Ano, opravdu stojí za to mít vedle sebe pejska. Pokud jste se již rozhodli k onomu životnímu kroku, možná vám pomůže i tento článek. Chtěl bych v něm poradit především těm, kteří si pejska pořídit chtějí, ale potřebují pomoci ve výběru plemene a zjistit, co všechno vlastně chov psa obnáší.

Předně bych chtěl říci, že pro psa jakékoli rasy není nejdůležitější prostor, který obývá. Nejdůležitější pro psa je vždy kontakt s jeho pánem, jeho rodinou a lidmi i psy obecně. I velké plemeno je bez obav možno chovat v panelákovém bytě, pokud se mu budu věnovat a poskytnu mu dostatek společných procházek a podnětů. Mezi lidmi je bohužel stále dost zakořeněn názor, že nejšťastnější je pes na venkově, přivázaný na řetězu u boudy. To je velký omyl. Tento pes je často většinou přivázaný u oné boudy bez výběhu celý život a jeho jediným kontaktem s člověkem je jednou za den kastrol se zbytky od oběda. Tento případ již nelze nazvat jinak než týráním v pravém slova smyslu. Znovu opakuji - pokud si chcete pořídit pejska, musíte mít dostatek času na to se mu věnovat a chodit s ním na procházky. A to i v případě, že váš pejsek bude mít k dispozici například zahradu u rodinného domku. V psí povaze je silně zakódován hlídací instinkt, a pes proto bude toto území považovat za svůj rajón. Bude ho hlídat, ale nebude na něm konat potřebu a nebude pro něj dostatečným zdrojem podnětů. Tím pro něj budou procházky s vámi a setkání s jinými lidmi a psy.

Nyní zkusíme rozebrat dvě častá dilemata: za prvé, zda psa či fenku a za druhé, jaké plemeno vybrat. Na první otázku jednoznačná odpověď neexistuje. Pes bývá dominantnější, samostatnější a méně závislý na svém pánovi. Háravá fenka jej dokonale vyvede z rovnováhy, ale psychicky bývá vyrovnanější. Naproti tomu fenka je poddajnější, více závislá na svém pánovi a mazlivější. Jsou ovšem zátěžové situace, které fenka na rozdíl od psa nezvládne. Taky je nutno počítat s tím, že fena dvakrát do roka hárá a v jistém období hárání intenzivně vyhledává psa. Obecně bych doporučoval fenku lidem, kteří buď chtějí mít chovatelskou stanici a na feně chovat nebo mají pocit, že ostrého psa by nezvládli.

Nyní přikročíme k výběru plemene. Prvním kritériem může být velikost psa - ať už z bytových nebo jakýchkoliv jiných důvodů. Znovu opakuji, že i v panelákovém bytě lze bez obav chovat většího psa. Nesmíme ovšem zapomenout na to, že pokud bude psa venčit menší dítě, že musí bezpodmínečně mít na to, aby psa zvládlo. Proto v tomto případě je lepší pes do velikosti kokršpaněla než dejme tomu aljašský malamut zvyklý být neustále v tahu. Na druhou stranu plemena typu jorkširský teriér také nejsou vhodná k malým dětem - jsou příliš křehké tělesné konstituce a malé dítě by je snadno mohlo i těžce zranit.

Na světě existuje zhruba 350 plemen psů. Proto nemějte obavy, že byste si nevybrali. Ovšem je nutno uvážit, že každé plemeno je jiné co se týče velikosti, temperamentu a povahových vlastností. Pokud si chcete vybrat pejska skutečně zodpovědně, je vhodné se poradit s odborníkem - např. prostřednictvím dotazu do mé Poradny. Nejedná se totiž pouze o vytipování vhodného plemene, nýbrž i výběr správné chovatelské stanice a zdravého štěněte. Bohužel dnes, kdy se mnoho "takychovatelů" snaží pouze vydělat peníze na úkor kvality, se často setkávám se štěňaty evidentně nemocnými, neodčervenými či jinak zanedbanými. Pokud se chcete vyhnout zdravotním problémům s pejskem, má výběr kvalitního jedince cenu zlata. V každém případě se vyplatí věnovat tomu čas a nechat si poradit.

Pokud se chcete dozvědět další věci týkající se veterinární péče, krmení pejska a co je nutno mu pořídit, najdete tato témata také na našich stránkách. Je dobré se zmínit o tom, že každého pejska je nutno vychovat a poskytnout mu základní výcvik. Je to především v dnešní době věc nutná pro vás i vašeho pejska. Výcvikem mám na mysli ne výcvik služební, ale výcvik vedoucí k osvojení poslušnosti a ovladatelnosti, nácvik odmítání potravy a vůbec věci praktické pro denní bezproblémový život váš a vašeho čtyřnohého kamaráda. Pokud chcete, aby si váš pejsek osvojil tyto znalosti, vyběhal se s psími kamarády a vy si popovídali a vyměnili zkušenosti s lidmi podobného zaměření, dovoluji si vás pozvat do Psí školy FALCO.

__________________________________________
Copyright (c) Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO

Nastal den "D" a my si jedeme pro štěně. STOP - vraťme se ještě o nějaký ten den zpátky.

Vybrali jsme si plemeno, rozhodli se, zda to bude pejsek nebo fenka a měli takové štěstí, že jedna z námi vytipovaných chovatelských stanic měla volných ještě několik štěňat patřičného pohlaví. Také jsme se trefili do toho správného období stáří štěňat, tedy cca 6.-7. týden, kdy jsou sice ještě u feny, ale už vidí, slyší a jsou poměrně čilá. Takže jednoho dne jsme se vydali na cestu navštívit chovatele a vybrat si to správné štěně pro nás.

I pro výběr štěňat platí několik zásad. Štěně by mělo být čisté, bez výtoku z očí a sekretu v uších a mělo by být čilé a jevit zájem o dění kolem sebe. Psi by měli mít zřetelně hmatatelná varlata. Na velikost nehleďme, pokud štěně není vyloženě slaboučké a odlišné od svých sourozenců. Důležitý je jeho zájem o okolí a snaha prosadit se v kolektivu svých sourozenců. Podle toho se dá poznat hodně nebo také nic - štěňata jsou prostě ještě příliš malá na nějaké definitivní soudy. Velká výhoda je, pokud máte možnost prohlédnout si psí rodiče, je velká pravděpodobnost, že Vaše štěně se jim v dospělosti bude velmi podobat. Pokud se chovatel vymlouvá a rodiče předvést nechce, pak pozor. Raději si vyberte jinou chovatelskou stanici.

Štěňata se odebírají zpravidla v 7. - 8. týdnu věku (pozor, některá plemena potřebují odběr už 6. týden). Dříve ne, štěně ještě potřebuje výživu od matky a její ochranné látky, později také ne, můžete propást tzv. socializační fázi, kdy si štěně utváří ten správný přistup k lidem a ostatním psům. Správný a zkušený chovatel vám štěně taky bude chtít vydat v tomto termínu, i podle toho zjistíte, zda jste vybrali toho správného. Nemylte se, váš kontakt s ním by neměl končit okamžikem předání štěněte. Vy ještě budete potřebovat jeho a on vás.

V den předání by štěně nemělo být před odjezdem od chovatele nakrmeno. Podstatnou měrou tak omezíte možné problémy při přepravě - zvracení, nevolnost a podobně. Vhodné je převážet štěně na klíně na starší dece a při delší cestě jej nechat aspoň jednou proběhnout a vyprázdnit v lokalitě, kde je vysoká pravděpodobnost až jistota čistého nezamořeného prostředí (psinka, parvoviróza, vzteklina). Štěně sice v sobě má obranné látky od matky, ale při silnějším nakažení nestačí.

Samozřejmostí by též mělo být, že si povezete štěně odčervené a se základním proočkováním, spolu s vyplněným očkovacím průkazem. Pro úplný začátek to stačí, další procedury již budou probíhat u veterináře v místě vašeho bydliště. O nich si povíme jindy. Ale jednu související věc bych chtěl zdůraznit: dokud štěně není kompletně proočkováno, v zájmu jeho zdraví to vydržte a nepouštějte je do lokalit, kam chodí jiní psi. Vezměte je do nezávadného prověřeného terénu, ale nezapomeňte, že riziko nákazy je příliš vysoké a opravdu se nedá podceňovat.

Když přivezete štěně poprvé do jeho nového domova, nechte je vydechnout. Musí si vše v klidu očuchat, prozkoumat a nesmíte je stresovat tím, že se na ně sesype celá rodina včetně babičky a předává si je z náruče do náruče. Dejte mu misku s čistou vodou (jenom vodu, nikdy ne mléko - psi nejsou kočky a nemají schopnost zpracovávat mléčnou laktózu) a hrst granulí na místo, kde je nalezne už vždy. Štěně bude unavené, brzy usne a až se probudí, bude se shánět po společnosti. A tou budete vy a vaše rodina. Nemusím doufám zdůrazňovat, že několikatýdenní štěně nepatří v žádném případě do boudy či kotce! Vzali jste je od jeho rodiny a známých podnětů, ale nebojte, pes je velmi přizpůsobivý a rychle si na vás a váš životní rytmus zvykne. První noc se mu bude možná stýskat, tak mu ten životní přechod usnadněte a nezlobte se na ně kvůli loužičkám, hromádkám a okousaným nohám od stolu. Vy je naučíte, co smí a co nesmí, a pokud to budete dělat trpělivě a důsledně, výsledky se dostaví velice brzy.

__________________________________________
Copyright (c) Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO

Čím krmit

Psa lze krmit v podstatě třemi způsoby:

• klasickou vařenou stravou
• průmyslově vyráběnými granulemi
• kombinací předchozích způsobů

Každá metoda má své zastánce i odpůrce. Pokud budeme krmit psa domácí stravou (tj. kuřecí nebo hovězí maso, rýže, těstoviny), musíme mít na paměti, že se nám nepodaří nikdy vyrobit vyváženou stravu, tedy obsahující správné a dostatečné množství bílkovin, vitamínů, minerálů a stopových látek. Nevýhodou této metody je i poměrná časová náročnost přípravy a nutnost mít spolehlivého dodavatele nezávadného kvalitního masa (svaloviny) a dalších ingrediencí.

V dnešní době je možné využívat průmyslově vyráběných psích granulí. Je ovšem nutné vybrat si krmivo značkového výrobce (Eukanuba, Purina, K-9 apod.), protože jen tak máme jistotu kvality, jak při výběru surovin, tak i při samotné výrobě. Zavedení výrobci mají také výhodu vybavených testovacích laboratoří a dlouhodobých zkušeností. Důrazně varuji před nákupem krmiv pofiderních značek lákajících zákazníka nízkou cenou! Těmto krmivům se vyhýbejte, neboť nebývají vyráběna z kvalitních surovin a často do nich bývá přidáva i sója - první indikátor nekvalitního krmiva. Na krmení se skutečně nesmí šetřit, mějte na paměti i to, že co zanedbáte především v prvním roce na výživě psa, už těžko napravíte a pes si může následky nést s sebou celý život.

Kombinaci obou způsobů krmení nelze doporučit, pejsek pak má často problémy s trávením. Obecně lze říci, že je dobré vybrat si ten způsob, který pejskovi nejvíce vyhovuje a nekombinovat jej s jiným.

__________________________________________
Copyright (c) Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO

Pro svého psa budete potřebovat několik základních věcí do života:

• kvalitní kožený obojek s plstěnou podšívkou

(Nevoďte prosím svého psa na stahovacím obojku! - v sekci Výcvik najdete zdůvodnění.)

• pevné vodítko větší délky

(Aspoň 2-2,5m, ideální jsou vodítka nastavovací. Lepší je také pletené vodítko kruhového nebo čtvercového průřezu, neřeže tolik do ruky jako vodítko ploché. Tzv. "FLEXI" - vodítka nelze doporučit vůbec!)

• pelíšek

(Dostatečně velkých rozměrů a pokud možno vycpaný látkou, ne molitanem. Proutěné košíky nejsou příliš vhodné.)

• misky na krmení a vodu

(Velmi vhodné jsou dostatečně velké plastikové dvojmisky. Pozor u plemen s převislýma ušima - neměly by se máčet ve vodě nebo v krmení. Nerezové misky také nejsou nejvhodnější, psi totiž obecně nemají rádi kovové předměty.)

• dostatečný počet hraček

(Každý pes stejně jako malé dítě potřebuje pro svůj zdravý vývin dostatek podnětů. Získává je od Vás, ze svého okolí a vlastní hrou. Proto jsou pro něj hračky tak důležité v době, kdy je pes třeba sám a potřebuje se nějak zabavit. Pokud se nezabaví, začne se nudit. A pak se divíme nad zničeným interiérem bytu, zplundrovanou zahrádkou ... Takže hračky. Musí být kvalitní, musí něco vydržrt (osobně se mi osvědčily spíše hračky pro malé děti než pro psy, více vydrží) a pokud možno musí nějak reagovat - z pískací hračky je Váš pejsek v sedmém nebi. Jenom je nutno dát pozor, aby nebyly příliš malé a Vaše štěně je nespolklo. Štěňata jsou zvědavá a musí všechno vyzkoušet...)

__________________________________________
Copyright (c) Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO