojovou vadu skusu (křivá čelist). Dokud nepřezubila a zubař jí nepořešil zuby tak, aby se mohla bezbolestně najíst, byla na blátivé stravě (granule bohatě zalité vodou). Takže pro ní hovínka byla vítaným a pohodlným zpestřením. Ke mě se dostala až po všech zubních zákrocích. Dnes žere úplně normálně (granule), ale záliba v hovnech zůstala. Jak ji to odnaučit?

Odpověď: Dobrý den:) Příčina je v tom, že ve správné době nikdo nezapracoval na tom, aby se z přirozené fáze psychického vývoje, kdy naprostá většina štěňat exkrementy aktivně vyhledává, nestal zlozvyk. Další příčinou, která tyto činnosti často akceleruje, bývá deficit některých prvků v potravě, které pak štěně instinktivně doplňuje mimo jiné právě tímto způsobem.

Psal jsem o této problematice v Poradně již mnohokrát, je potřeba cílenou prací (tj. správnými hierarchickými postupy) tyto sklony postupně eliminovat. Pokud to chcete udělat maximálně rychle a efektivně, pak by bylo nejrozumnější za mnou s fenečkou přijet na osobní konzultaci.

(3.4.2022)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, pořídili jsme si štěňátko k naší 7 leté fence. Nejdříve nám čůral na plinecku, občas to bylo i vedle. Pak ale začal čůrat dceři do postele, i na sedačku v obýváku. Načůral i do skříně když byla pootevřená. Prostě čůrá kde se mu chce. Teď byl měsíc klid, ale teď opět začal čůrat na sedačku. Už nevíme co s tím, děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Už jsem tuto problematiku v Poradně zodpovídal nesčetněkrát, právě proto jsou tu všechny dotazy/odpovědi veřejně publikovány. Takze znovu v kostce pro Váš konkrétní případ - štěně se neučí močit na plínu(není to kočka a má zcela jiné vrozené vzorce chování!), právě tento postup bývá častou příčinou vzniku problému, se kterým se teď potýkáte. Dále - zhruba do půlroku věku není štěně schopné vůlí spolehlivě ovládat svěrače, ve Vašem případě to však asi nebude hlavním důvodem problému. Protože třetí příčinou pak je psychika, tedy pes vám po svém říká "jsem ve stresu, něco je tady hodně špatně, necítím se tu dobře". Co je zdrojem tohoto stresu, na to mám od Vás příliš málo informací, nicméně dokud jeho příčinu neodstraníte, nezmizí ani jeho Vámi popsaný důsledek a naopak se vše bude jen zhoršovat.

Samozřejmě by nebylo od věci nechat pro jistotu udělat i veterinární vyšetření, zda není problém v ledvinách nebo močových cestách.

(27.2.2022)
Plemeno: labrador
Pohlaví: pes
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, obracím se na Vás s prosbou o radu. Máme 9měsíční štěně. Již od 4.měsíce nám denně naskakoval na plyšáka až se mu z penisu shrnula kůže i přes varlata. Plyšáka jsme mu sebrali, ale začal dělat to samé s polštářem. Na nás to nezkouší. Pokud ho při tomto přistihneme, snažíme se odvést jeho pozornost. Poslední 2 měsíce dochází k ejakulaci téměř každý den. Je to náš druhý labrador, s tímto jsme se u předchozího nesetkali. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Pokud to dělá už od čtyř měsíců, pak v té době za tím určitě ještě nebyl sexuální podtext. Bohužel jste to nechali dál přejít do zvykové roviny (stal se z toho po lidsku řečeno zlozvyk), který v tomto věku už samozřejmě má i popisované důsledky.

Chybí mi tu pár důležitých informací (například chování pejska vůči jiným příslušníkům svého druhu a jeho reakce na odebrání "vhodných" předmětů, celkové zvládnutí z Vaší strany atd.). Nicméně máte to ke mně kousek, pokud se svým psím parťákem přijedete, můžeme problém vyřešit.

(27.2.2022)
Plemeno: 2x stafordšírský bulteriér
Pohlaví: 2x pes
Stáří: 2x 10 týdnů
Kastrace: ne/ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, zvažujeme koupi 2 štěňat stafford bullteriéra ( každé z jiné chovné stanice ale přibližného stáří - cca týden věkového rozdílu). Známá, která má chovnou stanici labradorů, nám však koupi 2 stejně starých psů rozmlouvala, s tím, že v rámci dominance a smečky to může působit problémy.. Bývá toto často problémem mezi psy stejného stáří ? Případně způsob jak je vést/zabránit případným potyčkám atd ? Vidíte v tomto nějaká rizika? Předem děkuji za radu :)  Pohodový den !

Odpověď: Dobrý den:) My už jsme spolu tento dotaz mezitím probrali telefonicky, takže teď jen v kostce shrnutí pro všechny ostatní, které by tato problematika také zajímala.

Vždy je to sázka do loterie (jako ostatně v každém případě, kdy si pořídíte dalšího/více pejsků do smečky), ale pokud si člověk uvědomí realitu a je schopný zvládnout dva pejsky najednou, pak není zásadní důvod říci ne (v tomto konkrétním případě navíc tazatelka už má s více pejsky najednou zkušenosti). Pejskové mohou být vzhledem ke stejnému věku a plemeni stejně disponovaní fyzicky i psychicky, stejně tak ale může jít o zcela rozdílná povahová založení a jeden z nich může být výrazně submisivnější, než ten druhý, což do budoucna může zásadně zjednodušit smečkovou hierarchii. Nejsou to sourozenci z jednoho vrhu, jsou jen stejného plemene a stáří, jsou to stafbulové, nikoli amstafové a jedná se o psy, nikoli feny.

Jak jsem řekl i paní po telefonu, základem je od samého začátku ve své lidskopsí smečce figurovat na správné pozici a od samého začátku ji správně vést. To je základ a v tomto složení žádné zásadné vyšší riziko než při jiné podobné psí konstelaci není. Jsme s paní ve spojení, což je další důležitá a velmi rozumná věc, pokud si člověk není zcela jistý a potřebuje včas psí věci urovnat nebo předejít zbytečným problémům...

(13.2.2022)
Plemeno: akita-inu
Pohlaví: pes
Stáří: 11 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den,narazil jsem na vaše stránky a jsem nadšen,opravdu. Když pročítám vaše články jsem přesvědčen, že skutečně máte dar rozumět psím problémům, celkové problematice a hlavně je umět řešit, vyhledával jsem články na můj dotaz, ale nenašel proto se nezlobte jestli jste již někdy reagoval, stačí mě potom nasměrovat děkuji. Tímto vás žádám o radu,nebo váš názor, chystáme se dát nový domov pejskovi o kterého se předešlí majitelé nemůžou již postarat, tak jak by si zasloužil, já toto plemeno miluji a jsem si vědom jeho charakteristik,povaze atd...ale věřím, že jsme mu schopni dát vše aby byl šťastným členem rodiny. Zajímalo by mě jak reagovat, čeho se vyvarovat když se s ním setkám a následně bych si ho přivezl, určitě to bude pro něj nová zajisté stresující situace.Nerad bych zbytečně dělal nějaké chyby, hlavně když by byl součástí rodiny s dětmi, které jsou už větší tudíž chápou jak se mají chovat,přece je to plemeno, které "má svojí hlavu". děkuji vám za případnou pomoc.

Odpověď: Dobrý den, velice Vám děkuji:) Rád také Vám pomůžu, jen v tomto připadě navrhuji, abychom Vaše otázky a vše potřebné k plemeni a Vašemu novému psímu parťákovi raději probrali po telefonu, bude to tak daleko šikovnější. Jsem moc rád, že se tohoto pejska ujmete a je velmi dobře, že nechcete udělat chybu - akita rozhodně není jednoduché plemeno na zvládnutí a tento konkrétní pejsek je momentálně navíc v dost kritickém věku.

Zavolejte, probereme v klidu vše, co bude potřeba...

(6.2.2022)
Plemeno: havanský psík
Pohlaví: pes
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pročítala jsem Vaše moc zajímavé stránky, zda jste již neodpovídal na dotaz, který mám já, ale nenašla jsem. Prosím, jestli jste již odpovídal na toto téma, buďte tak laskavý a nasměrujte mne. Moje otázka je. co dělat, když je pes nesoustředěný při výcviku. Máme havanského psíka Čirdu, je mu 9 měsíců. Je to náš první pejsek, také proto jsme volili společenské plemeno, aby nebyl žádný tvrdohlavý lovec zvěře. Bydlíme u lesa.Čirda je moc šikovný, milý a doma i na zahrádce rád a radostně cvičí: přivolání, sedni, lehni, k noze, okolo, chůze u nohy. Chůzi na vodítku u nohy trénujeme, ješte to není nic moc. Vše by bylo celkem v pohodě, Čirda už má trochu pubertu, tak někdy zazlobí, ale to myslím zvládáme s ohledem na různá prostředí, kde  cvičíme. Kámen úrazu je návštěva výcvikvé hodiny v psí škole. I s Čirdou jsou tam jen 4 psí žácí(kavalír king Charles Sp.- kluk a dvě štěněcí holky pudl a krysařík). To je super. Problém ale je, že cvičičtě navštěvuje velké množství různých psů a ti samozřejmně zanechávají obrovské množství pachů. Takže Čirda čuchá a čuchá a čuchá. Vůbec se nesoustředí na to, co má dělat, málo se mnou navazuje oční kontakt a tudíž nedělá ani to, co doma cvičíme a co umí. Chodíme asi 11 tou lekci. Ostatní pejskové normálně pracují, jen Čirda pořád čmuchá. Nevím, co s ním mám dělat, jak ho motivovat. Je poměrně žravý, pamlsky miluje, ale tam o ně nesojí. Jeden muž, který s námi chodí řekl, že ještě nikdy neviděl psa, který nechce šunku. ( To jsme zkoušeli různé pamlsky, zda Čirdu zaujmou.)  Na výcvik chodí na lačno. Tak vážně nevím. Doufám, že mi poradíte, co dělat. Ráda za radu zaplatím, napište mi,prosím, Vaše podmínky.

Odpověď: Dobrý den, velice děkuji, ale moje Poradna vždy byla a je zdarma - vím a uvědomuji si, že to v dnešní době "vydělávání na všem" asi není obvyklé, ale i to je součástí mé lidskopsí filozofie...:) K Vašemu dotazu - právě proto, že je to Váš první pejsek, jste snadno podlehla zažité rovnici "pes=cvičák". A v tom je Váš problém.

Čirda ve Vás potřebuje mít svého parťáka a smečkový maják, ne se učít cvičákové cirkusové kousky. Chůze u nohy, pokud se učí správně (pes i jeho člověk), v tomto věku už nemůže být problém (každou chvíli tu ale mám psí dvojici s absolvovaným cvičákem, které tam ani tuto důležitou praktickou dovednost nedokázali za několik měsíců naučit), nicméně na cvičáku Vás především nikdy nenaučí to nejdůležitější - vzájemný vztah a navázání pejska na svého člověka namísto nějakého pamlsku mebo hračky.

Navíc Vám nikdo neřekl, že psí puberta, kterou Váš pejsek právě prochází (a ne "trochu", jak píšete, ale v tomto věku velmi intenzívně), je čas, kdy Čirdu opravdu budou daleko více zajímat pachy a podněty života kolem než bezduchý dril. A onomu muži můžete klidně vyřídit, že bych mu předvedl dlouhou řadu přirozeně inteligentnich psů, kteří intuitivně dobře vědi, co by s jejich ledvinami prosolená šunka provedla a jednoznačně ji odmítnou. Ano, i tyto věci je nutné znát, pokud chcete mít pejska zdravého...

Svého psího kamaráda k tomu, aby Vás vnimal, sledoval a byla jste pro něj důležitá, rozhodně nedostanete tím, že ho budete namísto přirozené komunikace a budování správné hierarchie nalačno podplácet jídlem nebo učit cirkusové kousky. Prosím prostudujte si tyto PSÍ STRÁNKY FALCO a zjistíte, o čem život člověka a jeho psího parťáka je a má být za předpokladu, že zohledníte i skutečné psí potřeby a psí psychiku. Vydala jste se s Čirdou špatnou cestou a čekáte něco, co na této společné cestě nikdy nepotkáte.

Za moji radu, jak už jsem napsal, mi nic platit nemusíte. "Zaplaťte" svému pejskovi tím, že věnujete potřebný čas studiu PSÍCH STRÁNEK FALCO, kde máte vše jasně a ze všech možných úhlů pohledu vysvětleno. A pokud budete jako majitelka svého prvního pejska s ním chtít mít opravdu hezký a plnohodnotný život, pak i Vám nabízím svojí osobní praktickou pomoc a možnost vše potřebné se naučit - dříve, než pro vás dva bude pozdě. Při studiu tohoto webu proto prosím nepřehlédněte rubriku "Individuální výcvikový servis", myslím si, že by pro Vás mohla být velkou motivací.

Napíši odpověď na Váš dotaz ještě jednou v jediné větě: Váš pejsek je "nesoustředěný při výcviku", protože Vás jednak nevnímá jako osobnost a fungující "maják" své lidskopsí smečky, jednak se mu z Vaší strany namísto přirozené komunikace a správného vedení dostává pouze zcela nesmyslného cvičákového drilu, pro něj zcela nevhodného. Normální a přirozený psí (lidskopsí) svět totiž opravdu není cvičák, ale sociální prostor se vším, co do něj patří...

(23.1.2022)
Plemeno: Cavalier King Charles Spaniel
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, zcela náhodou jsem se ocitla na Vašich stránkách, neboť jsem hledala odpovědi na své otázky a zaujal mě především Váš klidný, vstřícný přístup jak k pejskům, tak k jejich majitelům, kteří zcela nevědí, jak přistoupit k řešení problému s jejich psím kamarádem. Pročítáním různých zde prezentovaných příběhů začínám možná chápat, kde i u nás je pochybení, ale přesto nevím, jak náš problém v praxi uchopit. Máme téměř dvouletého kluka Cavalier King Charles Spaniela. Od malička to byl pejsek velmi vnímavý na všelijaké zvuky, spíše bojácnější, hodně mazlivý, rychle se k nám přimkl a my k němu, možná i více, než pro něj bylo do budoucna dobré. Příčin bylo asi více: pár měsíců před tím nám odešel 12 letý pejsek stejné rasy (s ním jsem zkušenosti takového rázu neměla), děti rychle po sobě opustily „rodné hnízdo“, manžel byl delší dobu bez práce, takže byl hodně doma, do toho covidová doba bez větších výletů a seznamováním se s různým prostředím. Čas utíkal, náš Lupy pomalu dospívá, slyšela jsem o „psí pubertě“ a prohlubují se problémy pravděpodobně teritoriální agresivity (při návštěvě téměř stejně staré fenky francouzského buldočka mé dcery u nás doma, na kterou byl od mala zvyklý, hráli si spolu, je v napětí, ve střehu, několikrát už ji i ostře napadl, pokud přijde syn se psem , což je bavorský barvář, ten je o rok mladší, je to ještě horší, toho doma téměř nesnese, našeho mám při návštěvě neustále u nohy a sama jsem neustále ve střehu), napětí se samozřejmě přenáší na všechny, psi to cítí, že se něco děje, často, i když jsme doma sami, náš stále jakoby čeká, odkud kdo přijde, hlídá si tedy hlavně mě, není prostě v klidu, nemluvím o vyjíždění na pejsky při venčení, tahání na vodítku za auty či psy, kočkami…Chtěla bych porozumět jeho psí řeči, a přála bych si, aby byl mým parťákem a v rodině nám to společně klapalo. Myslím, že smečka, hierarchie, komunikace, „maják“, je to, nám asi chybí, či máme špatně nastavené. Tato rasa jsou velmi pohodoví a klidní psi, bezkonfliktní, v rodině máme již čtvrtého, proto bych to s Lupym chtěla změnit. Mohla bych Vás tedy poprosit o radu, jak se v těchto situacích prakticky zachovat?

Odpověď: Dobrý den:) Svoji psí pubertu už má Váš pejsek za sebou, nicméně psychicky dospělý ještě pořád není, třebaže je to už otázka jen několika velmi málo měsíců. Jeho skutečným problémem je dlouhodobý narůstající stres (výchova a nesprávné vedení, prostředí, neexistence fungujícího vůdčího jedince v osobě svého majitele), se kterým se doteď nic nedělalo.

Moje rada "praktického zachování se" je velmi jednoduchá a účinná - domluvte se se mnou a přijeďte se s pejskem naučit vše, co potřebujete, nechte mě zapracovat na jeho psychice a zbytek společného života budete mít spokojený a bez psího (i vlastního) stresu a na něj navázaných stresových vzorců. Pokud jste se dívala do rubriky "Individuální výcvikový servis", určitě víte, o čem mluvím a proč ani řešení Vašeho problému není možné na dálku a je zapotřebí praktická práce s vámi oběma.

Pokud chcete tuto šanci pro vás dva využít, zkontaktujte mne prosím co nejdříve telefonicky a domluvíme vše potřebné - velmi rád pomůžu i Vám.

(16.1.2022)
Plemeno: shiba-inu
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den , mám prosím dotaz  .Mám 4 letého psa SHIBA INU a přestěhovali jsme se do nového bytu  a do nového města- ve starém bytě neznačkoval a vůbec nečůral !Teď bydlíme 3 měsíce v novém a 14 dní byl v naši přítomnosti a byl šťastný , pak byl dva týdny sám jelikož jsme odjeli do práce, tak jsem ho přestěhovala do pokoje , který ještě není zařízen tak se tam vždy počůral na stejné místo dle psychologa jsem měla místo po pepřit to jsem udělala jeden den klid a další den louže jinde , podotýkám , že je vyvenčen v 7:30 - 8:00 hod a posléze ve 14 hod ho vyvenčí mamka od přítele a ta louže tam už je . Změnila jsem mu pokoj a dala jsem ho v naší nepřítomnosti do ložnice ( kde cítí naše pachy), kde má i svoje hračky ,koberec ( který miluje ) a týden byl klid a teď opět čůrá  na stejná místa , když tam dám plenku tak čůrá na mimo plenku . Kdyz mu dam plenku tak si ji sunda .Nikdy se nepočůral na koberec a nikdy do pelíšku . Uz si nevim rady ...

Odpověď: Dobrý den:) Na toto téma najdete v Poradně dlouhou řadu dotazů i mých odpovědí... takže to znovu shrnu. V prvé řadě je vždy rozumné veterinárním vyšetřením ověřit, zda se nejedná o zdravotní problém (ledviny, močové cesty). Pokud je vše v pořádku, pak se v tomto věku vždy jedná o spouštěč psychický. S největší pravděpodobností jste zanedbali už aklimatizaci na nový byt, pokud se přestěhujete, vyplatí se postupovat stejně jako u malého štěněte, tedy odchody/příchody nékolikrát za den a postupně prodlužovat, odchody a návraty samozřejmě vždy v klidu a bez nervozity, ať se stane cokoliv. Každá zásadní změna z důvěrně známého psího prostředí na prostředí nové je pro psy náročný proces a pokud nemají ve svém člověku podporu, reagují následně vždy podobným způsobem.

Plenky a pepř (pokud ten Vám skutečně poradil nějaký "psycholog", pak vážně nemám slov) jsou tak nesmyslná opatření, že mi nad tím rozum zůstává stát - uvědomte si prosím, že i v tomto případě potřebujete odstranit příčinu problému, aby se eliminoval důsledek, naopak to fungovat nemůže. Máte psychicky dospělého psího parťáka, který (pokud se nejedná o zdravotní problém, jak už jsem psal) jednoznačně reaguje na stres vyvolaný nejistotou v novém prostředí, vaším přechodem do normálního pracovního procesu a neexistencí lidskopsí smečky a vůdčího jedince ve Vaší osobě, možná i vlivy dalšími. Opět doporučuji k prostudování tento web PSÍ STRÁNKY FALCO a bylo by velmi rozumné za mnou s pejskem přijet, něco se naučit pro zbytek společného života a odstranit nejen tento problém. Shiba-inu je hrdé plemeno, které potřebuje žít po psím a Vy k němu přistupujete jako k dítěti. Je to znát z celého Vašeho dotazu a to počurávání je jen vrchol ledovce. Zkuste se nad tím zamyslet, psi nejsou děti a skutečně se jim nedávají plenky. Potřebují svoji lidskopsí smečku, vůdčího jedince a správně nastavené hierarchické vztahy...

(16.1.2022)
Plemeno: kříženec francouzského buldočka
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych Vás moc poprosit o Váš názor, popř. radu, jak postupovat v případě tohoto problému. Předem Vás ujišťuji, že jsem vyrůstala v rodině, kde byli vždy psi (kavkazové, něm. ovčáci) a můj otec byl kynolog, i když s trochu radikálními názory, které neuznávám. Pokud bych se s nimi ztotožňovala, tak bych Vám nepsala a problém by byl dávno vyřešen. Také jsem si přečetla něco z Vaší poradny, ale toto je dost specifický dotaz a zdá se, že bez Vaší rady nemá řešení.
Bydlíme s manželem v dvougeneračním domku, kde dole bydlí tchyně se psem, nahoře já s manželem a naší nyní dvouletou dcerkou. Pes přišel do rodiny jako štěně v roce 2018 z nečistokrevného chovu (z internetu) a dle mého názoru je to kříženec buldočka s nějakým bojovým plemenem.
V  době pořízení buldočka ještě žil tchán a vše se jevilo v pořádku (v rodině to byl již 3. buldoček, ale ti předtím nebyli kříženci a měli klidnou povahu), ale velice brzy - asi v půl roce psa - se začala projevovat jeho nezávislá povaha, umocněná tím, že pánečci jej absolutně vůbec nevychovávali a nechávali ho svobodomyslně v rodině existovat. Když v půlroce života bezdůvodně kousl tchána a celá rodina byla u toho, nic se nedělo. Já jsem zasáhnout nemohla, nejsem jeho pán a očividně nebylo ani po vůli majitelů, abych do toho (do výchovy) zasahovala (pokoušela jsem se). Tak pes rostl jako samorost a při jakékoliv nelibosti kohokoliv v rodině kousl (kromě mě,) já se od něj distancovala a žádala jsem, aby s tím něco dělali, aby vychovávali, nebo že bude problém a v rodině ten pes nebude moct být, protože jsem čekala dítě a takový pes prostě nemůže být v rodině s malým dítětem. Tchán souhlasil se mnou a slíbil mi, že psa dají někam k příbuzným k domu se zahradou, nebo prostě k někomu, kdo ho zvládne. Bohužel tchán zemřel a tchyně se na psa tak upnula, že ho odmítá dát pryč, už to došlo tak daleko, že spolu kvůli psovi nekomunikujeme a tchyně si myslí, že se chci zbavit psa a pak jí. Manžel sice zastává stejný názor, jako já, ale prostě s tím nic dělat nemůže (nechce), protože jde o jeho maminku, zdrcenou žalem ze ztráty manžela (už je to rok) - a má už jen toho psa.
Už jsem z toho zoufalá, protože dceři už jsou dva roky, a já ji začínám zamykat v bytě v patře, aby náhodou neseběhla dolů za babičkou a ten pes ji nenapadl, nebo prostě aby se s ním někde nepotkala. Nevím, co dělat, zvažuji už i to, že se s dcerou odstěhujeme z domu pryč - kvůli psovi. Máme totiž společnou zahradu, vchod a verandu se schodištěm s tchyní a toho psa můžeme kdykoliv potkat. Pes už kousl všechny v rodině a já nebudu riskovat bezpečí své dcery. Tchyni je přes 70 let, pes neumí jediný povel, nejde přivolat, nejde odvolat, nenechá si od nikoho nic líbit - dokonce i u hlazení, když toho má už dost, tak bez varování kousne nebo se ožene. Je mi jasné, že mi asi napíšete, že to není vina psa, ale výchovy a já naprosto souhlasím, ale co teď dělat? Tchyně ho těžko převychová, pokousal několikrát i jí. Pro jistotu po psovi nic nechce, pes s ní prostě jen tak žije a to je vše. Prosím o Vaši radu - bezpečí dítěte je přeci důležitější, než výsostné právo psa kralovat v rodině a být nedotknutelný. Děkuji Vám předem za Vaši odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Samozřejmě to není vina pejska, přesně tak. A musím říci, že z lidského pohledu i naprosto chápu maminku Vašeho muže a to, proč se na něj tak upnula - pokud odejde nejbližší člověk (partner), stane se velmi často tou nejbližší bytostí právě pes.

A stejně tak chápu i Vaši situaci, která Vám přijde v současné podobě již neúnosná. Velmi rád Vám (respektive celé Vaší rodině) pomůžu, ale jistě chápete, že takto "na dálku" to skutečně nejde. Nicméně pokud se se mnou stejně jako každý jiný v podobné situaci domluvíte a se všemi zúčastněnými přijedete, pak Vám pomůžu zcela jistě. Pokud se rozhodnete této šance využít, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(9.1.2022)
Plemeno: shiba-inu
Pohlaví: pes
Stáří: 6 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme půl ročního pejska Shiba Inu a stále se doma počůrává. Od malička jsme učili venčení tak, že jsme chodili často ven a za každé vyčůrání venku byl hodně pochválen a odměněn pamlskem. Ze začátku se doma počůrával klidně 4x za den i přes to že jsme chodili ven třeba každou hodinu, ale brali jsme to tak že je ještě malý a teprve se to učí. Asi ve 4 - 5 měsících nám přišlo že už chápe že se doma čůrat nesmí a že musí venku, už se doma nepočůrával tak často a dokázal vydržet bez venčení 2-3 hodiny. Teď má ale něco přes půl roku a tento interval se nám od té doby nepodařilo prodloužit. Pokud není co 2-3 hodiny vyvenčený, prostě se doma počůrá, myslíme si ale že v tomto věku už by měl být schopen vydržet déle. Přes noc ale vydrží bez čůrání i více než 8 hodin, počůrává se v 90% jen ve dne. Prosím vás tedy o radu, jak ho postupně naučit vydržet bez venčení déle. Nemá doma vyloženě 1 místo na které by se vyčůral, spíš prostě když se mu chce, vyčůrá se kdekoliv. O značkování nejspíš nejde, neočůráva nábytek ani rohy, vyčůrá se na podlahu a jedná se o velkou louži, ne kapičky. Taky jsme vypozorovali, že hodně pije a to vždy buďto po jídle a nebo hned po tom co se vyčůrá a pak zase nepije až do dalšího jídla nebo čůrání. Taky po tom co se počůrá a vidí že jsem si toho já nebo přítel všimli, začne utíkat pryč a jde se někam schovat, protože ví, že to nesmí. Jinak je náš pejsek úžasný, rychle se učí novým povelům, je hravý.. Tohle je jediný problém, který řešíme, a už si nevíme rady. U veterináře jsme to již řešili a o zdravotní problém se nejedná.

Odpověď: Dobrý den:) Je dobře, že jste ověřili, zda nejde o problém zdravotní - nachlazení, ledviny nebo močové cesty. Ale  buďte v klidu. Už jsem tu mnohokrát vysvětloval, že jednak je štěně schopno ovládat svěrače vůlí až od zhruba půlroku věku, jednak je i tato záležitost individuální a močení doma se může klidně o pár týdnů až měsíců protáhnout.

Nezapomeňte ani na to, že má velký vliv i konkrétní temperament a emoční vzrušivost štěněte, proto je v noci klid a přes den, kdy je štěně vystaveno různým vzruchům a podnětům, doma utíráte loužičky. Netrapte se, dejte malému ještě čas, jeho psychika to ještě nezvládá, s malými dětmi to také není jiné - některé "naskočí" dříve, jiné později.

Pije zcela normálně, nezapomeňte, že granule (pokud jimi krmíte) jsou suché, v pitném režimu vůbec žádný problem nemá. Nebojte se - uvidíte, že se to srovná samo.

(12.12.2021)
Plemeno: boerboel/boerboel
Pohlaví: fena/pes
Stáří: 10 let/8 let
Kastrace: ano (v cca 2 letech - zdravotní důvody)/??? (tazatelka neuvedla)
Dotaz: Dobrý den, dostala jsem na Vás doporučení a ráda bych Vás poprosila o radu. Máme 2 psy - plemene Boerboel, oba ze stejné chovné stanice. Fena, 10 let a pes 8 let. Psa jsme si vzali k feně (Kejsi), když jí byly 2 roky. Od začátku je fena dominantní, jezdila jsem s ní na cvičák (štěněčí školka), poté i na skupinový výcvik (nebo spíš společné procházky apod.) ona totiž od malička nesnáší cizí psy -dokonce útočila i na štěňata. Snažili jsme se to odbourat, ale bohužel. Rodinu, děti a lidi všeobecně miluje, psy nesnáší, takže se jim snažíme vyhýbat. Povely ovládá, doma je upřednostňována před psem (dostává první jídlo, snažíme se nejdříve pohladit jí, když přijdeme domů) má větší privilegia. Je pravda, že děti 11 a 13 let toto moc nedodržovaly. Když jsme přivezli psa (Djanga), nejdříve ho chtěla sežrat, ale během chvíle ho přijala a byl klid. Django je v pohodě, fenu miluje, rodinu i děti taky, je poslušný, povely ovládá, zdá se mi feně  podřízený. Donedávna se cca 1x za dva měsíce servali (většinou jsem nepostřehla impulz), Django ustoupil a ona byla v pohodě. Nyní mi začala útočit na psa častěji, neustále si fena nárokuje naši pozornost. Django se mi zdá, že o žádnou vedoucí pozici nestojí. Nicméně fena je neustále ve střehu, když se Django přiblíží, když je zrovna ona s námi, tak začne vrčet a nejraději by po něm zase vystartovala. Oba s námi žijí v domě, když jsme doma, jinak v garáži s přístupem ven, když jsme v práci. Sami se mezi sebou nervou, pouze, když někdo doma. Mohla bych poprosit o radu, jak toto doma ukočírovat? Rozdělit je nemůžeme....i když se to nezdá, jsou na sobě dost závislí. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Máte chybně nastavenou hierarchii mezi Kejsi a Djangem. Na vyšší pozici musí být ve Vašem konkrétním případě Django jako plnohodnotný (což doufám je, kastraci jste u něj ale neuvedla - a upřímně, uvedenému důvodu kastrace u Kejsi vzhledem k jejímu tehdejšímu věku i okolnostem tak úplně nevěřím) pes stále v plné síle, nikoli Kejsi, již starší kastrovaná fena s bohužel Vámi nezvládnutou zvýšenou dominantní agresivitou (kastrací se vše ještě razantně zhoršilo, přečtěte si prosím články, které jsem k tomuto tématu napsal). Ve Vaší lidskopsí smečce bohužel schází hierarchický post nejvyšší, který byste měla zastávat Vy a máte fyzicky dospělou, ale psychicky nedospělou fenku ne hierarchicky silnou, ale s přibývajícím věkem se jen zhoršující a rozhodně ne šťastnou a spokojenou. Zoufale se snaží udržet si "silnější" pozici (Djanga vnímá už jako ohrožení), na kterou ale nemá, protože správně fungující hierarchie skutečně není dána tím, kdo se víc rve a jednak ji v žádném přirozeném společenství nemůže zastávat kastrát.

Toto je základní problém a je třeba jednak prohodit jejich hierarchické pozice (Django musí být ten vyšší, podporovaný a privilegovaný), jednak především začít fungovat sama jako vůdčí jedinec ve smečce (správnou cestou je komunikace, boerboel vážně není "povelový" pes!), jinak se Vám tato rošáda totiž nepodaří.

Na dané téma složení a vedení smečky, hierarchie, komunikace a psychických následků kastrace (u Vaší fenky ještě ve štěněcím věku) zde máte k dispozici celé PSÍ STRÁNKY FALCO, pokud byste potřebovala a chtěla, můžete mě samozřejmě kontaktovat i telefonicky. Jejich rozdělování je samozřejmě nesmysl a to nejhorší, co byste mohla udělat...

(5.12.2021)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry vecer, som zaciatocnik a psa som nikdy nemala. Moja mala je velmi priatelska a samozrejme trvdohlava. Byvame na vinohradoch v Prahe, kde sa nachadza mnoho psov na kazdom kroku. Lily nema ziadneho psieho staleho kamarata a preto vychadza lepsie s ludmi ako so psami. Pozorujem ze mnoho zo psov u nas v okoli je bez voditka a majitelia neriesia co sa deje v okoli. Lily sa zvycajne neboji a necham ju nech sa onuchaju. Bohuzial akonahhle zacne byt pes aktivnejsi, to je bud ju zacne nahanat do kruhu (nema rada ak ju niekto nahana) alebo urobi rychly pohyb, Lily sa zlakne a skryje sa za moje nohy alebo mi skace po nohach aby som ju vylozila hore na ruky ked chce "hru" ukoncit. Kedze je pes bez voditka, stale beha za Lilkou a majitel v nedohladne, neostava mi nic ine ako ju zobrat na ruky. 1. Je to spravny postup? Je ticha a nesteka, jedine knuci. Bola by som radsej aby zastekala a dala najavo ze sa jej hra nepozdava. Bohuzial sama sa este nevie branit a neviem ako ju to naucit. Inac mi pride ze sa psi chcu len hrat a nie jej ublizit. Avsak na jej velkost a absenciu majitela, myslim ze je rozumne sa nehrat s velkymi psami. Dnes sme vsak mali neprijemnu situaciu aj so psom na voditku. Lily sa ku kazdemu psovi pomaly rozbehne, brdzim ju voditkom aby ju stihol pes i majitel zaregistrovat a popripade nam dali najavo ci sa chcu zoznamit alebo nie. Neviem co to bolo za plemeno, slo o maleho obezitnejsieho psa, pravdepodobne terier. Pes bol velmi pasivny a moc sa nehybal. Psi sa onuchali a Lily, kedze sa este nevie hrat so psami, si vzdy lahne na zada a vrti chvostom. Z nicoho nic na nu ten pes skocil, celu ju zalahol a nechcel pustit. Moja mala knucala akoby o zivot a majitelka musela nasilu psa stiahnut z mojho. Nie je poranena a nema traumu. Ja vsak uz psom nedoverujem a nechcem aby sa to zopakovalo. Bohuzial, nedokazem rozoznat dobreho panicka s dobrym psom a ku ktorym psom by som ju radsej nemala pustit. Vedeli by ste mi poradit nejaku vhodnu komunikaciu s majitelmi psov aby som vedela ci sa mozu spolu psi hrat bez toho aby sa nieco stalo? Samozrejme chcem ju spravne socializovat, ale bezpecne. Dakujem za rady :)

Odpověď: Dobrý den:) Ano, mohu Vám, stejně jako to dělám u každého dotazu tohoto typu, poradit jedinou rozumnou věc - ozvěte se mi prosím telefonicky a domluvíme se na mé praktické pomoci Vám i Vaší fenečce. "Poradit na dálku" je zde skutečně nesmyslné (je to stejné jako byste se tímto způsobem chtěla naučit řídit auto bez instruktora a reálného provozu), je to Váš první pejsek a Vy se především musíte naučit být pro Lily jejím psím majákem.

V současné době se u Vás děje bohužel to, že si vychováváte bázlivou fenečku, které scházejí příkladové vzorce chování, komunikace s Vámi a především funkční lidskopsí smečka a její fungující jedinec ve Vaší osobě. Na tato témata máte na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO k dispozici nepřeberné množství textu a v každém případě doporučuji zde začít, ať pochopíte psí psychiku a základní psí psychické potřeby. Nicméně, jak jsem už psal, jako každý potřebujete praxi.

Máte fenku jorkšírského teriéra, kdy vzhledem k jejím fyzickým dispozicím existuje reálné nebezpečí, že ji dostatečně disponovaný pes zalehne, šlápne na ni, přežene dominantní signál a pak bude pro ni (i Vás) velmi zle. Jste začátečník, začínáte se bát jejího kontaktu s jinými psy (a ano, zvedáním fenky do náruče problém razantně zhoršujete!), neznáte základní komunikaci a pravidla hierarchie a je nejvyšší čas se vše potřebné naučit a zapracovat i na fenečce. Dříve, než opravdu dojde k velkému problému.

Nabídku mé pomoci jste ode mne dostala, pokud skutečně budete chtít dát vše zavčas do pořádku, pak velmi rád pomůžu i Vám a Lily...

(21.11.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostál, máme doma 4 letého psa, je nalezenec, (kříženec retrívra s hoawardem), máme ho cca od jednoho roku, je pokorný milý, vděčný, pozorný, ale stále kouká u plotu a myslíme si, že potřebuje kamarádku. Tak jsme se s manželem rozhodly, že si pořídíme k Danečkovi fenečku. Nechtěla jsem štěně, proto jsem hledala v útulcích. 10. prosince si máme jet pro fenečku z útulku, má 2 roky a je vykastrovaná, je to vlčice. Bohužel není možné ji navštívit, protože nepochází z ČR. Ale komunikuji s tamním útulkem. Zatím máme jen adopční smlouvu. Momentálně prosím o radu, jak je mám seznámit, myslím si, že první kontakt je moc důležitý, nechci nic podcenit, proto prosím o radu. Jde mi o to, co mám konkrétně udělat, když si fenečku přivezeme domů. Mám takový plán, že jak přijedeme, tak manžel vezme Dana a půjdeme se všichni projít a až teprve potom půjdeme domů. Předem děkuji za každou dobrou radu.

Odpověď: Dobrý den:) Pročítal jsem Váš dotaz několikrát a protože je v něm dost neznámých (nebo pouze lehce naznačených) zásadních souvislostí a navíc si na základě informací upřímně řečeno nemyslím, že je dobré mít ve finále dva psí jedince koukající u plotu, tak navrhuji jednoduché a v podobných případech vždy osvědčené řešení - ozvěte se mi prosím telefonicky a celé to podrobně a v klidu probereme. Opravdu v tomto případě nejde jen o postup jejich seznámení...

P.S. Pisatelka dotazu mě obratem telefonicky zkontaktovala, vysvětlil jsem jí několik opravdu důležitých věcí, paní za to byla velmi ráda a původní záměr k mé velké radosti a především v zájmu pejska i fenky (a ne, samozřejmě se o žádnou vlčici nejednalo) přehodnotila. Prosím, pokud si nejste v podobných případech jisti, zkonzultujte je dříve než uděláte nevratně chybné rozhodnutí. Opravdu to má smysl a dokazuje to i tento případ, děkuji.

(14.11.2021)
Plemeno: vipet
Pohlaví: pes
Stáří: 15 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, pán Ing. Dostál, chcela by som sa spýtať, kedy dosahuje Vipet psychickú dospelosť. Pýtam sa z dôvodu, že by som sa s ním chcela venovať  canisterapii. Podľa pravidiel, ktoré tu platia, môže ísť na skúšku v 18 mesiacoch. Zatiaľ sa javí, že bude k tomu mať predpoklady. Nie je s ním žiadny problém, je dobre socializovaný, v rámci hry chodí do školského klubu k deťom, je navyknutý aj na invalidná vozík, barle, handicapovaných ľudí, apod. Zatiaľ je to však všetko iba hra. Nechcela by som ho vystaviť predčasnej záťaži. Veľmi Vám ďakujem za Váš názor.

Odpověď: Dobrý den:) Co se týče plné psychické dospělosti, vipet jí dosáhne mezi 2,5 až 3 lety věku. V 18 měsících bude mít už po psí pubertě, nicméně psychicky dospělým jedincem ještě v žádném případě nebude.

Kdysi, před mnoha lety, jsem na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO již psal, že skutečným canisterapeutem se pes musí narodit. Není možné jej "vycvičit", musí to sám tak cítit a umět se nejen intuitivně polohovat nebo empaticky vycítit, co je v daném případě nejvhodnější udělat, ale musí být také dostatečně psychicky odolný vůči emocím a náladám pacienta, musí být vnitřně silná osobnost. Nezbytné jsou i určité tělesné předpoklady. A také potřebuje mít majitele, který jej nebude přetěžovat a který dokáže u problémového pacienta říci "dost" nebo "ne".

Prosím vezměte toto vše důkladné v potaz, než se rozhodnete svého vipetího parťáka v této činnosti angažovat, seznámení s vozíky, berlemi nebo invalidním vozíkem včetně hendikepovaných lidí jako dostatečné předpoklady opravdu nestačí. Rozhodněte se prosím správně vzhledem k reálným požadavkům a dlouhodobé vysoké psychické zátěži, kladenými na canisterapeutického psa, zdaleka to není vhodné pro každého a zažil jsem ve své praxi i jedince, které psychicky odrovnala právě tato (nesprávně provozovaná nebo s nevhodným psem) činnost.

(7.11.2021)
Plemeno: 2x čivava
Pohlaví: pes/pes
Stáří: 5 let/11 měsíců
Kastrace: ano (chemická kastrace)/ne
Dotaz: Dobrý den jdu si pro radu 11 měsíční čivava a 5-letá,oba kluci. Doteď nebyl problém zničehonic nic velký začal chránit malého a na nás začal vrčet pokud jsme si chtěli malého pohladit... To bylo dřív,na dva dny se to uklidnilo a teď se změnila situace.P. pokud si chceme malého pohladit ten větší po něm vyjede a poperou se např 20x za den. Velký nemá problém lézt mu do misky a sežrat mu to v okamžiku,když malý jí nebo se k němu naprdět když ji mlsku přestože sám ji má snědenou Ten starší přítele (svého pána) neposlouchá a nerespektuje,na zavolání nic, přestoze vždy poslouchal. Dělá si co chce. Od malička je dominantní ale tohle se stalo poprvé, přijde nám jak kdyby on byl šéf. Na radu veterináře teď podstupuje chemickou kastraci a počkáme až zabere. Kluci se před 4 měsíci sestěhovali k sobě,znají se od doby co k nám malý přišel a tento problém vznikl ze dne na den. Malý je normální,žere,mazlí se a v pořádku. Jen mi už přijde že ma toho staršího plné zuby. Když jdeme na procházku oddělené,čekají na sebe za dveřmi a pak jakmile je člověk dá dolů tak se porvou, dnes ráno už malému z rvačky vypadl mléčný zub a velkého kousl že kulhá a velký stejně nepřestane a chodí za ním a neposlouchá. Pro ještě jeden příklad porvou se a vzápětí se olizují a spí spolu v pelíšku. Dostávají oba stejnou lásku od začátku. Pokud kastrace nezabere tak je v plánu cvičák,jak bychom měli ale tuto situací řešit?

Odpověď: Dobrý den, rozhodně ne tak, jak ji "řešíte" do této doby. "Pokud kastrace nezabere tak je v plánu cvičák" - nenapadlo vás, že chyba není ve starším pejskovi, ale ve vás? Že místo kastrace a cvičáku je potřeba, abyste se naučili, co je to hierarchie, jak funguje smečka a že i vy sami musíte být součástí své lidskopsi smečky, se svými pejsky komunikovat a rozumět psím vzorcům chování?

Mladší pejsek byl do nedávné doby štěnětem, které starší chránil a protože ani jeden z vás není ve vůdčí hierarchické pozici a nefungujete, jak byste měli, začaly problémy. Teď už je pro něj mladší hierarchickým soupeřem a opět, protože vy sami nerespektujete přirozenou hierarchii svých pejsků (v tomto konkrétním případě je starší na vyšší hierarchické pozici než mladší), ale jdete přímo proti ní, vám začal demonstrovat, jak se věci ve skutečnosti mají. Do toho se začínají projevovat stresové reakce obou pejsků, nastartované vaší zcela chybnou, spíše tedy žádnou, komunikací s nimi.

Doufám, že jsem vaši situaci a zdroje současných a již déledobějších problémů popsal dostatečně srozumitelně - plus doporučuji si prostudovat tyto PSÍ STRÁNKY FALCO. A pokud chcete současný stav skutečně vyřešit a ne jej dále zhoršovat zcela nesmyslnou dočasnou chemickou kastrací (nebo v budoucnu snad dokonce trvalou kastrací chirurgickou) a cvičákem (váš problém je komunikace a hierarchie, nikoli povely a příkazy, navíc je chyba zcela jednoznačně na vaší straně, nikoli té psí), pak i vám samozřejmě velmi rád pomůžu - stačí, když mě zkontaktujte telefonicky a probereme potřebné detaily.

(24.10.2021)
Plemeno: tibetský španěl
Pohlaví: ??? (tazatelka neuvedla!)
Stáří: 1 rok
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den mám roční štěně a když jdu s ním ven tak začne na lidí útočit a chytá je za nohavicu prvně si lehne a pak vyskočí a začne štěkat  je to tybecky Španěl poradí te mě? děkuji

Odpověď: Dobrý den:) Máte asi na mysli plemeno tibetský španěl a problém je v nezvládnuté hierarchii a vedení z Vaší strany. Štěně (pejsek nebo fenka, nevím, bohužel jste v rozporu s pravidly Poradny PSÍCH STRÁNEK FALCO tento podstatný údaj neuvedla, přesto Váš dotaz zodpovídám) je teď ve věku psí puberty a pokud to necháte být, bude s tím mít problém i v budoucnu, navíc se tyto vzorce chování upevní.

Pomůžu Vám, pokud budete chtít, zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné. Doporučuji jako motivaci i tento článek, majitelka stejného plemene řešila i stejný problém.

(17.10.2021)
Plemeno: kolie
Pohlaví: fena
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme štěně skotské kolie 2 roky  (fenka bez průkazu, nekasrovaná) kromě tohoto štěněte máme ještě 13 let starou fenu stejného plemene (vykastrovaná v 10 letech ze zdravotních důvodů). Stará fena je bezproblémového chování a už se hůře pohybuje. Uvedené štěně ji občas napadá (např. když si stará chce lehnout na své místo), nebo ji nechce pustit do chodby a pod. Krmit je musíme odděleně. I venku je možno pozorovat v chování mladé určité napětí v vůči staré (např. když chceme mi či známí pohladit starou, mladá se tlačí mezi nás a snaží nás oddělit). Prosíme o radu, jak mladou smířit se starou. Uvažujeme o kastraci mladé fenky, ale nevíme v jakém věku a zda by tato operace jejich vztah zlepšila.

Odpověď: Dobrý den:) Když si i jen malinko prostudujete PSÍ STRÁNKY FALCO, i kdyby jen tuto Poradnu, i kdyby jen třeba moji videoreportáž z minulého týdne... pak se velmi rychle dozvíte, že tu rozhodně nejde o žádnou potřebu "smiřování", ale nastavení správných hierarchických vazeb (včetně Vašich). Protože Vaše mladší fenečka se dostala přesně do věku, kdy hierarchii mezi ní a starou fenkou zcela přirozeně začíná řešit a protože bohužel nejste součástí své vlastní smečky, nastal popisovaný "problém".

Pokud vůbec uvažujete o doživotním zmrzačení (tj. kastraci) své mladé zdravé fenky a jak správně píšete, ještě štěněte, pak od toho prosím velmi rychle upusťte. Je to ten nejhloupější a nejkrutější nápad, kterým byste nevyřešili vůbec nic, jen byste celou situaci podstatně zhoršili a dokonale zničili jeden psí život.

Na téma kastrace jsem zde uveřejnil už řadu článků, stačí jen trochu pohledat, stejně tak zde najdete i spoustu materiálu na téma přirozené psí hierarchie - a jak jsem psal, stačí zkouknout již zmíněné video, odkaz máte mimo jiné hned na titulní stránce.

Pokud namísto kastrace fenky stojíte o skutečnou pomoc a jste ochotni jí věnovat trochu svého vlastního času a energie, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky, pomůžu Vám.

(17.10.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, v posledních dvou měsících se nám rozrostl problém.Už jako štěně neměl rád chytání za obojek.Vždycky se oháněl.U mě už s tím už nemá problém.Když ho chytne někdo jiný zavrčí a jakoby zaskučí, snaží se je odehnat a už i kousl.Udělal to takhle  2x.Vždy se u toho počůral a následně se hrozně začal třepat.Je fixovaný nejvíce na mě.Nikoho jiného neposlouchá.Miluje lidi a tohle je jeho jediný problém.Brali jsme si ho ve 3 měsících.Žil ve špatných podmínkách a myslím si,že to může mít jako trauma z dětsví. Za tohle jsme ho nikdy fyzicky nepotrestali.Okřikla jsem ho.Potom uplně  jakoby nevěděl co se stalo.Byl zmatený,třepal se.Prostě po okřiknutí byl jako nový bez známek agrese.Nevím co si s tím rady.Za každou odpověď předem děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Váš pejsek, pokud žil ve špatných podmínkách, si z tohoto období samozřejmě odnesl také špatné zkušenosti. Nicméně u Vás je, jak píšete, už od svých 3 měsíců, teď jsou mu 2 roky a je velmi alarmující, že za tuto již velmi dlouhou dobu se evidentně ze svého stresového stavu nedostal a nikdo mu nepomohl.

Problém je v takových případech vždy na straně majitele, protože se svým pejskem na zlepšení psychického stavu nepracuje vůbec, popřípadě pracuje špatnou cestou. Souběžně s postupem věku pejska a přechodu z fáze štěněcí do fáze psychického dospívaní/dospění se v případech, jako je Váš, přirozeně zhoršuje a utvrzuje i jeho špatný psychický stav.

Jinými slovy - je nejvyšší čas Vašemu pejskovi konečně účinně pomoci a Vás naučit správné komunikaci s ním. Zkontaktujte mne prosím telefonicky, domluvíme se, kdy byste za mnou i s pejskem přijeli. Podobné případy samozřejmě nelze řešit "na dálku", je zapotřebí pracovat kontaktně. Budete-li chtít, velmi rád pomůžu i ve Vašem případě. Traumata z minulosti je zapotřebí eliminovat, ne podporovat...

(10.10.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 4 roky
Kastrace: ano
Dotaz: Dobrý den.Chtěla jsem se zeptat doma mám 4letou kastrovanou fenku řasy jorkšíra kříženého s jiným plemenem .Je spíš submisivní, klidná, tichá, odpočívá.A chtěla bych si pořídit štěně .Našla jsem štěně které je řaesy staforda kříženého s jezevcikem  a je to pes .A trochu se bojím jaké by bylo soužití těch dvou . Jestli by spíš ochraňoval fenu a staral se o ní a byli by dobří kamarádi .Nedokážu si představit jak budu pes vypadat v dospělosti .Vím že to vše závisí od výchovy ale nemohl by nějak zaútočit na slabšího jedince .Děkuji moc za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Pokud budete odmala štěně vychovávat správně a nezapomenete na fenečku, pak může (ale také nemusí - viz závěr mé odpovědi) vše dopadnout dobře. Samozřejmě záleží i na povahových vlastnostech a genetice křížence, bude samozřejmě fyžicky o poznání větší než Vaše fenka a v tomto konkrétním křížení bude táké poněkud náročnější na správné vedení, s tím určitě počítejte.

Bohužel nepíšete, jak staré to štěně je. A prostudujte si prosím trochu PSÍ STRÁNKY FALCO, psí smečka a hierarchie fungují jinak, než jak očekáváte - a především v případě, jakým je Váš, tedy za přítomnosti kastrovaného jedince...

(3.10.2021)
Plemeno: hovawart
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý  den pane Dostále,mám psa Béďu který začal vrčet na malé psy.Nikdy to nedělal.I když ten druhý pes nevrčí Béďa začne.Béďa je jinak nekonfliktní, je přátelský a rodinný pes.Na velké psy nevrčí a někdy  si s nimi i hraje.Prosím poraďte mi proč to dělá  a jak ho to odnaučit.Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Váš hovawart Béďa právě dospěl a právě toto plemeno je jedno z těch, u kterých se po psychickém dospění znatelně změní povaha směrem k dominanci a ostrosti. Hovawart není žádný plyšák, je to přirozeně silně dominantní pes s hlídacími a obranářskými vlohami - k tomu byl i vyšlechtěn.

Problém u hovawartů vznikne ve chvíli, kdy jeho majitel nenastolí a neudržuje správnou hierarchickou vazbu. Už jsem to zde vysvětloval mnohokrát a mnoho lidí se na mne obrací právě s tímto problémem, bohužel většinou ale až ve chvíli, kdy jejich hovawartí parťák už nevrčí jen na malé psy, ale i na velké, popřípadě na svého vlastního člověka.

Totéž čeká i vás, pokud necháte situaci volný průběh nebo pokud do ní sáhnete (necháte sáhnout někým jiným) špatně. Samozřejmě Vám ale rád pomůžu a pokud budete chtít šanci pro sebe i Béďu využít, zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné. Podobné problémy opravdu nelze řešit "na dálku" a nejde zde o žádné "odnaučení", nýbrž o správné vedení a komunikaci z Vaší strany. Pokud se svým pejskem přijedete, kromě vyřešení současného problému vás dva naučím i vše další, co budete potřebovat po zbytek vašeho společného života. Pro inspiraci doporučuji nakouknout do rubriky "Individuální výcvikový servis"...

(19.9.2021)
Plemeno: pyrenejský horský pes
Pohlaví: pes
Stáří: 8 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále, po dvou leonech máme doma štěně pyrenejce. Ano, je to opravdu jiná liga a máme dost zamotanou hlavu. Věděli jsme, že toto plemeno hlídá a ětěká, ale netušili jsme, že se už  nikdy nevyspíme. Hafan je na zahradě i doma, v tom má docela svobodnou volbu. Bohužel, doma je stále velmi neklidný. Myslela jsem, že projde si barák, očuchá,co je nového a pak si někde lehne.  Ne, vydrží pochodovat třeba hodinu a nakonec jde stejně ven. Když byl mrně, spala jsem s ním doma na zemi. Teď spí venku na terase (doma nechce) a my tam spíme s ním (s mužem se střídáme). Akim stěká v noci na všechno, na můru, na vítr, na auta. Jak ho to odnaučit, omezit štěkání?
Jsou přece lidé, kteří mají psa v bytě. Jak to dělají? Rádi bychom, kdyby byl v noci s námi doma a spal :-)
Máme taky 5 letého BOC a 15 letou jezevčici. Budu věčná za jakýkoliv tip nebo radu. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Prosím podívejte se do rubriky "Individuální výcvikový servis" a berte ji jako motivaci i pro Vás a Vašeho pyrenejského parťáka. Jinými slovy - velmi rád také Vám oběma pomůžu naučit se vše potřebné, abyste měli se svým pejskem spokojený a správný vztah.

Pyrenej je skutečně v mnoha směrech odlišný od leonbergra a je velmi dobré určitá jeho specifika podchytit včas a v té nejvhodnější době (ve Vašem konkrétním případě máte nejvyšší čas).

Zkontaktujte mne co nejdříve telefonicky, jak už jsem napsal, pomůžu Vám. A ano, i já mám svoje pyrenejské telátko už deset let bez jakýchkoli problémů ve standardním panelákovém bytě, absolvoval za svůj život mimo jiné výměnu oken v celém paneláku, zateplení celého panaláku, výměnu stoupaček v celém paneláku a před týdnem výměnu radiátorů v celém paneláku. Neustálý rachot, bouchání a vrtání, cizí lidé v našem prostoru a na lešení za okny. Pokud přijedete, naučím Vás, jak mít z pyreneje pohodového parťáka, který dá na názor svého lidského parťáka, spolupracuje s ním a zvládnete spolu naprosto cokoliv.

Rozhodnutí je jen na Vás - "na dálku" to samozřejmě nejde, jako vždy v těchto případech je zapotřebí moje osobní práce s Vámi i pejskem...

(5.9.2021)
Plemeno: jack russell teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň. Chcela by som sa spýtať ako naučiť steňa spať vo vyteplenej bude.... Cez deň tam dokáže byť ale spať nechce.... Chceme sa spýtať či ho máme hneď nechať spať vonku alebo nie? Ešte sa chcem spýtať od kedy ho to môžeme učiť???

Odpověď: Dobrý den, už jsem tu mnohokrát vysvětloval, proč štěně (ani dospělý pes) v boudě v žádném případě nemá co dělat - z důvodů sociálních, hierarchických, zdravotních i z důvodu toho úplně základního vztahu mezi člověkem a jeho pejskem. Prostě ne. Prosím najděte si související příspěvky, děkuji...

(29.8.2021)
Plemeno: bulteriér
Pohlaví: fena
Stáří: 13 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den,  pane Dostal. Máme veliký problém s naší Dorkou, který se začíná stupňovat. Kdokoliv z rodiny  projde kolem jejiho psího pelechu, který má venku i doma Dorina začíná vrčet zle a poslední dobou už z pelechu startuje proti nám, je naježená a štěká a vrčí velmi výhružně. Nikdo ani výcvikáři, ani chovatel neví z čeho to pramení. Radili nám psa zmlátit, zalehnout, přiškrtit, eobojek...ani jedno nám není příjemné a nechceme tito praktiky provozat...chceme mít psa milého, přítulného...a ne, aby se nás bál a nevěřil nám. Začíná se toto vrčení stupňovat i při vaření v kuchyni..já ji chci pohladit a ona spustí svoji vrčivou..a ze sklopenými ušima a stáhlým ocasem odchází z místnosti. Jsme již zoufalí a proto vás moc prosíme o pomoc...radu...nevím.A ani mazlit se už s námi moc nechce...a to je bulik. Na jiné psy i lidi hodná .. hravá..Dle vašich videí vidíme, že psům hodně rozumíte a jste naše poslední naděje. Jsme z této situace nešťastní a zoufalí. Děkuji za cokoli, co nám pomůže...máme Dorku rádi a chceme, aby i ona nás trochu milovala..

Odpověď: Dobrý den:) Dostáváte naprosto nesmyslné a především velmi škodlivé rady, které by Vaši situaci (respektive stav Vaší fenky) pouze razantně zhoršily. Zdroj problému je mi samozřejmě známý a pokud budete ochotná na pár dnů s fenkou přijet v rámci mého individuálního výcvikového servisu, velmi rád Vám i Dorce pomůžu dát váš vztah a vzájemnou hierarchii do pořádku.

Ozvěte se mi prosím co nejdříve telefonicky a domluvíme vše potřebné - i zde je jako ve všech podobných případech samozřejmě nutná moje osobní práce (s majitelem i jeho pejskem), "na dálku" nic řešit nelze. Nebojte, dobře to dopadne.

(22.8.2021)
Plemeno: německý boxer
Pohlaví: fena
Stáří: 1,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, naša fenka Nemeckého boxera je veľmi agresivna. Keď sme si ju kupili všímali sme si jej povahu a bola odlišná od psíka ako  sme mali predtym. Ale nevenovali sme tomu pozornosť nakoľko to neboli žiadne závazne odychlky.. Avšak asi od 7 mesiaca je neskutočne agresivna na cudzích ľudí. Na nás ako jej rodinu reaguje s kľudom, miluje nás a mozeme jej kľudne aj kosť vziať. Ale keď sme na prechzadke ledva ju udržím na vodzke keď vidí liudi. Úplne bezdôvodne ich chce pokúsat, skočiť na nich a ceri na nich zuby .. nemôže k nám prísť ani ziadna návšteva, vyzera to ako keby mala strach ale zároveň je aj drzá a štartuje do ľudí aj keď si ju nevšímajú.. snažili sme sa ju socializovat ale k žiadnemu pokroku u nej nedošlo , práve naopak. Dokonca sa aj dostáva do takých zvláštnych nervových stavov kedy úplne dýchci , nevníma nás iba ťahá a ziadno na nás nereaguje .. ukľudní sa až ked ju vezmeme niekam kde nikoho okrem nás nevidi.. vážne už nevieme ako ďalej pokračovať .. nechceme aby jedného dňa niekoho pohrýzla a museli by sme ju dať prec, je to naša láska aj ked je taká aka je ale vážne chceme nájsť niake riešenie tohoto problému. Dakujeme za odpoved.

Odpověď: Dobrý den:) Problém není v samotné fence, ale v nezvládnuté hierarchii a komunikaci z Vaší strany. Německý boxer je přirozeně dominantní plemeno, Vaše fenečka je od zmiňovaných 7 měsíců v období psí puberty a už se naplno projevují dosavadní chyby ve Vašem přístupu a výchově...

Řešení existuje a pokud chcete vše dát do pořádku (což velmi doporučuji, jak v podobných případech vždy zdůrazňuji - časem psí problémy nemizí, jen se zhorší a upevní), pak je nejrozumnější a nejefektivnější cestou se se mnou co nejdříve spojit telefonicky a domluvit termín, kdy za mnou s fenkou přijedete absolvovat můj individuální výcvikový servis. Velmi rád i Vám oběma pomůžu, pro Vás je to investice do zbytku společného života s Vaší boxerkou a "na dálku" to opravdu udělat nejde.

Pro motivaci a ujištění, že to opravdu má smysl, se prosím podívejte do této rubriky "Individuální výcvikový servis"...

(15.8.2021)
Plemeno: německý ohař
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry vecer,obracim se na vas s dotazem.Potrebuji vedet jak se mam zachovat co udelat kdyz pes vyjede po druhem doma ve smecce.Mame tri psy,psa 6 let ,fena 3 roky ta je kastrovana. Ted pred 2 mesici jsme si poridili tretiho ohare,byl ve spatnych podminkach tak jsme se ho ujali.Byl vedeny rok k myslivosti ale neudelal myslivecke zkousky ,takze majitel ho dal pryc,putoval a putoval po lidech takze nevime poradne co v nem je.Po mesici zacal vrcet a vyjizdet po psovi,sleduje ho hrozne vrci a pak na nej skoci,stoji na nem a kouse naprazdno,zatim ho nekousl.Shanim nejaky vycvik ale u nas v blizkosti jsem zatim nenasla.Potrebovala bych vedet co udelat kdyz tohle zacne delat.Dela to kdyz jsme doma,kdyz jsou sami spi spolu a nic nedela.Vim ze to asi nebude lehke ,prosim moc o radu.

Odpověď: Dobrý den:) To není o výcviku. Je to o hierarchii, smečkové komunikaci a vedení smečky - a pokud se podíváte zde do Poradny, zjistíte, jakou spoustu dotazů na stejné téma jsem tu již zodpovídal...

Německý ohař je plemeno s vysokou vrozenou dominancí, ale je třeba mít zvládnutou celou svoji smečku, nejen konkrétního psího jedince. Pokud budete chtít, velmi rád pomůžu i Vám, ale samozřejmě to nelze uskutečnit formou "pomoci na dálku" - je zapotřebí, abyste se se mnou domluvila, kdy za mnou s oběma svými pejsky přijedete osobně. Potřebuji Vás naučit potřebné dovednosti a také zapracovat přímo na Vašem ohaři. Doporučuji rozhodnutí neodkládat, promarněný čas Váš současný problém pouze upevňuje a zhoršuje...

Jeden příběh ze života, který by si měli povinně přečíst všichni, kdo mají doma malé dítě a štěně...!

(11.7.2021)
Plemeno: kolie dlouhosrstá
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den
Neco jsem tu o detech a psech nacetla...timto dekuji za tyto stranky.
Ve cteni budu nadale pokracovat..
Mame stenatko dlouhosrte kolie...velice inteligentni,hodna,poslusna,klidna.
3 deti 14-5 -a 2 roky.
Pro nas je to pes snu...neni nijak extra akcni ,zakladni povely umel okamzite...venku se od nas nehne...nejde do niceho po hlave ...hodne se rozmysli.
Nejvice posloucha me(matku smečky ,mam ho stale v patach:-) a pak syna 14 let.Manzela posloucha nejmene.
Pes si nejvice hraje se synem 5 let,to jsou nejvetsi partaci na blbnuti,jsou na stejne urovni:-)v hrani si velice rozumi.
Jedine co bych zminila s cim jsem mela problem se psem bylo...dlouho nechtel chodit ven na voditku brzdil a ozil a behal az na zahrade.To je ted uz v poradku.Kdyz se vydam na novou trasu vychazky tez je chvilku nejisty.
Nechce nastoupit do auta musim ho tam odnest ...
Po 3 mesicich naprosto spokojeneho souziti prosim o pomoc.
Dnes u nas byla znama navsteva,sedeli jsme u stolu...na kline jsem mela dceru 2 roky a u nohou mi lezel pes. Behem dnesni konverzace mi dcera slezala s nohou a v tu chvilku po ni nas pes vystartoval,ohnal,nevim.Nevim jestli spal ,mel hlavu od nas smerem pryc,jestli ho slapla nebo na nej klekla nevim zpozornila jsem az kdyz pes vyjel(dcera ma dva skrabance na cele(ne do krve)
Manzel rika,ze je to normalni...asi ho slapla.Ze je mirumilovny a se synem se mordujou navzajem(usmernuji je stale,nenechavam je o samote atd..
Se synem 5 let si pes hraje podstatne vice nez s dcerou 2 roky.
Chodi mi na navstevu jamaradky s malejma detma,mimina tu lezi na dece a pes si k nim leha a olizuje jim panenky,ja vubec netusim co se stalo,nerozumim tomu a bojim se aby se to neopakovalo.Manzel a kamaradky pejskari reknou,je to stene asi ho nerada slapla kdyz usnul a on se lekl.
Na to nechci spolehat...pak si reknu co az bude mit pulku obliceje sesitou,kdyz ho nerada slapne.
Pisu asi nesrozumitelne,je to gulas....ale jsem stale v soku a nechapu to.
Plemeno jsme vybirali dlouho hlavne kvuli detem a nas Scotty je nase hodna klidna laska,vubec tomu nerozumim.
Jestli se jen ohnal nebo ji chtel cilene kousnout,slabej skrabanec ne do krve ma na cele a na druhe strane na oboci,po 4 hodinach skrabanec uz neni videt..Neni to pes krery tu trpi a deti mu skacou po hlave.Kdyz si tu zpetne premitam ruzne dny,dceru dva roky spis toleruje ale nadseny z ni taknjako ze syna 5 let neni.
Myslim,ze vidi ...ze je mala a je pravda,ze ho nekdy (buzerovala) ,kdyz ji kradl kabelku nebo odnasel panenku v zubech.
Kdyz ho
Placla po zadku okamzite jsem ji zastavila ale hlidam ji aby Scottymu neublizovala.Jak poznam,ze ji bere jako soucast smecky?Jako dalsi nase stene?Ze ji jen pohrozil nebo se lekl a priste ji neukousne pulku hlavy.Vcera bych neveril,ze tohle budu psat o nasi kolii,nechapu co se stalo.
Kazdy nam scottyho chvali ,ze je naprosto bozi a ze je klidny.
Moc dekuji a onlouvam se za gulas.
Doma se mnou nikdo psiho psychologa nenavsti,neveri ...normalni steneci reakce pry...ale ja mam ted strach o dceru....jelikoz mi az do dneska nenapadlo,ze by ji mohlo hrozit nejake nebezpeci od tak klidnejo a hodnejo pejska.

Odpověď: Dobrý den:) Stále je to v těchto případech o jednom a tom samém - musíte předvídat, musíte se soustředit, musíte mít potřebné znalosti o psím (štěněcím) chování a jako hlava své "smečky" musíte mít vše pod kontrolou.

Ve Vašem konkrétním případě u Vás právě byla návštěva, Vaše pozornost tedy byla rozptýlená a nesoustředila jste se - v opačném případě věřím a doufám, že byste se nejprve podívala, kam Vaše dcera při slézání z klína šlape. Protože pokud (a s největší pravděpodobností ano) šlápla na Vaše štěně (velmi pravděpodobně spící nebo v útlumu), pak z jeho strany nastala naprosto přirozená a vrozená instinktivní reakce přežití - lekl se, vystartoval s otevřenými čelistmi, dvouleté dítě je malé a měl to blízko. Nic, co by znamenalo, že Scotty je zlý, to zdůrazňuji a rozhodně jí nechtěl cíleně ublížit nebo ji zabít - podobné myšlenky pusťte z hlavy. Jen Vy jste měla být soustředěnější, předvídat a předem se přesvědčit, kam Vaše dcerka stoupá/kleká. A ještě něco - dávejte pozor na to, aby Vaše dcerka neměla možnost dělat věci, které jednoduše dělat nesmí (sama je ve svém dotazu popisujete), i štěně to velmi dobře vnímá a může se pak stát, že jeho obranné reakce po těchto zkušenostech mohou být znatelně razantnější!

Udělejte teď za vším tlustou čáru a berte celou událost jako varovný zdvižený prst, že do budoucna musíte dávat víc pozor a respektovat také vrozené psí reflexy. Scotty je teprve pětiměsíční štěně a jako takového ho musíte brát, nemůžete od něj očekávat chování psychicky dospělého vyrovnaného psa, což se obávám, že momentálně děláte.

Když budete důsledně respektovat principy, které jsem vyjmenoval už na začátku své odpovědi, vše bude v pořádku. Přečtěte si prosím ještě jednou mé články o psech a dětech, vše v nich je zakomponováno - a především teď dávejte pozor, ať z Vás v přítomnosti Vašeho štěněte nejde nejistota, nervozita, strach nebo averze. Je to velmi důležité, opravdu si na to dávejte pozor.

Pokud budete chtít lépe porozumět tomu, co a proč se stalo, pokud budete chtít lépe porozumět psímu chování, pak zvažte osobní konzultaci - je to v podobných případech vždy daleko lepší než vysvětlování po mailu. A je bohužel velmi jednoduché odsoudit nebo zkazit bezproblémové štěně, které se proviní jen tím, že se jako štěně chová...

(20.6.2021)
Plemeno: beagle
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme 3 letého psího parťáka, s kterým si myslím tvoříme dobrou „smečku“. Přesto, že je to tvrdohlavý beagle, naučili jsme ho základy poslušnosti a zvládáme základní povely. Co nám, ale děla starosti je jeho reakce na cizí psi. V jejich přítomnosti se naježí a začíná „bublat“. Někdy to naopak vypadá slibně, že se budou kamarádit, psy se začnou očuchávat a najednou, bez zjevného důvodu, „vyjede“ ze zubama na druhého psa. I přes naše pokusy odvrátit jeho pozornost na nás, pes zůstává neklidný. Takovou reakci u něj pozorujeme poslední asi rok a půl, a hlavně v případě, kdy potkáme nějakého většího, chlupatého psa. Na druhou stranu, jsme potkali asi 2 letého ridgebacka, a byla to „láska na první pohled“ - psy si společně krásně hrály. Když měl rok, zaútočil na něj zákeřně zezadu jezevčík. Můžete nám vysvětlit co děláme špatně a poradit jak máme změnit komunikaci s naším psem, abychom mohli bez stresů absolvovat společné procházky a nebáli se setkání s jinými psi? Rádi k Vám pro radu přijedeme.

Odpověď: Dobrý den:) Rozumím a samozřejmě Vám rád pomůžu, vysvětlíme si nejen chyby, ale především Vás naučím správné komunikaci. Plus je třeba zapracovat i přímo na Vašem pejskovi (je teď na prahu psychické dospělosti, tedy nejvyšší čas).

Tyto věci ani nejdou dělat jinak než prakticky, proto vítám, že i vy sami chcete přijet. Zavolám Vám zítra k večeru na uvedené telefonní číslo a domluvíme vše potřebné.

(13.6.2021)
Plemeno: hovawart/landseer
Pohlaví: pes/pes
Stáří: 4 roky/4 roky
Kastrace: ???/??? (opět tazatelka neuvedla...)
Dotaz: Dobrý den , mám prosím otázku , máme psy Hovawarta a landssera oba 4 roky máme je od štěňat jsou denně spolu a v míru až teď jsem těhotná a začali se rvát . Hovawart je u mě a nechce ke mě landssera pustit hned začne vrčet a začnou se rvát a dost ošklivé .. vždy se je snažím já nebo přítel dostat od sebe ale s postupujícím se těhotenstvím už se bojím .. aby se něco nestalo miminku .. Chci se jen zeptat jestli by jste mi poradili co s tím nebo jak se k tomu postavit .. nechci je zavírat .. děkuji za radu ..

Odpověď: Dobrý den:) Když se podíváte do této Poradny, zjistíte, jak často se přesně tento dotaz opakuje - jednou jsou v tom psi, pak zase feny... A příčina problému je vždy jedna a tatáž: psi (feny) tvořící smečku bez správného (nebo vůbec žádného) hierarchického začlenění svého člověka a následně stejně sami řešící svoje hierarchické pozice. Jejich spouštěčem bývá věk/posílení/oslabení jednoho z nich, další jedinec ve smečce, hormony nebo "fena", kterou si pes chce přivlastnit (zde Vy, momentálně atraktivní Vaším těhotenstvím a souvisejícími hormonálními změnami), popřípadě řada spouštěčů jiných.

Pokud nejste hierarchickým vůdcem a součástí jejich smečky, což bohužel i v tomto konkrétním případě nejste a ani Váš přítel, pak bylo jen otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde. Znovu - prostudujte si podobné případy zde v Poradně a pochopíte.

Zkontaktujte mě prosím telefonicky a domluvíme se na mé pomoci (rád Vám pomůžu jako každému), "na dálku" tyto případy skutečně řešit nejde. Jen to vzhledem k Vašemu stavu rozhodně neodkládejte, už teď budeme dohánět čas...

(30.5.2021)
Plemeno: labrador
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Pořídili jsme si štěňátko labradorského retrívra, žije s námi v rodinném domě tři měsíce. Od začátku náš Edie hodně málo spal, asi 4 hodiny denně, v noci s přestávkami na venčení 8 hodin, hodně se dožadoval pozornosti, nebyl nijak mazlivý, spíše se chtěl přetahovat, honit se a od začátku poměrně dost vrčel a kousal nás, což jsme tenkrát přikládali mléčným zoubkům. Asi ve čtyřech měsících, začal dostávat záchvaty zuřivosti, když jsme ho chtěli sundat z gauče, ze stolu, ze skříně... Přikrčil se, vycenil zuby, začal obíhat okolo nás, vyskakovat a kousat. Kynolog, kterého jsem navštívila mi doporučil dostat Edieho do sklidňující polohy na boku, fixovat ho, uklidnit povelem klid, vstát může až náš pokyn a následuje pochvala. To zabírá, sklidní se, ale vzhledem k tomu, že má už 16 kg, je stále větší problém ho do této polohy, bez našeho zranění, při záchvatu kousání dostat (opravdu se nejedná o hravé kousání, po jednom záchvatu jsem se musela nechat ošetřit). Problémy jsou při jakémkoliv úkonu, který se mu nelíbí: utírání tlapek, vytahování klíštěte apod. Veterinář ho už nechce ošetřovat, návštěvy se k nám bojí. Dle kynologa je Edie velice chytrý, ničeho se nebojí a je hodně dominantní. Už si nevíme rady, záchvaty nepřestávají a začínám mít strach aby nepokousal děti. Máme chlapce 11 a 13 let. Ještě doplňuji: 100% čistotný je od 4 měsíců, trestán pouze příkazem Ne (párkrát byl plácnut rukou případně vytahán za kůži za krkem - když už to nešlo jinak), oba kluci ho zbožňují, krmen je 2x denně z ruky, jednou z misky (dostává přípravek na klouby), každý den chodí na 3/4 hodiny na procházku, kdykoliv má přístup na velkou zahradu, hrajeme si s ním, netrestáme pokud něco rozkouše, cvičíme 3x denně 15 minut, sám doma ještě nebyl. Pohlazení nevyhledává, začne hned kousat (opravdu silně, zuby už má kromě špičáků nové), často se ohání po obličeji. Prosím o radu, jak máme dále postupovat. Na pejska jsme se dlouho moc těšili, ale teď už začínáme být zoufalí. Mockrát děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Stačila jste už udělat strašně moc chyb, hodně kvůli své nezkušenosti, ale hodně také bohužel tím, že jste poslechla nesmyslné rady zmiňovaného "kynologa". V důsledku toho v současné době nezvládáte teprve pětiměsíční (ještě jednou to raději zopakuji - Vašemu malému labradorovi je teprve 5 měsíců!) štěně...

Pokud, jak sama píšete, jste už po jednom jeho "pokousáni" musela vyhledat lékařské ošetření, Váš veterinář už ho nechce vidět a návštěvy včetně vás samotných se ho regulérně bojí, je opravdu nejvyšší čas toho malého psiho nešťastníka zachránit, než mu další špatný přístup nadobro zničí život.

Konstatuji to tak, jaká situace je - nemáte extrémně dominantní ani zlé štěně, navíc, jak jste uvedla v údajích o něm, je s PP. Veškeré zdroje problému jsou jednoznačně a nezpochybnitelně v chybách Vašich a onoho "kynologa" a je třeba dát věci urychleně do pořádku, než bude pro vás všechny pozdě.

Rád pomůžu i Vám a hlavně Vašemu pejskovi - ozvěte se mi prosím telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou oba přijedete. Na dálku tyto případy samozřejmě řešit nelze, ale jak jsam napsal, velmi rád i Vás naučím se svým pejskem správně vycházet a komunikovat. Plus odstranit všechny chyby, které jste ve svém mailu prozradila (což je dobře) a nahradit je správným přístupem. Zavolejte mi a dolmuvíme se, je to jediný rozumný a efektivní způsob, jak přestat trápit sebe, svoji rodinu a svého psího parťáka, který opravdu za nic nemůže...

(30.5.2021)
Plemeno: labrador
Pohlaví: fena
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den.Ráda bych se zeptala...naše fenka,doma je v klidu,jen se svou smečkou,ale jakmile jsme venku nebo jen někdo příjde na návštěvu,tak nejprve radostí "učůrává" a strašně skáče.Chodili jsme i na cvičák,ale i tam to paní cvičitelka vzdala. Když příjdu domů já,tak si jí nevšímám a dokud to neudělám,úplně se klepe. Pokud jí hned podrbu,pozdravím,ihned se počůrá.Jinak na psy je dost dominantní a i psy na ní útočí.Je s PP,ale mě připadá,že má nějaký psych.problém.Je to má druhá labradorka a i chápu,že je temperamentnější,ale nedá se s ní vlastně nikam jít,protože když třeba jen projde člověk bez psa,musím jí držet na krátko,mluvit k ní,ale i tak je "nervní" a úplně se klepe.Poradíte,jak na ní?

Odpověď: Dobrý den:) Fenka má ještě zhruba rok až rokapůl do dosažení psychické dospělosti, nicméně je nejvyšší čas zapracovat na celkovém zklidnění. K podobným projevům dochází mimo jiné u pejsků (fenek), kteří nemají svůj "hierarchický maják", kterým musí být vždy vůdči jedinec smečky, konkrétně tedy Vy. Proto jsou vzorce chování, které popisujete, už ne v rámci vrozeného temperamentu (který u labradora může být vyšší), nýbrž projevy silné nejistoty a následně i extrémní vzrušivosti, které její psychice dávají notně zabrat a samozřejmě narušují i její vztah se psím okolím.

"Nervní" chování v tomto případě už je stresové a je skutečně zapotřebí je dát do pořádku. Pokud budete chtít, zavolejte mi, domluvíme se a s fenkou za mnou přijedete. Rád i Vám dvěma pomůžu, ale pochopitelně to nejde "na dálku". Ještě bych rád zdůraznil, že Vaše fenka nemá psychický problém ve smyslu, že by byla psychicky nemocná - má jen dočasný problém, způsobený tím, že její výchova a komunikace s ní neproběhla správným způsobem. Ale jak už jsem psal - pokud budete chtít, dáme vše do pořádku, jen prosím svoje rozhodnutí neodkládejte. Čím déle to necháte být, tím budou její problémy silnější a psychicky hlouběji uložené.

(23.5.2021)
Plemeno: shiba-inu
Pohlaví: pes
Stáří: 5 let
Kastrace: ??? (tazatel neuvedl!)
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat, máme v bytě shiba inu kluka, má 5 let a poslední týden nás budi v noci, pořád se klepe a škrábe na dveře a nevíme, co s ním. Venčení nepomáhá, žádné zvuky neslyšíme, že by se bál zvuků a dělá to převážně v nočních hodinách 1-4 ráno. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Je mi velmi líto, ale poskytl jste mi bohužel málo potřebných informací (těch základních, ale důležité jsou i detaily) k jednoznačné identifikaci. Samozřejmě je tu nějaký spouštěč změny jeho chování a s největší pravděpodobností je tento spouštěč stresového charakteru, ale je zapotřebí právě na něj přijít. Jinými slovy - samo od sebe se to neděje a pokud to není (jak sám píšete) spojeno s potřebou venčení, pak je zdrojem problému psychický stresor v jeho prostředí.

Zavolejte mi, probereme to daleko lépe telefonicky. Podle toho, jak celou situaci popisujete, je tu ještě jeden evidentní problém, ale jak píšu, to raději přes telefon...

(2.5.2021)
Plemeno: borderkolie
Pohlaví: fena
Stáří: 18 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostál, chtěla bych Vás poprosit o radu či pomoc, nerada bych něco podcenila, přece jen Elie je velmi vnímavé plemeno a vždy na mě pozná když v některých situacích přemýšlím a nemám v nich jasno.
První prosba : pročítám průběžně vaši poradnu a na tuhle situaci nebo podobnou jsem zatím nenašla a tak jsem se Vás chtěla zeptat. Mám fenku Border Kolie, bydleli jsme první rok v bytě v Praze a teď bydlíme v domečku na Moravě. Se socializací nebyl nikdy problém. Elie se často stýká se dvěma fenkami od sestry jedno je Labradoří fenečka ( 10 let ) a druhá je míšenka která k nám přišla sama vet odhaduje cca 2 roky. Často si spolu hrají a jsou na sebe hezky zvyklé posledních 14 dní ale pozoruju jednu novinku. Vždycky když dostanou najíst ať je to večeře nebo třeba jen něco na okus tak Elie počká až všichni dojí a pak přečůrá místo kde jedly další dvě feny. Nehledě na prostředí - na zahradě - doma - na návštěvě u sestry. Snažila jsem se nad tím přemýšlet abych to uchopila nějak správně a nešla proti její přirozenosti, proto jsem se chtěla zeptat Vás jestli by jste mi nemohl poradit a pomoct pochopit proč tohle začala dělat.
Druhá prosba : a ještě prosím jedna věc, po přestěhování na Moravu nebývá Elie v kontaktu moc s jinými psy než s výše zmíněnými fenami, jelikož když jdeme na procházku většina lidí bere buď pejsky do náruče nebo je nechtějí nechat ani očuchat a mám pocit že jí to chybí. Snažila jsem se vyhledávat pejskaře kteří rádi venčí s ostatními a podařilo se to, ale bohužel Elie mi začala s takovým nešvarem. Vždycky na každého psa ( pokud to teda nejsou jorkšíři ) hned vrčí - snažila jsem se vypozorovat přesně kdy to dělá a zjistila jsem, že pokud jsou všichni na volno a běhají po louce běhá taky a hraje si a je spokojená jakmile ke mě přijde cizí pes a já ho pohladím tak zpozorní a pozoruje to z cca 5ti metrové vzdálenosti ale zdá se být v pohodě a jde si zase hrát. Problém však nastává ve chvíli kdy ke mě přijde ona a jakoby si mě brání aby ke mě nepřišel nikdo jiný. Ze začátku to bylo lehce agresivní, pokaždé jsem se jí to snažila vysvětlit a ustoupilo to, nicméně zůstalo to, že ohrne pysky a lehce zavrčí, dá najevo že přítomnost jakéhokoliv jiného psa se jí nelibí. Tak jsem se chtěla zeptat, jelikož úplně nevím jak na tohle nahlížet. Jestli se snažit tohle chování eliminovat úplně a případně jak.
Děkuji moc za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Je velmi dobře, že o své Elie přemýšlíte a snažíte se porozumět jejímu chování. Samozřejmě Vám oba dotazy rád zodpovím.

K prvnímu dotazu - Elie je borderkolie, což je plemeno s vysokou vrozenou dominancí, už jsem to i zde v Poradně mnohokrát zmiňoval. Také se dostala do věku, kdy se tato její vlastnost začíná projevovat silněji. A právě její "přečurávání" v popisovaných situacích je jednoduše jeden ze silných projevů dominance, v tomto konkrétním případě vůči oběma fenkám. Potud vše v pořádku, zásadní chyba je ovšem v tom, že ve Vaší přítomnosti by to rozhodně udělat neměla, protože Vaše hierarchická pozice správně musí být (nej)vyšší. Pokud to i ve Vaší přítomnosti dělá v místnosti (na volném prostranství bych to neřešil), je to pro Vás jednoznačná zpětná vazba, že váš vzájemný hierarchický vztah není správně nastavený.

Druhý dotaz - příčina je naprosto stejná, jako u dotazu prvého. Nezvládnutá hierarchická pozice Vás vůči Vaší fenečce...

Bylo by velice vhodné tento problém napravit, protože, jak už jsem napsal, borderkolie je velmi dominantní plemeno a pokud to necháte být, brzy začnou skutečné a velké problémy. Rád i Vám pomůžu dát vše do pořádku a pokud budete chtít, zkontaktujte mne prosím telefonicky a probereme spolu konkrétní záležitosti.

(25.4.2021)
Plemeno: čivava
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych poradit s chováním mého psa. Co se rodiny týče, je velmi hodný, respektuje nás a je to zkrátka zlatíčko. Cizí lidi nesnáší a hlavně děti, ale to se dá čekat, když na něj začnou mluvit, pískat malinko zavrčí a obchází je, nechce s nimi nic mít, ale začínáme mít problém, že je zlý i na lidi, které zná jako je např. babička, teta atd. lidi, které zná, ale nevidí je každý den. Každý je rád tahá pusinkuje atd. Když u toho není nikdo s autoritou, cení zuby, vrčí a je přehnaně agresivní a snaží se i pokousat. Od mala vyrůstá s druhou čivavou, vždy byli tým, je to taky pes, stejně starý a teď si nárokuje všechnu pozornost rodiny na sebe a na něj vrčí, občas i vystartuje. Jak to řešit, popřípadě trestat? Děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Trestat opravdu ne. Řešit ano. Protože psí výchova rozhodně není o trestání, psí výchova je o správném vedení, komunikaci, "majáku", nastavení hierarchických vztahů - o všem tom, co Vašemu pejskovi schází a co je příčinou jeho současných vzorců chování. I tělem miniaturní čivava je pes se vším, co k němu patří a ani jejich majitelům se proto nevyhýbají důsledky nesprávného přístupu a nevýchovy. Včetně mylné představy, že je jejich pes respektuje...

Shodou okolností o tom všem píšu a povídáme si na toto téma s majitelkou jedné čivavy s podobným osudem v dnešním článku "Americká čivava, uspěchané kastrace, množírny, peníze..." - prosím přečtěte si jej a zkoukněte i video. Protože i ve Vašem případě je zapotřebí zapracovat přímo na pejskovi a Vás naučit, jak s ním správně komunikovat. Problémem u Vašeho psího parťáka jsou nejistota a stres, způsobené neexistencí lidskopsí smečky a vůdčího jedince. Váš pejsek je na rozdíl od toho v odkazovaném článku díkybohu nekastrovaný, což je velmi dobře, nicméně chybami ve výchově a komunikaci jste dosáhli stejně neutěšeného stavu a je jen otázka krátkého času, kdy začne startovat také po Vás.

Psí stres a na něj navázané vzorce chování (např. agresivita) nikdy neodezní sám od sebe, je potřeba odstranit jeho příčiny, které jsem už vyjmenoval. Pokud se s tím nic nedělá, stres vzrůstá a s ním i razance stresových vzorců chování.

Pokud budete chtít, samozřejmě velmi rád pomůžu i Vám a Vašemu pejskovi - dřív, než pro Vás i pro něj bude pozdě. Stačí mě zkontaktovat telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(25.4.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, před osmi měsíci jsme adoptovali psa z útulku. Zpočátku byl pouze bojácný, ale postupem času, jak si na nás zvykl, se začal  negativně chovat vůči cizím lidem, psům a cyklistům. Jakmile při venčení zpozoruje psa na dálku, zaujme útočný postoj a potom na něj nebo nebo na cyklistu tzv. vyjede. Totéž se stává i vůči cizím lidem. Ve společné domácnosti je velice klidný, přítulný, zvykl si na kocoura, který v domácnosti již pobýval. Problém nastává, když přijde někdo z venčí, potom ho musíme izolovat. Co dělat, aby se pes zbavil tohoto chování? Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Nejrozumnější by bylo, kdybyste se se mnou domluvila a s pejskem za mnou přijela. Tyto problémy "na dálku" nebo nějakým kouzelným slovíčkem opravdu řešit nejde, ale rád i Vám a Vašemu pejskovi pomůžu dát vše do pořádku. Samo od sebe to samozřejmě neodezní, problém se bude jen prohlubovat. Pejsek si za těch osm měsíců přečetl svůj nový domov i svoje lidi a protože jste udělali některé zásadní chyby (komunikace, hierarchie)), rozhodl se řešit svoje okolí na základě vlastních rozhodnutí - bohužel motivovaných především stresem, jelikož mu chybí základní psi potřeba, tedy funkční lidskopsí smečka.

Pokud se rozhodnete nechat si poradit a pomoci, ozvěte se mi prosím telefonicky, domluvíme související detaily. Pro bližší seznámení s mojí prací a motivaci, že to má smysl, doporučuji pročíst rubriku Individuální výcvikový servis, máte tam zdokumentováno také dost případů podobných tomu Vašemu...

(18.4.2021)
Plemeno: anglický kokršpaněl
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den pane Dostál, mame anglickeho kokrspanela Montyho, za měsíc mu budou 3 roky.Nejdříve vam musim napsat,že hlavně diky vam a mé kamarádce, která mi na vás dala doporučení, jsem zrušila pondělní 19.4...kastraci Montyho,ktera mi byla plno lidmi doporučována i naším veterinářem,ze se zklidní. Dva dny pročítám vaše rady a názory pořád dokola a tekly mi slzy co jsem s nim vlastně málem provedla.Ted k Montymu. Asi do roka byl celkem bez problémů.Pak se stávalo, že na nás začal vrčet,ale tak jakoby nas chtěl různě chránit.Manžel sedi v pokoji, já přijdu začne na mě vrčet a naopak,manžel je s nim na chatě, já přijedu, Monty mě vítá,ale na manžela začne okamžitě štěkat a vrčet. Přijedou vnoučata přivítá je, hraje si s nima ,ale když se přiblížíme stoupne si před ně a nikoho k nim nechce pustit. Jdu k moji staré mamce a on je zase u ní. Nijak ho netrestáme , jen zvýšenym hlasem ,nebo jsem ho chytla za kůži za krkem,asi dvakrát dostal od manžela proutkem,ale to bylo ještě horší.Venku poslechne, v přírodě chodi bez voditka, na přivolání přijde ,no někdy ne hned ,než si něco označkuje..na zavolání" stůj "stojí jak přibity ,s každým je hned kamarád ,s ostatnímy psy je v pohodě, když na nej nějaký zavrči, tak je posera hned je u mě a kňoura. Tuhle zastavil u chodniku autobus a vystupovalo plno lidu,začal strašně zmatkovat,nechtěl jit,musela jsem počkat až všichni přejdou. Nenecha se ucesat,vzit na ruku a dat do vany,ostrihat. Dřív mu to nedělalo problém.Vim, že chyba je někde v nas,ale nevim jak z toho,co uz jsme dostali různé rady ,tak to moc neučinkuje. Psa uz jsme meli ,ten byl bez problémů.Prosím vas moc o rady a pomoc. Predem děkuji.

Odpověď: Dobrý den:) Jsem velmi rád, že jste (velké díky Vaší kamarádce!) včas přehodnotila svůj původní záměr, který by ničemu nepomohl a Montyho psychiku jen nenávratně poškodil. Moje texty ke kastracím vyjadřují realitu a jsem šťastný za každého psího majitele, kterému kolikrát doslova na poslední chvíli otevřely oči - už je vás za ty roky docela dost, díky Bohu za to...

Montyho případ je jen jeden z těch mnoha v Poradně už popsaných, kdy pejsek doplácí na neexistenci lidskopsí smečky a vůdčího jedince (majáku), tedy svých primárních psychických potřeb. Montyho velká nejistota venku a v komunikaci s jinými psy, vůči Vám pak snaha o dominanci - plus zhoršování celé této situace "komunikací" proutkem a boji při základní manipulaci.

Samozřejmě, že Vám i Montymu pomůžu. Jen je stejně jako ve všech těchto případech zapotřebí za mnou s pejskem přijet a nechat mě pracovat přímo s ním i s Vámi, zapracovat na jeho psychice, Vás naučit správnou komunikaci a nastavit správné hierarchické vazby. Na dálku to pochopitelně nefunguje a fungovat nemůže, ale pokud se rozhodnete svoje vzájemné trápení ukončit, stačí mne zkontaktovat telefonicky a na všem potřebném se spolu domluvíme.

(18.4.2021)
Plemeno: tibetská doga/bernský salašnický pes/jorkšírský teriér
Pohlaví: pes/pes/pes
Stáří: 15 měsíců/2 roky/7 let
Kastrace: ne/ne/ne
Dotaz: Dobrý večer, chtěla bych se jen zeptat a požádat Vás o radu. Moc si vás vážím jak dokážete komunikovat se psy proto se na Vás obracím o radu. S manželem vlastníme tři psy Yorkshira 7 let který je doma, bernského salašnického psa Dennyho 2 roky a tybetskou dogu  Aslana 15 měsíců všichni jsou to kluci. Žijeme v rodinném domku s velkou zahradou 2 000m čtverečních kde mají volny pohyb. Proč vám píší. Poslední 4 měsíce začíná  rivalita mezi Aslanem a Dennym. Začínají na sebe vrčet a několikrát se do sebe i pustili. Většinou je to buď k vůli  pamlskům ,hře nebo při krmení. Když chci třeba jen pohladit Dennyho ,Aslan ho začne kousat do ucha a dává mu packu na záda někdy i vrčí. Přijde mi jako by mu dával na jevo, že hladit můžeme jen Aslana a ne jeho. Samozřejmě že ho okřikneme a dáme mu najevo že tohle nesmí.
Tohle pondělí jsme jim koupili velký balón na hraní. Dopadlo to tak že se kvůli němu ošklivě porvali. S manželem jsme je chtěli odtrhnout od sebe a dopadlo to tak že manželovi amputovali článek na palci. Naštěstí se ho podařilo přišít a zachránit ho. Trápí mě to že ti dva spolu tak špatně vycházejí a  jindy si zase spolu hrají jako by se nic nestalo. Dokážete nám poradit jak je oba zvládnout aby mohli spolu vyrůstat ? Oba dva je milujeme ale asi děláme v něčem chybu. Moc děkujeme za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) I já děkuji, velice si vážím Vašeho názoru na moji práci. Denny a Aslan jsou momentálně v přirozené fázi (Aslan se dostal do toho správného věku), kdy spolu svádějí hierarchický boj o pozici ve smečce a protože tibetská doga ani bernský salašnický pes nejsou žádní plyšáci, ale přirozeně dominantní velcí psi, vypadá to přesně tak, jak popisujete. Problém je, že nikdo z vás dvou (Vy ani manžel) není fungujícím vůdčím jedincem a bohužel ani součástí této lidskopsí smečky. Z toho pak plynou všechny negativní důsledky včetně amputovaného palce...

Důležité je si také uvědomit, že právě podněty typu pamlsky, krmení nebo "balón na hraní" jsou jedněmi z velkých spouštěčů hierarchických půtek. Plus jednoduchý fakt, že pejskům opravdu nestačí být jen milovanými - oni potřebují i smečku, správnou komunikaci a "maják" v podobě svého člověka - tak jsou nastaveni od přírody...

Dobrá zpráva nicméně je, že spolu opravdu mohou vyrůstat a žít v pohodě - o to lépe, že jsou oba psi (samci). Dokud ovšem nezačnete ve své lidskopsí smečce správně fungovat, bude to čím dál horší, právě to je ten největší problém a Vaše základní chyba. Proto to teď došlo do těchto konců, kterým se dalo velice snadno předejít.

"Na dálku" to samozřejmě vyřešit nelze, to už určitě po prostudování Poradny a podobných případů sama víte. Zkontaktujte mě prosím telefonicky a domluvíme se na detailech mé osobní pomoci - pokud budete chtít, rád Vás naučím s Vašimi pejsky správně komunikovat, vybudovat si potřebnou hierarchickou pozici a mít spokojenou a funkční lidskopsí smečku.

(4.4.2021)
Plemeno: zlatý retrívr
Pohlaví: fena
Stáří: 19 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, naše fenka Conie je celkem bez problému a poslušná až na problém na vycházkách, které miluje protože je pohybově nezdolna pouštím ji na vhodných místech z vodítka. Když spatří pohybující se cíl( napr.zajíc)... vyrazí za tím cílem nevidí, neslyší na pamlsky nereaguje..čekám tedy 10-15 min.ona se prolitá potom přijde a nechá se zase uvázat a jdeme dál.Dělá  mi to starosti bojím se, aby se jí něco nestalo ,aby na někoho třeba neskočila i když je úplně mírumilovná spíš v ramci vítání..Prosím poradíte?

Odpověď: Dobrý den:) I když je dnešní zlatý retrívr už spíše společenské než původně lovecké plemeno, stejně v něm hodně loveckých instinktů zůstalo. A pokud s tím správně nepracujete (hierarchie, komunikace, potlačení určitých povahových vloh), pak se jen díváte, jak fenka nastartuje na první dobrou a jen pokud bude mít štěstí, najde cestu zpátky, nesrazí ji auto a nezastřelí myslivec...

Správně - jsou zde příliš velká rizika a nějakými pamlsky nebo voláním to v žádném případě nepřebijete. Je velmi dobře, že tyto situace nechcete nechat náhodě a já samozřejmě rád pomůžu i Vám s Connie. Pokud si však pročtete tuto Poradnu, rychle zjistíte, že tento typ "problémů" opravdu na dálku řešit nejde - zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme se, kdy byste za mnou s Connie přijela. Zapracuji na fenečce a Vás naučím, co je potřeba znát, abyste svůj další společný život měly dlouhý, oboustranně pohodový a bez zbytečných problémů.

(28.3.2021)
Plemeno: borderkolie
Pohlaví: pes
Stáří: 15 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracíme se na vás s dotazem. Máme pejska Border collie aktuálně 1 rok a 3 měsíce, od 9 měsíců řešíme vyjíždění na jiné psi, nejspíše ze strachu či nejistoty, na cvičáku na něj totiž vyjela fenka sice mladší, ale od té doby on dělá totéž. Teď se nám sice po nějakých informacích podařila najít nějaká metoda, jak tomu zabránit, trošku to pomáhá, ale přesto se chceme obrátit na odborníka a popřípadě zjistit něco co by nám mohlo pomoct. Vyjíždění vždy začíná tím, že si lehne před pejskem či fenkou vrtí ocasem než přijde fenka/pes k němu a pak se jakdyby naježí a buď vrčí nebo úplně vyjede a jelikož to není agresivní plemeno, tak vážně jsme z toho až špatní a snažíme se to řešit. Předem děkujeme za jakoukoliv radu či pomoc.

Odpověď: Dobrý den:) Chápu, rozumím a pokud budete ochotní s pejskem za mnou přijet, velmi rád Vám pomůžu. Určitě víte (i podle jiných dotazů zde v Poradně), že "na dálku" tyto věci řešit nelze, ale osobní formou samozřejmě umím napravit i Váš problém. Pejska teď máte na vrcholu puberty a je zapotřebí nenechat tyto vzorce chování dál rozjíždět a upevňovat - je třeba eliminovat jejich příčinu, kterou je špatně nastavená hierarchie a následkem popsané projevy Vašeho pejska.

Jsem velmi rád, že současnou situaci chcete řešit - ozvěte se mi prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(28.3.2021)
Plemeno: jezevčík
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, řeším problém se psem, dostala jsem radu, že se mám obrátit na Vás. Mám dvouletého jezevčíka Hakkyho, řešíme problém s očůráváním rohů a nábytku v domě. Už jako štěně měl problém úplně pochopit, že v domě ne, trvalo mu to dlouho, ale zvládli jsme to opakovaným chválením a častým venčením. Potom měl občasné nehody. V současné době máme doma načůráno prakticky každý den. Přitom ráno má kratší procházku a dcera je už rok na distanční výuce, takže ho několikrát vypouští na zahradu.
Odpoledne má delší procházku, min. hodinu a večer tak deset minut před spaním. Přes den x krát na zahradě. Pokud nebudou zavřené dveře ložnice, klidně si v noci odejde nějaký ten roh očůrat. Když je doma manžel, tak ho budí v noci a chce ven, když není, tak spí až do rána, bez potřeby venčení. Často se pak stane, že manžel už zůstane spát v obýváku a Hakky se vrátí ke mě do ložnice a spí do rána. Manžel je často pryč, hlavní pán jsem já. Před manželem má potřebu mě "chránit", když přijde obejme mě, tak je hned u nás, někdy štěká. S manželem se chce prát, lehce ho okusuje, je to jediný komu to dělá. Když řeknu dost, okamžitě toho nechá, s tím není problém. Ale udělali si z toho takový večerní rituál, Hakky páníčka miluje.
Doma jsme neudělali žádnou změnu, která by mu mohla vadit, žádné stěhování nábytku, ani nábytek nový. Krom židlí, které ale vynechává. V rodině nejsou ani žádné jiné změny, krom toho, že je dcera rok doma na výuce. Fenu máme v okolí co vím jednu, ale na její hárání to vliv nemá. Má tendence naskakovat na pelíšek, což jsem mu začala zakazovat. Když potká fenu, je k neudržení, i když je kastrovaná. V tu chvíli neposlouchá. Jinak s poslušností problém není. Na procházky v lese chodí na volno, přijde na zavolání. Občas tedy ještě než přijde, tak si očůrá místo ze kterého odchází a pak přijde. Není to, že by hned na zapískání letěl. Nechci po něm zázraky, ale přivolání, sedni, lehni, zůstaň a kratší odložení zvládá.
Vždy byl takový klidnější, už jako štěně, věci neničil a neničí, neokousává, hraček má dost. Kontrola u veterináře nás teď čeká, abychom vyloučili nemocné ledviny atd. Kastraci bych se ráda vyhnula. Už jsem zkoušela uklízet aniž by mě viděl nebo naopak přivést ho k tomu a plesknout přes zadek, vynadat mu, nějakou dobu si ho nevšímat, ale nic nevede k nápravě. Mám strach, že nám ukazuje svou dominanci, takže jsem začala minimalizovat i jejich večerní boje a když na manžela štěká a skáče, když je u mě, tak ho okřikuju, což jsem dřív nedělala, protože nám to přišlo spíš vtipné. Manžel mi stále říká, že mu mám dát víc, ale bojím se toho, mám ho moc ráda, jinak máme krásný vztah a opravdu nechci narušit důvěru. Vím, že to ještě bude běh na dlouhou trať, ale za jakoukoli radu budu vděčná.

Odpověď: Dobrý den:) Moje rada je úplně jednoduchá a pokud jste si pročetla aspoň kousek zdejší Poradny, určitě ji už znáte. Domluvit se a s Hakkym za mnou přijet. Váš skutečný problém a zdroj následných "problémů s pejskem" je i v tomto případě zásadně nezvládnutá hierarchie - jezevčíci (jakékoli variety) jsou plemeno silně dominantní. Jako takoví byli vyšlechtěni, v opačném případě by nikdy nebyli využitelní ve svém pracovním určení. A pokud jejich člověk nezvládne nebo ignoruje svoji roli v lidskopsí smečce, pak to dopadne přesně tak, jak sama píšete...

Vím, že je to kvůli současným nesmyslným restrikcím složitější, ale dá se přijet. Zcela na rovinu znovu zopakuji, že tento druh "psích problémů" (resp. problémů psích majitelů) na dálku prostě vyřešit nelze, je nutná moje osobní práce s pejskem a jeho člověkem. I s rozbitým autem nebo zlomenou rukou se musíte někam dopravit, "na dálku" to auto ani Vaši ruku nikdo nespraví.

Velmi rád Vám i Hakkymu pomůžu, pokud se budete chtít domluvit, zkontaktujte mě prosím telefonicky.

(28.3.2021)
Plemeno: jezevčík drsnosrstý
Pohlaví: pes
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne (nikdy, pes je osobnost)
Dotaz: Pěkný, sluneční  den, pane Dostál. Velice Vás prosím o radu a Váš osobní názor. Nejdříve se představím. Monika Synková a Roman Synek – myslivci. Naše smečka 8 letá fenka jezevčíka drsňáka, 3 letý ohař Spinone a 2 lety jezevčík drsňák. Psy jsou součástí našeho života, proto jejich bouda je náš celý dům. A jsem hrdá nato, když můžu myslivcům, co mají pse v kotcích říct – že pes z gauče dělá pěknou práci.
Váš osobní příběh je krásný a skoro jak ten náš.  První pes – jezevčík ( již za duhou) byl dokonalej. Ve výcviku sme ho spíše brzdili. Dělal nádhernou práci a přitom byl dokonalej mazel. Druhá fenečka se na myslivost nehodila pro svoji bázlivost a neschopnost odložení. Tak je z ní náš mazel. Ohař – jako štěně zničil kde co- však to bylo štěně. Jeho puberta a několika kilometrové okruhy už sou taky  za náma. Vše jsme zvládli.  Teď je  dospěl a je dokonalej.  Jak po pracovní stránce, tak i jako domácí parťák.
A teď třetí – jezevčík. Povaha – malej zrozenec pekla. Nééé, to už je taky za náma. Doma hodnej, kamarádskej, mazel a celkem i poslušný. Ale, pořád občůřává  futra, skříně, nohy na židlích ……. Tak nevím, zda si hraje na dominantní psa, nebo mi to dělá schválně. A ještě jeden problém s ním mám. Venku na všechny lidi, pse  štěká. Ocas nahoru a štěká.
Pokud si najdete čas a napíšete mi Váš názor a radu, budu Vám moc vděčná. Přeji Vám pěkný den a úžasné parťáky kolem sebe.

Odpověď: Dobrý den, děkuji za přání (též Vám přeji jen vše dobré) a velmi oceňuji Váš nekompromisní postoj ke kastraci:) Jak určitě sama dobře víte, jezevčík je plemeno s vysokou vrozenou dominancí - kdyby tomu tak nebylo, nebyl by ani použitelný v myslivecké praxi. A pokud v jeho lidskopsí smečce nejsou nastaveny správné hierarchické poměry, dochází přesně k tomu, co popisujete - mimi jiné právě to domácí značkování a postoj "jsem král světa" venku. Váš jezevčík si na dominantního psa nehraje, on jím je, protože jeho okolí (především vy sami) se podle toho chová.

Jenom Vám dává najevo, jak on sám vidí Vás, svoje okolí a svoji hierarchickou pozici. A žádná dokonalost po pracovní stránce, mazlivost a "celkem poslušnost" na tom nic nezmění, protože vše vypsané jsou kritéria lidská, nikoli přirozená psí. Jinými slovy - i sebevětší pracant a mazel může vidět lidskou část své smečky jako hierarchicky podřízenou...

Pokud chcete mít svého psího parťáka skutečně v pohodě a fungovat jako správná smečka, pak je zapotřebí dát dohromady právě ta psí kritéria - smečku, hierarchii, komunikaci a vůdčího jedince. Když si alespoň malinko projedete tuto Poradnu, zjistíte, kolikrát jsem tuto problematiku již zodpovídal a vysvětloval, včetně toho, že majitele pejska mohu naučit vše, co je zapotřebí včetně přímé práce na jeho pejskovi - za jediného předpokladu: potřebuji, aby za mnou tito lidé i se svým pejskem přijeli.

Vím, že je to kvůli současným nesmyslným restrikcím složitější, ale přijet se dá. Na rovinu znovu zopakuji, že na dálku to skutečně naučit nelze, moje osobní práce s pejskem a jeho člověkem je nutnou podmínkou. I s rozbitým autem nebo zlomenou rukou se musíte někam dopravit, "na dálku" to auto ani Vaši ruku nikdo nespraví.

Velmi rád Vám i Vašemu pejskovi pomůžu dát vše do pořádku (současný stav pro něj představuje značnou psychickou zátěž, nikoli potěšení), pokud se budete chtít domluvit, zkontaktujte mě prosím telefonicky.

(21.3.2021)
Plemeno: německý ovčák nebo bílý švýcarský ovčák
Pohlaví: výběr plemene
Stáří: štěně
Kastrace: ne a nikdy nebude
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, chceme si po dlouhé době pořídit pejska, čekali jsme až bude náš syn starší kvůli ohleduplnosti a citlivosti všeobecně ke zvířatkům a také, aby on sám toužil po pejskovi :), synovi je 5 let a moc by chtěl psího kamaráda :), chtěli bychom psa všestranného, jelikož žijeme i v domě, ale hlavně bychom chtěli  parťáka jak pro život , tak i parťáka na sporty, jsme velmi aktivní rodinka, však si nevíme rady jak bychom měli postupovat u výběru plemene, v minulosti jsme měli Rotvajlera a posledního pejska před 6,5 lety Belgického ovčáka Malinois, celkem nás láka si pořídit dalšího ovčáka, ale uvažujeme mezi Německým ovčákem a Bílým švýcarským ovčákem, ale oba pejsky neznáme, o těchto pejskách koluje spousty informací a tak bych se chtěla zeptat spíše na váš názor, mohli bychom uvážit i jiná plemena, které byste navrhnul, ale abych pravdu řekla pořád se považuji za pokročilého začátečníka než za zkušeného pejskaře, pořád je se co učit :). Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Určitě správně tušíte, že výběr pokud možno ideálního plemene (včetně zvážení mezi fenkou a pejskem) musíte udělat primárně podle sebe, protože vy jako dospělí budete těmi, kdo se o pejska budete muset postarat - Váš pětiletý syn bude pro vašeho rodinného psího parťáka jen "štěně" se vším, co k tomu patří. Na toto téma máte na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO pár článků, doporučuji přečíst.

Obecně řečeno - německý ovčák je více "poslušnostní" typ psa, bílý švýcar je přírodnější a plašší, německý ovčák vám odpustí víc chyb než švýcar, jejich povahy jsou zásadně odlišné a v každém případě především záleží od samého začátku na vašem přístupu a výchově. Což platí pro každého jedince jakéhokoli plemene, které si vyberete - z každého pejska můžete vychovat psí osobnost stejně jako ho totálně zkazit, je totiž třeba respektovat i psí psychické potřeby, nejen představy jeho majitele.

Prorože výběr správného plemene je vždy záležitost důležitá a odpovědná, doporučuji vždy v podobných případech mě zkontaktovat telefonicky, daleko lépe si o tom popovidáme a mohu Vám pak daleko lépe i poradit. Pokud chcete, nabízím Vám stejnou možnost, je to vždy lepší než mailem...

(21.3.2021)
Plemeno: zlatý retrívr
Pohlaví: pes
Stáří: 6 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Máme štěně retrívra. Poslední dobou vrčí na nejmladšiho syna - 10let. Vrčí, když si ho chce pohladit nebo pro něj jde ven. Myslím, že pes si ho chce podřídit. Ostatní členové rodiny (starší syn, manžel), když přijdeme domu, tak nás velmi šťastně vítá, olizuje,.. Jinak ale vrčí i v případě, že dostane něco lepšího - ucho, dršťky sušené,... a to na všechny. Tak to řeším tak, že mlsku držím v ruce a on si ji okusuje, nevím jestli je to dobře. Prosím o radu, jak se k psovi správně chovat. Je chytrý, hravý, asi trochu majetnický - vůči mé osobě. od cizích lidí se moc nechce nechat pohladit, až když jim trochu důvěřuje, na kohokoli, kdo k nám přijde, štěká, ale uklidní se. Na cvičák chodíme od jeho 4 měsíců, na socializační procházky se psy také. Často ho necháváme pohrát s jinými psy. Nerada bych udělala chybu ve výchově. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Ty chyby ve výchově už jste bohužel udělala (špatně nastavená hierarchie a vztah pes-dítě). A už nesčetněkrát jsem na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO psal, že pokud na vás vrčí vlastní pes (v tomto konkrétním případě teprve půlroční štěně primárně neproblematického plemene), je to ten největší průšvih a jednoznačný indikátor, že se jeho člověk v přístupu a výchově dopouští zásadních chyb.

Máte pejska na začátku psí puberty a je zapotřebí co nejrychleji chyby napravit a naučit se s ním správně komunikovat, jinak budete mít on i Vy (Vaše rodina) stresové budoucí spolužití. To si však, jak věřím, určitě velmi dobře uvědomujete i Vy sama.

Takže - pro vztah "pes-dítě" Vám doporučuji přečíst si alespoň můj poslední článek na toto téma "Dítě a pes - tak ještě jednou...", článků k dané problematice tu ale najdete víc.

Co se týče toho, abyste neudělala už žádnou další chybu ve výchově s dalekosáhlými následky, s tím Vám samozřejmě také velice rád pomůžu. Nicméně tato pomoc, tedy práce na Vašem pejskovi a naučení Vás správné komunikaci a správným postupům, z pochopitelných důvodů nejde realizovat "na dálku" - jde o praktické záležitosti a jednoduše s Vámi i pejskem potřebuji mít osobní kontakt (opět již mnohokrát v podobných případech vysvětleno zde v Poradně a následně provedeno). Pokud tedy budete chtít svoji šanci využít a místo trápení si užívat radost, zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné...

(21.3.2021)
Plemeno: borderkolie
Pohlaví: fena
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám na vás prosbičku, asi mi v tom moc nepomůžete, protože se jedná o naprostou běžnou záležitost a sice máme fenku Border kolie (5. měsíců)  - jede o ničení pelechu, nový jsem nekupoval, měla své místo na dece, nejdřív rozkousala pelech našemu druhému psovi. No a u sebe v místě se pustí do jakékoliv deky, ale nejen , že ji rozkouše, ona ji i žere , tak mám obavy, aby ji to neublížilo, už nevím co vybrat, aby to mohla mít pod sebou. Někdy je den  až tři, kdy to neudělá a pak přes noc, když se nehlídá si pelech podá ….. Také se zeptám a váš názor ohledně krmiva carnilove, zda jev pořádku zdá se mi na 5 měsíců poměrně drobná, cca 8 kg, v kohoutku může mít něco málo přes 40cm. Nepozoruji na ni nic co by naznačovalo nějaké nemoci, aktivní přes den je v týdnu  2-3hodiny, o víkendech, protože jsem doma je to více.

Odpověď: Dobrý den, co kdybyste raději věřil tomu, že Vám pomůžu:) No nic, pojďme na to. Především je nutné si uvědomit, že borderkolie je plemeno náročnější na správnou výchovu, protože vyžaduje hodně interakce a komunikace vzhledem ke své povaze a vzorcům chování. Na pěti měsících věku to, co popisujete, už jsou znaky stresového chování jako výsledek absence výše uvedeného - borderkolie je velmi inteligentní a přirozeně dominantní plemeno (tedy je zapotřebí od začátku nastavit správnou hierarchii) s vysokou potřebou "zaměstnat hlavu" (tedy sociální komunikace, nikoli povely). Pokud se jí těchto atributů nedostává, nastávají problémy se stresovými ventily a Vámi popisovaný je jedním z nich - navíc pokud svůj přístup nenapravíte, budou následovat další. Začněte tedu tím, že začnete studovat tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, máte zde k dispozici obrovské množství informací k tématům fungování lidskopsí smečky, hierarchie, komunikace a psího "chápání světa" obecně. Plus samozřejmě možnosti využít mé přímé praktické pomoci svému psímu parťákovi a sobě, což je vždy ta nejlepší varianta, jak udělat konkrétní lidskopsí soužití co nejlepší a nejspokojenější...

Jinými slovy - devastace v tomto věku, u borderkolie a taková, jakou popisujete, je v této podobě vždy (a lidmi často tragicky podceňovaná!) zpětná vazba počátku stresu a vnitřní nepohody. Borderkolie je náročné plemeno, které je už nějakou dobu velmi módní a atraktivní a proto se o něm uvádí spousta nepravd a zamlčuje řada informací, jen aby štěňátka šla do světa - a pak to dopadá tak, jak momentálně poznáváte sám.

Fenky v rámci každého plemene obecně bývají drobnější, ale nemohu Vám Vaši fenečku z hlediska exteriéru posoudit, protože bych ji musel mít možnost vidět na vlastní oči. Borderkolie navíc patří mezi plemena s různými exteriérovými varietami lišícími se dost podstatně vzhledem i hmotností, záleží i na původu (PP nebo bez), chovné linii (výstavní/pracovní) - na 5 měsících navíc tělesný vývoj ještě zdaleka není ukončen a za nějaké tři měsíce bude vypadat o dost jinak. Pokud chcete, nechte jí pro jistotu tak za měsíc udělat kompletní laboratoř na veterině, pokud by bylo něco zásadně špatně, už se to dá odhalit.

Odrazem krmiva vždy bývá v první řadě kondice pejska (stavba těla, hmotnost, srst...), určitě by se našlo vhodnějši než to, které momentálně používáte. Ale hlavně si prosím uvědomte, že žádná živá bytost, tedy ani štěně, se nedá nacpat do nějakých univerzálních škatulek a tabulek a neřešte tady ani "aktivní hodiny" - už od pohledu byste měl poznat, zda je v pohodě nebo ne...

(21.3.2021)
Plemeno: trpasličí pudl
Pohlaví: pes
Stáří: 6 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o radu, vzala jsem si pudla z útulku, kam ho dala majitelka pro jeho chování. Vše co budu popisovat útulek pravdivě uváděl a dopodrobna mě s tím seznámili. Pejska mám tři týdny, nepovažuji se za odborníka na psi, a tak si raději nechám poradit, abych to spíše nezkazila, i když jsem již psa měla, i psa z útulku. Pes nebyl nikdy vycvičený tak, že by poslouchal na slovo, ale o to jsem ani neusilovala, za to si ode mě nechal líbit absolutně všechno. A nyní ke zmíněnému pejskovi: Slyší na jméno Tim, je moc přátelský, není bázlivý a ochotně se učí (za pamslky) sedni, lehni, přivolání. Mám dvě kočky a chová se k nim normálně. Jenže : Když se zabere např.do okusování hračky a náhodou dostane pocit, že mu to chci sebrat (projdu kolem něho v těsné blízkosti), začne zle vrčet. Nebo když něco sebere co nesmí, tak si to nenechá vzít, to by mě kousl. Braní do postele jsem se vyvarovala, protože mě varovali, že když usne a já bych se nějak chrula, tak zle vrčí a pak vyjede. A taky, že ano, úplně stačí, když se uvelebí vedle gauče, usne a když z toho gauče já vstávám, tak ho to vyruší a zle vrčí. Když ležím na gauči, vyskočí si ke mně, muchluje se, olíže mi obličej a za chvilinku na něj třeba nějak špatně šáhnu, zavrčí a kdybych nepřestala, tak po mně vyjede. Taky když mu po procházce myju nohy, je v pohodě, utírám mu je, je v pohodě a najednou vyjede (ani třeba před tím nezavrčí). A kdybych okamžitě nepřestala, tak mě kousne. Už to udělal. Nesnáší obleček, udělala jsem chybu, snažila jsem se mu ho oblíknout. Přes hlavu byl v klidu a pak jedna noha a dál už se vztekal. Samozřejmě, že jsem přestala, ale musela jsem mu ho pak svlíknout (jednu nohu a přes hlavu), u toho mě pokousal. Pes má 4 kg, ale normálně jsem se až bála, ne že by to nebolelo. Také si nenechá obléknout postroj. Nosí obojek, který mu nesundávám. Vůbec nechce být ve svém pelíšku, vybírá si místa blízko nás když sedíme na gauči nebo v křesle. A když někde pobíhám po domě, tak leží někde na koberci, ale v pelíšku nikdy. Už jsem zkoušela jiný pelíšek a různá místa, ale ne. Když ho tam odvedu, odměním, tak tam stejně nezůstane. Myslím si, že je rozmazlený a chce to doma šéfovat. Když vrčí, tak to ignoruju a když po mě vyjel, tak jsem přestala dělat, co jsem dělala (zrovna jsem ho třeba utírala) a pak jsem ho ignorovala. Párkrát jsem mu na to vrčení řekla něco jako "Jak se to chováš, to si nezvykej" nepříjemným hlasem a mračila jsem se. A za chvíli jsem mu dala normálním hlasem povel, který splnil a za to pamlsek. Když jsem si ho přivezla, tak vrčel když jsem kolem něho prošla, když žral ze své misky, ale to už nedělá. Nikdy jsem ho neuhodila, ani když mě kousnul.
Zají má mě, jak se v takových chvílích zachovat, vrčení se dá ignorovat, ale když mě kousne, tak to fakt nevím. Doma má k obojku připnutou krátkou šňůru, dá se tak lépe ovládat, když něco vyvádí, ale on vlastně nic nevyvádí. Jen leze na gauč nebo do křesla a nechce jít dolů, tak mu za šňůru trochu pomůžu. Chci přátelský vztah, nečekám absolutní poslušnost, ale vrčet a kousat, to tedy ne. Můžete mi prosím poradit ? Nepředpokládám, že by to v tomto věku bylo neřešitelné.

Odpověď: Dobrý den:) Děláte strašně moc chyb v celkovém přístupu, vůbec nefunguje vzájemná hierarchie a chování Vašeho pejska je jen logickým důsledkem toho všeho. Navíc neznáte vrozené vzorce chování psího druhu - Vaše půlroční štěně zcela přirozeně vyhledává místo blízko Vás (za což byste měla být velmi ráda), není to "věc", kterou po použití "odložíte do pelíšku". Mračíte se na něj, promluvíte nepříjemným hlasem, pak mu dáte nějaký nesmyslný povel a "odměníte pamlskem". Takto se opravdu štěně nevychovává a už vůbec ne takové, kterého už stihla totálně zkazit jeho předchozí majitelka. Váš pejsek není rozmazlený, ani nechce šéfovat, problém je v lidech kolem něj - nic osobního, taková je prostě realita...

Máte pravdu - dát Váš současný lidskopsí problém do pořádku opravdu není neřešitelné. Ale stejně jako ve všech podobných případech to pohopitelně nejde na dálku, je zapotřebí zapracovat na psychice Vašeho štěněte a Vás naučit správnému přístupu a správné komunikaci. Třebaže je to v dnešní době nesmyslných restrikcí volného pohybu složitější, i tato komplikace se dá řešit a pokud budete chtít, velmi rád Vám i malému pomůžu - jde o zbytek vašeho společného života a pokud to necháte být, budete nešťastní oba, to mi věřte. Nepřemlouvám Vás, jen Vám umím pomoci a je jen na vás, zda tuto šanci využijete. Pokud ano, zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(14.3.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 13 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, mame doma asi mesiac a pol utulkaca (tak cca 9kg) s vyzorom zlateho retrievera len v malom :-) drobec pochadza z osady, kde ho mala rodina normalne v dome a vzdala sa ho sama od seba z dovodu ze sa nedokazu starat. Oggy je vacsinu casu velmi fajn, dokonca cvicime povely, niektore uz ovlada perfektne, 90% casu vie aj na zavolanie pribehnut (stale trenujeme). Problem ale mame doma, Oggy je ustekany na kazdy jeden vytah, najma ten ktory sa blizi k nam na poschodie, bez ohladu na to ci je den alebo noc. Preto by sme potrebovali radu ako ho oducit na tento zvuk reagovat. Zvuk vytahu velmi dobre pozna, vie ze dopravuje ludi. Tak isto ked k nam pride navsteva, tak je ustekany, kym si ho navsteva nekupi nejakou mlskou alebo si ich poriadne neocucha a nezacne sa im tesit. Predpokladam ze si takto strazi svoje teritorium, takze mame problem v hierarchii? Ako by sa s tym dalo pracovat? Dakujem.

Odpověď: Dobrý den:) Musíte dát Oggymu mimo jiné potřebný čas na aklimatizaci - v jeho případě se jedná o velmi razantní změnu prostředí a potřebuje si "načíst" veškeré charakteristiky svého nového domova (výtah, sousedy, ale i lidi kolem sebe). Dále - je zapotřebí, abyste s ním komunikovali a svým vlastním chováním mu dávali najevo, zda je konkrétní situace k řešení nebo zda ji ignorujeme. Což mimo jiné znamená jít s ním v klidu přivítat každou návštěvu, v klidu okomentovat třeba ten výtah - v klidu, slovním i emočním. Pokud se budete rozčilovat, budete nervózní a budete zvyšovat hlas, dosáhnete pravého opaku.

Prostudujte si prosím tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, prohlédněte videa, máte zde množství informací k tématu správné lidskopsí komunikace, proto tyto materiály zveřejňuji. Ještě jednou zopakuji - každou pro Oggyho novou situaci tak dlouho (s odpovídající emočně-slovní a kontaktní komunikací) absolvujte společně, dokud nezačne přejímat Vaše vzorce chování. Aby to všechno fungovalo, je samozřejmě potřeba zvládnout i správnou hierarchii, opět odkazuji na materiály, které na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO máte k dispozici. Je to o komunikaci, nikoli o povelech a zdaleka nejde jen o ten výtah, těch spouštěčů bude samozřejmě víc.

Dejte tomu všemu trochu času, zapracujte i sama na sobě a své pozici v lidskopsí smečce a uvidíte, že za poměrně krátkou dobu Oggy zvládne nejen návštěvy a výtah, ale do budoucna všechny pro něj zátěžové situace. Oggy je pořád ještě psychicky nedospělý, vzhledem k své povaze a minulosti temperamentního založení a potřebuje se zklidnit, ale bez Vaší spolupráce a správného přístupu to nezvládne. Takže čas, klid pro něj i pro Vás, žádné dynamické akce a zadaří se...

(7.3.2021)
Plemeno: belgický ovčák (možnost že je křížená, čím není známo?)
Pohlaví: fena
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, naše fena 4 roky belgický ovčák. Její výchova byla lehce zanedbaná. Je to velmi milý pes po seznámení a očuchání člověka. Ale nebyla pořádně socializovaná. Mezi psy ani lidmi. Dáváme ji košík a jedině na vodítku, s kterým je to tedy taky dost náročné má dny kdy jde v pohodě po neustálém povelu pomalu. Má i dny kdy tahá a je prostě splašená a nejde s ní jít. Nevím ani jaké reakce by byli při setkání s jinými psy a lidmi. Chodíme po cestách takových abychom jich moc nepotkali. Snažíme se raději zastavit a udržet ji je velmi silná a nechci aby se něco nešťastného událo. Ale reakce je někdy agresivní štěkot, někdy ignor, někdy zježení. Povely jako lehni, sedni, pac a pojď sem když není ničím rozptýlená zvládá. Bojím se, že by mohla někomu ublížit a nevím jak správně u takového socializovaní postupovat. Pokouším se odnaučit tahání na vodítku- zastavováním a občas zataháním za kůži a naopak když jde hezky pochválením a pamlskem. A je to lepší, ale jak jsem psala jak který den... Ale to je někde na samotě. Nevím a mám strach ji vzít třeba do parku do města a tak můj dotaz je jak postupovat ? Děkuji mockrát.

Odpověď: Dobrý den:) Váš dotaz/psí problém je jeden z těch typických, na které vždy odpovídám "toto nejde řešit na dálku, domluvte se se mnou a přijeďte" (viz tato Poradna). Máte už psychicky dospělou fenku, bohužel jste neuvedla, jak dlouho u Vás vlastně je. Nápravu problémů, které Vás s fenkou trápí, je samozřejmě zapotřebí udělat zcela jiným způsobem - nějaké povely a pamlsky Vám opravdu jsou k ničemu. Fenka navíc není primárně nesocializovaná, tím skutečným problémem je nefungující hierarchie mezi jí a Vámi.

V normálním světě bych Vám jednoduše řekl - zavolejte a domluvíme se, kdy s fenkou přijedete, protože je zapotřebí zapracovat přímo na ní a Vás naučit s ní správně komunikovat (opět odkazuji na tuto Poradnu). Protože však momentálně žijeme ve světě silně nenormálním, zavřeni v domácím vězení a pod dopadem nesmyslných restrikcí, které se strašně negativně podepisují i na našich psích parťácích, mám možnost navrhnout jediné: jakmile bude opět možné normálně cestovat, ozvěte se mi telefonicky a domluvíme se, ze své strany Vám maximálně vyjdu termínově vstříc. Je zapotřebí rychle dát asociální reakce u Vaší fenky do kupy, čas je jen upevňuje a prohlubuje...

(7.3.2021)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 3 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme doma 3 měsíční štěňátko Biewera Montyho, který poslední dobou, když je na vodítku vrčí a občas poňafává na kolemjdoucí lidi a psy. Nedělá to vždycky, ale přemýšlíme, co to znamená. Z tónu vrčení máme pocit, že se spíše vzteká, že je na vodítku a nemůže za nimi, to je spíše u psů, protože je má rád, rád se seznamuje a je vždy přátelský. Pokud potkáme lidi nebo rychle se hýbající děti, tam spíše vrčí, protože má strach. V každém případě nevíme, jak se v těchto případech chovat, abychom toto chování eliminovali či ho nejlépe odstranili. Je mi jasné, že jako pes občas štěkat bude, ale je to celkem komické když kilový pes vrčí na procházející rodinu :) Předem děkuji za Vaší radu.

Odpověď: Dobrý den:) Máte teprve tříměsíční štěně, nezapomínejte na to. Má psychiku mláděte, reaguje živelně a instinktivně, ještě nevyhodnocuje věci rozumově, přitom vy od něj očekáváte chování dospělého jedince - to je přece naprostý nesmysl. I Vy jako malá jste takto reagovala, teprve s postupujícím věkem jste začala přemýšlet a až v určitém věku jste mohla nastoupit do školy...

Stejně tak u tak malého štěněte nemůžete požadovat uvědomělou chůzi na vodítku, na to jednoduše jeho psychika ještě nemá dostatečně nastavenou schopnost soustředéní. A jen tak mimochodem - uvědomujete si, že ve věku 3 měsíců ještě není štěně vakcinací dostatečně chráněno proti infekčnímu ohrožení a vůbec byste se s ním ještě neměla pohybovat ve veřejném prostoru?

Prostudujte si prosím tyto PSÍ STRÁNKY FALCO (nejen Poradnu, tu ale samozřejmě také), máte tu velkou spoustu informací o správné výchově (nejen) štěněte, o potřebě smečky, o hierarchii a komunikaci. Hodně Vám to pomůže pochopit, jak vlastně psí druh "funguje", jak se svým pejskem komunikovat a co je reálné v určitém věku požadovat a očekávat. Pokud budete potřebovat, můžete mě pak samozřejmě zkontaktovat i telefonicky a probereme vše efektivnějším způsobem.

(28.2.2021)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 1 rok
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, prosím Vás o radu ohledně našeho pejska Atose (maminka kříženec NO, otec neznámý asi Malinois). Pejsek žije v bytě, kde jsou dvě kočky, já a přítel. Každý den má fyzickou i psychickou aktivitu. Je poslušný, hravý, vydrží doma sám, neštěká, neničí. Jí granule, dostává pamlsky, máme el.obojek, stačí ve většině případů vibrace. Snášenlivost u psů je individuální, záleží, jak se projeví druhý pes. Když pes vyjede na Atose, ten si to nenechá líbit. Fenky miluje a ty mu můžou udělat cokoliv.
Atos na nás začal vyjíždět:
1.na Vánoce dostal kost, byl na gauči a hladila jsem ho, vše v pořádku. Přítel ho také chtěl pohladit, ale Atos ztuhl a hned vyjel, ani nezavrčel. Přítel převalil Atose na záda, pejsek pak nejevil zájem o kost a šel do chodby. Po nějaké době jsem šla do chodby a chtěla jsem ho pohladit, ale Atos opět ztuhl a vyjel po mě, také jsem ho povalila na záda. Odebral se do koupelny, tam chodí když chce mít klid. Když jsme se za ním šli podívat, začal se klepat a počůral se. Šli jsme ven a když jsme se vrátili vše bylo v pořádku, po strachu žádné stopy.
2. Na Silvestra byl u nás kamarad a Atos se moc nevyspal. Dávala jsem Atosovi granule a byl tam kamarád a kocour, viděla jsem, jak je Atos nervózní, tak jsem všechny vyhnala z kuchyně a řekla jsem Atosovi že může jíst a dotkla jsem se zad...opět vyjel, následovalo povalení na záda. Kam jsem vešla, Atos vstal a odešel do jiné místnosti (neklepal se ani se nepočůral). Večer se šel na nás podívat několikrát do ložnice, ale jinak spal u kamaráda a ráno byl v posteli u nás. Zase vše normální.
3. 14.2. jsem ležela v posteli, Atos za mnou skočil i s hračkou, jen jsem se podívala co to má za hračku a v tu chvíli ztuhl a vyjel, scénář stejný (na záda) a reakce opět stejná jak poprvé, šel do koupelny, klepal se a pak i počůral. Od tohoto incidentu je někdy normální... hraje si, mazlí se, ale pak vidím, že se nás bojí.
Cvičíme ho pomocí dobrůtek, ukážeme mu co po něm chceme, opakujeme. Má radost když to pochopí. Nemlátíme ho. Když něco nepochopi ukážeme mu to jinak. El.obojek má venku, je na vodítku a když si hrajeme máme ho na volno a dáváme pozor na okolí. El.obojek používáme napr.: Povel zůstaň, který umí ovládat, jen ho zaujalo něco jiného a neuposlechl, podruhé zopakujeme zůstaň, pak vibrace, zde už poslechne. El.impulz jsme použili jen párkrát, vždy stačili vibrace a nyní už krásně poslouchá na poprvé.
Přítel má povely ráznější u kterých má zvýšený hlas a už se po něm neohnal. Atos krásně poslouchá i mé povely, chodí za mnou, kam se hnu jde za mnou, to příteli nedělá, ale vyjíždí po mě. Vím, že chyba je na mé straně, jak to mohu napravit? A nezdá se mi to povalování na záda. Teď to vypadá, že jsme si narušili vztah s Atosem.
Poradíte nám prosím, kde děláme chyby a jak je můžeme napravit? Předem děkuji.

Odpověď: Dobrý den - bohužel, Váš případ je přesnou ukázkou toho, jak špatnou výchovou (resp. přístupem) zkazit mladého pejska... Máte křížence s přirozeně temperamentnější a dominantnější povahou (geny plemene belgický ovčák malinois po otci, pokud jím tedy skutečně je) v jedné z necitlivějších fází věku, tedy plně rozjeté psí pubertě.

Přečtěte si, co jste napsala - je to samé povalování na záda a elektrický obojek. Takto se pes nevychovává (na druhou stranu ale ani "pomocí dobrůtek") a navíc vy Atose pouze cvičíte, to není výchova - už jsem to i zde v Poradně zmiňoval nesčetněkrát. Nedivte se pak tomu, že je dnes výsledkem "vztah" založený na strachu - jedete od mantinelu k mantinelu a chováte se Vy i Váš přítel jako buldozer. Tohle nikdy nefunguje a fungovat ani nemůže, pes má velmi složitou a citlivou psychiku, nemůžete se k němu takto chovat, ke štěněti už vůbec...

Už v mé urgenci na doplnění chybějících údajů Vašeho dotazu jsme Vás požádal, ať si přečtete, co na těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO píšu o elektrickém obojku. Věty "stačí ve většině případů vibrace", "El.impulz jsme použili jen párkrát" jednoznačně potvrzují, že jej skutečně nepoužíváte jen na vibrace - vážně máte pocit, že je naprosto v pohodě si psí "poslušnost" vynucovat prostřednictvím elektrických impulzů a nesmyslných vibrací? Toto nemá nic společného ani s výcvikem a už vůbec ne s výchovou - toto je jen jeden z velmi účinných postupů, jak dokonale rozhodit psí psychiku! Výsledek teď vidíte a zažíváte na vlastní kůži, z normálního pubertálního štěněte jste vyrobili nevyrovnanou vystresovanou bytost s čím dál vyššími sklony k agresivním vzorcům chování. Není se čemu divit, tohle jinak dopadnout ani nemohlo.

Chtěla jste radu, kde děláte chyby - toto jsou chyby hlavní a nejhorší. Namísto odpovídající komunikace volíte represi a týrání (používání elektrického obojku v jakékoli podobě neoddiskutovatelně týráním je), nejdůležitější pro Vás je, aby "krásně poslouchal Vaše povely", ale vůbec si neuvědomujete, proč po Vás Váš vlastní pes vyjíždí, klepe se, počůrává a odchází od Vás i Vašeho přítele v situacích, kdy by naopak měl k vám přijít. Odpověď na to je jednoduchá - právě proto...

Nevím, proč to děláte, to totiž opravdu není normální a už vůbec ne v pořádku. Nicméně bych Vám velmi rád ukázal a naučil Vás, jak se ke svému čtyřnohému parťákovi chovat správně - pak si doufám vyberete tu správnou cestu pro sebe i pro něj...

Pokud tuto šanci ode mne přijmete (já vím, přechozí řádky se Vám jistě nečtou úplně dobře, ale není v tom nic osobního, je potřeba věci nazývat pravými jmény a ani mně se dobře nečetlo, jak se ke svému pejskovi chováte), pak mi prosím zavolejte a domluvíme vše potřebné. Berte to jako šanci pro vás všechny, váš současný přístup je velmi špatný a vše se ještě razantně zhorší, pokud v něm budete pokračovat i nadále. Ale věřím, že si to i sama uvědomujete a pokud své chyby opravdu budete chtít napravit, velmi rád vám v tom pomůžu.

Myslete na to, že pokud po Vás vyjíždí Váš vlastní pes, dokonce ještě štěně, je to obrovský průšvih a jednoznačný důkaz toho, že ve Vašem přístupu je něco velmi špatného...

(28.2.2021)
Plemeno: sibiřský husky
Pohlaví: pes
Stáří: 5 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pročetla jsem vaše články na téma "dítě a pes, hierarchie.." nicméně stále nevím jak vyhodnotit situaci, která se nám stala. Naše dítě má teprve něco přes měsíc (tedy žije v postýlce). Máme doma 2 SH, fenu a psa - toho se týká můj dotaz. Oba psi žijí s námi v domě, mají pelechy doma a zároveń k dispozici zahradu (oba pořízeni jako sportovní parťáci, běhají v zápřahu, tedy nejsou pouze na zahradě). Doma máme pravidla, která dodržují. Náš vztah jsem vždy brala jako úplně bezproblémový, nikdy žádné známky agrese (vůči lidem ani dětem). Zato silné lovecké pudy jsou bohužel naší realitou. Občas jsme v kontaktu s lidmi s dětmi různého věku (od 1 roku výše) a ani zde nic nenasvědčovalo, že by dítě mohl být problém. Právě naopak celé těhotenství jsem byla přesvědčená, že všechno bude bez problému. Všeobecně je pes všemi považován za velkého mazla (občas až takového trochu troubu).
Před měsícem jsme si tedy přivedli domů novorozence a reakce psa mě značně překvapila a znervozněla. První večer vyloženě vydýchával přítomnost mimina - zrychlený dech, neposedný, připadalo mi, že se na něj dívá jako na králíka... Druhý den byl již klidný nicméně asi týden mimino neustále při příchodu kontroloval, kamkoli jsme ho nesli šel s ním. To pak také přešlo a nyní se na něj občas podívá, občas očuchá, olízne. Myslela jsem že si prostě jen potřeboval zvyknout na přítomnost nového člena. Nyní ale k onomu incidentu, který nastal po cca 4 týdnech - malého jsem měla na pohovce bezpřostředně u sebe - položeného na bříšku, pes přišel (klidný - myslela jsem že si ho jde opět očuchat), ale pootevřel tlamu a jakoby ho chtěl vzít pomocí zubů za hlavu. Všechno proběhlo tak nějak klidně, nejednalo se o žádné chňapnutí nebo výpad... Naštěstí se dotkl pouze vlasů.
Jak si to mám vyložit? Chtěl mi ho prostě "ukrást" a sežrat? Zlikvidovat jako hrozbu? Kdybych tam měla kus masa tak si nedovolí zkusit mi to vzít, takže mě celkem děsí že něco takového zkusil u dítěte (veřím, že je dostatečně inteligentní aby věděl co to je). Pes je jinak v klidu, nijak se nedere do postýlky, neskáče, nic podobného... Ani u jednoho nepozoruji známky žárlivosti. Nevím co dělat / nedělat, protože vlastně nevím co je náš problém a hlavně neumím vyčíst co má náš pes v úmyslu. Určitě nechci psy vykázat z domu do kotce, ale zároveň chci předejít problémům (přeci jen, za pár měsíců se malý bude plazit po zemi). Děkuji za jakoukoli radu :)

Odpověď: Dobrý den:) Sibiřský husky je hodně přírodní plemeno se silnými hierarchickými instinkty. V podobných situacích jako je Vaše je velmi důležité mít 100% správně nastavený vztah - to znamená reálně, ne co má často majitel pejska jenom ve své hlavě. Situace typu "nový člen smečky" pak dokonale prověří, jak to ve skutečnosti je...

Vaše současné vzájemné nastavení díky Vašim vnitřním obavám evidentně jednoznačné a stabilní není, pejsek bude mít přirozené tendence testovat a ověřovat. Ty obavy jsou však jen ve Vaší hlavě, je to vzhledem k Vašemu stavu pochopitelné, ale pokud sama sebe neuhlídáte, pak svého huskyho rozhodíte a může to pak být zlé. On se Vaše dítě určitě nechystá zabít, jeho chování při prvním seznámení a první týden bylo zcela v normě - pokud by je vnímal negativně, už by to dával průběžně najevo výstražnými signály (vrčení, zuby, naježení nebo naopak strachové reakce). Sama vidíte a popisujete, že je s malým v kontaktu, neutíká před ním, naopak ho olízne, očuchá, takhle je to naprosto v pořádku.

K onomu konkrétnímu "incidentu" (ve skutečnosti se o žádný incident nejednalo, ta představa je zas jen ve Vaší hlavě) - Váš husky jen pootevřel tlamu, žádný výpad, žádné kousnutí, žadné zavrčení. Pes běžně při kontaktu tlamičku otevírá a přitom nemá v úmyslu někoho kousnout nebo chytit za krk, je to běžná součást fyzické kontaktáže nebo hry.

Skutečné nebezpečí je někde úplně jinde.

Nachází se ve Vaší hlavě a následných emocích a reakcích. Svými obavami a strachem při představě katastrofických scénářů, kterak Vám pejsek žere potomka, vysíláte do okolí velmi negativní emoce, které samozřejmě pes spolehlivě vycítí, může je vyhodnotit jako ohrožení nebo Vaši slabost a následně udělat něco, co by jinak nikdy neudělal.

Víte, co by na Vašem místě udělala fena huskyho (i jiného plemene)?

Nastavila by mantinely, jaký kontakt může mezi jejím štěnětem a jiným psem proběhnout. V pozici alfafeny, ve které by zcela přirozeně jako matka byla, by jí stačilo jen se zle podívat nebo lehce zavrčet a pes by sklopil uši, olízl se a přesně by věděl, co rozhodně nedělat, aby tyto meze nepřekročil.

Přeloženo pro Vás - chovejte se jako alfafena, nemusíte vrčet, ale stačí, když se na svého pejska podíváte tím správným pohledem, pokud dá najevo sebemenší (ale opravdu reálný!) negativní signál. Stačí Vaše správné emoce, dominantní pozice a Váš husky bude šťastný, že máte poměry ve své smečce pod kontrolou. Podporujte běžný pozitivní kontakt mezi huskym a malým, vyhoďte z hlavy katastrofy, ze své psychiky obavy, nervozitu a nejistotu, buďte vždy obezřetná, abyste mohla zasáhnout. Malého mějte vždy těsně u sebe a vždy mějte situaci pod kontrolou, ty opravdu zátěžové okamžiky pro psí psychiku přijdou až za pár měsíců, až malý poleze a především až začne chodit, vřiskat a mávat ručičkama;)

Ne, Váš husky nebude chtít malého zlikvidovat, ukrást ani sežrat, pokud se Vy sama budete chovat normálně a budete zastávat skutečnou vůdčí roli ve své lidskopsí smečce. To mějte na paměti a pak se nebudete muset ničeho bát - v případě opačném se ovšem může stát cokoli, tady je zapotřebí prostě fungovat správně...

(28.2.2021)
Plemeno: 2x bulteriér
Pohlaví: 2x fena
Stáří: 5,5/1,5 roku
Kastrace: ne/ne
Dotaz: Dobrý deň, prosím o radu. máme dve suky bulinky, žijú so mnou a manželom v rodinnom dome. Naša dcéra má syna, ktorý bude mať pol roka, žijú vo svojej domácnosti a k nám chodia na návštevu, teraz v tejto dobe veľmi málo, nevideli sme ich už vyše mesiaca. Psy nie sú na prítomnosť detí zvyknuté, a zatiaľ neboli v kontakte ani s naším vnúčikom. Aj keď u nás dcéra bola, boli psy v inej miestnosti. Dúfam, že táto doba covidová čoskoro skončí a dcéra bude u nás aj s vnúčikom častejšie. Ako máme postupovať, aby si zvykli na dieťa, a neurobili sme nejakú chybu? Tá staršia bulinka je kľudná, keď stretneme vonku nejaké deti, nechá sa pohladkať, samozrejme pod našou kontrolou. Mladšia je veľmi vzrušivá, napríklad na veľa podnetov reaguje skákaním, behaním do kolečka. Prečítala som si vaše články, aj s polemikou vašich klientov a postavení dieťaťa vo svorke, plne s vami súhlasím, ale potrebujem poradiť, ako prakticky toto dosiahnuť, aké konkrétne kroky robiť, aby sme spolu mohli fungovať v takej pohode, ako doteraz. Ďakujem, ak je treba viac informácií, rada doplním.

Odpověď: Dobrý den:) Základem pořád zůstává vše, co jsem na dané téma už napsal, především praktická aplikace mnou již tolikrát popsaných a vysvětlených postupů. Jak každému říkám, vědět o něčem je málo, je zapotřebí to aktivně používat.

V první řadě je tedy třeba mít svoje fenečky dostatečně hierarchicky zvládnuté tak, aby Vašim rozhodnutím (tedy i "vnuk je v pohodě, není třeba to řešit") věřily a chovaly se podle Vašich příkladových vzorců. Pozor na to, že se Vám také velmi blíží doba, kdy mladší fenka začne zkoušet, zda se ve smečce nedostane nad tu starší - jak už jsem psal, správně nastavená hierarchie je základ a i zde rychle zjistíte, jak na tom reálně jste.

S vnukem začněte vzájemné seznamování nejprve na procházkách venku, v neutrálním a otevřeném prostředí. Netlačte na pilu, zůstaňte všichni zúčastnění v pohodě, nervozita a strach jsou prvotním spouštěčem problému, protože pes pak vždy začne vyhodnocovat, co nebo kdo je jeho zdrojem. Buďte opatrní, předvídejte, buďte v kontaktní vzdálenosti, dávejte pozor na přenesenou agresi nějakým podnětem z okolí, ale zároveň komunikujte tak, aby malý byl v očích Vašich fenek od začátku součástí smečky, ne jejím narušitelem nebo ohrožením. A také nezapomeňte se věnovat (pozornost, pohlazení, komunikace) i jim, ne jen malému...

Takto "na dálku" pro Vás opravdu nemohu víc udělat, každopádně pokud budete důsledně dodržovat vše, co jsem napsal (ve své odpovědi i článcích), zvládnete to. Znovu však zopakuji, že základem je správné hierarchické nastavení - bez toho nic fungovat nebude a může pak být jen otázkou času, kdy se přihodí něco nepěkného.

Pokud budete potřebovat něco zkonzultovat, ať teď nebo později, zkontaktujte mě prosím telefonicky, pro podobné případy je to vždy daleko lepší způsob interaktivní komunikace.

(21.2.2021)
Plemeno: jack russell teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 16 měsíců
Kastrace: ano (v 1 roce)
Dotaz: Dobrý den, mám 16 měsíční fenku. Je kastrovaná v jednom roce. Chtěla bych moc poprosit o radu ohledně venčení. Nevím, jestli jsem někde neudělala chybu. Doteď mi fenka doma nevydrží celou noc bez loužičky a občas přes den také nějakou loužičku udělá. Naučila se na nás štěknout, když potřebuje jít ven, tak se snažíme jít vždycky, když chce. To nevím, jestli není chyba, ale i tak občas loužičku najdu. Když je doma sama a jsme v práci, tak nic neudělá a vydrží. Když jsme doma, tak chce jít kolikrát ven co 2 hodiny. Když nejdeme, tak se někde vyčůrá. Kdyby to nebyl pes, tak řeknu, že mi to dělá naschvál, ale vím, že to pes nedělá. Co se týká venčení, tak s ní jdu naposledy večer kolem půl desáté a pak ráno kolem páté, když vstávám do práce, tak si myslím, že to není tak dlouhá doba. Už jsem se dostala do takové fáze, že ji doma pořád sleduji, když zrovna nespí, aby se někde nevyčůrala a to samé je i na návštěvě např. u rodičů. Už se nemůžu vymlouvat, že je to štěně a není to příjemné. Budu vděčná za jakoukoliv radu. Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Základní příčinou je fatální chyba, kterou jste udělala a která se potáhne celým životem Vaší fenečky, tedy kastrace ve štěněcím věku. Zarazila jste psychický vývoj fenečky v jednom roce a úspěšně získala celoživotní štěně - prostudujte si prosím články, které jsem na téma kastrace na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO publikoval...

S tím samozřejmě souvisí přenos štěněcích vzorců chování a návyků i do jejího současného věku. Jednoduše řečeno - kastrací jste zakonzervovala štěněcí psychiku, nenechala fenku projít ani psí pubertou a jelikož má kastrace přímý negativní vliv (absence pohlavních hormonů) i na svěrač močového měchýře (inkontinence), jste tam, kde momentálně jste.

Pro všechny případy samozřejmě nechte udělat i vyšetření, zda není problém i v chronickém onemocnění ledvin nebo močových cest, ale předpokládám, že tam bude vše v pořádku. Trochu jde proti sobě popis "občas přes den také nějakou loužičku udělá" versus "když je doma sama a jsme v práci, tak nic neudělá a vydrží", přitom přes den jste v práci - ale tu loužičku prostě může udělat kdykoli a kdekoli.

V každém případě posilte svoji vůdčí roli a komunikaci, snažte se dodržovat stabilní denní režim (2x denně procházka venku, tedy i vyprázdnění - ne každé dvě hodiny), kontrolujte příjem vody a jak jsem napsal, nechte udělat kompletní laboratoř. Pokud budete potřebovat cokoli upřesnit, klidně mi zavolejte, ale jak už jsem napsal (a mohl bych Vám předložit řadu přesně těchto případů v praxi), každopádně Váš problém primárně vznikl onou nesmyslnou kastrací...

(21.2.2021)
Plemeno: kříženec jezevčíka
Pohlaví: fena
Stáří: 21 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Měla bych na Vás prosbu a žádám vás o radu. Máme štěněte staré 21 týdnu.  Od té doby co jsme si ji přivezli se snažíme cvičit a to hlavně na vykonávání potřeby ven. Zkoušeli jsme už různé možnosti - jako je:  fuj nebo placnuti přes zadek. Snažíme se sní opravdu chodit ven dáváme mlsinku když vykoná potřebu venku. Bohuzel se ale nedaří,  fenka neustále vykonává malou i velkou potřebu doma a to kdekoliv. Prostě jde a vykoná potřebu,ale ani si nezaskrabe a to sní opravdu každou chvilku chodíme ven a snažíme se . Proto žádám o radu jak na to ,aby vykonávala potřebu venku atd .

Odpověď: Dobrý den:) Už jsem to tu mnohokrát vysvětloval - zhruba do půl roku věku není štěně schopno spolehlivě vůlí ovládat svěrače, proto je nutné mít trpělivost a respektovat nastavení přírody. "Cvičit" štěně na vykonávání potřeby venku je nesmysl, trestat za "nesplnění tohoto cviku" cesta do pekel! Choďte s malou často ven (a na dostatečně dlouhou dobu, teď v zimě je to pro štěně také těžší než třeba na jaře - sníh studí), po vyprázdnění dejte najevo emoční spokojenost, občas se s ní rozdělte o něco dobrého a všechno se časem srovná. Takhle věci fungují, pes vykonává potřebu venku přirozeně, není zapotřebí ho na to "cvičit", jen musíte tomu šteněti dát potřebný čas (stejně jako ho potřebují malé děti) a někomu to holt trvá déle, někomu dobu kratší. Nátlakem a trestáním spolehlivě dosáhnete pravého opaku...

(21.2.2021)
Plemeno: kříženec jack russell teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den mame s přítelkyní křížence Jack Russell teriéra je mu 5 měsíců a běžné přes den cvaka pusou jakoby si vyhazoval tlamu z pantů koukali jsme jestli tam něco nemá a nepřekáží mu tam něco ale v puse nic neměl děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Váš pejsek právě přezubuje, může ho v tomto věku trápit kolize některého z mléčných (neuvolněných) versus trvalých zubů - u malých plemen neprobíhá proces přezubení vždy bez komplikací. Doporučuji zkonzultovat přímo s veterinářem, takto na dálku Vám v tomto případě opravdu nemohu více poradit, nemám možnost Vašeho pejska vidět osobně a také mi od Vás chybí podrobnější informace (odkdy se tento stav projevuje, jak dlouho trvá apod.) Jinak jen pro doplnění - u psů po dosažení pohlavní dospělosti se "klapáním čelistí" projevuje reakce na pach (moč) háravé fenky a moč lidskou, ale na to je Váš raslík ještě mladý...

(14.2.2021)
Plemeno: německý špic malý
Pohlaví: fena
Stáří: 18 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o Vaš názor na výcvikovou metodu psa.Ale vezmu to od začátku.Náš problém je v tom,že fenka je ve stresu jak z lidí,psů,aut a cyklistů.Na lidi a psy štěká,jinak agresevní není,učíme přivolání,to funguje pouze, když v okolí nikdo není,pokud v dálce je pes na zavolání nereaguje a běží za psem a kolem něj krouží a štěká.U aut a cyklistů si nedovolím ji pustit z vodítka ,ale má tendenci po kolech vyjíždět.Na volno už nechodí,teď trénujeme na stopovačce.Když jdeme v rušném prostředí mezi lidmi,tak je to uštěkaná procházka.Velmi mě to trápí,oslovila jsem jednoho nejmenovaného trenéra a bylo nám doporučeno ať pořídíme krabici a trénujeme krmení pamlskama v krabici ,nejprve doma, pak na zahradě a nakonec třeba ve městě ,v parku mezi lidmi a rušivými zvuky.Aby si postupně zvykla na zvuky ,které jí ruší,ale soustředila se na ty pamlsky v krabici.Jde mi o to jestli touto metodou lze dosáhnout žádaných výsledků či by jste navrhoval něco jiného.Zatím trénujeme v domácím prostředí.Moc děkuji za Váš čas a těším se na odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Popisovaná metoda "nejmenovaného trenéra" je bohužel tak směšná a naprosto nesmyslná, že jen nevěřícně kroutím hlavou - proboha... Ne, toto Vám pomoci opravdu nemůže. Skutečný zdroj problému je skutečnost, že mezi Vámi a fenkou nefunguje základní hierarchické nastavení, fenečka nemá možnost od svého "majáku" (tedy od Vás) přejímat základní příkladové vzorce chování v různých situacích - jednoduše řečeno, na všechny pro ni zátěžové situace je sama. Její psychika samozřejmě tuto zátěž zvládnout nemůže - pes je sociální tvor, nikoli solitér a funkci, kterou ve smečce plní vůdčí jedinec, Vy bohužel neplníte. Přirozeným následkem jsou pak Vámi popisované stresové projevy fenky, který nyní zažíváte na vlastní kůži.

Pokud chcete dát věci skutečně a navždy do pořádku, pak se stačí se mnou zkontaktovat telefonicky a já i Vám oběma, tak jako jsem pomohl už mnoha jiným, rád pomůžu osobně (tyto věci skutečně na dálku řešit nelze). Chcete-li načerpat trochu motivace, zkuste se podívat do rubriky "Individuální výcvikový servis", zveřejnil jsem zde mimo jiné také řadu případů svých klientů, kteří měli stejný problém, jaký teď řešíte Vy. Nenechte zbytečně trápit svoji fenku ani sebe a zkuste se sama zamyslet nad tím, co Vám dává větší smysl...

(14.2.2021)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, obracím se na Vás s několika dotazy. Pořídili jsme si krásnou fenku SAO, od začátku nám dělá jen velkou radost, poslouchala na slovo od nás se ani nehla, samozřejmě jsme ji nezahlcovali zbytečnými povely, jen jsme ji chtěli naučit zakladním povelům, které ji dáváme klidným, ale důrazným tónem. Všechno to klapalo, jenže poté jsme zjistili, že náš soused ji nadměrně projevuje ,,kamarádství" (neustále ji k sobě volá, když je venku a dokonce ji nosí čerstvé maso), domluva se sousedem nešla, takže jsme vyhradili druhou polovinu zahrady pro pejska a k sousedovi se nedostane. Bohužel, naše rodina si také nedala říct a bez naší přítomnosti chodili na pozemek a nosili ji také čerstvé maso. Dopadlo to tak, že nám naše fenka ted začala hledat kouty kudy může z pozemku utéct  a vítá všechny cizí lidi a láskou by je všechny přivítala, také zmíním, že před rodinou nás nechce ani poslechnout a je z nich úplně nadšená. Vím že je to stále ještě štěně, má v rodu skvělé hlídací vlastnosti i ted se to projevuje ale nechci nic zanedbat a hlavně si nesmí vybírat koho pustí na pozemek a koho ne. Vím, že jsme se dopustili několika chyb, ale ted se to snažíme napravit. Máme ji moc rádi, snažíme se ji dát spoustu lásky, doma nás poslouchá na slovo až na, povel ,,Ke mě" prostě bere jako hru a začne utíkat před námi a snažit se nás vyprovokovat ke hře. Máme ted dům v rekonstrukci, takže svůj kotec také jeste nemá hotový, což si myslím že je taky asi problém a důvod proč jsme si znehodnotili tento povel. Spí doma v noci at není v tom mrazu, když na ni zavoláme ke mě, tak ona nechce přijit protože chce být venku. Opravdu se snažíme napravit ty chyby, dost studujeme i toto plemeno a snažíme se ji pochopit, ale nevíme si rady, měli jsme už jednoho SAO, byl to pes, ale pravý opak naší psí slečny, byl bojácný, na všechny by nejradšji štěkal a do baráku nepustil málem ani rodinu, takže opravdu něco jiného, proto jsme se snažili naší slečnu od začátku socializovat a každý den s ní chodíme na procházky, ...pořád se učíme. Máte pro nás prosím nějaké rady?

Odpověď: Dobrý den:) Jistě, mám pro Vás jedinou skutečně smysluplnou radu - zkontaktujte mě prosím telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou s fenečkou přijedete a praktickým způsobem (na dálku se tyto věci řešit opravdu nedají!) se naučíte správně komunikovat a fungovat s pasteveckým plemenem. Pokud se trochu podíváte po těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO, zjistíte, jak často je potřeba lidem vysvětlovat základní specifika života s pasteveckými psy (středoasiaty, kavkazany, anatolskými pastevci, pyreneji atd.), protože jednoduše řečeno je zapotřebí si především uvědomit jejich přirozené povahy, samostatnost a dispozice tolik odlišné od běžných psích plemen.

Na Vaše chyby už bohužel doplatil Váš první středoasiat (ne, opravdu nebyl bojácný, naopak a pokud "do baráku nepustil málem ani rodinu", pak je to vždy velmi vypovídající znak základního nezvládnutí ze strany majitelů). Nemyslím to nijak osobně ani zle, chci Vám jen pomoci, protože vidím, jak i u současné fenečky děláte zásadní chyby a používáte zcela špatné komunikační postupy.

Rozhodnutí je samozřejmě na Vás, pokud chcete trochu motivace, pak doporučuji podívat se na videa a příběhy velkých pastevců v rubrice "Individuální výcvikový servis". Nenechte prosím současný stav dál rozvíjet, potřebujete pomoc, zvlášť pokud má ve své linii akcentované hlídací vlohy, mohli byste časem mít velké problémy. Zavolejte, znovu Vám to vysvětlím daleko lépe, než přes mailová písmenka.

(7.2.2021)
Plemeno: 2x novofundlandský pes/akita-inu
Pohlaví: 3x pes
Stáří: 2,5 roku/8 měsíců/2,5 roku
Kastrace: ne/ne/ne
Dotaz: Dobrý den, máme doma 2 novofundlandské psi. Jeden má 2,5 roku a druhý 8 měsíců. Ani jeden neni kastrovaný. Žijí na velké zahradě. S tím starším mám problén již od mládí, že vždy, když potkáme na ulici psa, tak na něho chce zezadu naskakovat, s tím malým to ale nemá tendenci dělat. Nedávno k nám na zahradu přišla přýtelkyně s Akita inu taky pes 2,5roku nekastrovaný a to se mále pokousali, strašně na sebe vrčali a i přes to na něho chtěl zase naskakovat zezadu (jako štěňata spolu problém neměli). Jinak s lidma nemá ani jeden z našich novofundlanďáků problém ani s kočkama a slepicema. Neporadil byste mi prosím, jak zabránit naskakování na ostatní psi?

Odpověď: Dobrý den:) Vámi popisované "naskakování" je jeden z výrazných dominantních signálů psí komunikace. Jinými slovy řečeno, máte dominantního pejska, což je u plemene novofundlandský pes přirozená součást jeho povahy. Ve vztahu k psímu okolí se jedná o záležitost čistě hierarchickou, která nemá nic společného s loveckými instinkty, tedy ani se zmíněnými kočkami nebo slepicemi.

Není problém do těchto situací zasáhnout, tentokrát z Vaší strany a opět dominantním signálem - pro bližší seznámení s tématem, o kterém nyní hovořím, doporučuji si prostudovat tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, máte tu k dispozici spoustu souvisejícího textu (přirozená komunikace, dominance, hierarchie smečky atd.) Aby to bylo účinné, je samozřejmé nutné, abyste ve své lidskopsí smečce byl na pozici vůdčího jedince, bez toho Vám nic fungovat nebude - opět odkazuji na textový a video obsah tohoto webu.

Pokud byste se chtěl včas (budete mít za nějakou dobu s největší pravděpodobností stejný problém i s mladším) naučit vše potřebné, abyste svoji smečku skutečně zvládal, zvažte moji osobní pomoc - pro inspiraci doporučuji zhlédnout videa v rubrice "Individuální výcvikový servis". Za několik měsíců Vám začnou hierarchické půtky mezi vlastními pejsky - "malý" je na to teď ještě mladý, ale akity Vaší přítelkyně se to samozřejmě už týká, znovu opakuji, jedná se o přirozené hierarchické porovnávání, které se může při chybném přístupu člověka velmi ošklivě zvrhnout. Ani ve Vašem případě ale není problém se se mnou domluvit na praktické pomoci, která je v podobných případech vždy nejůčinnější a nejlepší investicí do budoucího spolužití člověka a jeho psího parťáka.

(7.2.2021)
Plemeno: biewer teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 6 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se s Vámi poradit. Máme fenku, biewer jorkshirský teriér, je jí 6 let, kastrovaná není. Přibližně od jejího prvního roku vyjíždí na ostatní psy (je jedno zda jde o fenku či psa). Vždy k nim přiběhne, že se chce kamarádit, jenže pak se "připlácne" na zem a už tak divně kouká (je mi jasné, že na pejska vyjede). Poté zavrčí a "vyjede" na pejska. Už se nám stalo, že se pejsek ohnal a naši fenku kousl. Chtěla bych jí to tedy nějak odnaučit. Mohla bych Vás poprosit případně o nějakou radu?

Odpověď: Dobrý den:) V této podobě je to vždy jednoznačný indikátor hierarchického nezvládnutí ze strany majitele pejska. I Vaše fenečka tímto dává najevo svoji nejistotu - je to takové sociální "od mantinelu k mantinelu", chci se s pejskem kontaktovat a zároveň se bojím. Chybí jí její maják, tedy Vy jako vůdčí jedinec a každý pes její chování vyhodnotí jednoznačně - a pak opravdu stačí, aby byl trochu větší a silněji stiskl, nepodceňujte to...

Na dálku tyto problémy řešit nelze, protože je zapotřebí odstranit příčinu problému - vyjíždění je jen důsledek a ne jediný (pokud jste si trochu pročetla Poradnu, tak už to určitě také víte), ale samozřejmě i Vám a fence rád pomůžu osobně. Pokud budete chtít dát vše do pořádku, zkontaktujte mne telefonicky a domluvíme se. Nejde zde o žádné "odnaučení", jde o hierachii a komunikaci.

(31.1.2021)
Plemeno: francouzský buldoček
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ano (4 roky - majetnický postoj vůči paničce, agresivní chování vůči páníčkovi)
Dotaz: Dobrý den, zhruba před pěti měsíci jsme adoptovali francouzského buldočka. Pochází pravděpodobně z nějaké množírny a měl před námi několik majitelů u kterých se mu nevedlo dobře. Byl podvyživený, bál se všeho co má násadu, očekával, že ho tím budeme prát atd. Zkrátka těžko říct, co vše si zažil. Získali jsme ho do péče od paní, která nám sdělila, že je v invalidním důchodu a jde na operaci, takže by se o něj potom už nezvládla starat, proto ho chce dát někomu do dobrých rukou. Že je pejsek hluchý a slepý na jedno oko, jsme zjistili až sami, doma po převzetí. Nicméně dali jsme ho do pořádku, co se týče stravy i veteriny a vše vypadalo první měsíce velmi idylicky. Bohužel, pejsek se začal zhruba před třemi měsíci chovat z ničeho nic agresivně ke všem v domácnosti kromě mě - zejména k partnerovi. Ať už sedím na gauči nebo stojím v kuchyni, sedne si přede mě a nikdo se nesmí přiblížit. Přítele už mnohokrát pokousal. Nevíme, co si počít, aby tohle přestal dělat. Okřiknout ho, nebo mu nějakým způsobem dát intonačně nebo povelově najevo, že toto nesmí nefunguje, protože jak už jsem zmínila, pejsek je od narození hluchý a dávat mu to najevo fyzickou silou nechceme. Při tom je to zvláštní, přítel ho krmí (střídavě se mnou), chodí s ním na procházky, věnuje se mu. Když nejsem doma, je na něj Max hodný, hrají si spolu, mazlí se, ale když přijdu a sednu si třeba na gauč, je z něj zase "ochránce" a stačí, aby se přítel pohnul a okamžitě na něj vystartuje. Máme i další zvířata, s těmi nemá problém a nežárlí na ně.
Radili jsme se s pejskaři ze cvičáku, ale jejich postupy mi přišly pro takhle malého psa příliš drsné. Na radu jedné naší známé chovatelky jsme ho nechali vykastrovat, aby se "zklidnil", ale bohužel to zatím vůbec nepomohlo. (A potom jsem se dočetla na Vašich stránkách, že pravděpodobně ani nepomůže a pejskovi to spíše ublížilo).
Zakázali jsme mu vyskakovat na gauč a na postel, kde se evidentně cítil dominantněji a zdálo se, že to na chvíli pomohlo, ale teď už vyjíždí i ze země. Každý den řešíme jeho agresivitu vůči partnerovi, každý den ho jednou i vícekrát kousne a chová se velmi agresivně. Nejprve jsme se podle rad jiných pejskařů snažili ukázat mu, že on tu není pánem a že dominantní vůdce smečky je partner, ale to nezabralo. Maxík, i tím, že je to buldok, je velmi tvrdohlavý, houževnatý a neústupný.
Potom jsme se rozhodli zkusit to naopak. Partner je klidný, snaží se s ním po dobrém (měli jsme za to, že má třeba z minulosti problém s muži, že mu třeba ubližovali apod.), takže i když na něj pes vyjede, partner se snaží chovat mírně, dát k němu ruku, uklidnit ho, vzít ho do ruky, pohladit ho - zkrátka dát mu nějak na jevo, že se ho nemusí bát, a opravdu to nějaký čas fungovalo, ale teď už nezabírá ani to. Když k němu dal ráno ruku a chtěl ho uklidnit, pes ho rovnou kousnul. Za trest ho obvykle dáváme do předsíně, kde je sám (ale má tam pelíšek, vodu,..) - štěká tam, kňučí, škrábe na dveře a občas se vzteky i pokadí a počurá. Necháváme ho tam vždy zhruba 20-30 min. Když ho ale pustíme zpátky, okamžitě začne na partnera znovu vrčet, takže trest vůbec nechápe.  Opravdu už jsme zoufalí. Budeme vděční za jakoukoliv radu, jak postupovat..

Odpověď: Dobrý den:) Vzali jste si pejska v již dospělém věku, který má za sebou nedobrou minulost, ze které si odnesl následky na těle i na duši. Nicméně měli jste velkou šanci, aby u vás nalezl konečně dobrý a stálý domov, bohužel jste dali na "dobrou radu chovatelky" a místo pomoci jste mu ještě víc ublížili...

O následcích hloupé a především zcela zbytečné kastrace jste se už přesvědčili sami, sami jste poznali, že vám nikterak nepomohla a naopak se budete postupně seznamovat s dalšími jejími negativními dopady. Jsem rád, že jste si přečetla moje články na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO na toto téma, bohužel pro Vašeho pejska příliš pozdě.

Skutečnou příčinou Vašeho problému s pejskem je jednoduchá skutečnost (a zde v Poradně již nesčetněkrát probrána v jiných podobných případech), kdy jste nezvládli svoji hierarchickou roli a pejsek se po pár týdnech, kdy si ujasnil poměry ve svém novém domově, přesně podle toho zařídil. Dosavadní postupy, jak je uvádíte, fungovat nebudou a nemohou a jen vše ještě zhoršují.

Samozřejmě rád pomůžu i vám a vašemu pejskovi - ale pokud jste si trochu pročetla Poradnu, tak už jistě víte, že "na dálku" podobné případy skutečně řešit nelze. Pokud tedy vážně stojíte o pomoc a chcete navždy dát svoje spolužití s pejskem do pořádku, ozvěte se mi prosím telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou s Maxem přijedete. Současná situace u vás je opravdu už hodně kritická a umím si představit, jak je pro vás náročná (stejně tak ale i pro Maxe), samy od sebe stávající problémy neodezní, jen se prohloubí.

(24.1.2021)
Plemeno: irský setr
Pohlaví: pes
Stáří: 9 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostále. Prosím o radu. Máme 9 měsíční štěně IS. Je to už druhý IS, první se dožil 12 let. S tímto "puberťákem" máme bohužel jeden problém. Na procházce je často na volno, ale po ulici zatím pouze na vodítku. A někdy se stane, že se začne na vodítku cukat, kousat ho a bohužel se snaží kousnout i do ruky. Na mě už si to nedovolí, nebo se jen snaží sundat rukavici, ale na dcery je to někdy horší a někdy je jeho stisk i bolel. Snažím se mu dát hlasem najevo, že tohle nesmí, takže to jen zkouší, ale ruky se nedotkne. Případně mu bez problémů "zaháknu" prsty za špičáky a přetahujeme se, aniž by stiskl. Přitom doma se o nic nepokouší, nechá se muchlat, hladit, jen venku máme občas takovýto problém. Přeji hezký den a předem děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Máte psího puberťáka, který teď naprosto přirozeně zkouší, jak na tom kdo z Vaší rodiny (tedy jeho lidskopsí smečky) je. Tedy i Vy nebo Vaše dcera. Bohužel jste neuvedl její věk, není proto jasné, zda je ještě z psího pohledu v ranku "štěněte", zda s pejskem chodí venku sama, nechápu popravdě důvod Vašeho "přetahovaní za zuby" (není to vůbec dobrý nápad). Základní problém je samozřejmě ten, že nefungujete správně jako vůdčí jedinec a protože irský setr je citlivé plemeno na chyby (především  v tomto věku), bylo by dobře, pokud byste mne zkontaktoval telefonicky a vše tak probereme daleko lépe a s více potřebnými informacemi. Pokud budete chtít, ozvěte se mi prosím.

(17.1.2021)
Plemeno: maltézský psík
Pohlaví: pes
Stáří: 14 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, pán Dostál, ďakujem za Vašu stránku, ktorá mi priniesla potrebné vhľady najmä ohľadom vzťahu so psíkom. A to je aj dôvod, prečo Vám píšem. Mám už 2 mesiace v dočasnej opatere vyše 1-ročného maltezáka Beniho, ktorý momentálne patrí útulku, avšak zvažujem jeho adopciu. Predošlý majiteľ sa o neho nevedel postarať - najmä finančne, ale psíkovi sa pravdepodobne nikto nevenoval, keď prišiel ku mne, nevedel žiadne povely, štekal a vrčal na všetkých ľudí vonku a aj na iných psov. Som rada, že sa u mňa upokojil, štekanie na psíkov aj ľudí prestalo, je to zvedavý, veselý, nebojácny psík. Je to moja prvá skúsenosť so psom. Vôbec som netušila, čo som psíkom robiť, na začiatku, keďže sa liečil z vážnej choroby, som k nemu mala veľmi materinský prístup, o hierarchii som nič netušila. Teraz vidím, že som si s Benim nenastavila správne vzťah. Postupne na tom pracujem, trénujeme privolanie, chôdzu pri nohe, snažím sa byť pokojná, niekedy to funguje a niekedy vôbec. Cítim, že pre neho nie som autorita a priznám sa, že som z toho vyčerpaná. Keď ho pohladkám, alebo sa s ním hrám, jeho reakcia v poslednej dobe je, že na mňa začne naskakovať - po ráznom upozornení však prestane. Býval vonku aj vzdorovitý, napr. sa zapieral, keď ešte nechcel ísť domov, ja sa vždy snažím byt pevná a trvať na svojom.
Premýšľam, či mám na to, mať psíka, či existuje nejaká cesta, ako si získať rešpekt a pri tom neprísť o všetky nervy, cesta, ktorá by vyhovovala nám obidvom? Mám pocit, že s Benim nemáme vytvorené vzťahové puto, že nie sme spolu, že sme skôr vedľa seba a bojujeme. Jeho adopciu zvažujem aj preto, lebo mi jedného dňa prišla myšlienka, že Beni je niečo ako môj učiteľ, že mi tento vzťah môže veľa dať. Ako však zistiť, či som aj ja pre neho ten správny človek? A ako dlho trvá, kým sa takýto vzťah medzi človekom a psíkom vytvorí? Vopred ďakujem a držím Vám palce vo Vašej práci.

Odpověď: Dobrý den a velmi děkuji i já:) Začal jsem sem psát odpověď na Váš dotaz a pak mě najednou napadlo, že by byla velká škoda, kdyby jen tak zapadl – myslím si totiž, že otázky, které jste v něm položila, jsou docela zásadní a určitě se prohnaly, prohánějí nebo proženou hlavami i dalších lidí. Proto jsem se rozhodl na toto téma napsat samostatný článek jako odpověď na Vaše dotazy - nazval jsem jej „Přemýšlím, zda mám na to, mít pejska...“

Moc Vám přeji, ať vám to s Benim spolu vyjde!

(17.1.2021)
Plemeno: kříženec kavkazského pasteveckého psa
Pohlaví: pes
Stáří: 5 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, opäť sa na Vás obraciam s prosbou o rady. Nadväzujem na všetky moje predchádzajúce maily, aby boli informácie spolu od začiatku.
Veru - mali ste pravdu, všetko asi "začína". :-/
Džamal - miešaný kaukazák - má 5 mesiacov, 32 kg, je zdravý, čulý, veľmi múdry, učenlivý, také veľké - niekedy poriadne bláznivé - šteňa.
Maxo - slovenský čuvač - je také veľké zlatíčko. Veľký učiteľ "malého" Džamala. Polovicu roboty spravil za mňa.
Spolužitie oboch mojich psíkov je v podstate bez veľkých problémov. Naučili sa vedľa seba žrať - vtedy som pri nich, ale dokážu to bez problémov aj bezo mňa. Džamalovi leziem rukou do misky, vyberám mu z nej a dávam mu sem-tam z ruky zožrať - aby si zvykol, že môžem (čítala som, že v puberte na toto títo psíci zabudnú a sú schopní zdecimovať vlastného pána).  Problém sme mali s nasadzovaním obojka - Džamal neskutočne vyvádzal, nechcel si ho nasadiť, bolo to o skúšaní dlhú dlhú dobu, ale trpezlivosťou sme to zvládli a teraz chodíme na prechádzky bez väčších problémov. Chodievam s obidvomi naraz, ide to fajn, no začnem asi zvlášť - bude viac priestoru na dôkladnejšie sa venovanie práve Džamalovi. Napriek tomu, že sa hovorí o kaukazákoch, že nie sú veľmi na povely, Džamal pomerne rýchlo zvládol: "Džamal - ku mne, Sadni, Daj labku, Na miesto" (piškóty sú zázračná vec). S domácimi tvormi nemá problém, pohybuje sa medzi sliepkami, dokonca ich záhaňa do dvorčeka. Neznáša mačky(prešteká celé noci).
Jeden problém - pre mňa dosť zásadný - tu ale začína vyliezať na povrch. V priebehu dvoch týždňov sa to stalo dvakrát - akoby mu v sekunde "preplo" v hlave, zaujal veľmi agresívny postoj voči Maxovi (opakujem, že ho veľmi "ľúbi"). Nebolo možné ho upokojiť kľudným dohováraním. Prvý raz sa to stalo vo chvíli, keď mal môj syn Džamala na kolenách, hladkal ho, bol absolútne pokojný, Maxo ležal ďalej od nich. Prišla som k nim, pohladkala som najprv Maxa - vtedy to začalo. Boli sme v garáži, manžel to vyriešil ráznym chlapským "Džamal, fuj, von!" Poslúchol na prvýkrát. Potom sa k manželovi chvíľu nepriblížil, nechcel sa dať pohladkať ani mne.
Druhý raz sa to stalo včera - prišli sme z prechádzky, odstrojila som ich, pochválila, hladkala som Džamala - kľačala som na zemi, Džamal bol za mnou, všetko ok. Maxo prišiel pokojne ku mne, tiež som ho chcela pohladkať - koniec sveta!  Džamal spustil také agresívne vrčanie! Snažila som sa kľudným hlasom o "Fuj, Džama!" ale on vtedy akoby bol niekto iný. Keď vyštartoval po mojej ruke, skríkla som na ňho, na povel "Na miesto!" okamžite zareagoval. Odišiel do voliery. Zatvorila som sa tam s ním, bez Maxa, hladkala som ho a ukľudňovala asi skôr seba ako jeho. Uvedomujem si, že ako sa hovorí:"problém je vždy na konci vodítka - ale nie zo strany psa!" platí. Veľmi chcem prísť na to, čo nerobím správne, chcem to napraviť, aby bolo dobre obom psom - aj Maxovi, aby netrpel - lebo toto pre neho nie je ok. Čo ak neskôr, keď Džamal dospeje, bude silnejší, ublíži Maxovi? Čo ak sa jeho agresivita obráti aj voči nám? Popravde - bojím sa toho. Tento čuvač je už môj druhý, tiež nebol hneď "hotový" pes, trpezlivosť, láskavá prísnosť a dôslednosť sa mi osvedčili. Ako to mám urobiť, aby som aj Džamala dokázala takto zvládnuť? Aby som sa spoľahla, že keď pôjde 13 - ročná dcéra sama na dvor, neskočí po nej? Tie veci z kníh, že pri kaukazákoch má toto chovateľ isté, až keď sú v psom nebi (Irena, Sehnerová:Já pes kavkazský), mi nestačí! Moji psi boli doteraz veľmi dobre vychovaní, nikdy sme s nimi nemali problém. Uvedomujem si, že kaukazák je špeciálny prípad, som odhodlaná mu poskytnúť, čo potrebuje, ale potrebujem vedieť ako.
Je možné, že mňa berie ako "svoju", že neznesie, aby sa ku mne napr. Maxo priblížil a preto robí toto? "Nebijú sa" keď majú maškrtu, tam by som to pochopila, takže prečo v týchto situáciách, tak odrazu a ako s tým mám pracovať? Keď ostanem na dvore stáť, on si ľahne na moje nohy, a leží. Keď im chystám misky, oboma labkami mi objíma pravú nohu, oddane pozerá a čaká. Je nesmierne múdry, viem, že má obrovské srdiečko, je taký hromotĺk, keď sa zvítame, až kňučí od radosti. Múdrymi očami pozerá a počúva všetko, čo mu hovoríme, snaží sa ako len vie, chápať, čo od neho žiadame. To všetko chce len čas a opakovanie "donekonečna". To je v pohode. Ale potom prídu takéto výpady a ja som v koncoch. Už som mala aj také myšlienky - možno ma zatratíte - ale pre dobro psa, aj všetkých okolo - že ešte kým nie je taký veľký, podám inzerát na jeho kúpu. Ale potom som si to odplakala.....(prepáčte za citové výlevy)  
Posledná vec tohto mailu - krmivo. Stále ešte kŕmim 3x denne, máme granule JoseraKids pre veľké plemená, varím im mäso (kuracie, bravčové, keď bol menší mleté, teraz už len krájané, ryža, cestoviny, raz týždenne ryba, tvaroh, vajíčko natvrdo. Ešte mu dávam probiotiká, lebo mal trochu problém so stolicou - tak som myslela, že toto mu neuškodí). Je to v poriadku? Granule sú ok?
Ďakujem zas a znova za Vašu nekonečnú trpezlivosť a ochotu pomôcť psíkom aj nám ľuďom! Veľká škoda, že je momentálne takáto situácia, asi by sme mali rodinný výlet do Čiech - nech by nebolo neskoro :-( Nuž zatiaľ sa musím uspokojiť aspoň s radami cez PC.
Prajem všetko len to najlepšie, hlavne pevné zdravie!!!!!

Odpověď: Dobrý den, děkuji za přání a také přeji jen vše dobré...:) Moje odpověď bude opět velmi otevřená a velmi přímá (v zájmu Džamala i Vašem), protože jste bohužel nedala na mé rady a doporučení z mých předchozích odpovědí na své dotazy - ať už zde v Poradně nebo soukromými maily. Proto a jen proto je teď situace taková, jak ji popisujete a pokud nezměníte svůj přístup, bude se radikálně zhoršovat...

Cituji ze své minulé odpovědi: "Zkuste si prosím prostudovat PSÍ STRÁNKY, máte tu k plemeni kavkazský pastevecký pes (i jiných pastevců) řadu příspěvků zde v Poradně, moje články i videa z individuálních výcvikových servisů." Bohužel, stále k Džamalovi přistupujete stylem "německý ovčák", učíte ho nesmysly a píšete "piškóty sú zázračná vec" - ne, to nejsou, a u pastevce už vůbec ne. Neděláte to, co skutečně máte, nejdete cestou nastavení správné hierarchie a místo komunikace (což je jediný způsob, jak s pastevcem fungovat tak, aby Vás bral) jdete cestou nesmyslných povelů a křiku. Výsledek pak nemůže být jiný, než momentálně je a pokud byste mnou doporučované materiály prostudovala, věděla byste to.

Dále - opět cituji ze své odpovědi: "Opět mi v této souvislosti přijde nejrozumnější, abyste mi jednoduše zavolala a probereme vše pěkně zgruntu." Nestalo se - ale samozřejmě šlo jen o moji naivní snahu pomoci, kterou jste akceptovat nemusela, na druhou stranu za ty dlouhé roky už velmi dobře vím, co má smysl probírat přes maily a co je daleko lepší probrat interaktivnějším způsobem.

Ano, jsem trpělivý a ano, dělám vše pro to, abych lidem pomohl, je však v zájmu pejska i svém vždy velmi rozumné mé pomoci využít, když ji nabízím. A také udělat těch pár věcí, které poradím nebo doporučím - věřte mi, vyplatí se to...

Pokud tedy ještě jednou shrnu první část Vašeho dotazu - zdrojem problémů je zásadně chybný způsob komunikace z Vaší strany vzhledem ke skutečnosti, že Džamal je pastevec a ne německý ovčák. Musí Vás vnímat jako silnou komunikativní osobnost a schopného parťáka a křikem, nervozitou a povely toho rozhodně nedosáhnete...

Krmení - teď už rozhodně dávejte jen dvakrát denně, ráno a večer. Zmiňovaná značka granulí je šrot, doporučuji přejít na vyšší kvalitu - to, co teď do pejska dáte, je základní stavební kámen pro zbytek jeho života. Správným krmením jsem se na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO zabýval už mnohokrát, včetně potřeb pro velká a obří plemena, současné složení, jak je popisujete, není v pořádku. Prosím prostudujte si související články a odpovědi v Poradně, děkuji.

Další postup je teď výhradně na Vás - pokud budete rozumná a pochopíte, co je pro Džamala skutečně dobré a že je rozumné nechat si i poradit a radami se řídit, pomůžu Vám i nadále, ale "rady přes PC" skutečně v  podobných případech nestačí. A co se týče věty "Už som mala aj také myšlienky - možno ma zatratíte - ale pre dobro psa, aj všetkých okolo - že ešte kým nie je taký veľký, podám inzerát na jeho kúpu." - budu dělat, že jsem ji vůbec nečetl...

P.S. Super - tazatelka už se mi ozvala, že děkuje a zkontaktuje mě telefonicky;)

(17.1.2021)
Plemeno: maremmansko-abruzzský pastevecký pes x kříženec labradora
Pohlaví: pes
Stáří: 7 let
Kastrace: ano (v 1 roce)
Dotaz: Dobry den, mam na Vas velkou prosbu. Chci se zeptat, minuly rok v lete se k nam dostal pejsek me pritelkyne (byli od sebe cca 2 roky z duvodu stehovani) pejsek zustal u mamky, do te doby, nez jsme si nasli byt a prevezli si ho k nam. Pritelkyne mamka mela z pejska respekt, protoze je velky a ona je mala a nema moc sily, tak ho nechavala delat potrebu venku, maji velky balkon s terasou, pejsek ji nikdy neudelal potrebu uvnitr bytu. Snazime se pejskovi udelat co nejvice prijemny domov, pritelkyne se snazi mu "vynahradit" ty dva roky, co s nim nemohla byt, takze nekdy, kdyz je potreba je az moc mekka a vetsinou nechava potrestani za neplechu na me. Jelikoz byla karantena byli jsme porad doma, takze pejsek zvykly, ze jsme s nim a vyzadoval si hodne pozornosti a hrozne se na nas upnul, naucili jsme ho spat v obyvaku misto loznice, po par dnech spolecnych sil byl vic, nez v poradku spat tam. Posledni dobou, kdyz jdeme nekam bez nej, klidne i na nakup, ktery trva hodinu ani ne, kdyz prijdeme mame namoceno v kuchyni. Ikdyz jsme pred odchodem byli venku. Co nam ale dela tedka vic a vic casteji je, ze behem noci, kdy ho zavirame do obyvaku je vse ok, ale kdyz jdeme rano otevrit dvere mame nacurano a nechava nam bobky. Dneska dokonce 2. Muzete mi poradit co by mohlo byt dobrym odnaucenim, zijeme ve Skotsku, takze ted toto obdobi vecne prsi, takze delai prochazky mame kratkym vyprazdnenim se na zahrade, kdyz pocasi neda. Moc dekuji za informaci, mejte se nadherne!:)

Odpověď: Dobrý den:) Velký průšvih už je samotná kastrace, která proběhla v jeho štěněcím věku. O negativních důsledcích tohoto zákroku jsem na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO napsal už mnoho - pro Vás je nejdůležitější fakt, že Váš pejsek nikdy psychicky nedospěl, nezískal vzorce chování dospělého psa a zůstal věčným štěnětem. Což se projevuje v plné míře i teď, spolu s Vaším nepochopením psychických potřeb psa tohoto typu.

Zkusím to teď popsat konkrétněji.

Jedná se o křížence horského pastevce a pokud si alespoň trochu PSÍ STRÁNKY FALCO prostudujete (což velmi doporučuji), rychle zjistíte, jak moc potřebuje blízký sociální i fyzický kontakt se svými lidmi. "Naucili jsme ho spat v obyvaku misto loznice" je například jednou z největších chyb, kterých jste se dopustili. Vyprazdňování v bytě je pak v situaci, kterou popisujete, vždy jednoznačným indikátorem psího stresu, který však má samozřejmě i další příčiny, opět vycházející ze špatného psychického prostředí, ve kterém žije - už jsem o tom v Poradně psal mnohokrát.

Jste daleko, nemohu Vám bohužel pomoci osobně (praktická pomoc je totiž v psím světě jednoznačně vždy nenahraditelná a ta nejlepší), takže si prosím důkladně prostudujte PSÍ STRÁNKY FALCO ohledně sociální komunikace a potřeby pastevce mít "svého" člověka u sebe. Maximálně tyto principy aplikujte, nevyhánějte ho za zavřené dveře, komunikujte s ním, nenechávejte ho v sociální izolaci. Choďte s ním na komunikačně aktivní procházky i za deště, "krátké vyprázdnění na zahradě" je totálně o ničem.

A také prosím mějte na paměti fakt, že se z Vašeho pejska před lety nesmyslnou kastrací stalo ono již zmíněné "věčné štěně", které nikdy psychicky nedospělo a teď tak máte postavou velkého psa s nejistou štěněcí psychikou, které pro něj stresové situace jednoduše samo nezvládne. O to víc potřebuje Vaši podporu, Vaši blízkost, komunikaci. Potřebuje získat sebejistotu, kterou sám nemá a která je spolu s výše uvedeným hlavním zdrojem současných problémů. Napravte to a pokud budete věci dělat správně, vše se srovná - chce to samozřejmě svůj čas a také uvědomění si toho, co se v hlavě Vašeho velkého pasteveckého křížence odehrává.

Opravdu si pečlivě prostudujte tyto PSÍ STRÁNKY FALCO, pochopíte vzájemné souvislosti a jak jsem už napsal - správná změna současného chybného přístupu dokáže malý zázrak, který je ale z hlediska psího vnímání naprosto přirozený. A pokud Vám něco nebude jasné, klidně zavolejte i z toho Skotska, rád vysvětlím...

(17.1.2021)
Plemeno: jorkšírský teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 1 rok
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych poradit jak odnaučit psa žrát žvýkačky. Jsem už zoufalá, bojím se, aby z toho neměl zdravotní komplikace. Pokaždé, když jdeme ven, tak přímo vyhledává žvýkačky. Vodím ho na vodítku, neustále hlídám, vždy ho okřiknu "fuj" a zatahám za vodítko, dokonce jsem ho začala lehce plácat po zadku. On i ví, že to nesmí dělat, vždy se nenápadně zpomalí a hned polyká, abych si toho nevšimla. Kolikrát i když ho okřiknu, tak žvýkačku vyplivne, ale jakmile najde další, tak hned se ji opět pokusí sežrat. Napadlo mě i že bych mu koupila náhubek, ale to si u tak malého psa nedovedu představit, že by ho musel chudák nosit pořád. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Plácání po zadku nebo náhubek je nesmysl, tahání vodítka neúčinné. Přesně v okamžiku, kdy skloní ke žvýkačce hlavu, musíte vodítkem ostře cuknout nahoru (ne dozadu a cuknout, ne tahat!) odpovídající razanci - nesmíte mu urvat hlavu a všechny čtyri tlapky musí zůstat na zemi, ale zároveň to musí pejsek vnímat. Jak zvedne hlavičku a podívá se na Vás, musí se setkat s Vaším ostrým  pohledem (ne vzteklým ani nervózním), můžete se na něj i lehce zavrčet.

Pokud to uděláte správně a odpovídající budou i Vaše emoce (viz tyto PSÍ STRÁNKY FALCO), pak, pokud budete důsledná a dáte tomu potřebný čas, přestane žvýkačky baštit a naopak se jim začně cíleně vyhýbat. Není to těžké, ale musíte mít na paměti, že jako ve všem, ani zde není primární nějaké mechanické cuknutí, ale to, jak Vás Váš pejsek hierarchicky vnímá a co z Vás cítí - mimojiné tedy platí i to, že žvýkačky a cokoli na zemi je vždy Vaše "kořist", nikoli jeho. Opět doporučuji prostudování tohoto webu...

(10.1.2021)
Plemeno: kolie krátkosrstá
Pohlaví: pes
Stáří: 2,5 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den pan Dostal. Tak sa to podarilo a mame steniatko kratkosrstej kolie od chovatelky z CR. Snazime sa mu venovat kolko sa da aj popri nasich dvoch malych detoch. Mam par otazok.
Na Vase odporucanie sme kupili irish cal. Krmime acanou. Ked sme spomenuli chovatelke, ze chceme pridavat vapnik tak nam to dorazne neodporucala. Vraj kvoli usiam. Aby sa mu nepostavili. Citala som si o tom a zistila som, ze vapnik nema na usi vplyv, kedze chrupavka ho nevstrebava. Zatial mu usi lietaju raz hore raz dole. Nemame ho na chov, ale kedze sa jedna o kvalitneho psika s PP tak nech vyzera podla standardu. Lepit usi neplanujem... Mozem teda davat irish cal?
Este sa Vas chcem spytat, ci ho moze krmit a cesat 4 rocna dcera. Tazko je odopriet jej tuto moznost starostlivosti. Zatial ju psik berie ako seberovne dalsie stena. Ked na nu doraza alebo uz moc hryzie korigujeme to my. Staci zmenit ton hlasu alebo ho jemne chnapnut za kozu a reaguje velmi dobre. O vztahu dieta a pes som citala.
Citala som aj preco neobliekat psy. Ale mozem mu davat flisovy plast cez chrbat kym je maly? Zatial vydrzi vonku tak 5 minut a kvoli zime bezi dovnutra. Ak by sa citil prijemnejsie tak by vydrzal hadam aj trochu dlhsie. Zatial sme len u nas na zahrade kvoli ockovaniu.

Odpověď: Dobrý den, gratuluji k novému psímu parťákovi:) Vápník plus doprovodné prvky (fosfor, vitamín D atd.) pro správné vstřebávání je pro štěnata nezbytný, už jsem o tom také napsal (nejen) na tomto webu spoustu textu. Samozřejmě je zapotřebí respektovat správné dávkování (škodí málo i moc) a fázi věku štěněte, ale to, co je v granulích, je hlavně v době nejrychlejšího růstu a přezubování opravdu nedostatečné - opět odkazuji na již zmíněné texty. Ano, můžete (musíte!) podávat IrishCal ve správném dávkování, jinak nebudete mít pseudoproblém s ušními chrupavkami, ale skutečný a závažný problém s chrupem nebo pohybovým aparátem pejska.

Ne, dceři žádné česání ani krmení rozhodně nedovolte, pokud ji nebudete zanedlouho chtít vézt do nemocnice, protože štěně prostě jednoho dne bude rychlejší. O vztahu štěně versus dítě na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO najdete také nejeden článek (četla jste, nevím zda u mne, ale co zde na webu prezentuji, zkuste prosím brát vážně). Zmíněné činnosti (krmení, česání) musí vždy a výhradně provádět "vůdčí jedinec", nikoli lidské mládě!

Pejsek je ještě malý, není proočkovaný a pokud máte bezpečnou zahradu, kam nechodí jiná zvířata, tak i těch 5 minut několikrát denně je tak akorát. Později pak můžete chodit ven už normálně, ale žádné "pláště přes hřbet" nedávejte, naděláte tím víc škody než užitku - krátkosrstá kolie má dostatečně kvalitní srst s podsadou.

(10.1.2021)
Plemeno: stafordšírský pitbulteriér (??? - viz P.S. v odpovědi)
Pohlaví: fena
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, moc prosím o radu. Vedle naší bytovky začali stavebni práce a fenka je jako vyměněná. Vždy ráda chodila ven, ale teď když vemu vodítko tak se utíká schovat a kolikrát se i pocura, někdy ji drapnu dřív než uteče tak se počurá but hned v bytě a nebo hned jak vyjdeme před dveře na chodbu. Nehara ani nejde o problémy močového měchýře. Děkuji za každou radu jak sni pracovat.

Odpověď: Dobrý den:) Bohužel, toto je opět jeden z těch klasických případů, kdy psí majitel neplní svoji přírozenou roli ve své lidskopsí smečce - případů, kterých jsem tu už rozebíral velmi mnoho. Vaše fenka ve Vás nemá svůj "maják", podle kterérho by se mohla řídit a veškeré zátěžové situace (což je v tomto konkrétním případě hluk a provoz ze stavebních prací) si odnáší plně sama. Přirozeným důsledkem toho je pak její stres a stresové projevy...

Pokud fence i sobě chcete pomoci (tedy nejen v tomto případě, ale navždy, jde o systémovou záležitost), pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme se, kdy s ní za mnou přijedete. Stejně jako v jiných podobných případech se nejedná o problém, který lze řešit "na dálku", pokud se však rozhodnete svoji šanci využít, samozřejmě i vám dvěma rád pomůžu dát věci zase do pořádku.

P.S. Plemeno "stafordšírský pitbulteriér" neexistuje. Máte buď plemeno "americký pitbulteriér" (zkráceně pitbulteriér nebo pitbul) nebo "stafordšírský bulteriér" (zkráceně stafbul), popřípadě "americký stafordšírský teriér" (zkráceně amstaf).

(10.1.2021)
Plemeno: československý vlčák
Pohlaví: fena
Stáří: 21 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, mám problém se svojí fenou a upřímně nevím si už moc rady, protože tohle je defakto můj první pes a možná jsem napáchal některé chyby i já. Fena je na lidi hodná, odmalička jí učím, že lidi nejsou nepřátelé a nechám ji pohladit a ona se tak nechová agresivně. Bohužel máme tu 3 sousedy, kteří mají feny, které na ní od malička nebyli přátelské a ona jim to nyní vrací a bohužel začíná být agresivní i na všechny jiné psy i ty co dříve nenapadla a hrála si s nimi nebo je aspoň ignorovala a na odvolání reaguje až po tom co je napadne. 2 feny jsou zbabělé a štěkají nejlépe za plotem, takže je od nich klid, ale vidím, že ta moje je na ně naštvaná podle naježené srsti a ta prostřední je malá buldočice, která je schopná neustále startovat a dorážet mimo pozemek a její paníčci jí ještě litují a chrání, když mám tu svojí na vodítku, takže té své musím důrazně říkat NE, NESMÍŠ a trhat vodítkem nejlépe s povelem KE MĚ! jednou si pro tu buldočici moje fena doběhla, protože ji na dálku slyšela a pokousala ji a po druhé si buldočice troufla zaútočit do zad(měl jsem svojí na vodítku otočenou k zády a zkoušel jsem jí uklidňovat) a moje se tak rychle otočila, že jí opět stihla trochu pohryzat než jsme jí vyprostili, přesto se nic nezměnilo a pořád je agresivní, když je venku a moje fena zatím začíná být agresivní na další psy. Začal jsem používat i elektrický obojek, protože, když se jí zatmělo, tak už nevnímala nic. Když chodíme sami po louce, tak si hraje, běhá kolem a na zavolání reaguje, ale v momentě kdy v dálce zmerčí psa, je konec. Tak před pár měsíci šla ještě odvolat, ale nyní se chová jak smyslů zbavená, ale po napadení a následném chycení se přede mnou plazí a olizuje mi ruce nebo občas chce olíznout i obličej a je najednou zas klidná. Majitelé buldočice jí všude pomlouvají a nijak se s nimi nedohodnu(jednou dokonce nechali buldočici dorážet a raději zalezli domů, když mě viděli) a kolem je cítit nenávist a ty další jsou cítit šíleným strachem, že je moje fena pokouše, navíc podporované lidmi co nechávají svého psa dál útočit na tu mojí(na vodítku, když je potkáme někde mimo kvičí a schovává se za své majitele a ti ji opět litují). Nemám tu prakticky nikoho kdo by se mnou dobrovolně chodit se svým psem a jediný kontakt má s vlčicí mojí sestry tak 1-2x do měsíce, plus poznala i jejich německého vlčáka. Moje v jejich přítomnosti zkouší být dominantní, ale rychle ji uzemní a potom se chová neagresivně. Také máme doma jorkšíra, ale na toho je v klidu, protože je to člen rodiny a jdou i spolu venčit a není mezi nimi žádná agrese, jen ta moje občas moc blbne a musím jí říct DOST, aby ho neušlapala, ale jinak ho klidně olíže a nechá ho být.
Nevím ani na koho se tu u Trutnova obrátit, protože na tohle nebude stačit jen cvičák, tak hledám aspoň rady na internetu a jelikož nesnáší moc jezdění autem(šíleně zvrací), tak jsem rád, že jednou za čas jedu na očkování, takže je problém jet někam daleko. Pokud by jste měl nějaké rady co s tím, tak budu rád, protože opravdu nad ní nechci zlomit hůl a doživotně ji mít jen ve výběhu a venku pouze na vodítku, navíc mě mrzí konflikty se sousedy, z nichž někteří jí už vyhrožují smrtí a mě říkají ať se jí zbavím. :-(

Odpověď: Dobrý den:) Tak dobře, pustíme se do toho... Československý vlčák je plemeno, od kterého odůvodněně zrazuji každého psího začátečníka a také ty, kteří v něm vidí jen atraktivnější verzi německého ovčáka nebo přímo vlka. Na těchto PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO najdete dostatek textu pro vysvětlení, proč se nejedná o vhodné plemeno pro výše uvedené skupiny lidí a jaké jsou charakteristiky a vzorce chování tohoto plemene, které není ani převlečeným německým ovčákem, ani čistým vlkem.

Československý vlčák není "povelové" plemeno, je zapotřebí s ním komunikovat jemu čitelným způsobem a na nějaké "ne, nesmíš", doprovázené trháním vodítka, vám pozitivně reagovat nebude. Jediné, čeho tím dosáhnete, je Váš obraz jako slabé osobnosti, podle které se nedá řídit. Znovu zopakuji, že přesto, že je v ČSV část genetiky německého ovčáka, německý ovčák to v žádném případě není.

Žádný pes se "nevychovává" elektrickým obojkem!!! Pokud jste elektriku schopen a ochoten své fence nasadit, otevírá se mi kudla v kapse. Už to nikdy nedělejte nebo mě opravdu naštvete - chyby odpouštím, vědomou krutost nikdy. Netrestejte za svoje vlastní chyby jejich oběť, navíc to vždy něco vypovídá o skutečném "vztahu" majitele ke svému psímu parťákovi...

Máte naprostou pravdu v tom, že v nápravě škod Vám žádný cvičák nepomůže - zde totiž nejde o výcvik a povely, ale o správnou komunikaci a celkový přístup a to cvičáky neumějí, jdou jinou cestou a mají jiné priority a cíle.

Pokud budete chtít, velmi rád Vám i Vaší psí kamarádce pomůžu. Jen to prosím neodkládejte, jinak to brzy fatálně odnese jiný pes nebo se vší vážností Vy, až fenka dospěje - zatím je pořád ještě štěně. Štěně s vysokou vrozenou plemennou dominancí, ale nejisté a proto útočící, bez svého "majáku", řešící zátěžové situace s onou uměle vytvořenou a mnohdy poněkud nevypočitatelnou problematickou směsí vlčí a psí genetiky. Je opravdu nejvyšší čas, nepodceňujte situaci, prosím.

Do Liberce je to z Trutnova nějakých 90km, cca dvě hodiny autem (s přestávkami), lidé za mnou jezdí z mnohem větších dálek. Tohle dáte levou zadní, dá to i Vaše fenečka, pokud budete Vy jen trochu chtít. Začněte tím, že mě zkontaktujete telefonicky a domluvíme potřebné podrobnosti. Jde o život Vaší fenky, jde o to, abyste si nechal pár věcí vysvětlit a naučit a to "na dálku" jednoduše nefunguje. Dávám teď i Vám šanci, zkuste ji nepromarnit, jinak úplně zničíte jeden psí život - myslím, že si to už sám velmi dobře uvědomujete podle toho, co píšete na závěr Vašeho dotazu...

(10.1.2021)
Plemeno: kříženec vlkodava
Pohlaví: pes
Stáří: 6 let
Kastrace: ano
Dotaz: Dobrý den, máme v domku instalovaná dvířka pro psi, máme tři. Poslední kříženec, kterého jsme si přivedli z útulku má zřejmě nějaký blok. Proleze dvířkami ven bez problémů ovšem zpět do domu nevleze ani za nic. Můžeme ho lákat na pamlsky či hračky, ale do dvířek strčí maximálně hlavu. Dal ani krůček. Když nevíme, že šel ven čeká u dveří až mu přijdeme otevřít. Lámeme si hlavu jak ho to naučit. Už jsme vyzkoušeli všechny postupy, které jsme se dočetli, ale žádná nezabírá. Nevím zda pro nás budete mít nějakou radu, přesto to zkouším. Pes venku někdy čeká i dost dlouhou dobu, když nevíme že šel ven.

Odpověď: Dobrý den:) Nepíšete, jak dlouho tohoto pejska máte, každopádně bych tomu dal především potřebný čas. Je to podle zkřížení větší pes, těch důvodů tam může být řada - pes není kočka a nemá rád těsné průchody (a průchod ven do otevřeného prostoru vnímá jinak než průchod dovnitř), nedůvěra, nejistota (posílená kastrací), žádná nebo malá motivace atd. Těžko říct víc podle tak stručného popisu, informací je málo, v dotazu není nic o jeho vzorcích chování v jiných situacích.

Jak ale píšu - pokud jste už zkusili obvyklé postupy a nefungují, rozhodně bych to nelámal přes koleno a pokud je u vás teprve krátkou dobu, vsadil bych nejvíc na příklad ostatních dvou pejsků. Až bude mít funkční vazbu na Vás i na ně a nebude tam jiný problém, půjde dovnitř, protože bude sám chtít. Pokud ho budete nutit, jeho nedůvěru tím jen posílíte, on si to potřebuje vyhodnotit sám. Druhá, přirozená možnost, je vědět, kde je a v případě potřeby jednoduše otevřít celé dveře tak, jak se to běžně dělá...

(3.1.2021)
Plemeno: stafordšírský bulteriér
Pohlaví: pes
Stáří: 3 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, mam dotaz, co s velice kousavym stenetem stafbulika. Chce si hrat, to je jasne, ale ty jeho kousance jsou opravdu bolestivé. Zacala jsem ho vytrepavat za kuzi na krku, ale to ho jeste vic rozvasni a ohani se a klape tou svou hubou s jeste vetsi vervou. Vyjizdi i po obliceji a chyta nas za nohy. Hodny je jen kdyz je ospaly. Hodne se mu venujeme, hrajeme si s nim, cvicime povely a chodime ven, ale jak ho chytne ta kousavka, nic ho nezajima.... Jinak je opravdu sikovny, rad se uci. Dekuji.
Pak mam jeste jeden dotaz, jestli je v poradku u tam maleho stenete, ze zacina mit sex. choutky, napr kdyz mu utiram packy z venku a jak se k nemu v takove chvili chovat. Kdyz ho odstrcim, vrci.

Odpověď: Dobrý den:) Toto téma jsem zde v Poradně už rozebíral nesčetněkrát, je dobré si související dotazy/odpovědi najít a prostudovat, proto zde jsou zveřejněněné... přesto znovu ve zkratce...

Pokud se budete se štěnětem pouze prát, tedy používat mechanickou sílu, dosáhnete přesně toho, co popisujete. Základem úspěchu jsou vždy správné emoce v pozadí, tedy žádný vztek, žádná agresivita, žádná nervozita a nejistota z Vaší strany. Pouze klid a správné aplikované dominantní signály oční, zvukové a kontaktní - jak jsem psal, již mnohokrát popsané a vysvětlené, projděte si prosím Poradnu a používejte vyhledávací zkratku [CTRL-F].

Druhý dotaz - opět již vícekrát zde  probrané. Nejedná se o "sex. choutky", nýbrž dominantní hierarchické signály. Správnou odpovědí je opět Vaše dominantní reakce, viz moje odpověď na Váš první dotaz.

Rozumím tomu, že si nevíte rady a potřebujete pomoct, nejefektivnější pomoc je ale v podobných případech vždy ta praktická - proto i Vám nabízím se se mnou domluvit a se štěnětem (po dokončeném očkování) za mnou přijet a naučit se vše potřebné i pro zbytek vašeho společného soužití. Pro inspiraci a motivaci se podívejte třeba do této rubriky...

(20.12.2020)
Plemeno: flat coated retrívr
Pohlaví: fena
Stáří: 11 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, zkouším využít Vaší poradnu, jestli byste neměli nápad jak nám trochu pomoci. Mám 11 let starou fenku Flat Coated Retriever jménem Bria, není kastrovaná. Když jsem si ji kupovala bydlela jsem v rodinném domě, měli jsme ještě druhou fenku, psi byli s námi v domě a cvičili jsme s nimi záchranáře. Pak přišly děti a protože se nám výcvik moc nedařil a času bylo málo, tak jsme přestali. Později jsme psy přesunuli na zahradu do kotce, ale často jsme s nimi jezdili ven, trávili čas na zahradě, takže tam většinou byly jen přes noc.
Teď před čtyřmi lety jsem se rozvedla a musela se odstěhovat, nejprve do pronájmu, teď sice vlastní, ale stále jen byt. Protože druhá fenka mezitím uhynula, mám teď Briu u sebe v bytě. Po letech cvičení se celkem naučila fungovat, poslouchá ani nedělá nějaké velké lumpárny. Co mě ale dost zlobí je jak vyvádí před krmením. Je to žravý pes, až extrémně. Venku ji raději dávám náhubek, jinak jsme stále řešili co kde snědla. Doma jak ji večer vyvenčíme, tak byť ji krmíme až mnohem později, tak cca od toho odpoledního/večerního vyvenčení začne vyvádět. Kníká, na každý můj pohyb reaguje vyskočením z pelechu a my to nazýváme "indiánské tance" kdy prostě pohopsává okolo, když už jdu okolo ní, tak cvaká zubama (jako nervově, ne po nás) a celá se klepe. Pro nás v bytě je to velmi nepříjemné, máme roční holčičku, už ji také několikrát, ve své radosti, srazila (jinak je na ní velmi opatrná, ale když takhle projevuje svou radost, tak nevnímá okolí).
Když ji chystám jídlo, musí ležet v pelechu (zkoušela jsem jen aby seděla, ale nedokázala vydržet natolik v klidu aby bylo vůbec možné ji jídlo dát). Ležet sice vydrží, ale co u toho vyvádí .. opět cvakání zubů (spíš možná drnčení, není to nic útočného), nadskakuje a přední packou máchá vysoko do vzduchu). Prostě ona by nejraději skákala dva metry do vzduchu tak, jak to dělala kdysi v kotci. Ale to v bytě nejde. A zatím jsem nenašla způsob jak ji uklidnit. Vyběhání nepomáhá, to i když přišla tak zničená, že si lehala v mezipatře, tak se vychrápala(doslova, jak dřevorubec) a večer spustila své těšící se rituály se stejnou intenzitou. Zkoušela jsem ji v tom třesu a cvakání zubů hladit, aby se uklidnila, to se sice uklidnila, ale jen do okamžiku, kdy jsem se jen pokusila zvednout, v tu chvíli to bylo znova. Nakrmit ji dřív moc nepomáhá také, jednak začne své těšení se posouvat na dřív a navíc začne znova vyvádět později, když už všichni spí a my projdeme okolo ní (sice ne už tak intenzivně, ale dost na to aby vzbudila půlku baráku). Při pozdějším krmení je už potom v klidu, takže to nám vyhovuje víc. Rozdělovat krmení už nějak nemám co, už jsem ji musela sebrat ranní krmení, protože začala moc přibírat. Teď tlustá není. Museli jsme ji dřív krmit dvakrát denně, protože jako mladší někde na zahradě našla hadr a sežrala jej, následovala operace a lékaři bylo doporučeno krmit dvakrát denně. Už mi nějak dochází nápady jak ji v době krmení uklidnit. Víceméně jsem už na to rezignovala a prostě to bereme tak že je taková a holt si to s ní musíme vytrpět, prostě praštěnej Flet. Teď jsem ale viděla na fejsbuku vás článek a napadlo mě, zkusit se vás zeptat, jestli vás přeci jen něco nenapadne.
Ještě malá poznámka, výcvik na záchranáře nám nešel, protože Bria nějak nedokázala udržet povel v hlavě, rozptýlí ji kdykoli cokoli. Ani na vodítku se nikdy nenaučila chodit úplně v klidu. Většinou jde způsobně, ale pak ji támhle něco foukne do čumáku a v tu ránu táhne a ani netuší že na druhém konci vodítka jsem stále já. Výcvikáři se k ní vyjadřovali, že je snad praštěná. Veškerý výcvik a výchovu musím neustále, denně, upevňovat, jinak během několika dní úplně zvlčí (stačí když ji jednou za čas někdo hlídá, když jedeme na návštěvu). Je to prostě fletí puberťák. Moc se omlouvám za román a kdyby jste měli jakýkoli nápad, jak na ni, tak budu moc ráda.

Odpověď: Dobrý den:) Těch věcí špatně je tam víc. Flat je založením temperamentní plemeno a to se samozřejmě promítá do řady vzorců chování, nicméně tam problém není. Skutečným problémem není "žravost", ale deficit komunikace (komunikace nejsou povely a výcvik!) a fungující hierarchie, kdy se krmení stává pouze jedním ze spouštěčů. Vy tam ze svého pohledu vidíte příčinu problému, ve skutečnosti se jedná o důsledek - fenečka potravou a přístupem k ní pouze vyrovnává svůj stres.

Bria není "praštěnej flat", "odborný názor" výcvikářů raději nechávám bez komentáře. Je nesmyslný, ale bohužel se s tímto přístupem v podobných případech setkávám velmi často - pokud si neumějí poradit, je pes "praštěný/agresivní/k ničemu" a kompletně jej odepíší. Vaše fenka je pouze produktem nevhodného přístupu vzhledem k jejímu plemeni a osobnosti, bylo a je zapotřebí s ní komunikovat zcela jinak. Její nesoustředěnost na Vás (resp. nevnímání Vaší osoby) pak je pouze logickým důsledkem napáchaných chyb, v jejím věku na ni vynakládáte zcela zbytečně energii jak na štěně a ještě ke všemu špatným směrem. Jen ji stresujete a sebe taky, taková je syrová realita...

Co je špatně, jsme si teď řekli. Pokud chcete, rád Vám pomohu dát vše do pořádku, jen je zapotřebí se se mnou telefonicky domluvit a s fenkou přijet. Máte šanci, umím Brie i Vám pomoci, na dálku to ale opravdu nejde.

Mimochodem - každého psa je dobré krmit dvakrát denně, z důvodu režimu trávení a prevence torze žaludku. Ve věku Brii o to víc vzhledem k již uvolněnějším vazům a úchytům v břišní dutině.

(20.12.2020)
Plemeno: miniaturní bulteriér
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ano (jako štěně, nesestouplé varle)
Dotaz: Dobrý večer . Před cca 2 měsíci , jsem si adoptoval mini bulteriéra . Vše bylo v pořádku , pes poslouchal a reagoval na určité povely . Poslední dny jsou ale jiné .. Když jsme venku , nereaguje skoro na žádný povel . Na vodítku si chce dělat vše , jak se mu zachce . Když potkáme jiného psa , začne tahat a nechce se hnout z místa . Když je puštěný na volno , okamžitě chce vzít roha " utéct " .. nereaguje na přivolání. Chápu , že dva měsíce je poměrně krátká doba na to , aby začal nového pána poslouchat . Rád bych ale předešel možným problémům , které mohou nastat v budoucnu . Děkuji vám za případnou odpověď :)

Odpověď: Dobrý den:) Máte pejska zhruba dva měsíce a za tu dobu si Vás přesně odhadl a zjistil, že ve Vás bohužel nevidí svoji autoritu a "maják". Dva měsíce jsou již dostatečná doba, aby s novým majitelem pejsek spolupracoval, pokud ten s ním správně komunikuje a nastaví správnou hierarchickou vazbu.

Jsem velmi rád, že chcete současnou situaci řešit a nenechat to dojít k opravdu velkým problémům (navíc nabíhají také negativní důsledky kastrace), proto i Vám nabízím tu nejefektivnější cestu, jak vše dát do pořádku - tedy moji osobní pomoc. Určitě už víte, že podobné lidskopsí problémy se na dálku řešit opravdu nedají a samy se nevyřeší, je zapotřebí zapracovat na pejskovi a hodně toho naučit i Vás. Pokud tedy budete chtít moji nabídku využít, zkontaktujte mne prosím telefonicky a domluvíme vše potřebné.

(20.12.2020)
Plemeno: cane corso
Pohlaví: pes
Stáří: 2 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, naše štěňátko občas - však denně- zlostně vrčí, dokonce se někdy ožene. Děje se tak při různých příležitostech, nejčastěji se tak rozběsní při hře, kdy dojde k momentu, že hravé vrčení se přepne v něco jiného, začne kousat (s tím už jsme se naučili pracovat a nedostat se k tomu bodu)... Také má snahu občas o kopulační pohyby, při snaze zamezit jim (sundání, ruka na kohoutek) následuje často také zlostné vrčení.
Ještě přidám popis jednoho dne se štěnětem: Našel doma malou papírovou krabičku, která ho zaujala, tak jsem ho nechala ji žvýkat. Když už se krabička rozmočila slinami, chtěla jsem mu ji vzít, aby papír nepolknul. Zavrčel tak vztekle a výhrůžně, že jsem se neodvážila mu sáhnout do tlamy. Zatahala jsem ho za kůži na krku a krabičku mu vzala. Za dvě minuty usínal u mě na mých papučích jako andílek. Pak jsme byli venku a on objevoval zvířata na zahradě. Kočku, kocoura a slepice. Byl zrovna u slepic a snažil se kousat do plotu, aby se k nim dostal, když jsem si řekla, že už jsme venku dost dlouho (byl bez kabátku). Chtěla jsem ho vzít do náruče, nosíme ho přes schodiště do domu, aby si nezničil klouby. Vrčel tak vztekle a nenávistně, že zatahání za kůži na krku nebyl trest, ale nezbytnost, aby mě nepokousal. Když ho zlost přešla, velmi rychle, tak jsem jej zvedla, ale měla jsem obavu, aby mě nekousnul do obličeje.  A celý zbytek dne byl opět milý a kouzelný.
Dotaz: Je to normální chování nebo to může značit nějakou povahovou vadu? Můžeme čekat zlepšení, vymizení tohoto chování v budoucnu? Je vhodné přistupovat k takovému chování razantněji? (nepřijde mi to vhodné u takového malého štěněte) Je to hodný pes, chytrý, ale občas má tyto "blikance", ze kterých jde "strach" už u takového malého štěnátka. Zajímavé je, že po tom, po zakročení - stisk rukou v kohoutku, pohled do očí... chvíli trvá než uhne očima, zklidní se, pak už olizuje koutky, někdy ukáže i břicho a je jak vyměněný.
Děkuji za Váš názor.

Odpověď: Dobrý den:) Prosím, prostudujte si tuto Poradnu a PSÍ STRÁNKY FALCO, máte tu za ty roky jejich existence už obrovské množství textu a informací k vzorcům chování štěňat, jejich významu i správným reakcím člověka. Cane corso není plyšáček, jedná se o přirozeně dominantní plemeno a pokud nezvládáte teprve dvouměsíční mrně, pak to vůbec není dobrý signál, protože se stále ještě jedná o velmi malé štěně.

Je opravdu průšvih, pokud se bojíte mu sáhnout do tlamičky, protože "zavrčel tak vztekle a výhrůžně". V ten moment na něj zavrčte taky, jednou rukou stiskněte kůži na kohoutku (netahat!), druhou mu v klidu předmět vyndejte. Když dáte najevo strach nebo nejistotu, bezpečně to z Vás vycítí a tuto úspěšnou strategii použije i v budoucnu - a to už bude horší.

"Kopulační pohyby" nejsou kopulační pohyby, ale dominantní signál - opět jedna z věci, kterou musíte od začátku korigovat, pokud jej použije na Vás.

Podívejte, to, co se momentálně děje, opravdu není žádná povahová vada Vašeho štěněte, je nesmysl se to domnívat. Je to zcela přirozené chování štěněte cane corsa, který testuje, jak silná nebo slabá jste osobnost. Žádné "vztekle a nenávistně", žádné "blikance" a pokud zakročíte správně (což se Vám občas i povede podle toho, co píšete), tak sama vidíte, že je to účinné a jeho reakce je taková, jaká má být - submisivita a zklidnění.

Celý problém je v tom, že nerozumíte jeho (a ani svým) komunikačním signálům a jste zaskočená tím, že se cane corso chová jako cane corso. Pokud takto budete pokračovat dále, budete se s vým pejskem stále jenom bojovat a u tohoto typu plemene je to úplně to nejhorší, co by se mohlo stát. Budete-li chtít, pomůžu Vám porozumět Vašemu pejskovi a chovat se tak, aby z něj vyrostl správný a pohodový jedinec.

Prostudujte si nejprve můj web a pak mě zkontaktujte telefonicky, potřebujete řadu věcí vysvětlit a až bude malý kompletně doočkovaný, naučit se potřebné věci prakticky. Mimochodem - brát ještě nedoočkované dvouměsíční štěně ven mezi zvířata je špatný nápad, můžete o pejska velmi rychle přijít...

(13.12.2020)
Plemeno: bulteriér
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den pane Dostál, kdysi jsme se s Vámi sešli a radili se jak fungovat ohledně naši Dayi než jsme si ji pořídili. Vše tak nějak v rámci štěněte fungovalo dobře, ale teď nám vyvstal problém a rádi bychom se zeptali na radu.Náš syn Péta 12 let který jí vlastně odmítal zprvu, ji přijal, mazlí se, pohladí a i cvičí a ona ho poslouchá. Ovšem poslední dobou cca 3 týdny, dělá Daya to, že když je syn ráno doma sám a vyleze z pokoje a jde do kuchyně, kde má pes jídlo a klec s pelechem(nezavíráme), tak na něj začne nevim jestli to říct jako útočit, ale kouše ho do nohou, vrčí. Z prvu jde k němu vrtí ocasem a nechá se pohladit a pak začne. Začali jsme dělat to, že synovi dáváme pamlsky do konga, nebo dorotu, že když ráno vyleze, tak jí to dá, aby věděla, že od něj je vždy dobré když vyleze, ale nějak to nepomáhá. Syn se samozřejmně začal bát a utíká před ní, čímž samozřejmě ona do něj jde víc.Koupili jsme i kameru bychom viděli zda někde nedělá chybu syn, ale bohuižel nedělá nic , co by ji mohlo vyprovokovat.  Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, pamatuji se. Váš problém je zcela prostý - 12leté dítě není a nemůže být pro psa autorita, která ho bude "cvičit" a on je bude poslouchat. Už jsem to tu nesčetněkrát psal, dítě v tomto věku je z psího pohledu stále ještě mládě a pokud se tak k němu chová, je to dobré, pokud se nad pejska snaží hierarchicky povyšovat (k čemuž ho Vy vedete), začne se pes vůči němu hierarchicky vymezovat. Navíc je teď Daya už na začátku psí puberty, o to víc tyto hierarchické vztahy řeší.

Klec nemá v "psí domácnosti" co dělat, pokud si dobře vzpomínám, už při našem prvním setkání jsme se o tom spolu bavili. Je škoda, že jste tehdy nepřijali moji nabídku další pomoci, mohli jste se vyhnout současným problémům (upozorňoval jsem na to) - jak v současnosti "řešíte" danou situaci, je bohužel od začátku špatně (uplácení fenky Vaším synem namísto respektování a potvrzení správných přirozených hierarchických vztahů) a celou situaci to podstatně zhoršuje.

Já Vám samozřejmě rád dám kvůli fence i Vašemu synovi druhou šanci a pomůžu, pokud budete chtít, ozvěte se mi prosím telefonicky. Současný stav je zapotřebí řešit, jinak si způsobíte ve vztahu s fenkou zásadní a zcela zbytečné problémy a může to do budoucna skončit dost špatně...

(13.12.2020)
Plemeno: německý ovčák/kříženec
Pohlaví: fena/fena
Stáří: 2 roky/3,5 roku
Kastrace: ???/??? (tazatel neuvedl!)
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o pomoc, či o radu co máme dělat. Máme dvě feny, jedna, skoro dvouletá, NO a druhá je kříženec Zlatého retrívra a Tollera a té je tři a půl roku. Milují vlastní rodinu, děti a i s ostatními psy se snesou bez větších problémů. Navštěvovali jsme pravidelně cvičák, než nám ho na jaře zavřeli kvůli koronaviru. Doma však máme ještě další zvířata (koně, ovce, prasata, slepice). Ale problém začal asi v září, když jsme dovezli malé sele a do rána ho zadávili. Od té doby potrhali ovečku a dnes ještě prase. Obě mají základní výcvik a jediné kdy nastal problém je, že kříženka párkrát utekla za zvěří. Může být pouze problém v tom, že se nudí a že si vybíjejí zlost, třeba že nechodí na cvičák a na obrany? Myslíme si, že to vyvolává NO a malá se přidá. Mohl byste nám prosím poradit?

Odpověď: Dobrý den:) Ne, problém opravdu není v tom, že se nudí, vybíjejí zlost nebo nechodí na cvičák a obrany. Problémy jsou jinde. Prvním z nich je, že neberete v úvahu přirozenou vlastnost psů a tou je více nebo méně silný přirozený lovecký instinkt - včetně naprosto přirozeného dalšího faktu, tedy že pokud mu dáte  možnost se prosadit, pak se samozřejmě dotyčnému psímu jedinci lovecká činnost zalíbí. Proto je tak důležité s těmito psími vlastnostmi pracovat od začátku (nikoli stylem "cvičák") a udělat vše pro to, aby k prvotnímu spouštěči nikdy nedošlo. Pokud se to rozjede, zafunguje efekt nabalující se sněhové koule, jehož důsledky už zažíváte na vlastní kůži - odnesla to postupně už tři Vaše zvířata.

Dále - je potřeba si uvědomit, že pokud jsou psi dva, tendence lovit je daleko vyšší (opět genetické vzorce), psi při lovu spolupracují a jako spolupracující jedinci jsou i daleko úspěšnější.

A za další - pokud jste mimo jejich smečku (a opět podtrhuji, že cvičák a povely Vám v tomto nikterak nepomohou), pak na jejich rozhodování a loveckou touhu nemáte vůbec žádný vliv a rozhodnou-li se něco zadávit, jednoduše to udělají. Být hierarchickou součástí a vůdčím jedincem své smečky je naprostý základ, ať už máte psa jednoho nebo dvacet - prostudujte si prosím PSÍ STRÁNKY FALCO, najdete zde k tomuto tématu tuny materiálu. Ve fungující lidskopsí smečce se totiž vše řídí podle vůdčího jedince, což platí i pro vztah vůči okolním zvířatům a lovecké sklony.

Nevím, zda a jak jste zabezpečili ochranu Vašich koní, ovcí, prasat, ovcí a slepic, každopádně i v této oblasti se dá ledacos udělat pro to, aby se k nim (obecně) predátor nedostal. Bývá to někdy náročné, ale v kombinaci se správnou komunikací se svými vlastními pejsky jste schopná dosáhnout maximální pravděpodobnosti, že se podobné události už nebudou opakovat.

A jen tak mimochodem - běžně provozovaný styl "obran" na cvičácích pouze zvyšuje agresivitu a lovecký instinkt, nikoli kontrolu nad psem a jeho vzorci chování...

Pokud budete chtít s tím vším skutečně něco udělat, pak mě prosím zkontaktujte telefonicky a domluvíme se, kdy za mnou s oběma fenkami přijedete. Není to jejich chyba, pouze na základě svých vrozených vzorců chování konají tak, jak je jim umožněno a dokud s nimi nebudete správně fungovat Vy, budou se podobné excesy opakovat.

(15.11.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 11 týdnů
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý večer, znova sa po rokoch ozývam s prosbou o radu. V predchádzajúcom období sa nám ako rodine podarilo veľmi pekne spolunažívať  - podľa Vašich rád sa naše úžasné psíky zžili priam ukážkovo, s čuvačom neboli nikdy žiadne problémy, už vôbec sa (zatiaľ) nepotvrdili "hrozby" nášho okolia, aké je to agresívne a nevypočítateľné plemeno. Čuvač Maxo však zostal sám. Náš labrador Bundinko nám vlani odišiel. Keďže Maxo bol zvyknutý nebyť osamotený, priniesli sme si po roku nové šteniatko. Je to kríženec: otec 1/2 čuvač+1/2 kavkazák, mama 1/2 čuvač + 1/2 labrador. Moje otázky:
- mám sa držať pri výchove všetkých odporúčaní, ktoré som si prečítala na internete ohľadom výchovy a "výcviku" kavkazákov? Podľa toho je to "neovládateľný" stroj - a to sa mi nechce veriť :-( Je pravda, že na tieto psy neplatí takmer nič z toho, čo napr. na čuvača (ako ovčiarskeho psa)?
Môžete mi, prosím, poradiť, ako mám čo najlepšie pristupovať k nášmu Džamalovi (vraj to v arabčine znamená Dobrý priateľ :-)...) Poprípade by ste mi vedeli odporučiť nejakú kvalitnú literatúru ohľadom tohto plemena?  Psíka máme týždeň, zdá sa byť veľmi vnímavý, po pár dňoch reaguje krásne na meno, rešpektuje jednoduché príkazy, po dvore behá, akoby tu býval sto rokov. Zatiaľ nebol žiadny problém, s čuvačom si zvykajú na seba. V tejto súvislosti mám druhú otázku:
- môže sa stať, že by v dospelosti bol kavkazák pre čuvača hrozbou? Náš čuvač je veľmi pokojný a mierumilovný, z jeho strany by agresivita nemala vychádzať. Ako postupovať, aby ich spolužitie bolo vyrovnané? Na farme, odkiaľ je šteniatko, mali 8 psov, ktoré boli "na voľno" medzi ostatnými zvieratami, socializácia by mala byť po rodičoch  zvládnutá . Bude prospešné, keď budeme kavkazáka socializovať medzi ľuďmi a inými zvieratami aj mimo nášho dvora?
Prijmem akúkoľvek radu, nakoľko by som nesmierne rada zvládla výchovu aj takejto kombinácie psích plemien. Snáď to nie je nemožné, i keď som psíčkár - laik. Zo srdca ďakujem za každú radu! Prajem všetko len to najlepšie!
Pripájam aj fotky mojich psích miláčikov - čuvač Maxo je "bývalé šteniatko" spomínané v dávnom maily - dodatočne ďakujem ešte raz za rady, kavkazák Džamal na druhej fotke :-).

Odpověď: Dobrý den, přesně tak, už je to pět let...:) Jsem rád, že jsem mohl pomoci a oba Vaši psí parťáci spolu žili bez problémů. Je mi líto, že Bundi už není.

K první otázce - zkuste si prosím prostudovat PSÍ STRÁNKY, máte tu k plemeni kavkazský pastevecký pes (i jiných pastevců) řadu příspěvků zde v Poradně, moje články i videa z individuálních výcvikových servisů. Označení kavkaze coby "neovladatelný stroj" je samozřejmě naprostý nesmysl a už to samo o sobě dost jasně dokumentuje odbornou erudici těch, kteří podobné hlouposti zveřejňují. Na druhou stranu je samozřejmě povaha kavkaze jiná než čuvače a je třeba k němu tak i přistupovat. Pokud mám Vaši důvěru, pročtěte si a zhlédněte výše uvedené materiály a pokud budete potřebovat, zkontaktujte mne nejlépe telefonicky.

Ke druhé otázce - kříženec kavkaze a čuvače bude samozřejmě ostřejší typ pastevce a je zapotřebí od začátku fungovat správně. Zda bude nebo nebude "hrozbou", to závisí především na Vašem přístupu a komunikaci s oběma Vašimi pejsky. Opět mi v této souvislosti přijde nejrozumnější, abyste mi jednoduše zavolala a probereme vše pěkně zgruntu.

Děkuji za přání i za fotomateriál, jsou oba krásní, velký dospělý Maxo i zatím trochu menší pasteveckolabradorské štěňátko Džamal, pohlaďte je za mě;)

(15.11.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 6 let
Kastrace: ??? (tazatel neuvedl!)
Dotaz: Dobrý den. Na internetu jsem našla vase stranky ohledně pomoci se psy a chtěla bych se na něco zeptat. Jedná se o šestiletého krizence staforda s labradorem starého 6 let.  Pred dvěma měsíci jsme se přestěhovali do nového, většího bytu a náš pes to snasi velice špatně. Ve starém bytě žil celý svůj život a nikdy nebyl problém s tím, že by vyl, štěkal, nebo kňučel. V novém se to stalo rutinou. Přečetla jsem spoustu článků ohledně tohoto tématu a vyzkoušela všechno možné, ale pokaždé, když odcházím do práce tak je z toho vystresovany, hlídá každý můj krok a jakmile zabouchnu dveře slyším, jak kňučí. Manžela nepustí samotného vůbec. To si lehne před byt a odmítá jít domů. Potřebovala bych poradit co bych pro něj ještě mohla udělat, aby se v novém bytě cítil spokojeně a bezpečně.

Odpověď: Dobrý den:) Na toto téma je v Poradně už velké množství dotazů a moje odpověď je vždy stejná - jednak posílit smečkové prostředí (hierarchie, komunikace plus funkční "vůdce smečky", viz tyto PSÍ STRÁNKY FALCO), jednak znovu projít kolečkem návyku stejně jako u malého štěněte nebo nově pořízeného psího parťáka. Tedy ze začátku několik odchodů/příchodů denně s postupně se prodlužujícími časy, odchody i příchody klidné, bez nervozity, aplikovat odchozí/příchozí rituály (najděte si prosím v této Poradně, popisoval jsem to již opravdu mnohokrát) plus zmenšit prostor pro pobyt pejska o samotě (předsíň).

Pokud budete tyto principy důsledně a správně aplikovat s odpovídajícím emočním pozadím, velmi rychle se vše vrátí do normálu, nebojte...

(8.11.2020)
Plemeno: čivava
Pohlaví: pes
Stáří: 8,5 týdne
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, vcera jsme si dovezli domu stenatko civavy. Pejsek je od jedne pani, ktera ma svoji CHS. Nicmene to, ze je pejsek bojacny nam pani oznamila uz vcera, ale kdyz pro nej sla, on od ni utikal, vubec k ni nechtěl, jak kdyby nebyl na lidi vubec socializovany. Od te doby, co ho mame doma, pejsek nechodi,jen lezi v pelisku, nejde se ani napit-najíst. Snazim se ho krmit rukou(marne) i pres to, ze byl pry zvykly chodit na podlozku, pocurava se do pelisku, ani se nezvedne, proste to pusti,kdyz ho chci vencit-nejde. Proste absolutne nechodi, rychle si najde zakouti a tam si zaleze. Kdyz spinka, tak neustale ve strehu, kazdy pohyb ho probudi a rozhodi Muj dotaz tedy zni-jak na nej? Mam mu nekde udelat koutek a nechat ho byt? Zase bych byla rada, kdyby si na nas zacal zvykat, ale nechci docilit toho, aby z nas mel nejake stavy strachu, nebo tak neco. Nevim, zda mi budete rozumnet, co tim myslim. Jde mi o to, dat mu prostor, nebo s nim co nejvice byt, aby si zvykl? Kdyz ho hladime, je videt, ze mu jde jen o to, tu chvili prezit, aby mel pak klid, tak vazne nevim, jak postupovat dal. Mockrat dekuji za odpoved.

Odpověď: Dobrý den:) Štěně čivavy se správným imprintingem od chovatele je zvědavé a vůči člověku kontaktní. Samozřejmě se může narodit se submisivní povahou, může být méně důvěřivé, ale dobrý chovatel s tím od začátku pracuje a snaží se je co nejlépe připravit do jeho nového domova. Pokud od něj štěně utíká, pak je něco zásadně špatně. Skutečně jde o registrovanou CHS?

V každém případě žádný izolovaný koutek - štěně potřebuje Vaši přítomnost, pozitivní fyzické kontakty a potřebuje slyšet Váš hlas. Klidný, pohodový, tohle byste vůči malému měla vyzařovat celou svou osobností. Musíte teď být trpělivá, pokud je jeho stav skutečně takový, jak popisujete, pak to bude chvíli trvat. Hodně se mu věnujte, hodně s ním buďte, potřebuje si na Vás zvyknout a pojmout k Vám důvěru, to je teď to nejdůležitější.

Na druhou stranu nic nelamte přes koleno, máte štěňátko pár dní (mimochodem odběr měl být už o týden dříve) a teď ještě máte šanci dohnat čas. Pokud je fyzicky zdravé, musí jíst i pít, pokud se tak neděje, pak fofrem na veterinu a udělat základní vyšetření, něco tam může být špatně po zdravotní stránce.

Na osmiapůl týdnech ještě není doočkovaný, proto na nějaké venkovní venčení zapomeňte. Plus přečtěte si na mém webu, od jakého věku je štěně teprve schopno vůlí ovládat svěrače.

Nic víc teď na dálku říct nelze, pokud budete potřebovat, klidně mi zavolejte a probereme to ještě telefonicky, což je vždy lepší...

(8.11.2020)
Plemeno: kříženec německého špice
Pohlaví: fena
Stáří: 1 rok
Kastrace: ??? (tazatel neuvedl!)
Dotaz: Dobrý den, prosila bych Vás o radu. Naše fenečka venku štěká na všechny ostatní psy, když se k ní pak pes přiblíží a očichají se, tak pak stáhne ocas uskočí a štěká dál. V případě, že se k nám přiblíží cizí člověk nebo k nám přijde někdo z přátel na návštěvu, které ještě neviděla, štěkat nepřestane dokud návštěva neodejde, dokonce se i pomočí. Venku se také bojí sáčků, pytlů s odpadky u popelnic či jiných věcí. Když je sama doma, štěká, škrábe zeď u dveří a podlahu. Když jsme doma s ní, chodí za námi všude kam se pohneme.Fenku máme od jejich 3.měsíců a žádnou špatnou zkušenost se psy nebo lidmi neměla, alespoň co ji máme my.

Odpověď: Dobrý den:) Máte dlouhodobě velmi vystresovanou fenku v důsledku špatné komunikace z Vaší strany. Jinými slovy řečeno nemá ve Vás hierarchickou oporu, všechny záležitosti běžného denního režimu musí řešit sama, protože jí nikdo nedal správné příkladové vzorce chování. To vše generuje právě ten již zmíněný stres se všemi negativními důsledky. Pokud se podíváte do dotazů Poradny, zjistíte, že se jedná o jeden z velmi frekventovaných lidskopsích problémů, je to vždy jak přes kopírák a následky bývají při jeho ignorování celoživotní.

A stejná jako v jiných takových případech bude samozřejmě i moje odpověď - tyto věci se nedají řešit "na dálku", stejně jako jiným i Vám teď dávám možnost se se mnou domluvit a jednak se u mne naučit správné komunikační a hierarchické postupy, jednak zbavit fenečku strachu a agrese z nejistoty. Pokud to teď necháte být, pak jednak fenečka skutečně prožije nešťastný život ve stresu (plus se všechny negativní vzorce pochopitelně dále prohloubí), jednak s ní budete nešťastní i Vy.

Rád Vám pomůžu, rozhodnutí je na Vás, zda svoji šanci dát vše do pořádku využijete. Prostudujte si prosím tuto Poradnu a rubriku Individuální výcvikový servis, najdete tu velkou motivaci...

(1.11.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: odhadem 13 let
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den. Chci se zeptat. Bydlím v bytě, a jedni starší sousedi mají pejska. Je strašně rád venku, proto, když s ním nejsou zrovna na procházce, ho nechávají venku na maximální délku vodítka uvázaného u stromu. Moc ráda si tam s ním hraju, téměř kdykoliv jdu domů nebo z domu, zastavím se za ním. Občas s ním chodím na procházku. Problém je ten, že jako starší pes má svoji hlavu, když je kolem něco, co ho zajímá, nejčastěji psi, neposlouchá, musím ho mít na krátko, jinak mi vběhne do cesty, hrozně tahá, většinou jiným směrem, než jdu já, a nepřichází na zavolání. Jinak je zlatý, nikoho by nepokousal, rád si hraje a je vždycky vidět, že je rád, že ho jdu venčit. Jen to pak už není tak vidět při procházce...Majitelé s tím problém asi nemají, protože vodítko vůbec nepoužívají. Ale varovali mě, že tahá. Vím co bych  dělala, kdyby to byl můj pes. Pamlsky, klicker, dobrá nálada a trénink. Ale - můžu, když není můj? Nenaruším jeho vztah s majiteli? Nechci jim nijak zasahovat do jeho výchovy, ale výrazně mi to ztěžuje procházky s ním. Možná by to pomohlo i jim. Mám to zkusit, nebo se mám smířit s tím, že tahat bude a prostě si budu dávat větší pozor? Předem díky za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Nezapomeňte, že to opravdu není Váš pejsek. Navíc už je mu zhruba těch třináct let, je tedy už ve vyšším věku a má tak zcela jiné priority, než jaké byste mu chtěla vnutit. Nechte ho prosím žít, pokud s tím majitelé souhlasí, berte ho na pohodové procházky, ale na "pamlsky, klicker, dobrou náladu a trénink" si pořiďte vlastního pejska. Nic jiného Vám v zájmu všech zúčastněných nemohu doporučit...

(1.11.2020)
Plemeno: americký staffordšírský teriér
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý večer , chtěla jsem vás požádat o radu . Mám 4 leteho staforda , bez kastrace . Psa jsme si pořizovali s přítelem , teď zůstal pouze semnou . Mám pocit jakoby mu teď chyběla mužská ruka . Poslouchá na první povel bohužel jen doma. Jakmile se jde ven je ,ale jak smyslu zbavený. Všechno je atraktivnější nežli já . Na vodítku začal neskutečně tahat . Vystřídala jsem pamlsky, jídlo se snažím dávat hlavně venku na procházce bohužel bez úspěchu , že by aspoň nachvílí u mě zůstal. Když už příběhne na povel jídlo vezme a zase nereaguje. Je možné že je to opravdu odloučením ? Nebo myslíte , že by kastrace psa zklidnila ? Děkuji za jakoukoliv reakci

Odpověď: Dobrý den:) Není to odloučením a nechybí mu mužská ruka, ale vůdčí jedinec. Ve Vás jej nemá, nevnímá Vás tak a proto si dělá věci po svém, nejste pro něj žádná autorita. Je zapotřebí, abyste se naučila s ním správně komunikovat - pamlsky Vám nepomůžou a pes se nekrmí na procházce! Pokud budete chtít, můžete se na mne obrátit a naučím Vás vše, co je k tomu zapotřebí.

Ne, kastrace by psa "nezklidnila". Přečtěte si prosím aspoň jeden z řady článků a textů, které na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO máte k tomuto tématu k dispozici včetně vysvětlení, co kastrace v reálu znamená a jaké má následky...

(25.10.2020)
Plemeno: cane corso
Pohlaví: pes
Stáří: 3 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry vecer Vam prajem, nasla som si Vase clanky o psikoch a ich spravaniu, taktiez spravaniu majitelov. Mame psa cane corso 3 rocneho. Byvame skoro na samote. Ked bol maly chodievali sme na prechadzky . Na cvicisko sme chodievali, ale nepacil sa nam pristup cvicitela chcel psa za neposluchnutie byt. Nemusi druhych psov, cudzich ludi kamarati sa len s tymi co pozna. Co nas vsak trapi, zacina byt dominantny. Ked sa mu nieco nepaci da to hned najavo. Zacal hryzt. Avsak vzdy to bolo pre nieco . Nikdy to nebolo z nicoho nic. Pohryzol priatelovu mamu, ktora sa ho bala a isla pri neho . Chcela mu zobrat hracku. Je to nasa laska velmi ho lubime. Mame vsak strach aby sa neudialo nieco ovela horsie. Uvazujeme nad kastraciou . Ale po Vasich clankoch asi nema zmysel , neukludni sa. Tiez padla uvaha nad utratenim. Co vsak nechceme. Mame obavy aby niekomu vazne neublizil. Moze z nas citit ten strach ze niekomu ublizi? Vycitala som vo vasich clanoch ze aj stres v jeho hlave moze byt pricina? Priznavam, ze vychova mala byt ovela raznejsia. Dakujeme.

Odpověď: Dobrý den:) Výchova měla především probíhat způsobem, kterému cane corso rozumí a při které je ochoten se svým člověkem spolupracovat. Problémem není absence "ráznosti", ale absence správné komunikace a lidského parťáka - napsal jsem na toto téma řadu článků, prosím najděte si je a prostudujte. Cane corso není plyšák a také není německý ovčák, je velmi dobře, že jste ze cvičáku odešli, dopadlo by to ještě daleko hůř, než je současný stav.

Každopádně Váš problém "na dálku" nevyřešíme, Váš přístup k tomuto plemeni je bohužel od začátku a zásadně špatný, popisovaný stav je pouze jeho neodvratným důsledkem. Za normálního fungování světa bych Vám rovnou řekl, ať s pejskem přijedete a dáme vše do pořádku, bohužel hranice jsou zavřené.

Ano, Váš strach vše jen zhoršuje, ano, pravděpodobnost tvrdého pokousání je v této chvíli vysoká, ne, kastrací byste vše jen definitivně pohřbili a ne, utrácet ho nebudete - nepřipravíte o život mladého zdravého psa jen proto, že jste Vy (nikoli on!) udělali zásadní chyby...

Pokud budete chtít, můžete mě zkontaktovat telefonicky, touto formou Váš problém probereme daleko lépe a zkusíme zabránit nejhoršímu.

(27.9.2020)
Plemeno: zlatý retrívr
Pohlaví: pes
Stáří: 4 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pejska máme dva měsíce jenže nejsme první majitelé co ho měli. Před námi ho měl pan s detmi a dával ho pryč z důvodu alergie. první den bylo všechno v pořádku, ale pak to přišlo celý den je v pohodě, ale večer začne běhat po celém baráku a začne do nás kousat a vrčet na nás, víme že je to jenom štěně tak jsme mu vždycky dali hračku a chtěli si ním hrát, ale hračka mu v tu chvíli je úplně ukradená, pořád nás chce obskakovat a pořád do nás kouše. Veterinář nám doporučil psychologa, ale zdá se nám že je to možná přehnané. když neco provede a chci mu dat na zadek novinami nebo proutkem tak vždycky stáhne ocas a uši a chce po me vystartovat, vypada to jaky kdyby se nás bál, ale nikdy jsme mu k tomu nedali důvod. Jinak ke psům je hodný chce si s nimi hrát jako každé jiní štěně, ale ze začátku vůbec nevěděl jak si má s dalším štěnětem hrát. Jinak je strašně hodný u misky s jídlem nevrčí, ale když najde neco na zahradě a chci mu to vzít (např. kolíček na prádlo) tak po me začne startovat. Předem děkuji za odpověď hezký zbytek dne.

Odpověď: Dobrý den:) Za jeho radu bych doporučil psychologa panu veterináři, můžete mu to klidně vyřídit... Tak tak, čas od času se mi tu objevi podobný dotaz, kdy "problém" spočívá v naprostém nepochopení vzorců chování malých štěňat jejich majiteli. Je to vždy jen o jejich nezkušenosti, neznalosti nebo v horším případě aplikování nesmyslných postupů - jen tak mimochodem, štěněti ani dospělému psu se ničím na zadek nedává, máte mládě psí, ne lidské! Kde jste zas tuto šílenou "výchovnou metodu" vyhrabala nebo kdo Vám ji poradil, proboha?

Děláte hromadu strašných chyb, které mohou zcela zničit Váš život se štěnětem i navždy jeho povahu, proto také Vám velmi rád pomůžu dát věci do pořádku - musíte se toho spoustu naučit především Vy. Nechcete-li dále trápit malého i sami sebe, pak mi prosím zavolejte a domluvíme se, kdy s ním za mnou přijedete. Řešit podobné věci "na dálku" skutečně nejde, tak budu doufat, že to nebudete odkládat a svoji společnou šanci využijete...

(27.9.2020)
Plemeno: stafordšírský teriér
Pohlaví: fena
Stáří: 2 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, bydlíme v panelovém domě ale od té doby co vedle nás začali stavět nový dům a je pořád rámus tak fenka je jak vyměněná. Bojí se chodit ven, hned jak se dostaneme za dveře bytu vyčurá se na chodbě. Venku potom ujdeme pár metrů a začne se zastavovat až tak že dal ju musím táhnout za popruh. Domů letí ale jak splašená. Jinak v bytě se chová normálně takže o zdravotní problém nejde. Nevím teď co sni, procházky měla vždy ráda. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den:) To, co popisujete, je jednoduchý, logický a mnou už v mnoha odpovědích a článcích vysvětlený důsledek problému, nikoliv problém samotný. Tím je nefunkční smečková hierarchie, resp. nefungující vůdčí jedinec, tedy Vy. Proto fenečka nezvládá momentální (stejně jako jakoukoli budoucí) zátěžovou situaci a protože ve Vás necítí hierarchickou oporu a nedostává informační signály, jde přirozeně do stresu - její psychika mladé a psychicky ještě nedospělé fenky to samozřejmě nedokáže sama pojmout a zpracovat.

Pokud budete chtít, zkontaktujte mě telefonicky a s fenkou za mnou přijeďte, umím Vám i jí pomoci. Na dálku samozřejmě podobné věci řešit nelze, vždy v podobných případech pracuji osobně.

(20.9.2020)
Plemeno: rotvajler
Pohlaví: fena
Stáří: 8 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den mám dotaz ohledně mé fenky rotvajlera ma 8 mesicu a od mala vyrůstá mezi psi a ted se zacala chovat dost divne s druhou fenkou už we 2 krat potahala a nedavno zacala byt agresivni i na lidi a na dite začlo to ze dne na den máme doma i psa a ona harala tak přemýšlím jestli nebyla moznost ze je těhotná v tak brzkém věku na první harani pes je jezevčík dekuji.

Odpověď: Dobrý den:) Opravdu si nemyslím, že je březí, každopádně pro klid duše není nic jednoduššího, než fenku vzít k veterináři na vyšetření. Ani popisované změny chování ale březost neindikují. Daleko více je pravděpodobné (až jisté), že ji nemáte zvládnutou po hierarchické stránce, popřípadě je tu nějaký zdroj stresu, proto ta agresivita. "Ze dne na den" to určitě není, jen jste nepostřehl nebo ignoroval první signály - svoji roli samozřejmě hraje i probíhající psí puberta, která právě u rotvajlerů z určitých chovných linií v této fázi věku generuje právě tyto vzorce chování. Pokud chcete, zavolejte mi, potřebuji každopádně více informací, abych Vám mohl poradit konkrétněji.

(13.9.2020)
Plemeno: mops
Pohlaví: pes
Stáří: 8 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry den, mam mopsika, nasla jsem si pritele, kdyz byly pejskovi 4 mesice, nejaky mesic a pul to mezi pritelem a pejskem bylo vse v poradku, hrali si spolu, byl stastny se mnou i s nim. Pak sel pritel jednou vencit, a pejsek skobrtl ze schodu a zacal kulhat, od te doby, kdykoli za mnou pritel prijede. Coudy sklopi ouska, ocas, nekdy se i rozklepe, a nechce s nim mit nic spolecneho. Kdyz jsem s nim sama je hravy, lita, skace. Kdykoli za nim pritel prijde, ze ho chce treba jen pohladit, tak on zacne vriskat jak kdyby ho vrazdili, pritom mu nikdo nic spatneho nedela. Nekdy to byva i tak, ze pritel prijde, coudy ho i privita, vrti ocaskem, olizuje ho. A za 10 minut se pejsek otoci o 360 stupnu, a jeho to zase chytne, ani se na nej nepodiva, kdyz na nej vola, nevezme si od nej ani pamlsek, lehne si do pelisku a celou dobu se ani nehne, jen lezi a obcas se podiva jen nasim smerem. Nevite prosim cim by to mohlo byt? Jsem z toho uz zoufala.

Odpověď: Dobrý den:) Na nějaké "škobrtnutí ze schodů" nevěřte. Pravda je někde jinde a sama jistě vidíte, že se stalo něco daleko závažnějšího, co důvěru Vašeho pejska ve Vašeho přítele tolik narušilo. Psi v tomto nelžou a stačí jen umět pozorně naslouchat tomu, co člověku (nebo o člověku) říkají...

Takže jediná rada, kterou Vám na základě toho, co jste mi napsala, můžu dát - znovu si promluvte se svým přítelem, třeba se dozvíte pravdu. To, jak k tomu údajně došlo, skutečně nemůže být skutečnou příčinou, ten spouštěč nedůvěry musí být daleko silnější. Může za tím být konkrétní zážitek, osobnost Vašeho přítele (nebo i Vaše), ale pokud tento stav trvá již zhruba 2,5 měsíce, je to dost alarmující.

Nejjednodušší a nejefektivnější varianta by samozřejmě byla za mnou v plné sestavě přijet, pak bych Vám zdroj problému odhalil (a pomohl odstranit) zcela spolehlivě.

(6.9.2020)
Plemeno: kolie krátkosrstá
Pohlaví: pes
Stáří: výběr plemene
Kastrace: výběr plemene
Dotaz: Dobry den. Uz je to skoro rok, co nas opustil 16 rocny labrador. Uzasny pes. Pisala som Vam vtedy...uz dlho chcem druheho psika. Tak ako ste mi Vy napisali. Je to jediny liek na tuto stratu. Najskor som chcela nejakeho krizenca. Stale som vahala, pozerala rozne stranky...vahala som aj preto, ze sa mi v marci narodil syn a nechcela som naraz aj male dieta aj stena...ale uz je asi cas. Nakoniec som sa rozhodla pre cistokrvneho psa s PP. Pri krizencoch sa obavam aka povaha z toho vyjde a tiez zdravie nemusi byt dobre. Uz predtym sa mi pacila kratkosrsta kolia. Zaujala ma hlavne povaha a bonus je aj vzhlad. Vybrali sme si uz aj chovatelsku stanicu. Za mesiac ocakavaju steniatka. Ak bude volny psik...bude dufam nas. Este predtym ale chcem pocut Vas nazor na toto plemeno. Sme aktivna rodina s dvomi malymi detmi. Mame dom so zahradou. Psik by bol s nami von aj dnu. Dakujem.

Odpověď: Dobrý den:) Ano, je to tak, je jen jediný lék a já jsem moc rád, že jste se rozhodla najít nového psího kamaráda. Plemeno by pro Vás, podle toho, co uvádíte, mohlo být to pravé - ovšem jak jistě víte, každý pejsek je stejně takový, jak si ho majitel vychová...

V kostce ke krátkosrstým koliím - vzhledem ke své původní pracovní činnosti mají určitou vrozenou dominanci (ne extrémní, ale úplní plyšáčci to také nejsou), je zapotřebí hlídat a korigovat jejich sklon k hlasitým zvukovým projevům (prostě si rády zaštěkají), obecně bývají často trochu "ukecané", občas mají snahu něco pronásledovat (cyklisté, běžci). To vše ale můžete včasnou, správnou a důslednou výchovou potlačit a nebudete s tím pak mít nikdy větší problém. Kolie samozřejmě potřebuje hodně sociálního  kontaktu se svými lidmi, proto prosím počítejte s tím, že z tohoto pohledu to rozhodně není "venkovní" pes.

Kdybyste něco potřebovala probrat, klidně kdykoli zavolejte - a přeji šťastnou ruku při výběru štěňátka;)

(30.8.2020)
Plemeno: středoasijský pastevecký pes
Pohlaví: pes
Stáří: cca 3 roky
Kastrace: ano (adoptovaný, kastrace proběhla už dříve v útulku a byla tedy i podmínkou adopce)
Dotaz: Dobrý den! Měla bych několik dotazů. Máme poměrně čerstvě psa SAO, je po vážné úrazu levé přední nohy, takže má omezenou pohyblivost. Je velmi komunikativní a chápavý (např. se u nás asi po 2 dnech "rozštěkal", štěkal 2 dny téměř v kuse, pak jsem zjistila, že když si k němu sednu a když se chystá ke zbytečnému štěkání, řeknu mu klidně "ne" a lusknu prsty, to jsem párkrát zopakovala, s vizuálním kontaktem, a štěkání se omezilo na opodstatněnou reakci na okolní podněty, tedy se snížilo asi o 80%). Teď už stačí případně jen lusknout a on ví, že má hlasový projev omezit.  Samozřejmě netrestáme ani nekřičíme, vše se snažíme naučit klidnou, ale důraznou domluvou a domunikacé. Nedokážu ale zatím ovlivnit reakci na psy za plotem (ať už jdoucí kolem našeho plotu, nebo při vycházce). Zatím nejsem schopna jeho reakci zkorigovat. Když míjíme při procházce psa na vodítku, situace je lepší, ale i tak bych na tom ráda zapracovala. Jinak musím zmínit, že máme ještě dvě fenky menších kříženců, dvě kočky a také deset králíků žijících volně na zahradě a se všemi vychází naprosto bez problému, i když bylo nutné mu vše v klidu vysvětlit (chápu, že nerozumí obsahu, ale rozhodně dokáže rozklíčovat klidný tón hlasu a reaguje na něj). K lidem je úplně klidný a vyrovnaný, zcela neagresivní. Také se chci zeptat, zda je vhodné mít pro něj pevný obojek, nebo např. norský postroj? A předpokládám pevné vodítko. Předem Vám děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Norský postroj v žádném případě, pořiďte mu pevný, rozumně silný/široký a dobře sedící kožený obojek plus samozřejmě pevné vodítko se dvěma dostatečně robustními karabinami. Co se týká přístupu - středoasiat rozhodně není plemeno pro "cvičákovskou" komunikaci na bázi povelů nebo nějakého luskání prsty. Až se pejsek u vás rozkouká, velmi rychle to zjistíte sama. Kastrace mu bohužel zničila osobnost, už jsem na toto téma napsal nespočet textu, navíc nestačil ani psychicky dospět - počítejte tedy se všemi souvisejícími negativními důsledky, které se začnou postupně projevovat.

Pokud si chcete nechat poradit a neudělat zbytečné chyby s následnými problémy, pak mi zavolejte a trochu to spolu probereme.

(30.8.2020)
Plemeno: španělský mastin
Pohlaví: pes
Stáří: 3 měsíce
Kastrace: ne
Dotaz: Dobry vecer p.Dostal.uz par rokov sa snazim zit v symbioze so psami,ale az teraz som objavila vase stranky,ktore su uzasne, a velmi mi pomahaju pochopit ako sa spravat k priatelovi cloveka.Nikdy som psov necvicila ,vedeli len zakladne povely ,s ktorymi sme si vystacili navzajom.Samozrejme ,ze nie vzdy to bolo super,hlavne ked usli z dvora,ale sami sa vratili,alebo sme ich hladali.
Ked nam pred 5rokmi odisiel nas Berňák,ostal dvor prazdny, a kazdy den, ked som vysla na dvor bol taky pusty a smutny.Nedalo sa to vydrzat.Bol to treti pes v poradí.Prvy krizenec,druhy pastevec,ako ich volate vy,slov.cuvac a teraz je to NO fena,ktoru sme vzali do adopcie ako 3rocnu.Teraz ma 8r.  Kedze sa mi pacia velke plemena, a moj sen bol mat raz spanielskeho mastina,tak sa mi pred mesiacom ten sen splnil.Mame doma krasneho molosa,ma 3 mesiace.Uzasny,rozumny,uz teraz je to PES s velkym P. Zatial si nazivame myslim v pohode.Nasi psy s nami ziju vsade,v dome,na dvore,na zahrade,na vychadzke,dokonca aj s domacimi zvieratami,sliepky,morky,prasa. Maju spolocnu volieru s búdami ,v ktorych odpocivaju ked chcu.Nezatvarame ich.Maly problem bol s potravou bitka o korist,ale to sme vyriesili.
Moj problem, ku ktoremu sa konecne dostavam je ten, co bude ked molos dospeje?Fenka nie je kastrovana a ma aj svoj vek na stenata.Co potom?Vet.doporucil kastraciu.Ja som to odmietla.Kedze to urobili mne, tak viem o com to je. Ak steka pri brane alebo na dvore Brita, prida sa aj "steniatko",ale len ked to uzna za vhodne. Myslim,ze raz mu v tom branila. Do dvora chodia navstevy, a vzdy chodili pri vsetkych psoch bez ich zatvarania,"zatial",neviem ako bude, ked molos vyrastie?Zatial pusti do dvora sestru aj s manzelom,kamošov aj cudzie deti.Brita s tym nema nikdy problem. A dalsi problem je v tom, ze ked sa blaznia , na zaciatku je to celkom ok,ale ak to trva dlhsie vrcia na seba ,stekaju, hryzu sa do krku. A toto je asi momentalne najvacsi problem.Ked bude dominatny  Kwintus,zožerie ju?Potrestam hlavne steniatko lebo ono zacina castejsie obhryzavat Britine usi,laby,krk.vidno ze je z toho podraždena.Niekedy jej olizuje usi,pysk a nevadi jej to.Po takejto hre vacsinou zaspia obaja.Aj vedla seba, aj oddelene,kazdy kde chce.Kwintusa netrestam tahanim za kozuch,len ho odtiahnem a dohovorim mu,alebo sa postavim medzi nich a prestanu.Sedi asi minutu a znova je v Brite.Ona prestane hned po upozorneni,lezi, a mladej do nej zapára.
Brita bola 3x pohryzena inymi psami,nie v mojej pritomnosti,este u byvalych majitelov,vzdy nedopatrenim pri venceni,a jedenkrat za branou od susedovej feny.Inac sa o nu starali prikladne,vyrastala prevazne s nimi v dome,pravidelne prechadzky, kvalitne zradlo.Odvtedy sa neznasaju so susedovou fenou malamuta a fenou jazvecika.Nemozem okolo ich dvorou ani prejst,dobre ze branicku nerozbiju,a stoji ma to vela fyzickych síl.Vzdy idem kludne drzim ju nakratko,ukludnujem ju,a akonahle stekne jeden zo psov,hotova katastrofa. Naposledy pri brane malamuta napadla Brita aj "steniatko"molosa.ON chodi az k brane a nesteka, az ked zacnu oni, tak sa prida aj on.Pri dalsom susedovi kde maju psa zl.retrivera, je vsetko v pohode u vsetkych troch.Prosim,co robim zle a ako ich uchranit do buducna ,aby sa nepozabijali?
Som z vychodneho Slovenska,okr.Prešov...tak asi viete preco pisem.Viem ze bola za vami p.z Kosic,ak to bude nevyhnutne,budem musiet prist aj ja.Ale realne si to s dvomi psami neviem predstavit.Autom nie su zvyknuty.Dakujem za vase prispevky,rady, a za to, ze ste tu aj pre mna-človeka..

Odpověď: Dobrý den, děkuji také já Vám:) Španělský mastin je výrazně velké a velmi těžké plemeno a základem jeho povahy je silný ochranářský instinkt. Vzhledem k pracovní činnosti, pro kterou byl vyšlechtěn, je také velmi samostatný v rozhodování a pokud dojde k závěru, že je třeba něco nebo někoho bránit, pak do toho jde se vší vervou a s maximalním využitím své velikosti a síly.

Už asi tušíte, kam mířím - pokud nezačnete na komunikaci se svým zatím ještě malým "štěňátkem" pracovat co nejdříve (a především správně), pak za několik měsíců on sám převezme rozhodování, koho k Vám pustí a koho ne. A protože, jak jsem už psal, se jedná o plemeno již daleko před dospělostí velmi silné a těžké, nebudete mít šanci jej zvládnout fyzicky. Jediná rozumná cesta je zvládnout svého molose psychicky a s tím je zapotřebí začít správně a včas.

Klientka z Košic, kterou jste zmínila (a já o ní napsal příkladový článek), je pouze jednou z řady - z (nejen) východního Slovenska za mnou přijelo lidí, kteří potřebovali pomoc s pejskem i sami se sebou, už skutečně mnoho. Ta doprava se dá vždy vyřešit, buď autem nebo vlakem (vlaky jezdí až k nám poměrně komfortně) a je to jen otázka priorit každého člověka.

Zmiňuji to teď proto, že přesně stejnou formu pomoci potřebujete i Vy. Naučit se prakticky(!) správnou komunikaci s molosoidním plemenem, stejně tako jako se i Váš pejsek potřebuje včas naučit správné vzorce chování v určitých situacích. Pokud spolu budete vyrůstat metodou pokus-omyl, nedopadne to dobře, molos je v některých zásadních věcech opět odlišný plemenný typ než třeba pastevec nebo německý ovčák.

Ano, bylo by skutečně nejrozumnější, pokud byste se se mnou domluvila, se svým pejskem přijela (pokud by byl problém s dopravou, nemusela by s Vámi v tomto konkrétním případě nutně jet i Vaše fenečka ovčáka, stačilo by přijet s "malým") a naučila se vše potřebné pro zbytek spokojeného života se španělským mastinem. Budete-li chtít, rád Vám oběma pomůžu - i s otázkami, které ve svém dotazu zmiňujete. Zavolejte mi a určitě to nějak vymyslíme, zatím Vám přeji také pěkný den a "malému" posílám velké pohlazení...

(30.8.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 2,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Zdravím Vás, milovníci psů a zvířátek vůbec, moc ráda bych slyšela Váš názor. V září to budou dva roky, co jsem se ujala pejska, kterého jeho původní majitelé ještě společně s jednou fenkou nechali zavřené v "domě" a odstěhovali se. Já jsem je chodila přes rozbité dveře krmit a když pejsek z domu utekl ujala jsem se ho (nebojte, fenečka je taky v dobrých rukou). Pejsek je mazlík, mě miluje, domácí kocoury taky snese a na lidi si už taky zvykl. Snažím se ho všude brát s sebou, aby se socializoval. Problém nastává, když potkáme jakéhokoliv pejska, ten můj štěká, vzpíná se na vodítku, prostě hrozně vyvádí. Když nemá košík a já se ho snažím uklidnit, tak mě i "trefí" zubem, vím, že to nedělá úmyslně, ale v afektu, mě by určitě pokousat nechtěl. Bojím se, aby ho nějaký větší pes, jehož majitel ho nebude mít na vodítku, nepokousal, když tak provokuje. Já se ho snažím pouštět jen, když nikde nikoho nevidím, přivolání má jakštakš. Když s ním jde někdo jiný ven, tak takto nevyvádí. Už jsem slyšela i názor, že se mě snaží chránit. Budu ráda za Vaše názory, popř. rady.

Odpověď: Dobrý den:) Moje rada, na základě mé dlouholeté práce s pejsky a jejich lidmi, je v takových případech vždy jednoduchá - je zapotřebí osobně (a především správně!) zapracovat na psychice pejska i na jeho majiteli, který se musí naučit se svým pejskem komunikovat a fungovat spolu na základě dobře nastavené hierarchie. To vše samozřejmě prakticky, jakékoli "rady na dálku" zde nemají smysl. Vzhledem ke skutečnosti, že popisovaný problém Vás trápí už dva roky, je už opravdu nejvyšší čas pro Vás i Vašeho pejska - současný stav vás stresuje oba...

Je od Vás hezké, že jste se pejska ujala a je jen dobře, že hledáte pomoc - pokud budete chtít, rád samozřejmě pomůžu i vám dvěma. Zkontaktujte mne v tom případě telefonicky, domluvíme vše potřebné - a pro motivaci, že to skutečně má smysl, se můžete podívat třeba do této rubriky Individuální výcvikový servis...

(23.8.2020)
Plemeno: německý boxer x cane corso
Pohlaví: pes
Stáří: 3,5 roku
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý deň, prichádzam sa k Vám poradiť. Rozhodla som sa splniť si svoj detský sen a zaobstarať si psa - nuž nečakane, švagriná priniesla dvoch najdúchov pravdepodobne boxer x CC. Viem, nezvolila som práve najlahšie plemeno na začiatok, ale stalo sa. Psíka máme od malinka - 5.týždňa jeho veku (viem katastrofa). Chcela by som sa naučiť lepšie komunikovať so psom. Snažila som sa navštevovať klasický cvičák a následnú socializáciu psov, lenže tu nastal problém, nielen na môjho ale všeobecne na psov útočil obrovitansky moskovák a môjmu psovi sa takéto správanie nepáčilo - navyše i napriek tomu, že zaútočil prvý moskovák dostal môj pes trest - povalenie od cvičiteľa - čo sa mne nepáčilo. Na psy - najmä tie veľké, huňaté teraz reaguje razantnejšie akoby sa mi páčilo. Nemáme však v blízkom okolí (nakoľko som cvičisko z dôvodu degradácie postavenia psa povalením opustila) podobne výzorového psa. K fenám sa správa ako pravý džentlmen, k šteňatám je priateľský, hravý - k psom, ktorých pozná od šteňaťa takisto. Avšak čo ma trápi je jeho postavenie keď vidí psa, predvídam, vidím psa ako prvá, ale ako náhle sa zjaví jemu, z jeho strany je to voči mne takmer ignorácia, kým pes zase nezmizne. Uši nastražené, pevný postoj, občas zježene chlpi nad zadkom, pozoruje, zväčša kňučí, pocity z neho: "poďme tam, poďme sa zoznámiť, pozri tam je pes, poďme!" Občas mu však nedôverujem - takýto nastražený je však pri akomkoľvek psovi - či je to fena, šteňa, známy, cudzí... chcela by som vedieť čo jeho telo hovorí, ako reagovať - možno docieliť to, aby si iných psov nevšímal? Aspoň nie takto, pretože potom od nás ľudia bočia. Pes nešteká, nevrčí, neútočí - ale samozrejme sa ani nedá dobrovoľne roztrhať. Skôr mi príde jeho správanie priateľské, hravé, skúmavé avšak výbušné. Ďakujem veľmi krásne za odpoveď.

Odpověď: Dobrý den:) Chápu, nicméně reálným jádrem problému je jednoduché hierarchické nezvládnutí Vašeho pejska. Máte pravdu v tom, že pro začátečníka kříženec boxera a cane corso skutečně není nejjednodušší, nicméně je ten nejvyšší čas začít dávat věci do pořádku - máte pejska těsně před psychickým dospěním. A pak se zdánlivá "hravost" začne měnit na stres, v tomto případě (na základě Vašeho popisu) je totiž genetická dominance smíchaná s nejistotou pramenící právě z absence hierarchického majáku, a to je vždy smrtící kombinace...

Mohu Vám doporučit jediné - domluvit se a s pejskem za mnou přijet. Větší vzdálenost není rozhodující (zrovna tento týden jsem tu měl klienty z východního cípu Slovenska, cca 700km daleko), vše je jen otázkou priorit. Potřebujete se spoustu věcí naučit prakticky, je zapotřebí pracovat i s pejskem a nic z toho nejde na dálku. Pokud budete chtít, ozvěte se mi telefonicky, rád vám oběma pomůžu.

(16.8.2020)
Plemeno: australský ovčák
Pohlaví: pes
Stáří: 11 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den , máme prvního pejska, nejsme zkušení pejskaři , proto čtu všemožnou literatura a jsem šťastná, že jsem narazila na Vaše stránky, velice za ně děkuji. Psa máme od jeho tří měsíců , spí s námi v baráku,do ložnice, kvůli partnerovi nesmí. Teď dává asi kvůli teplu přednost spaní venku. Dopoledne bývá na zahradě, odpoledne je celé s námi, chodíme s ním každý den na dlouhé procházky, které si moc užíváme. Dříve jsem s ním chodila na volno , teď raději na stopovačče. Jednou mi utekl za cyklistou, který ho málem přejel a asi třikrát za srnou.Po chvilince se vrátil . S přivoláním jinak nebyl nikdy problém , teď se občas začuchá a trvá mu to trochu déle než dříve,ale přijde. Těžko se odvolává od psů. . Psy miluje všechny .Na lidi ani psy ,ani venku ani za plotem nevyjíždí , i když na něj štěkají. Mám ale problém s tím, že občas zavrčí při hlazení  (někdy měsíc,dva nezavrčí, pak třeba dvakrát třikrát do měsíce)  , i na rodinu, kterou dobře zná. Přijde k člověku sám,  primačkne se  ,ten ho pohladí a on temně zavrčí. Nevím co si o tom mám myslet a jak přesně reagovat ? Není fyzicky trestán ,jen vykázáním na místo ,nebo ven , to poslechne. Nechci nic pokazit a doopravdy mě to trápí. Velice děkuji.

Odpověď: Dobrý den, také děkuji:) Je opravdu nejvyšší čas začít Vámi popisovanou situaci správně řešit - máte zásadně nezvládnutou hierarchii a špatný komunikační přístup, navíc australský ovčák je plemeno s poměrně vysokou vrozenou dominancí. Proto jeho vzorce chování (zavrčení a nevypočitatelnost), které bez správného zásahu začnou postupně nabývat na razanci.

Podobných dotazů je zde v Poradně celá řada a stejně jako ve svých odpovědích na ně i Vám doporučím to samé a jediné skutečně účinné - zkontaktujte mě telefonicky a domluvíme se na mé osobní pomoci. Je zapotřebí zapracovat na pejskovi a hodně věcí naučit i Vás tak, abyste zbytek společného života už měli ve vzájemném klidu a pohodě. To samozřejmě "na dálku" nejde, ale pokud využijete mé nabídky, velmi rád pomůžu i Vám.

(16.8.2020)
Plemeno: bulteriér x slovenský kopov
Pohlaví: fena
Stáří: cca 2 roky
Kastrace: zatím ještě nepodstoupila, ale zvažujeme
Dotaz: Dobrý den, dostala jsem na vás doporučení a ráda bych se vás zeptala na chovaní naší fenky. Fenku jsme si vzali z docasné péče, nyní Niky mame asi 3 měsíce. Původní majitelka podle informací je drogově závislá, bydlí s dětmi a ještě s jedním velkým psem. Udajně měla fenka napadnout její malé díte a tak ji chtěla utratit. Tak nějak jsem na ni narazila na fb v nabídce kde nabízejí z docasné péče. Věděli jsme že agresivnější je a bude. o všem jsme byli informováni. Fenka miluje lidi, v tu ránu knučí, kníká a hned leží na zádech. Asi měsíc si na nás zvykala ale ted už je uplně oddaná a poslouchá.
Bohužel ale asi nikdy v minulosti nebyla venku,neměla čip ani očkování a ze všeho venku byla nejdříve v užasu, takže chození na vodítku je problém, pač tahá až do umoru (i přes snahu ji pozvolna učit ,,pomalu a k noze,,) a nesnáší psi ani feny. Vždy nahodí chlupy na zádech, a jde do uplného výpadu vuči ostatním psům. Udržet ji, není problém. Máme ji u nohy, ale jak se snaží, tak v tu ránu stojí na zadních a snaží se jak blazen se k psovi dostat. Ale vůbec u toho neštěká, většina psů vrčí a štěká jako blázen před utokem, takhle je tichá jako myška ale strašnou silou se snaží jít kupředu do boje. Fenka je ještě mladá a hry jí hrozně baví a mazlení a tahání se, když má dostat odměnu, tak ji moc dobře pamatuji co ni budu chtit a hned zkouší Sedni nebo Lehni, aby pamlsek dostala dříve. :) Jsou lidi co bully zná určitě více než my a sami se ptají zda je milá na lidi, říkam že ano,že by se z nich mohla počůrat. Pak se ptají co jiní psi a feny,a na to říkám, že ty by nejraději zabila, a smejí se, že to je normální u těchto psů. tak nevím, je toto normální třeba psychycká porucha, jako u lidí. Jsou i lidé co nemají rádi ruzné lidi a proste je svět plný různých povah, za které ani nemusí.
Pokud řešit lze, máte nějaký nápad? bydlíme na vesnici, a je tu psů mnoho a když jdeme ven,tak je kolem mraky domu a psu za plotem,a už tahne za nimi aby si s nimi mohla měřit síly a nebo když jde někdo proti nám. Z toho důvodu ji ani v žádném případě nemůžeme pustit z vodítka, nehodlám pak rešit nemilé situace, kterých je internet plný. Naštěstí alespon neskáče pres plot jako neřízená střela z nedávného případu, který se odehral nějaký týden zpátky. Předem vám moc děkuji za vás názor a rady.

Odpověď: Dobrý den:) Za nutného předpokladu, že fenku nenecháte vykastrovat, Vám rád pomůžu - v opačném případě ne (pro vysvětlení - přečtěte si prosím moje články na téma kastrace, pochopíte). Vaše fenka se chová na základě svých plemenných dispozic, zkušeností z evidentně traumatické minulosti a skutečnosti, že ji nikdo správně nevychoval a nevěnoval se jí. Na základě informací o původní majitelce, které uvádíte, se ani není čemu divit.

Protože je stejně jako v jiných podobných případech (prostudujte si trochu tuto Poradnu) zapotřebí pomoc praktická, nikoli "na dálku", dávám teď stejně jako v jiných podobných případech i Vám možnost moji nabídku využít. Je nutné zapracovat na psychice fenky a Vás řadu věcí naučit. Pokud tedy Niky chcete skutečně pomoci (proto jste se jí ostatně také ujala), zkontaktujte mne telefonicky a domluvíme podrobnosti. Jak jsem už napsal, velmi rád Vám za dodržení výše uvedené podmínky pomůžu. Jen prosím řešení neoddalujte, traumata a stres fenky se bez správné korekce postupem času razantně prohlubují a mohly byste se obě dostat do velkých problémů.

P.S. S tazatelkou už jsme v kontaktu, moje články o kastraci si skutečně prostudovala a poděkovala mi za ně, dle jejích slov má konečně v rukou potřebné argumenty, aby ke kastraci fenky nemuselo dojít...

(16.8.2020)
Plemeno: bulteriér mini
Pohlaví: fena
Stáří: 6 let
Kastrace: tazatelka neuvedla!!!
Dotaz: Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat.. vrátili jsme se z dovolené a naše fena je jak vyměněna. Začala si hlídat žrádlo u vnuček (hlavně u té starší-8let), štípe ji do nohou (ale nekousne, jen stipne). Kam se pohne ona běží za ni, má stažený ocas, hlavu skloněnou a pořád je u jejích nohou. Dám jí žrádlo a pití do misky, které má na hadru a ona ho odtáhne jinam. Tohle nikdy nedělala. Vždy byla na děti milá a nikdy nic nikomu neudělala. Druhé vnučce je 5let, té si moc nevšímá (pouze když jde okolo misky, tak si tam stoupne a hlídá si to). Žrádlo a pamlsky ji teď dává vnučka s naší asistencí. Nemohu přijít na to proč se začala chovat jinak.. toto plemeno máme po třetí, jsou to úžasná zvířata. Děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Každá podobná změna v psím chování má svůj spouštěč a Vy jej musíte najít. Z Vašeho mailu bohužel není jasné, jestli fenka byla na dovolené s Vámi nebo ji měl někdo na hlídání, už proto Vás nemohu přesněji navést. Každopádně fenka se "nevyměnila" sama od sebe, je tam konkrétní příčina, na kterou musíte přijít sama - změna v jejím prostředí, lidech, prodělaný zážitek, neuvedla jste zásadní informaci, zda je fenka kastrovaná atd. atd. Při tomto nedostatku zásadních souvisejících informací Vám bohužel, nemaje křišťálovou kouli, při nejlepší vůli nemohu ani já dát přesnější informace - kromě té, že na začátku všeho je naprosto konkrétní spouštěč změny chování Vaší fenečky. Plus upozornění na skutečnost, že nechat ji v tomto stavu krmit (i za Vaší asistence) vnučkou není úplně dobrý nápad...

(9.8.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: pes
Stáří: 4 roky
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, moc prosím o radu. Začali jsme mít problém s našim čtyřletým křížencem labradora. Pes začal zdánlivě bezdůvodně vyjíždět na lidi na chodníku a na cyklisty. Dělá to jen pokud je na vodítku, když je pušténý na volno, tak není problém. Jinak je většinou velmi přátelský a hodný, ale tedy velmi temperamentní a někdy dost nepředvídatelný. Prosím o radu, jak toto chováni eliminovat. Děkuji za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Váš pejsek právě psychicky dospěl a začal se tedy daleko víc chovat podle toho, jaký si udělal obrázek o prostředí, ve kterém žije a především o své vlastní lidskopsí smečce. A protože ta nefunguje, jak by měla a hlavně nefunguje její vůdčí jedinec (tj. člověk), došlo k přirozenému posunu ve vzorcích chování Vašeho psího parťáka...

Primárním problémem kromě výše napsaného je v nezvládnutí hierarchie z Vaší strany, důsledkem pak stav, jaký popisujete. Za ním je však stres, nikoli dominance - bohužel stres právě z Vás a Vámi nezvládnuté role. Nic osobního, taková je realita (už jsem to zde mnohokrát vysvětloval) a polpisované "vyjíždění" opravdu není bezdůvodné.

Pokud budete chtít, rád Vám s pejskem pomůžu a dáme věci do pořádku. Zkontaktujte mne prosím telefonicky, domluvíme podrobnosti - toto není na "radu na dálku", také jsem to zde v podobných případech již vysvětloval.

(26.7.2020)
Plemeno: kříženec
Pohlaví: fena
Stáří: 7 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, máme 7 měsíční fenku Sunny. Je ze záchytné stanice Depozitum Beruška. Z mateřského mléka jí začali učit na BARF. Vzali jsme si ji ve 2 měsících a začali učit na granule. Bohužel kuřecí nesnese, tak jsme zkusili jehněčí od Purina Beyond jehněčí s ječmenem a špenátem. Ty by jí vyhovovaly, ale granule nechce. Proto jsme zkusili čistou jehněčí konzervu, ale po té má opět průjem. Napadlo nás zda by k masu z konzervy šla přidat větší část rýže nebo těstovin, protože jiné granule asi nebude také chtít. Co by jste nám jinak doporučil? Děkujeme za odpověď.

Odpověď: Dobrý den:) Chyba je především přecházet z mateřského mléka rovnou na BARF, tam už může vzniknout výživový problém. Pokud je prokázána intolerance vůči kuřecímu masu, pak je jehněčí rozumná volba a pokud je problém pouze v granulích, je třeba vytrvat (nebo zkusit i jiného výrobce a jiné složení). Pes každopádně potřebuje kousat, i proto jsou granule oproti různým konzervám nejen z tohoto důvodu daleko vhodnější.

Najeďte na klasický vzorec krmení 2x denně, nechte fence misku s granulemi k dispozici maximálně 20-30 minut, pak ji odeberte. Žadné krmení mezi oběma intervaly, můžete zkusit "dochutit" krmnou dávku zamíchanou špetkou přípravku FortiFlora - jedná se o probiotikum a pro pejsky má velice lákavou chuť. Rýže nebo těstoviny jsou balast, z hlediska výživy nula nula nic, jen zaplní žaludek a navodí pocit sytosti. Pokud ale budete dostatečně vytrvalí a důslední, věřte, že fenečka začne v pohodě baštit granule, až bude mít hlad - jen to na vás bude chvíli zkoušet, nesmíte povolit...

(26.7.2020)
Plemeno: slovenský čuvač
Pohlaví: pes
Stáří: 13 měsíců
Kastrace: ne
Dotaz: Dobrý den, pane Dostále, ráda bych se s Vámi poradila ohledně jednoho mého problému. Náš pes je velice milý, hodný a hravý. Rád chodí na volno, což mu umožňujeme vždy, když dojdeme do lesa, na louku, mimo lidi. Problém máme s odvoláním od jiných psů. V případě, že jsme na procházce, chodí čuvač vždy jako první, čuchá si, značkuje, kouká po lese. Zpoza zatáčky se objeví člověk se psem. Čuvač nadhodí svůj dominantní postoj a jde se seznámit. Mile. Ovšem ostatní lidé to neradi vidí a nechtějí, aby se cizí pes chodil seznamovat, navíc bez vodítka a bez koše. Proto chci, aby se pes vrátil ke mně, dostal vodítko a šli jsme případně spolu. Lidé to tak víc snesou. Ale tady je ten problém, můj pes už se odvolat nenechá, otočí se na mě, podívá, otočí se zpět a zdrhne přímo za tím psem. Páníčni se mohou zbláznit, já je doběhnu a omlouvám se. Můj pes při neuposlechnutí (ať už milého „ke mně“, případně rázného „nesmíš“, když se rozběhne směrem pryč) moc dobře ví, že jsem nespokojená a na to i reaguje. Už nepřijde na víc než na 3 metry, abych na něj nemohla. Ví, že přijde reakce jako zalehnutí, vrčení apod., čemuž se snaží vyhnout.
Můj pes moc dobře ví, co po něm chci. Respektuji jeho dominantní povahu a vím, že se čuvač rád rozhoduje sám. Dokonce bych mu jeho psí radovánky ráda dopřála, přece jen si ale myslím, že jsou situace, kdy pes poslechnout musí. Jde i o jeho bezpečnost. Páníček druhého psa může vidět, že mě neposlechl, pádí si to k nim, a třeba z kapsy vytáhnout nůž..
Emoce, které u toho cítím já jsou nervozita a pak i vztek. V případě, že jdeme s dlouhým vodítkem, tak se já cítím daleko klidněji, naopak na psovi je znát, že ho to nebaví. Ráda bych, aby mohl chodit na volno pořád a nemuseli jsme si takto zkazit procházku.
Jinak pro doplnění: v noci bývá venku, sám si večer řekne, že už chce jít ven. Přes den bývá hodně s námi, já pracuji z domu. Na dvoře máme kotec, kde má pes vodu, matraci a kde dostává žrádlo, chodí tam jak se mu chce. Zavíráme jej jen v případě, že jsou zde např.zedníci nebo větší množství dětí, tak aby měl od nich klid. Tam si lehne a spí.
Doma hezky poslouchá, z talíře si jídlo nevezme, do dveří chodím první, žrádlo si vezme, až řeknu „můžeš“, do misky si sáhnout nechá a v klidu počká. Naopak syn (4 roky) nesmí k psovi do kotce, nesmí jej krmit, smí si hrát se psem nebo spolu ležet, ale jakmile vidím, že je pes nespokojen, okamžitě zasahuju a nedovolím, aby psa otravoval. Psa máme opravdu rádi, a on nás.
Děkuji za Vaše rady, hezký den.

Odpověď: Dobrý den:) Slovenský čuvač je pastevec, je ze skupiny psích pastevců razantních a silně dominantních, tomu pak odpovídají i jeho vzorce chování - není to německý ovčák poslušně reagující na přivolání i v situaci, která vyžaduje zcela jinou strategii. Váš pejsek je navíc v ještě ne úplně nejvyšší fázi psí puberty, nicméně u něj už velmi dobře fungují genetické vlohy - pokud bude mít pocit, že ho přivoláváte v situaci, kdy je strategicky výhodné zůstat tam, kde je, pak jednoduše nepřijde a můžete se ukřičet. A bude mít naprostou pravdu a Vás bude zcela právem vnímat jako slabý článek své smečky. Vaše představa chodit navolno se samostatně uvažujícím a situace vyhodnocujícím pastevcem v plné psí pubertě, navíc emočně absolutně nezvládnutým, vážně není namístě...